Všechno ostatní jsou s prominutim bláboly.
Mám naštěstí i jiné povinnosti, než jen celé dny brouzdat po mageu a číst nesmysly.
Buďto ZOE přece jen nakonec toho Lorentze bude schopen odvodit, až vyčerpá všechny ostatní myslitelný i nemyslitelný možnosti, jaxi applety vyložit jinak, než jak je vyložit de
Odvodit Lorentze samozřejmě neni problém a patří to k základním dovednostem řekněme gymnazisty. Jenže to nelze učinit fyzikálně konzistentním způsobem za použití éteru, jak se o to už leta bezvýsledně pokouší Srnka. Kdyby to nějak šlo, byl by jako tvůrce relativistické fyziky všemi oslavován již Lorentz - zastánce éterové hypotézy - a nikoli o pár let později jakýsi Einstein, jehož úplné opuštění éterové hypotézy převrátilo základní paradigmata fyziky 19. století úplně naruby. Naštěstí se obec fyzikální řídí striktně výsledky experimentálními, nikoliv nějakými paradigmaty, a tak nakonec musela dát za pravdu Einsteinovi.
Věda to naštěstí posoudit dokáže. To je také důvod, proč ti nikdy v žádném seriózním časopise nic nevydali a nejspíš ani nikdy nevydají. Dokonce nejen vědci, ale též studenti elektrotechniky na Aldebaranu záhy rozpoznali stupiditu tvého prázdného tlachání a pádnými argumenty se tě pokoušeli upozornit na logické chyby tvého modelu. Když poznali, že je to beznadějné blokli ti na aldebaran přístup, aby ti zabránili v dalším šíření patafyziky na seriózním univerzitním serveru. Popravdě tak byli nuceni učiniti několikrát, neboť jsi bohužel z těch, které jakmile vyhodí dveřmi, už se derou zpátky oknem :o)
Teď jsem se prokec a pan Navrátil bude mít jasno - jsem muž ! :-))
Je li tyč hodinama, a to prosímpěkně v SRNKově apletu byla, pak to co ke mě přichází jsou hodinové tiky určující čas.
Který čas? Čas odtikávající ve tvojí soustavě pozorovatele, nebo čas ubýhající v soustavě té tyče. To je samozřejmě rozdíl.
Metr je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy
Sekunda Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, ...
V našem prostoročasu mám definovánu sekundu na základě určeného elmg. záření a metr jako vzdálenost, kterou uběhne určené elmg. záření za čas určený pomocí stanoveného elmg. záření v definovaném prostředí.
Proč by to mělo platit jen pro elmg. záření ? Proč ne pro vlny na vodní hladině ? Proč ne pro pětirozměrný prostor ?
Hele, velice dobře chápu po jaké dráze se šíří vlna od pohybujícího se zdroje když jsem v ose pohybu a mimo ni, umím siny, kosiny a jiný blbiny. Tedy - kdy mi přijde tik té vlny, protože ji jinak nevidím. Jde o to, co si vemu jako hodiny a tedy co prohlásím za jednotku času. Jestliže to bude pohybující se zdroj vlnění blízko mě nebo daleko, já nebudu v ose nebo budu v ose, pak dostanu zcela jiné tiky hodin. A pokud nemám s čím porovnat, pak je rozdíl a chyba pro mě nepostřehnutelná. Takže - jde o to co pozoruju - jestli tik hodin jako pozorovatel mimo hodiny tedy jsem jen pozorovatel tiků zdroje prohlášeného za hodiny, nebo jsem pozorovatel na konci tyče čili hodin a letím s nimi prostorem. Ono by bylo dobré se přesněji vyjadřovat a stanovit vždy podmínky pro které tvrzení platí.
Eště že umím copy past :-))
To přeci záleží i na tom, z jaké vzdálenosti k nám ta raketa letí. Vaše zadání tedy není úplné.
No právě že by měl. Však to byla reakce na tvoje Závisí frekvence vlnění opravdu na směru, ve kterém na pozorovatele dopadá?.
Takže ještě jednou. Odpověď zní ANO závisí. Pokud jsou zdroj a pozorovatel vůči sobě v relativním pohybu.
K pobřeží Floridy se právě blíží rychlostí 55 km/hod hurikán Frances. Snímek je ze 3. září 2004, kdy rychlost větru v oku hurikánu dosahovala 170km/hod.
Připadá ti snad, že pozorovatelé sledující vlny z různých míst, tj pod různými úhly vzhledem k přímce, po níž se pohybuje zdroj, naměří všichni tutéž frekvenci a tedy i tutéž periodu?
Nehádejte se chlapi a mrkněte raději na tohle. Dneska ráno jsem zas trochu počítal abych nevyšel ze cviku a abych si pro sebe ověřil, jak je Srnka totálně mimo když tvrdí:
SRNKA [4.9.05 - 23:12] TRNNKAA: Tak podívej, ty truhlíku. Máme tu dvě zcela analogické situace, jedna zachycuje obrázek z mého appletu, druhá je příklad s hodinama. Je jasné, že v obou situacích se vyskytují dvě rychlosti - jedna virtuální, vztažená na absolutní rámec (nazvu ji Vzoe), druhá zprostředkovaná světlem a je vždy menší (nazvu ji VLorentz) Pro rychlost VLorentz platí, že nikdy nemůže překročit rychlost světla (a proto je taky vždy menší). Pro ni taky byly odvozeny všechny Lorentzovy transformace a celá relativistická fyzika, protože jinou rychlost zkrátka k dispozici nemáme. Jenže ZOE se na pozorovatele vybodl a odvodil vzoreček pro tu fialovou rychlost Vzoe. A paxe všichni divíte, že mu nevyšel Lorentzův vztah. Jste tak blbí, až drnčí okna - ani ten nejjednodušší případ nepochopíte bez obrázku.
Takže tady je důkaz, kdo že je tu "blbej až drnčí okna":
Kdo je kdo se na internetu dost těžko prokazuje. Jestli se podepíšu Navrátil nebo Novák nebo třeba Praženka nic neříká o tom, kdo opravdu jsem. Krom toho ANON [8.9.05 - 08:00] může být jiný člověk než ANON [8.9.05 - 10:58], on jaksi každý, kdo se nezaregistruje je ANON. A ještě to zkomplikuji : VŠICHNI JSME GOGO !
Jo, a příště se podepiš.
Ó nikoliv. A právě proto nevyslovuji podobné všeobecné soudy.
Myslím, že by bylo fér, kdybys hovořil sám za sebe. Netuším sice, kolik doktorátů a Nobelových cen z oboru astrofyziky a teoretické fyziky jsi v životě získal, ale soudě dle tvých příspěvků to asi moc slavné nebude ;o)
Nikdo netvrdí a nikdy netvrdil, že víme nebo v dohledné době budeme vědět všechno. Říkat ale že "nevíme nic" jsou laciné kydy. Přírodovědné znalosti lidstva v současné době přesahují 10^15 bajtů a narůstají geometrickou řadou. Jejich studium by zabralo několik lidských životů. Zajímalo by mne, kolika procenty z těchto znalostí disponuješ ty, abys mohl objektivně soudit.
Horší. Ono by si tě to nejprve rozemlelo na tak malé částečky, které to už vcucne :o) Takže bys sice prošel, ale ... ;o)
Tak s tím opačným plynutím času nevidím důvod ani souvislost, ale alespoň některé typy ČD do jiných vesmírů skutečně ústí. Problémem je, jak úzká ta hrdla jsou. Ukazuje se, že jsou spíše jen kvantová. Takže NOFACE, pokud je alespoň o trochu větší než elektron, by asi neprolezl ;-)
Přesně tak. Jak jsem již několikrát zdůraznil, přirovnání k povrchu balónu je jen přirovnání. Lidský mozek není projektován k tomu, aby si dokázal představit tří, natož čtyřrozměrný zakřivený prostor, jakým Vesmír ve skutečně je. Proto zde používám přirovnání ke dvourozměrnému zakřivenému povrchu. Ten si náš mozek dokáže vybavit snadno, neboť se s ním v životě mnohokráte setkal. Ačkoliv nás příroda vybavila jen takovými schopnostmi, jež umožňovali našim živočišným předkům přežít uvnitř nepatrné části jinak globálně zakřiveného čtyřrozměrného prostoročasu, na který nikdy nemohli pohlédnouti globálním zrakem, naštěstí se jako mocná výbava k přežití i v takto omezené oblasti jsoucna ukázala býti užitečnou schopnost zobecňování. A právě tato schopnost pomáhá nyní fyzikům a kosmologům představit si nepředstavitelné, tj. z jednoduchých speciálních případů z našeho každodenního okolí, jakým je například zakřivený povrch balónu, usuzovat na globální vlastnosti vícerozměrných prostorů, jakým je např. i náš vesmír. Nemohou si jej přitom představovat z pohledu z venčí, neboť jak jsme si již řekli, pojem "vně vesmíru" je z důvodu absence metriky prázdným pojmem. Mohou však vesmír zkoumat zevnitř, tj. z oblasti, kde je metrika dobře definována a odvoditelná řešením Einsteinových rovnic gravitačního pole a globální topologie (tj celkový tvar popř. děravost vesmíru) principielně zjistitelná např. přesným měřením globální struktury reliktního záření.
A teď k tomu rozpínání. Představa že se Vesmír rozpíná do něčeho je naivní představou ovlivněnou naší každodenní zkušeností, nahlíženou z nitra již existujícího trojrozměrného prostoru. Proto tak trochu chápu, že laikovi může činit potíže představit si, že mimo vesmír neexistuje žádný prázdný prostor, do něhož by vesmír mohl expandovat. Mimo vesmír totiž chybí metrika, což je předpis, který udává metrické vztahy (intervaly vzdálenosti) mezi jednotlivými body v daném prostoru a čase. Pokud někde neexistuje prostor ani čas, pak samotný pojem "někde" ztrácí svůj smysl. Takové "někde" zkrátka není. Nemůžeš se dostat někam, kde neexistuje samotný prostor a kde neplyne žádný čas. Musíš se zkrátka smířit s tím, že jsme s tímto vesmírem navždy svázáni a neni šance z něj nějak uniknout a nahlédnout za jeho "hranice", neboť tyto "hranice" jsou zároveň "hranicemi" jsoucna. Nejsou to hranice typu nějaké zdi obklopující vesmír, alébrž pomyslné hranice vymezené konečností jeho objemu, který, ač stále konečný, je však proměnlivý v čase.
Vemír, tedy prostor a čas, je vše co máme - veškeré jsoucno. Mimo vesmír neexistuje ani prostor, ani čas a tak tam ztrácí smysl i pojmy vzdálenosti, polohy, pohybu, události. Zkrátka vše existující je obsaženo tam, kde to nazýváme Vesmír. Skutečnost, že může být jsoucno konečné je dána metrikou prostoročasu, která není plochá, alébrž zakřivená. Prostoročas se tudíž v jistých prostorových měřítkách uzavře sám do sebe a veškeré jsoucno se tak stává prostorově omezeným. Toto zakřivení způsobuje entita, zvaná tenzor energie-hybnosti.
K té druhé otázce. Vesmír žádný střed nemá, podobně jako nemá žádný střed povrch míče (pozor, je to jen hrubá analogie, neboť mimo povrch míče něco existuje. Mimo vesmír však nikoliv). Ať se postavíš ve vesmíru do jakéhokoliv bodu, budou se od tebe stejně vzdálené galaxie vzdalovat vždy stejnou rychlostí a to ve všech směrech. Opět se tu dá (s výše zmíněnými omezeními) použít analogie s povrchem nafukujícího se balónku. Ať se postavíš do kteréhokoli bodu, všechny okolní body se od tebe budou vzdalovat. Žádný střed vesmíru, ani střed jeho rozpínání tudíž neexistuje.
SRNKA: TRNKAA: ...že vidím Měsíc na obloze o kousek jinde, než ve skutečnosti je ... stejnej případ tohoto rozdílu... Vidiš vidiš - todle chápeš i ty, ale že z toho taky vyplývá, že se obraz měsíce nemůže pohybovat rychleji než světlo - na to už potřebuješ Einsteina...;o)
Srnkovi zkrátka stále ještě nedochází, že STR prdí na nějaké zdánlivé pohyby, které můžem nebo nemůžem z dálky pozorovat. Pochop už jednou, že podle STR nemůže Alice odeslat Bobovi žádnou informaci rychleji, než se pohybuje světlo ve vakuu. Tedy ani žádný reálný objekt (zdroj tvého vlnění) se ve skutečnosti nemůže pohybovat nadsvětelnou rychlostí. Samozřejmě chápu, že se tu jistě budeš snažit operovat s tím, že se zdroje vlnění ve tvém modelu pohybují v jakémsi subprostoru a neinteragují s vnějším (pozorovatelným) světem jináč, než prostřednictvím svého vlnění. To je jednak ve sporu s realitou (zdroje vlnění jsou normální pozorovatelné objekty reálného vesíru na které si lze sáhnout - nikoli tedy nějaká fata morgana ze subprostoru) a jedna dle principu Ocamovy břitvy to pro nás jako pro fyziky vůbec nic neřeší, neboť my musíme zkoumat jevy, které můžeme pozorovat a v pozorovatelném světě je rychlost světla maximální možnou rychlostí šíření informace. Samozřejmě známe i jiné, vyšší rychlosti. Např. fázová rychlost vln obvykle výrazně přesahuje rychlost světla. Informace se ovšem fázovou rychlostí ve vlně nešíří. Šíří se totiž tzv. grupovou rychlostí a jak se dá snadno ukázat, ta je vždy maximálně rovna rychlosti světla.
Znovu: měřím-li (třeba) zvukovou vlnu pomocí světla, pak ji vidím jinak, než když ji vyšetřuji jen pomocí toho zvuku - to je ten SRNKovo obrázek a Vaše volba soustavy. A odtud - vyšetřuji-li světlo pomocí světla, pak jsem v pozici toho zvukového pozorovatele. Logicky jde o stejný princip. No a když se budu koukat tímto pohledem, tedy že jsou moje pozorování omezena světlem, pak dotaženo do fyziky z toho asi plyne moc zajímavých věcí, ale tam už nemám znalosti na kterých je nutno stavět.
PEPEEEK [5.9.05 - 14:57] Pane KISMET, jste číman.......
... nejsem a z přízpěvků nic neplyne.
A těm dvěma ( ZOE a SRNKA ) to nejde a nejde a nejde se dohodnout jaká východiska ....jedná-li se o tu středoškolskou matematiku
Východiska jsou jasná už dlouho. Jde jen o ochotu se na problém kouknout očima pozorovatele ne zvenčí ale v té konkrétní soustavě. Tedy:
a) vyšetřuji zvuk, koukám (očima, vyšetřuji tedy světlem) na pohybující se těleso
b) vyšetřuji zvuk a koukám na soustavu zvukem.
matematika hraje až druhotnou roli - roli jazyka popisu oné soustavy. Fyzikální úvaha, princip je prvotní, matematika je až pak.
Kdybych nebyl líný a nečekal až to někdo sem dá polopatě, byl bych si obrázek sám nakreslil a možná bych se býval byl i onoho poznání dopídíl sám, ale když jsem tak náááádherně líný.
ale vždyť už je Vám to jasné (viz PEPEEEK [5.9.05 - 14:31]), tak k čemu diskutovat ? Jde jen o to, že já nejsem fyzik ani fyzika není mým koníčkem. Proto mě to plně došlo až z citovaného obrázku. U Vás jsem předpokládal rychlejší pochopení, fyzikou se zabýváte dlouho a máte i svou hypotézu. Tečka.
Já jsem jen databázista a podobná auditoria navštěvuji pro větší rozhled.
Opět mlžíš, jako vždy. Odvodil jsem vztah přesně pro rychlost plynutí času v tebou prezentovaném appletu. Když vyrobíš jiný - lepší, rád ti tam tu rychlost plynutí času zase překontroluju. Těch cca 5 minut, které to zabere, klidně obětuju. Už teď jsem zvědavej, co z tebe vypadne (pokud vůbec něco).
Např. včera mi PEPEK poslal mailem jiný matematický model, v němž se ty Srnkovy tyče nepohybují v ve směru přímky procházející oběma jejich konci, alébrž kolmo na ní. A ejhle, Lorentzova transformace byla na světě. Jenže ani tento model není relativisticky invariantní. Nesplňuje Einsteinův princip relativity, který vyžaduje rovnoprávnost všech inerciálních soustav vzhledem k výsledkům experimentů v nich konaných. Světelné hodiny v Pepkově modlu sice odměřují čas ve shodě s Lorentzovou transformací, avšak pouze ve speciálním případě fotonu kmitajícího mezi dvěma planparalelními zrcadly ve směru kolmém na směr pohybu soustavy. V jiných úhlech to bude vycházet jinak. Je zřejmé, že směrově závislé odměřování času nemůže být indikátorem skutečné rychlosti plynutí času v inerciálních soustavách. Dalším závažným problémem takovýchto mechanistických modelů je skutečnost, že fotony nám v nich odfukuje éterový vítr. Foton, vyslaný od zadních hodin k předním je v takovémto modelu musí zákonitě minout, pokud se tyč s hodinami pohybuje kolmo k pohybu fotonu. To už se tu ostatně před nedávnem probíralo, že?
Skutečně mi tam utekly 2 indexy u času, za což se samozřejmě omlouvám. Z počátku jsem psal t1 a t2 úplně bez indexů. Pro lepší přehlednost a formální rozlišení, ke kterému druhu signálu to které "t" patří, jsem tam dodatečně doplnil ty indexy, až na ty dva, které jsem prostě přehlédl. Každopádně je to jen drobná formalitka, která nemá na výpočet vůbec žádný vliv. Navíc je z kontextu úlohy stejně okamžitě zřejmé, která ta "t" se za tím skrývají. Že to nejsou t0, jak se Srnka z nepochopitelných důvodů domnívá, je doufám každému jasné hned na první pohled. Za dobu t0 urazí signál vzdálenost "d", ve které se v okamžiku vyslání nalézal druhý konec tyče. Jenže v době, kdy tam ten signál dorazí, kde už je tomu druhému konci tyče konec ...? :-)
Co se týče oranžových rámečků, ty se odvýjejí z tohoto prvotního Srnkova omylu a jsou tudíž naprosto nesmyslné, i když kupodivu formálnš v pořádku. Výsledek, ke kterému Srnka po horečných úpravách, ve snaze za každou cenu zpochybnit můj výpočet s klidným srdcem a pocitem zadostiučinění nakonec dospívá je skutečně úsměvný.
V marné snaze za každou cenu dokázat můj omyl a svoji svrchovanou nadřazenost vlastně vyvrací základní myšlenku svého vlastního appletu, neboť mu vyšlo, že t = t0. Jinými slovy, ve všech soustavách, ať už jsou v klidu, nebo se pohybují jakkoli rychle, plyne čas naprosto stejnou rychlostí. Jenže Srnkovi to zdá se nevadí. Dávno zapomněl, že na podporu své teze by musel dospět k výsledku ve tvaru Lorentzovy transformace času. V klidu uléhá s pocitem zadostiučinění, že konečně toho dotěrného Zoeho položil na lopatky :o).
Ps. doplněné žešení o ty dva indexy naleznete here
Jak byla ona rychlost určena ? Zvenčí, nebo jen z tiku došlé vlny ?
Na ty bezzubé útoky na "současné fyziky" ani nebudu raději reagovat a půjdu rovnou k jádru pudla. Toto jsem tak nějak očekával. Skutečně, teorie relativity není akustika. Ačkoliv tvůj model by mohl osobám mdlejšího ducha připomínat Lorentzovy transformace času z STR, již jednoduchý výpočet ukazuje, že tomu tak skutečně není. Lorentzova transformace říká: t°=t´/sqrt(1-v^2/c^2), tvůj model dává t°=t´/(1-v^2/c^2). Takový drobný detail, že? Musí to bejt vážně k vsteku, ale bohužel. Tvůj model prostě nefunguje a nikdy ani fungovat nemohl, protože byl od začátku postaven na naprosto zcestné tezi. Pokud bys ovládal alespoň aritmetiku 7. třídy ZŠ, býval bys na to přišel dávno sám.
Ps. Ty odkazy na tohle auditko jsem na Aldebaran dával proto, aby se i tamní fyzici mohli pobavit nad tím, jaké zcestné pohledy na realitu dodnes panují mezi laickou veřejností, ačkoliv je naše školství, co do úrovně výuky přírodních věd, hodnoceno celkem slušně.
Kdybysis zkusil ty hodiny otočit a poslal je pro změnu vysílačem napřed, došlo by ti možná, jaké kraviny tu píšeš. A kdybysis alespoň obtěžoval odvodit vzoreček, podle kterého ve tvém modelu dilatuje čas, taky by ti asi došlo, že Lorentzova transformace vypadá trošku jináč.
Dvojče Karel vyráží na dlouhou cestu mořem po nafukovací matraci. Před nosem má Karel to nejdůležitější - plovák, který mu bude sloužit jako hodiny pro odměřování času. Funguje tak, že Karel kopne do vody a v okamžiku, kdy vlna dorazí k plováku, Karel kopnutí zopakuje a připíše na matraci čárku.,,,
Na Karla zatím čeká v rodném zálivu dvojče Petr a krátí si dlouhou chvíli jejím měřením stejným způsobem jako Karel. Co myslíte - budou mít po svém shledání na svých matracích stejný počet čárek? Pokud ne - kdo jich napočítá víc a proč?
The botfly story began back in 1927, when the entomologist, Charles H. T. Townsend published an article in the Journal of the New York Entomological Society. Right at the end of his article, he included this very interesting paragraph:
"On 12,000-foot summits in New Mexico I have seen pass me at an incredible velocity what were quite certainly the males of (the deer botfly). I could barely distinguish that something had passed, only a brownish blur in the air of about the right size for these flies and without sense of form. As closely as I can estimate, their speed must have approximated 400 yards per second [800 miles per hour]."- (actually closer to 818 mph)
In 1938, Irving Langmuir, an American chemist and Nobel Prize winner, demolished this astounding claim.
First, at 1,287 kph the air pressure against the head of the fly would have been about half an atmosphere, which would have been enough to crush the poor little fly. Second, the energy needed to fly at that speed meant the deer botfly would have to eat one-and-a-half times its own weight in food every second! Third, at what speed does a flying insect turn into a blur? Langmuir just got a lump of metal the size of a deer botfly, tied it to a thread and swung it around. At 20 kph, it was a blur - "the shape could not be seen, but it could be recognised as a small object of about the correct size". At 41 kph, "the fly was barely visible as a moving object". So Townsend probably saw deer botflys cruising at around 40 kays, which is a lot less than 1,287 kph.
Also, you would get an extremely nasty injury from a supersonic botfly running into you - but there are none on record. The fastest insect on record, that has been reliably measured, is the Australian dragon fly - which has a top speed of around 57 kph.
Na obrázku níž je schema létacích svalů a jejich pohybů u mouchy apod. blanokřídlýho hmyzu. Pohyby svalů sou nepatrný, ale zesilujou se pákovým mechanismem, který tvořej úpony křídel na hlavohrudi. Díky tomu můžou konce křídel opisovat dráhu tvaru ležatý osmičky rychlostí až několik metrů za sekundu. V reálu může hmyz lítat vzduchem ještě 10 - 100x rychleji, než je rychlost pohybu křídel, jelikož ty svíraj se směrem pohybu ostrej úhel. Rychlost pohybu svalů se tak násobí více než tisícinásobněPodle této stránky může běžná moucha cestovat až 20 kilometrů od místa, kde se narodila. Dejme tomu, že Boeing 747 je asi 7 tisíc krát větší, takže by měl mít dolet asi 140 tisíc kilometrů – což nemá (jeho nejlepší dolet je asi 14 500 km). Moucha létá rychlostí 8 km/h, což znamená, že Boeing by musel fičet 56 tisíc km/h (15,5 km/s – což se blíží třetí kosmické rychlosti). Nejrychlejší mouchy jsou ovšem střečkové a za letu dosahují těžko uvěřitelných 1000 km/h. Boeing se tomto případě může pochopitelně rovnou zahrabat.
Podle dnes již naniklé společnosti Air Canadian.testovací program letounu Boeing 747 trval 4 roky, stál 165 milionů dolarů a obsahoval více než 1300 testů. Spotřeba letounu je13700 litrů kerosenu za hodinu a výška ocasu letounu je vyšší než šestipatrová budova. Systém nakládání letounu umožňuje naložit 38 500 kilogramů zavazadel tzn. asi 3400 kusů za méně než 7 minut. Když je boeing plně naložen na jeho palubě se nachází ještě asi tuna vzduchu.
Dva dobré odkazy k problematice fraktálů Jemný úvod do fraktálů Fraktály a chaos I. a II. Ukázka Mandelbrotova fraktálu na hlávkách mladé brokolice, tzv. Mandelbrokolice...
Společnost IO2Technology uvádí na trh zařízení schopné vytvořit iluzi barevného trojrozměrného obrazu volně se vznášejícího ve vzduchu. Obraz je navíc interaktivní a bez dalších pomůcek s ním lze manipulovat například rukou. Display Heliodisplay vytváří plochý proud elektrostickou mlhou vyplněného vzduchu, na který promítá obraz pomocí laserů do plochy s uhlopříčkou 40 - 80cm podle modelu displeje. Při pohledu z větší vzdálenosti (od půl metru) se zdá, že obraz je trojrozměrný, protože chybí vztažný rámec pro srovnání, njedná se tedy o holografii. Na druhé straně lze díky tomu využít jakýkoliv bežný zdroj (2D) videosignálu: počítač, televizi, přehrávač DVD atd. Videa: Product Advertising, Product Advertising, Medical Simulation, Military Applications
Už v příštím roce se dočkáme puberťáků šmírujících mobilem s několikanásobným zoomem. Vědci v Singapuru se nevydali patenty zahuštěnou cestou elektricky ovládaných čoček, ale vymysleli vlastní mechanizmus změny ohniskové vzdálnosti čočky - šli na to pouhou změnou tlaku kapaliny v čočce. Řešení, které použili, by určitě hned napadlo každého, kdo by něco takového měl vymyslet - jde o dvě prosté průhledné blanky natažené na pevném kroužku, mezi něž se elektrostatickým tlakem "pumpuje" kapalina.
Robot DB bubnuje a chytá míčky
Vždyť kvůli tomu sem nahlížím !
Mám-li být upřímný, tak nějak jsem očekával, že tohle řekneš. Jsem rád, že jsi můj úsudek o tobě nezklamal. Holt učivo oskenované z učebnice fyziky druhého ročníku Gymnázia je pro tebe příliš silná káva.
No nic. Je mi líto, že jsem tu ztratil svůj drahocenný čas mezi naprostými fyzikálními hotentoty, ale už se to rozhodně nebude opakovat.
Pěstujte si tu klidně dál tu svoji patafyziku a buďte šťastní.
Dobrá. Tak máme metriku, ale co dál? Kde máš hmotná měřidla, pozorovatele, atd. atd. Bez nich je ti metrika k prdu. A z bosonů je prostě neuplácáš, protože bosony se řídí Bose - Einsteinovou statistikou která jim dovoluje zaplňovat stavy natolik svobodomyslně, že není z jejich strany žádná ochota vytvářet jakkoli organizované struktury.
Tak nějak. Zkrátka ve zcela prázdném prostoru, kde existuje pouze vlnící se křivost (tj. záření) nemáš šanci určit, že to záření urazilo právě 1 metr, protože ti jednoduše chybí pevné opěrné body reprezentující délkovou škálu. A jsme zase na začátku. Hmota je zdrojem pole, které je samo o sobě specifickou formou hmoty (viz nelinearita Einsteinových rovnic). Nikomu se ale ještě nepodařilo nalézt natolik univerzální popis přírody, který by neobsahoval pole a jeho zdroj coby dvě oddělené entity - jako vodu a olej.
Bylo by žádoucí nalézt takový popis přírody, který by ukazoval nejen to, jak je pole generováno hmotným zdrojem, ale též jak je naopak hmotný zdroj pole zpětnovazebně generován svým vlastním polem. To se zatím formálně povedlo jen v tom nejjednodušším případě, jímž je gravitační geon. ten je však naneštěstí metastabilní, takže snad teprve kvantová OTR vnese do problému truchu světla.
Fazole mají ledvinovitý tvar, ale ledviny fazolovitý !!! Jaké že to vlastně jsou ?
O odměřování délky zatím nebyla řeč a ani jsem o tom neuvažoval. Já hovořím o odměřování času. Když bude frekvence vln vysoká, bude plovák "tikat" rychle, při nízké frekvenci bude "tikat" pomalu. Pokud chceš "tikot" plováku považovat za rychlost plynutí času v "soustavě vodní hladiny", klidně můžeš. Jenže pak bude perioda každé příchozí vlny (perioda = frekvence^-1) přesně rovna jednotce času v "soustavě vodní hladiny". Takže frekvence (perioda^-1) bude vycházet za všech okolností 1 Hz.
A protože teorii nelze potvrdit, ale jen vyvrátit, počkáme a uvidíme.
Kdyby někdo vážně dokázal, že lze stvořit běžnou hmotu (zdroj pole, jako je např. tvůj výše zmíněný oscilátor) ze samotného tohoto pole (ať již gravitačního, elektromagnetického, či jiného), pak by jej Nobelovka jistě neminula. Toto se totiž nepodařilo ani Einsteinovi, ani generacím jeho následovníků dodnes a že se hodně snažili. Zřejmě jsi holt chytřejší, než nejchytřejší mozky planety. Akorát jsem kromě tvých předpokladů a tvrzení zatim neviděl jediný důkaz, že to opravdu lze. Navíc mi jaksi uniká rozdíl v měření času tvým hypotetickým oscilátorem složeným ze samotného pole a běžnými hmotnými hodinami.
Ještě by ti měl asi někdo šetrně sdělit, že existuje takový zcela drobný kosmetický rozdíl mezi Fermi - Diracovou statistikou a statistikou Boseho a Einsteina, který principielně znemožňuje konstruovat jakékoliv struktury a součástky, a tedy i zařízení, která by byla schopna něco měřit, ze samotného pole.
Její pozorovatel měřící čas klasicky (za pomoci běžných hodin z ozubených koleček či křemíkového krystalu) jistě ano. Jenže tvůj pozorovatel, odměřující sekundy na základě kmitů plováku naměří pokaždé jen jednohertzové vlny, ať již budeš do vody šplouchat seberychleji, či naopak sebepomaleji. Frekvence je totiž definována coby počet kmitů lomeno čas. Pokud definuješ čas pomocí kmitů, pak je čitatel stejnou funkcí rychlosti tvého šplouchání jako jmenovatel, a výsledný poměr tedy zůstává stále konstantní a při vhodné kalibraci dokonce jednotkový. Pokud takto jednoduchou věc nejsi sto pochopit, tak sorry, že jsem sem vůbec kdy lezl.
No hlavně, že tomu rozumíš aspoň ty (zřejmě jedinej na světě), nebo si to aspoň myslíš. Ještě by mě zajímalo, jak chceš odměřovat čas hodinami z čistého vlnění. Co by to vlnění uvnitř těch hodin jako generovalo? Nehledě na to, že nevidim žádný přínos takovýchto hodin pro podporu tvého modelu. Hodiny, jako hodiny, pokud, jak píšeš Jinak samozřejmě, že si pro odměřování času mužeš zvolit vlastní zdroj hodinovýho kmitočtu
Na Aldebaranu, jsi psal ale něco trochu jiného. Tam si chtěl odměřovat čas plovákem pohupujícím se na vlnách. Pokud bys každému kmitu plováku přiřadil v této soustavě jednotku času (např.1 sekunku), pak bys u libovolného vlnění (nezávisle na tom, jak rychle kmitá vzhledem k elektromagneticky definovanému času) naměřil stále stejnou frekvenci 1Hz.
To by byl ale hodně nudnej vesmír, nemyslíš?
Když budeš odměřovat čas na základě frekvence momentálně přijímaných elektromagnetických vln, vždycky (u jakéhokoliv vlnění) naměříš jednu a tutéž frekvenci 1 Hz. Vidíš, jaké ptákoviny ze tvého modelu lezou ?
P.S. Slíbené vzorečky tu zveřejním během zítřka.
"Věčná svítilna" svítí výkonovou LED diodou a ke svícení na 2 - 3 minuty jí údajně stačí nějakých dvacet vteřin protřepávat elektromagnet uvnitř. Lze doporučit nešikovným kominikům, speleologům a klaustrofobikům k přibalení do rakve....
Samozřejmě, že se vlnová délka mění. Však to Doppler dokázal již hodně, hodně dávno. Akorát furt nevim, co se tim snažíš dokázat. Dopplerův jev je učivo ranných ročníků střední školy, a pokud jsi nějakou podobnou instituci vůbec někdy navštívil, pak bys mohl alespoň vědět, že pro vlnění v mechanickém prostředí (jakým je např. i tvoje vodní hladina) platí 2 různé vztahy pro Dopplerův jev (prodlužování či zkracování vlnové délky). Jiný výsledek dostaneš, když se bude pohybovat zdroj a přijímač bude v klidu, a jiný zase, když se bude stejnou rychlostí vůči zdroji pohybovat přijímač. Ještě bych rád vypíchnul, abychom měli zcela jasno, že se nejedná o žádné Deus ex machina, ale o zcela reálně slyšitelný tón sirény sanitky míjející náhodného chodce.
Důvod tohoto efektu je zřejmý. Dvojakost Dopplerova jevu je způsobena skutečností, že když se pohybuje přijímač, míjejí ho vlny jinou rychlostí, než je jejich rychlost vzhledem k prostředí (např. u zvuku cca. 330 m/s), zatímco když se pohybuje zdroj a přijímač je v klidu, míjejí ho vlny stále stejnou rychlostí (rychlostí postupu vlnění v daném prostředí) nezávisle na rychlosti a směru pohybu zdroje. Protože u světla nic podobného nenastává - míjí pozorovatele stále stejnou rychlostí, ať už se pohybuje zdroj či pozorovatel, či třeba oba dva, světlu je to putna - počítá se tam zkracování vlnových délek podle vzorečku jediného. A protože vzájemná rychlost zdroje a přijímače v tomto případě nemůže nikdy přesáhnout rychlost šíření vln (na rozdíl od vln v mechanickém prostředí, kde se klidně přijímač i vysílač mohou pohybovat mnohem rychleji), liší se onen vzoreček od obou výše zmíněných vzorců, podle nichž počítáme Dopplerův posun v mechanických prostředích (např. v akustice, či na vodní hladině).
Jestli máš zájem klidně ti všechny zmiňované vztahy pošlu, abys mohl porovnat, a konečně pochopit, že tvůj model vlnící se hladiny nemá s relativitou pranic společného. Ale jak tě už znám, stejně nejspíš vůbec nechápeš, o čem to tu píšu a budeš si stále dál dokolečka drmolit tu svoji patafyziku. Nemám pravdu?
.. je-li hmota z času postavena, je-li hmota produktem času.. Na vzniku hmoty z vlnění jiný hmoty neni nic záhadnýho, pokud si představíte jak vzniká vodní hladina z vibrací molekul. Myslím ale, že to vaše tvoření z veličin je pro vás zavádějící a stává se brzdou, pokud byste měl pochopit, že na začátku žádný veličiny nemusely být. Pokud je hmota projevem času a čas projevem hmoty, vyplývá z toho, že ani jedno, ani druhý tu nemuselo bejt napřed, "před tím" druhým. Vznikalo to současně a hnací silou tohoto vývoje bylo to, co už se do tý doby vytvořilo...ale nedá se to říci obráceně : nebudu-li mít tátu a mámu, nebudu mít ani bílkoviny a atomy ... Ale ovšem, že dá - proč ne? Nebudete-li mít vibrace času nebudete mít ani hmotu. Nebudete-li mít vibrace hmoty, nebudete mít ani čas. Je to velmi prosté...je stav kdy čas „neběží“ ( neb běží jednotkově ), ale existuje... Stejně jako před vznikem molekul nemohla existovat vodní hladina, vlny a časoprostor, které jejich pohyb vymezuje, stejně jako před vznikem sluneční soustavy v daném místě neexistovaly katedrály ani kopretiny (prostě fyzicky nebyly), neexistovaly ani časová dimenze před vznikem našeho časoprostoru (prostě fyzicky nebyla, protože se nemohly tvořit fotony a světlo, jehož šíření vzdálenost a čas odměřuje) a stejně tak fyzicky nebyl ani čas před vznikem vesmíru. Ne že tu latentně "byl" a jenom stál zastavený. Nevím, proč by pro počáteční dimenze a čas mela platit jiný výklad pojmu existence, než pro ty další. Váš problém je, že sice řadu věcí chápete zcela správně, ale pak se v těch představách šprajcnete, a začnete najednou vymýšlet, že na začátku nějaké výimky. Vaše představy jsou mnohem lepší, než dedukce, které z nich odvozujete - držte se jich. Když napíšete, že "čas a hmota jsou rovnocenné z hlediska původu", tak to je výborné, ale taky to znamená, že pokud na začátku vesmíru fyzicky nebyla hmota (neeé, že byla jen někde skovaná), pak nebyl ani fyzicky čas (neeé, že "byl" a jen "stál"). Buďte konzistentní a důsledný - a nebudem se pak muset spolu hádat pořád dokola o kraviny...i zde implicite vychází, že Vaše představa je, že vesmír byl před vznikem času... Nebyl, čas i hmota i vesmír se tvořilo současně, vašimi slovy - jsou rovnocenné z hlediska původu. Co tu bylo dříve byly maximálně matematická a geometrická pravidla pro jeho tvoření - ale i to není vůbec jisté. Je možný že žádný pravidla nebyly a chumlovat se to začalo tam, kde nějaký pravidla začaly platit a tím se současně ty pravidla zafixovaly. To máte jako se vznikem lidský společnosti - ta je taky definovaná jen svejma pravidlama, jinak je to je jen soubor asociálních jednotlivců volně lezoucích po povrchu zemským, pro který žádný pravidla neexistujou. Ale jakmile mezi sebou začnou dodržovat nějaký pravidla, začnou se ty pravidla na sebe nabalovat a vznikat stále složitější. Jinými slovy, pravidla vznikala a vyvíjela se spolu se společností. Analogií s vývojem hmoty a společnosti (resp. informací) by se dalo najít fůru.
Nastajaščij ruskij čelověk, kosmonout Sergej Krikalev nedávno dosáhl v plné fyzické i psychické svěžesti nového rekordu - celkem 748 dní pobytu v izolaci vesmírného prostoru.
Pro dnešní roboty již nepředstavuje problém ani vztyk po pádu. Na videu (13 MB MPEG) se můžete podívat, jak to dělá první robot, který umí kotoulem vstát z lehu.
Casoprostor != ether
Vite jaky je zasadni rozdil mezi pojmy casoprostor a ether, pokud je pouzijete ve smyslu takovem, jak se bezne pouzivaji?
Pokud se nepletu, tak jest projevem nejake fyzikalni realita, ktera je representovana nejakou referencni souradnou soustavou, ktera ma vuci ostatnim (inercialnim soustavam) vyznacne postaveni.
Zatimco casoprostor je (obvykle) predstavou geometrie, ve ktere jsou veskere zakonitosti invariantni vuci transformacim souradnic.
Je tak tezke pochopit, ze onen model balonku je vytvoreny tak, aby byl schopen lidsky mozek, vyvinuty a schopny vnimat pouze v 3D Eukleidovskem prostoru, byl schopen pochopit na nazornem prikladu myslenku zakriveneho rozpinajiciho se casoprostoru.
Vidim opet, ze misto snahy o pochopeni onoho sdeleni popirate i ten nejprimitivnejsi pouzitelny model, ktery navic ani nechapete. To je pak tezke. Ale jestli chcete presny popis, muzeme zacit, ale obavam se ze Vase nepochopeni byt jen zakladnich operaci VS matematiky nam zabrani komunikovat uplne.
(prelozeno do cestiny: Snazim se co to jen jde, podat vyklad pro jeste vetsi laiky nez jsem sam. Vy misto snahy o pochopeni alespon tech nejjednodussich modelu se je snazite poprit, aniz byste ovsem byl schopen pochopit modely slozitejsi).
P.S. Ten obrazek je hezky. Ma nejaky teoreticky podklad, nebo spise biochemicky?
Jenze vy nemate zadny pohled dovnitr, pro vas existuje jen lokalni soustava souradnic zakriveneho 2D-prostoru, pricemz pokud se divate daleko, tak se soucasne divate do minulosti. Pocatecni singularite odpovida vas horizont udalosti. Chapu, ze tohle je na hranici predstavivosti, nicmene je to asi hranicni model ktery si jeste lze beznym zpusobem predstavit (i kdyz jak vidim s obtizemi), na slozitejsi modely uz musite zustat u ciste matematiky a Vami nenavidenymi maticemi, tensory a dalsimi obludami ktere tak rad nahrazujete matematikou ZS.
SRNKA: No ono tech "oficialnich" modelu je vic, o vetsine z nich jsou pochybnosti... Superstringari maji dokonalou teorii kterou nemohou prokazat a tak ;)
(mlcky predpokladam, ze se nebavime o kvantovych jevech apod. ktere mohou vesperou predstavu zmenit, ale zatim neni zadna dokazana teorie vseho)
Zadny paradox tim nevznika, vzhledem k tomu, ze foton se pohybuje rychlosti svetla vuci veskerym objektum hmotneho Vesmiru.
Elektronu se bude jevit jeho vlastni pole normalni - bude prostor stlacovat svym pohybem ve smeru pohybu, jako kdyz pred sebou ryba hrne vodu - jenze tim se pro nej take zpomali rychlost sireni jeho pole ve smeru pohybu, takze se oba jevy prakticky vykompenzujou. Rikam prakticky, protoze velmi jemny efekty tam zbudou. To presne si myslim taky, plus to ze vzhledem k tomu elektronu se ponekud ten cely urychlovac zkrati (pripadny efekt "otoceni" v dusledku konecne rychlosti svetla neni podstatny (pro presnost pohybu v te trubce, podstatne je pro dalsi buzeni)) a tim se odstrani potreba prilis presneho svazku (s cimz pocitaji navrhari a zjevne jim to funguje).
Ten priklad jsem sem daval hlavne jako z pohledu pane PEPEEKovo teorie (nedochazi k dilataci, pouze k relativistickemu pootoceni - alespon takhle chapy ten ponekud vice zmatecny popis), kde by pak to, jak presnou elektronovou trysku musim pouzit, melo byt zavisle na tloustce te trubky, coz je naprosto evidentne blbost (pokud je hloubka vniku pro libovolny pruletem generovany kmitocet mensi nez tlouskta trubky, coz myslim ze plati). Dalsi uvaha smeruje k tomu, ze by onen pouze_pootocenim_generovany prostor (pokud by se panu PEPEEKovi vybec podarilo ho definovat, o cemz pochybuji) patrne obsahoval singularity, nemel by definovanou metriku apod.
Priklad (mimo) z praxe: Chapu, pokud me nekdo rekne, ze k vypoctu jakehokoli elektrickeho obvodu mi staci elementarni matematika, Ohmuv zakon pripadne Kirchhofovy zakony. Ma pravdu, az na to, ze v okamziku kdy mu dam obvod s dvaceti uzly, vzajemne propojenymi sto padesati soucastkami (odpory, kondenzatory, civkami), tak se v tom zamota, zatimco pokud by pouzil standardni Vami zatracovany maticovy pocet, vysledku by dosahl v konecnem a velmi velmi nizkem poctu kroku, navic algoritmizovatelne.
Nicmene smyslem otazky nebylo konstatovani, ze pokud se pohybuje elektron vuci urychlovaci, tak se z pohledu elektronu pohybuje stejnou rychlosti urychlovac, ale ponekud podstatnejsi otazka:
Jake relativisticke efekty se v tomto pripade projevi?
Smyslem cele otazky je snaha pochopit rozdily v interpretaci na konkretnim priklade a pripadne z toho odvodit nejake pozorovatelne dusledky. Mam totiz nejasne tuseni, ze Vase interpretace vyhovuje pouze pro ty nejjednodussi pripady, nicmene nemam silu se tim prokousat.
Nevšiml jsem si, že by například nick MASLO psal cokoli o své teorii (aby bylo co opakovat) a přesto jste jeho jednotlivé věty roztrhal. Ne, jemu jste cupoval příspěvek.
Pane Navrátile, to co kritizujete děláte právě Vy a stále. Nepolemizujete s myšlenkou vyjádřenou několika větami, ale s jednotlivými částmi vět, s jednotlivými výrazovými prostředky. Je to nečestné a nesportovní. Jenže ... jste předfoglarovská generace .. :-))
A samozrejme ze LZE urcit rychlost :)
Naopak, vzdycky jsem si myslel, ze smyslem vedecke debaty je se snazit pojmy vyjasnit, pouzivat je zpusobem ktery muze snadno pochopit i druhy.
Budme on-topic, predpokladejme platnost Vasi hypotezy. Mejme elektron o energii 10MeV pohybujici se v milimetr tluste trubce dlouhe 1km, kruhoveho prurezu, vnitrni polomer 5mm. jak se ta trubka jevi z pohledu onoho elektronu? Jak se z pohledu elektronu jevi elektricke pole 1kV/cm pokud je ta trubka delena na vzajemne izolovane casti?
Jak se zmeni cely experiment kdyz ona trubka nebude tlusta milimetr, ale bude vypalena laserem v masivu krychle o zakladne 1 kilometr?
Ke zbytku se vyjadrovat nebudu, neminim se hadat o definici well-known pojmu a pouzivat je jinym nez standardnim zpusobem.
Proboha :-( Foton jako bod neexistuje. Vzdyt o tom mluvi elementarni zaklady optiky, kvantova mechanika to jen dovadi k dokonalosti - zadny foton nema konkretni drahu. Dokonce neni ani nutne, aby na nejkratsi mozne spojnici nebyla zadna nepruhledna prekazka.
Muzete mi rict o co vam jde? Navrhovat pokus u ktereho si sam dokazujete (nam natruc) ze je nerealizovatelny, protoze nedokazete realizovat predpoklady? Jakmile se objevi neco, co by mohlo Vas pohled narusit, zacnete reagovat jako najezeny krecek, a pritom popirate hlavne Vase vlastni tvrzeni :-).
Fajn, beru to jako velmi sverazny zpusob komunikace a proto budu z veskere diskuse odfiltrovavat pouze ten podstatny obsah a ten je nasledujici:
Jsou fyzikalni zakony (konkretne Maxwellovy rovnice) invariantni vuci Vasim efektum? Pokud nejsou - navrhnete prakticky proveditelny pokus, ktery Vasi hypotezu potvrdi nebo vylouci.
Nejsou to transformace do jine soustavy, ale jsou to hodnoty z pootocene soustavy, v nichz se nachazi testovaci predmet vuci zakladni soustave pozorovatele .jsou to vztahy dvou vlastnich soustav
Ale ano, pootoceni souradnic je jednim z prikladu transformace souradnic. Obavam se ze si nerozumime ani v definici zakladnich pojmu. Mame-li dva inercialni systemy, mame obecne nekonecno moznych souradnych systemu ktere muzeme pouzit. Az na rotaci jsou z nich prave dva systemy souradnic vyznacne v tom, ze pro t z intervalu experimentu plati x(a) = y(a) = z(a) = 0, popr. x(b) = y(b) = y(c) = 0.
Je naprosto zjevne, ze pokud pozorujeme nejakou velicinu v jednom souradnem systemu budeme ji obecne pozorovat jinak v druhem souradnem systemu - typicky priklad je velicina "hybnost", pricemz existuje prave jedna transformace ktera prevadi velicinu z jednoho souradneho systemu do druheho. Snadno lze dokazat, ze pokud se systemy vzajemne nepohybuji a prislusne osy jsou rovnobezne, je tato transformace popsana jednotkovou matici.
Nasledne zjistime ze pokud mame najaky "fyzikalni objekt", nastane v praxi jedna z tri zakladnich moznosti, jak se zmeni velicina se zmenou souradneho systemu. Nebudu suplovat zaklady tensorove algebry, zajemce si muze prislusne zaklady najit tam :) a omezim se na to, ze veliciny mohou byt tensory kovariantni, kontravariantni pripadne invariantn vuci transformaci souradnic (vetsina velicin jsou kontravariantni tensory, invariantem je napriklad teplota).
V kazdem pripade pootoceni soustavy je take transformaci, v maticove algebre velmi snadno vyjadritelna, a to na co stale dokola upozornuji je, ze podle predpokladu (sam rikate ze uznavate vysledky fyziky, nesouhlasite s vysvetlenim) pokud Vas model ma odpovidat realite, musi byt soucasne platne fyzikalni zakony invariantni vuci Vasim transformacim (to znamena kdyz mam v kapse elektromagnet, ktery budim trojuhelnikem o 1kHz a podle Maxwellovych rovnic vypocitam zrychleni nejakeho predmetu, musim byt to same spocitat z jine soustavy, pohybujici se vuci me rychlosti blizkou rychlosti svetla.
Predem upozornuji - pokud s pozadavkem invariance nesouhlasite, beru to. Ovsem -> nasledne tim ovsem predikujete jevy, ktere invarianci narusuji a asi po Vas budu chtit navrhnout prakticky proveditelny experiment, ktery by mezi obemi teoriemi dokazal rozlisit.
Co se tyce vlivu velikosti soustavy, jediny podstatny rozdil nastane mezi pripadem, kdy je velikost soustavy radove vetsi nez vlnova delka fotonu, a naopak. Dovolim si tvrzeni, ze ze 1m nebo 1Pc neni rozdilne z principu, pouze z technickych duvodu a vysledek bude shodny, pokud zajistime takovou konfiguraci experimentu aby se foton vzdy trefil do zrcadla
zde nehraje roli presnost pristroje, ale volba velikosti casoprostoru ve kterem se pokus s fotonem udela Sorry, ale to je nesmysl. Pokud je presnost interferovetru 10^-9 a vliv relativistickych efektu na vysledek pri experimentu spojenem s pohybem sneka 10^-8, je i rychlost pohybu sneka relativisticka.
Predpokladam (nerecenou, ale asi obecne takto chapanou) definici: Relativisticka rychlost je rychlost, ktere musi teleso/soustava apod. dosahnout pokud chceme, aby vliv relativistickych efektu na prubeh experimentu nebyl zanedbatelny. V "beznem zivote" je to u elektronu energie v radu desitek az stovek keV, nicmene v pripade interferometrie mohou stacit mnohem, mnohem nizsi rychlosti.
Necekam ve vykladu grupy. Cekam ale minimalne nasledujici (vsechno si vycucavam z prstu, ciste for example):
Presnost interferometru je 10^-9. Pokud by existoval Eter, pak by v dane konfiguraci pokusu bylo mozne dojit k meritelnym zmenam pouze pokud by rychlost soustavy vuci eteru byla alespon 100 m.s-1. Z toho duvodu je smesne merit na tak malych rozmerech, nebot zmena drahy 0,1nm, kterou by zpusobil obeh kolem Slunce, neni pri vlnove delce 650nm rozumne meritelna
Tohle tvrzeni ma nejakou hodnotu. Tvrzeni (prezenu) "me se to nezda tak to je spatne a musi se to udelat jinak" zadnou vahu nema.
Muj argument/otazka se redukuje v soucasne dobe na jedinou: Predpoklad (doufam ze jsem pochopil dobre): Vase teorie uvadi jine transformace mezi inercialnimi soustavami souradnic nez STR, pricemz z pohledu pozorovatele jsou tyto transformace ekvivalentni alespon v pripade M-M pokusu. Moje otazka zni: Jsou Maxwellovy rovnice invariantni vuci Vasi transformaci?
Zbytek je retorika, ktera nema s vedou moc spolecneho ;)
Ale kdyz mluvite o pootoveni - tvrdite to, ze nedochazi k dilataci, ale k pootoceni ktere se navenek projevuje stejne. Mam navrh jak to dokazat nebo vyvratit: Pokuste se pro Vas vyklad matematicky formulovat transformaci souradnic a nasledne overte invarianci Maxwellovych rovnic vuci teto transformaci.
zkratka - neusnadnujete nam to ;-)
Rikate ze s Vami lidi odmitaji diskutovat - ten duvod je jeden velmi podstatny - najit miliony ruznych vykladu jednoho jevu dokaze kazdy. Co vsak cini vedeckou praci vedeckou je nasledna aplikaci teorie na jiny jev (se kterym se pri tvorbe teorie nepocitalo), vypocet predpovedi a porovnani vysledku teto predpovedi s realitou, coz je to, co marne hledam.
Vratim se zpatky, k Vasim slovum: poleti ten foton primo? Musi byt vystrelen sikmo? Poleti po zakrivene draze? - zkousel jste pro tyto jednotlive predpoklady vypocitat, jaky by byl vysledek Michellsonova pokusu, zda by pripadne rozdily byly pod nebo nad mezi detekovatelnosti?
Nezlobte se, ale argumentace kterou pouzivate (napr. se vzdalenosti zrcatek cca 1 metr ( ! ) ( fotony litaly cik-cak 10ˆ8 krat za sekundu po kratke trajektorii ( velmi kratke trajektorii ), o ktere se da prakticky a mozna i teoreticky prohlasit, ze je nezakrivenou useckou ) jsou naprosto vagni a zavadejici, pritom dokazat nebo vyvratit Vase tvrzeni je trivialni i se stredoskolskou matematikou.
Coz rozhodne neni pravda - ten experiment sam o sobe rozhodl mezi teorii eteru a teorii invariantni rychlosti svetla
Rikate ze mohl byt proveden na papire - ano souhlasim, s tou vyhradou, ze nutnou podminkou pro jeho realizaci bylo predchozi overeni ktera z teorii odpovida realite - a to je predmetem sporu.
Mimochodem nepripada vam ze v opacnem pripade se jedna o dukaz kruhem? Pokud budu vychazet z Newtonovy mechaniky v Eukleidovskem prostoru, vypocitam podle nej napriklad pohyb Merkuru kolem Slunce, pak je naprosto zjevne ze jako vysledek dostanu potvrzeni Newtonovy mechaniky, zadne nevysvetlitelne staceni perihelia se nebude konat apod. :) Presto je u tohoto pokusu na prvni pohled jasne ze je to ptakovina.
Zde je experimentalne prokazano ze linearni urychlovace funguji, prestoze bez relativisticke dilatace by nefungovaly. Co se bavit o jinych moznostech vysvetleni tohoto jevu?
Predne, pokus mel slouzit k falsifikaci nejake teorie v porovnani s teorii jinou. Pokus byl navrzen a uskutecnen tak, aby (alespon) jednu z techto teorii vyvratil, coz se podarilo.
Je mozne udelat tento pokus na papire? odpoved je jednoznacna: neni. Provedeni pokusu na papire ma nutnou podminku, predchozi vyber teorie, ktera popisuje chovani pri onom pokusu. Jedine co lze provest bez experimentu je dukaz sporem, ktery muze dokazat ze zvolena pouzita teorie je pitomost. Rozhodne ale nejde rozhodnout o platnosti teorii na zaklade myslenkoveho experimentu, ktery je zalozen na predchozim vyberu jedne z konkurencnich teorii :-) jedine co tim muzeme dokazat, zda [b]v danem experimentu[/b] poskytuji dve ruzne teorie stejny vysledek, coz je velmi chabe.
Vezmu jednu citaci:
A tak jsem nasel ( uz v r. 2000 ) 8 variant pro tentyz pokus, ve kterem vysledky budou netotozne ( cetli jste to na mych www-strankach ? ) Pak ale takovy pokus s jeho zjistenimi a tim i odvozovaci vysledky pro Lorentze a jeho gama clen, je od zacatku nah .o, ze ?
K tomu se da rici jedine - Je uplne jedno jestli najdu odvozenych vysledku milion nebo nula. Tomu leticimu fotonu je to sumafuk (nepocitam-li postmodernisty, ale jejich fotoni se vzdycky chovaji divne) a udela si to podle sveho, at si o tom pise kdo chce co chce.
Co muzeme my, je vzit konkurencni teorie, podle nich navrhnout a nasledne provest experimenty, pri kterych by se mel foton chovat pozorovatelne jinak, a teprve na zaklade techto pozorovani mezi nimi rozhodnout.
ad draha fotonu: Pohybujeme se (omlouvam se, ale ty dokumenty na webu jsou psany znacne zmatene, takze orientace v nich je netrivialni, v noci nemozna :) predpokladam na pude STR a inercialnich systemu a Eukleidovske geometrie - pak draha fotonu bude z pohledu jakehokoli pozorovatele vzdy primocara - pokud experiment v kosmickych meritcich povede k tomu ze se paprsek netrefi do zrcadla, znamena to pouze ze je ponekud nestastne pripraven experiment - to same jako pokud bych se dohodnul s nejakym Australanem ze zmerime rychlost svetla tim ze poslu kratky impuls a on na nej odpovi a ponekud jsme pozapomeli na to ze je mezi nami Zeme.
No ale bavme se vazne: Predne nesouhlasim s tvrzenim ze na te vzdalenosti je to "prakticky" usecka, mereni delek na principu interference je naopak jedno z nejpresnejsich prakticky proveditelnych mereni vubec, kde naopak jsme schopni i v domacich podminkach detekovat zmeny o skale jednotek nanometru (coz je 1:10^9) - pomer rychlosti pohybu slunecni soustavy kolem stredu Galaxie je tusim nekde 1:500, takze clen 1-sqrt(1-v^2/c^2) je v radu 2.10-6, coz si myslim ze by se projevilo.
Ale rikam, muzu kecat, zitra nebo pozitri se na to podivam poradne.
Známý testovací obrazce pro diagnostiku různých poruch vnímání barev byly vyvinutý na přelomu minulýho století vojenským oftalmologem Shinobu Ishiharou:
Kliknutím zobrazíte správné řešení:
Různé odstíny modré a šedé v důsledku barevných kontrastů:
Barevné kontrasty vedou k pozorování barevný artefaktů v doplňkových barvách na hranách obrazců:
Další ukázka na "počítání barev":
Pokuste se spočítat barvy na těchto ukázkách :
Proč má červený čtverec na každé ukázce jiný trochu odstín?
Světelný gradient vyvolává rovněž posun barevného odstínu.
Delším pozorováním tečky uprostřed se vyřadí z činnosti čípky sítnice, rozlišující barevné odstíny
Metamery jsou barvy, lišící se barevným spektrem, ačkoliv jsou vnímány jako stejné. Například ukázka níže (tmavě fialová barva) lze interpretovat šesti různými spektry, které různí živočichové (ale i někteří lidé) vnímají jako různé barvy. Svým způsobem je tedy každý tak trochu barevně slepý. Vnímání barev může ovlivňovat i světelný jas (noční, čili skotoskoopické vidění) délka barevného vjemu - např. stroboskopické blikání zářivek v,nímá mnoho lidí různě, protože jejich tyčinky jsou různě citlivé na barevné světelné impulsy, lišící se délkou a samozřejmě barevné kontrasty související s doplňkovými barvami (vedle červených ploch se vše její namodralé, apod).
SRNKA:Mám tomu rozumět tak, že v každém Blandriu je jako v kulaté skořápce jadérko krychlový třírozměrný sytoprostor, skládající se z částic, jež jsou samy Blandrii a tak pořád dokola? Jinými slovy se zcela distancuješ od představy svinutých rozměrů tak, jak je prezentuje teorie superstrun?
Přesně tak. Trvalo to, ale nakonec jsi to zdá se pochopil.
Neutrina můžou mít náboj slabý interakce - ne?
To pravda mohou. Ale nenazýval bych to nábojem, neboť slovo náboj evokuje elektrický náboj. A nedával bych to rozhodně do souvislosti se spinem. Všechna neutrina mají spin 1/2 a všechna neutrina interagují slabě. Neexistuje tedy žádné neutrino bez spinu (jak píšeš), stejně jako neexistuje žádné neutrino s elektrickým nábojem, či bez vnímavosti vůči slabé interakci (náboje slabé interakce).
Nehledě k tomu, slabá interakce má dosah jen 10^-15 m a neprojevuje se silou, alébrž schopností částic se vzájemně přeměňovat na jiné (konkrétně leptonů na kvarky a obráceně).
SRNKA: Konečný počet generací stabilních částic je jeden důkazů toho, že naše vakuum NENÍ fraktálně svinuté do neomezeného počtu dimenzí, jak tvrdí třeba ZOE.
Já jsem nikdy o nekonečném počtu svinutých dimenzí nehovořil. Nevkládej mi prosím do úst, co jsem nikdy neřekl. Stále na každém kroku zdůrazňuji, že sytoprostor je trojrozměrný a od toho se odvíjí i trojdimenziálnost prostoročasu. Že se v něm pod Planckovou délkou opakují soběpodobnostní zobrazení sebe sama ještě neznamená, že obsahuje nějaké svinuté dimenze navíc. Je to stejné, jako s ostatními fraktály. Když si vezmeš třebas takovou Mandelbrotovku, jistě v jejím okolí najdeš nepřeberné množství soběpodobnostních zobrazení jí samé. A v okolí každého tohoto zobrazení bude opět nepřeberné množství ještě o řád miniaturnějších obrazů Mandelbrotovy množiny. To ale nemění nic na tom, že dimenze původní Mandelbrotovky, i každého jejího fraktálního obrazu uvnitř ní, je stále stejná. A to platí jak o dimenzi topologické (která je rovna 1), tak i o dimenzi Hausdorffově (která u tohoto útvaru činí neuvěřitelných 2).
Obrázek pokusné elektrárny ve Španělsku a model té co vyroste v Austrálii (http://www.enviromission.com.au/index.htm) ze stránek http://mujweb.cz/www/hvladimir/08_09/09_elektrarny_dalsi.html
Schéma a fotografie.věžové sluneční elektrárny Schéma parkové sluneční elektrárny a její fotografie
Ukázky fotek z dírkové kamery
Telefonovat pod vodou prý můžete až na vzdálenost pěti metrů s dětskou hračkou nazvanou Underwater Water Talkies. Tento zázrak stojí dvanáct dolarů a byl vymyšlen přímo dětmi. Kvalita hlasu je prý velmi dobrá. Dá se ale vůbec věřit tomu, že by to mohlo fungovat?
ZEPHIR [24.6.06 - 10:21]
