SRNKA

SRNKA

3,5 palcovej holografickej disk slibuje kapacitu 100 Terrabajtů. Zkušenosti s desetiletým prosazováním 4 GB DVD a tápající HDDVD/blueray disky s 15 GB nabádaj k ostražitosti - Mooreoův zákon se nedá tak snadno oklamat... Nehledě k tomu, že na vyšší datový toky stejně nemáme dostatečně dimenzovaný periférie - jak výstupní, tak ty vstupní...

SRNKA

Jakým směrem se bude otáčet toto skvělý perpetum mobile?

LUCIFER

SRNKA

Jak snadno lze vyrobit funkční jadernou zbraň? USA v rámci tzv. „Národního experimentu“ ověřovaly, jak moc složitý je ve skutečnosti prolomit zmiňovanou technologickou bariéru výroby funkční jadernou pumu. V rámci pokusu byli osloveni tři náhodní čerství absolventi fyziky D. A. Dobson, D. N. Pipkorn a R. W. Selden, aby z ničeho a pouze s pomocí veřejně dostupných zdrojů sestavili funkční nukleární bombu. Experiment byl úspěšně završen. Studenti s čerstvým diplomem fyziky byli schopni prakticky „na koleně“ obstarat potřebné veřejně dostupné informace a sestavit projektovou dokumentaci funkční bomby. Trvalo jim to dokonce o půl roku méně, než byla požadovaná tříletá lhůta. Stalo se tak 10. 4. 1967. Části bomby byly americkými vědci testovány a potvrdilo se, že tyto amatérské zbraně by v případě výroby a následného odpálení měly mnohem větší destruktivní účinky než Little Boy svržený na Hiroshimu. Výsledky byly zanesený do supertajného reportu s výše uvedeným kódovým označením a založeny do Národního bezpečnostního archivu. K odtajnění reportu došlo teprve v roce 1995. 

Na obrázku sou kufříkový pumy, kterýma rusové plánovali napadnout USA v případě odvetnýho jadernýho útoku. Ráže bomby se pohybuje v rozmezí od 1 kT TNT do 10 kT TNT ve vazbě na míru nadkritického množství plutonia. Plutonium je vhodné pro kufříkovou bombu proto, že jeho kritické množství (tj. minimální množství pro rozvoj štěpné reakce) stačí jenom asi šest kilo, je-li k dispozici dostatečně silný reflektor neutronů pro nastartování reakce. Nejzajímavější je, že původní konstrukce kufříkových bomb pocházela z laboratoří v Los Alamos.

SRNKA

Supersušič rukou díky svý konstrukci a rychlosti vzduchu proudícího z plochejch trysek rychlostí kolem 640 km-hod vysuší pracky prakticky prakticky okamžitě a s mnohem menší spotřebou horkýho vzduchu... Princip neni úplně novej, podobný trysky se používaj v průmyslu polovodičů k sušení křemíkovejch oplatek. Proud vzduchu současně strhává ulpělý kapky, takže ty nezanechávaj na superčistým povrchu žádný stopy, naopak ho svým pohybem ještě čistěj. Celej proces se dá ještě vylepšit přimícháním alkoholovejch par do proudu vzduchu, což způsobí, že kapky po povrchu sjižděj, jako kdyby byl mastnej a je tak vysušenej jediným průchodem tryskou.

SRNKA

Fotonickej krystal je destička polovodiče (např. průhlednýho nitridu křemíku Si3N4), ve který jsou obvyklými litografickými postupy vyleptaný pravidelný díry. Taková destička se pak chová se jako umělá atomová mřížka, akorád v ní nosiče náboje neobíhaj protony, ale vyvrtaný díry. Protože každou díru tvoří mnoho desítek atomů, jsou v ní kvantově mechanický jevy slabčí, než v pravejch atomech - ale zato mnohem stabilnější a dají se studovat pohodlněji. Např. puštěním laserovýho paprsku po povrchu fotonickýho krystalu se může dosáhnout toho, že světlo vytvoří pěknou stojatou vlnu jako v dutinovým rezonátoru, pokud se v umělý mřižce několik děr vynechá. Stojatá vlna se pak dá ošahávat hrotem jehly AFM mikroskopu, jako by to byla pevná částice a dá se do ní i jehlou rejpat, čímž mění tvar, podobně jako když do skutečnýho rezonátou strčíme hřebík. Je vidět, že tímto způsobem lze snadno vytvářet a ladit mikrorezonanční obvody, kde se ale místo nosičů náboje pohybuje vlna energie rychlostí světla, kterou nelze rušit elektromagnetickým polem. Uvedený zařízení se tedy může stát v budoucnosti prototypem optickejch chipů, fotonickejch počítačů a čertvíčeho ještě...

SRNKA

PLACHOW

SRNKA

Cesty ke zpřesňování atomovejch hodin sou celkem jednoduchý. Na čím vyšší frekvenci atomy kmitaj, tím přesnějc (ovšem nikoliv snadnějc) se dají jejich kmity dělit. A čím jich kmitá míň, tím míň se navzájem ovlivňujou. Konečnej výsledek jsou tedy atomový hodiny tvořený jediným atomem rtuti. Ten je částečně zbavenej elektronů a umístěnej v eletrickým a magnetickým poli, který ho udržuje ve ve vakuu. Rtuť jak známo vyzařuje ultrafialový záření jako horský sluníčko s vysokou frekvencí, což umožňuje ještě víc zpřesnit měření jeho kmitočtu. Zatímco cesiové hodiny chybují o 1 sekundu za 60 milionů let, rtuťové tak činí až za 400 milionů let.

Protože ověřit přesnost chodu takovejch hodin neni snadný ani levný, bude ještě dlouho trvat, než hodiny na bázi stroncia nebo rtuti vytlačej cesiovej standard NIST-F1, založenej na tzv. cesiový fontáně (viz animace vpravo). Cesiový atomy se nejprve zpomalí šesticí laserů s využitím Dopplerova ochlazování na teplotu těsně nad absolutní nulou, čímž se jejich kmity omezej na základní kvantovej stav. Další laser pak obláček atomů vyzvedne do mikrovlnný rezonanční dutiny, kde se vybuděj přesnou dávkou mikrovlnnýho záření do excitovanýho stavu. Atomy se pak nechaj pomalu vlastní vahou klesat do měřící dutiny, což jim trvá asi vteřinu. Během tý doby na ně nepůsobí žádný zrychlení, ani zemská gravitace a proto se může odečíst jejich záření naprosto přesně.

SRNKA

Cern Axion Solar Telescope (CAST) je umístěn od roku 2003 v CERNu. Jde o dalekohled, který by měl v silném magnetickém poli konvertovat axiony z nitra Slunce na fotony RTG záření. Dalekohled je umístěn na kolejnici, která umožňuje pohyb ve vodorovném směru ± 40°, naklánění ve výšce je možné jen v rozsahu ± 8°. Z toho důvodu může dalekohled pozorovat Slunce jen při východu a poté až při západu Slunce. Celková pozorovací doba je tři hodiny denně. Po zbytek času se měří rentgenový pozadí. Nedávno byla citlivost dalekohledu výrazně zvýšena, magnet byl vyplněn héliem o nízké teplotě (1,8 K) a dalekohled by měl detekovat axiony až do hmotnosti 0,8 eV.

Axiony by měly bejt nejmenší a nejlehčí detekovatelný částice vůbec, ještě mnohem lehčí, než neutrina. Stejně jako leptony by se měly vyskytovat ve třech generacích, neutrinový a elektronový axiony. Lehčí než axiony už sou jen gravitony, kterýma sou přímo tvořený. Dosud nebyl detekován žádný přebytek RTG záření oproti pozadí, tedy aspoň v době, kdy je dalekohled namířen na Slunce. Je možné, že axiony nejsou detekovaný proto, že ve slunečním nitru je k jejich vytvoření potřebná vyšší energie fotonů, než je k dispozici, anebo proto, že jsou v nitru Slunce nějakými procesy opět pohlcovány.

SRNKA

Hnědý trpaslíci sou hvězdy na hranici udržení termojaderné syntézy. Ta v nich není schopna hořet po delší dobu. Na rozdíl od planet svítí po relativně dlouhou dobu (miliardy let) v optickém oboru a formují se zhroucením zárodečné mlhoviny. Planety naopak nesvítí vlastním světlem a formují se z periferních částí zárodečné mlhoviny. V animaci je druhý nejmenší známý hnědý trpaslík s katalogovým označením OTS 44, má hmotnost 15 M_J (hmotnost Jupitera) teoretická hranice pro hnědého trpaslíka je 13 M_J. I kolem tak malého objektu se podle pozorování překvapivě vytvořil protoplanetární disk, který je v animaci zobrazen.

SRNKA

Badatelské centrum PALS (Prague Asterix Laser System), založené v 1998 jako společné pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR na Slovance, je koncipováno jako uživatelská laboratoř poskytující základnu pro experimentální výzkum v oboru výkonových laserů a fyziky laserem vytvářeného plazmatu. Centrum bylo zpřístupněno externím uživatelům v září roku 2000.

Páteří PALS je obří jódový laserový systém, jeden ze tří největších civilních laserů v Evropě. Ve stávající konfiguraci a na základní vlnové délce 1315 nm je schopen poskytovat v hlavním laserovém svazku infračervené záblesky (pulzy) o energii až 1 kJ, a k tomu až 100 J ve dvou menších přídavných svazcích. Vlnová délka laserových svazků může být konvertována na vlnovou délku odpovídající druhé (658 nm, červená) nebo třetí (438 nm, modrá) harmonické základní frekvence. Vzhledem k velmi krátké délce laserového pulzu (cca 350 ps) je špičkový pulzní výkon laseru obrovský - až 3 TW, tj. 3 milióny megawattů. Laser je schopen dodat takovýto obří puls zhruba jednou za půl hodiny. Na obrázku vpravo je interakční komora pro umístění cílových vzorků.

SRNKA

SRNKA

Průběh slunečního zatmění

SRNKA

Dislokace krystalický mřížky a jejich změny a přesuny při namáhaní materiálu v materiálu se dají lehce simulovat pomocí vrstvičky bublinek, vyfukovaný opatrně na hladinu. Původní QuickTime videa jsou invertovaný, aby na nich byl pohyb bublin líp vidět. Video vpravo znázorňuje skutečnej pohyb dislokací při deformacích ve vzorku oceli pozorovaný pod rentenem při velkým zvětšení.

Vpravo je obrázek různejch typů dislokaci v bublinovitým modelu a snímek skutečnejch dislokací, tak jak je de "pozorovat" v AFM mikroskopu.

SRNKA

PLACHOW

SRNKA

Kosmonautka Heidemarie Stefanyshyn-Piper po úspěšném návratu z nedávné mise STS-115 raketoplánu Discovery statečně, ale neúspěšně zápasí s kombinací gravitace a alkoholu...
Jak lvové bijem vo mříže...

SRNKA

Kvantově mechanický jevy nejsou jen doména mikroskopickejch objektů, Např. magnetický domény mohou bejt viditelný pouhým okem. Nedávno se podařilo pozorovat kvantově mechanický chování pro malý olejový kapičky na povrchu vody, který vykazujou difrakční jevy typický pro kvantový vlny při průchodu štěrbinou apod.

SRNKA

SRNKA

Na začátku 70. let byla vzdálenost Země-Mesíc známá s chybou kolem 25 cm, od poloviny 80. let minulého století s chybou kolem 2 cm. Skupina atronomů v SanDiego nyní hodlá přeměřit vzdálenost  s přesností pod jeden milimetr. Hodlaj k tomu využít retroreflektorů (koutovejch odrážečů), který v roce 1971 nechala výprava Apollo 11 na měsíci. Podle posledních měření se od nás Měsíc v důsledku slapovejch sil pomalu vzdaluje rychlostí 3.8 cm/rok. Samozřejmě nejde ani tak o vlastní přesnost měření, ale o měření pohybu litosférickejch desek, testy obecný teorie relativity, detekci kapalnýho jádra Měsice a podobný souvislosti.

SRNKA

SRNKA

NASA zveřejnila nový výsledky měření mikrovlnnýho pozadí vesmíru sondy WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) za poslední tři roky. Možná se to zrnění v některejch místech už skutečně začíná trochu podobat tý prostorový houbě, ale pro lepší výsledky si budem muset počkat na novou generaci sond...

BIRDMAN

LUCIFER

BIRDMAN

SRNKA

Solární parabolické "ohniště" vystlané lesklým odrazovým materiálem, vybavené vlastním podvozkem s nastavením sklonu. K samotnému pečení sou použitý sluneční paprsky soustředěné do jednoho místa. Upozornění: Nedívejte se do ohniska zbývajícím okem...

SRNKA

Zdokonalením technologie Dual View se společnosti Sharp povedlo vyrobit monitor, který dokáže zobrazit tři různé věci najednou. Co uvidíte, závisí jen na úhlu pohledu.

Na rozdíl od běžných LCD, u kterých se výrobci snaží, aby se obraz v co největším úhlu pohledu neměnil, šel Sharp cestou zcela opačnou – když se díváte na displej zleva, přímo či zprava, uvidíte pokaždé jiný obraz. Sharp tak využil nedostatek většiny LCD ke svému prospěchu a s pomocí filtrů zorný úhel rozdělil na tři části.

SRNKA

Todle nejsou asteroids, ale dovopravdický autonomní lítací roboti z MIT. Spoustu videí z vývojovejch testů naleznete zde

SRNKA

Oceánské řasy vytvářej složitý pravidelné struktury z kalcitu (chemicky uhličitanu vápenatého CaCO₃), které je chrání před škodlivým ultrafialovým zářením. Výpočty ukazují, že struktury, které vidíme na obrázku, propuštějí delší vlnové dálky, avšak krátké vlnové délky ultrafialového záření interferují a neproniknou k vlastní řase. Tak jak roste koncentrace CO2 v důsledku skleníkového efektu, dochází i k úhybu řas, protože jejich schránky se v rostoucí koncentraci CO2 začínaj rozpouštět.

SRNKA

Tento foťák je v podstatě skener s objektivem. Je v něm řádkový senzor 7500 bodů se šířkou 60mm a dynamikou cca 11 bitů (strana A4 má při 1200dpi je cca 9900x14000bodů, resp. 139Mpxl), ale s rychlostí skenování cca 1s na obrázek (160MHz).

Rozlišení fotoaparátu je 160 Megapixelů, to znamená datový tok až 300 MB za sekundu, externím úložištěm je přímo počítač (notebook), ovládání probíhá přes vyjímatelný modul s dotykovým displejem, hodnoty ISO sahají od 500 až k 10 000, závěrka je až 1 / 20 000 s. Seitz 6x17 Digital bude stát kolem 800 000 Kč

LUCIFER

BIRDMAN

SRNKA

BIRDMAN

SRNKA

KISMET

eště prachy....

LIMJOF

SRNKA

Ptolemaiovy epicykly jsou typická ukázka toho, jak lidi rači používaj koncepčně mnohem složitější model, než by přemejšleli nad jednodušším, ale méně přímočarým řešením.
Důvody jsou většinou triviální: politika nebo náboženství. Osud teorie éteru je v bleděmodrým to samý.

SRNKA

SRNKA

Philosophical Transactions britský královský společnosti - první peer-reviewed časopis na světě

SRNKA

SRNKA

Jaké jsou současné motivace pro znovuzavedení éteru do fyziky? Postupně budu seznam rozšiřovat, jak si budu vybavovat další souvislostí.

1. Vlnovej charakter světla.
   Žádná jiná teorie ani koncept nevysvětluje fakt, že se světlo šíří ve vlnách podobně jako mechanické vlny v hmotném prostředí. Vlnová rovnice je lokálním tvarem Newtonova inerciálního zákona zahrnujícího setrvačnost prostředí. Konečná frekvence takového vlnění tedy vyžaduje inerciální prostředí s nenulovou hustotou.
2. Konstantní rychlost světla:
   Ani ten žádná jiná teorie nevysvětluje, pouze speciální teorie relativity ho používá jako postulát. Konstatntní rychlost světla lze odvodit např. z Maxwellovy koncepce světla jako transversálních vln éteru (Lorentz, Fitzgerald 1892)
3. Slabé projevy absolutního vztažného rámce závislé na vlnové délce
   Absolutní pohyb vůči prostředí lze ve vesmíru prokázat pouze vůči nejdelším vlnám dostupného záření - mikrovlnného pozadí vesmíru (viz měření sondy WMAP a COBE). Podle teorie éteru je světlo tvořeno transversálními vlnami, analogickými kapilárním vlnám na hladině vody. Tyto vlny neinteragují se svým prostředím, pokud je jejich vlnová délka menší než 1,73 cm. Vlny s větší vlnovou délkou částečně absolutní pohyb svého prostředí přenášet mohou, je zde tedy podobná závislost, jako v případě mikrovlného pozadí
4. Tvorba fotonu z elektromagentických vln.
   Současná teorie nevysvětluje mechanismus, jakým by se měly ze sférických vln tvořit fotony v podobě lokalizovatelných částic. Vlnová teorie éteru jejich tvorbu interferencí světelných vln s rastrem fluktuací hustoty vakua o středních rozměrech odpovídajích Planckově délce.
5. Existence kvant energie
   Kvantování energie je jedním ze základních postulátů kvantové teorie bez dalšího zdůvodnění. Podle vlnové teorie éteru je důsledkem interference vlnového balíku energie tvořících částici s profilem hustoty energie vakua (tzv. pravděpodobnostní funkcí), který tato vlna vyvolává, protože hustota éteru je úměrná hustotě energie, kterou je tvořenej
6. Existence deBroglieho vlny a dvouštěrbinový experiment
   Při pohybu částice dochází k deformaci prostředí ve vlně kolmé na směr pohybu, která je příčinou relativistické kontrakce. Tato vlna odpovídá např. deformaci vodní hladiny, pod kterou se rychle pohybuje hmotný objekt. Deformace se projevuje jako  tzv. deBroglieho vlna na rozložení hustoty vakua při průchodu částice dvojitou štěrbinou. Částice se prostředím šíří jako vlny a proto statisticky preferují oblasti vakua s vyšší hustotou, odpovídajícím interferenčním obrazům deBroglieho vlny na dvouštěrbině.
7. Existence nenulového základního kvantového stavu a energie nulového bodu (ZPE)
   Např. skutečnost, že ani po ochlazení na absolutní nulu kapalné hélium nepřejde do tuhé fáze se přičitá energii základního stavu atomu. Éterová teorie vysvětluje neustálý pohyb atomů jako Brownův pohyb, který je na atomy přenášen inerciálními fluktuacemi éterového prostředí, které je tvoří.
8. Kvantové propletení (entanglement)
   V současné době neexistuje jednotná fyzikální intepretace tohoto jevu opírající se o pozorovatelné jevy klasické fyziky. Vlnová teorie éteru vysvětluje entanglement fázovým posunem vlny uvnitř vlnového baliku, tvořícím částici vůči těžišti jeho hustoty.
9. Higgsova mřížka
   Standardní model předpokládá, že částice získávají svou hmotnost interakci s virtuálním Higgsovým polem prostřednictvím Higgsových bosonů. Klasická formulace Higgsova mechanismu je však založena na tom, že toto pole je hmotné a Higgsovy bosony částicím jeho hmotnost pouze předávají, nemohou hmotnost samy o sobě vytvářet.
10. Model vesmíru jako černé díry
    Mazur-Motolova hyptéza předpokládá, že vesmír je tvořen vnitřkem gigantické černé díry, tzv. gravastaru. V tom případě éter logicky tvoří hmotné prostředí takového objektu. Tento předpoklad současně podporuje mebránový model vakua M-teorie a Thorneho model černých děr spolu s Mathurovým "fuzzball" modelem černých děr, protože je zřejmé, že jde o stále tentýž materiál.
11. Existence temné energie
    Podle posledních pozorování se zdá, že se expanze vesmíru neustále zrychluje v důsledku působení tzv. temné energie. Koncept vesmíru jako černé díry tento fakt jednoduše vysvětluje jako stále se zrychlující kolaps gravastaru, který vesmír tvoří v analogii s vývojem jiných hvězdných objektů.
12. Inflační hypotéza
    Současné kosmologické teorie počítají s konceptem tzv. inflace pro zdůvodnění pozorovatelné homogenity vesmíru. Teorie éteru vysvětluje inflaci jako fázový přechod (kondenzaci) prostředí, které tvořilo ranou vývojovou fázi vesmíru jako analogii izochorické kondenzace superkritické páry za vzniku pěnovité struktury časoprostoru.
13. Šest dimenzí vakua a tři dimenze časoprostoru
    Z analýzy závislosti hustoty šíření energie na počtu dimenzí vyplývá, že nejhustší fáze vakua je tvořena 6 - 7 rozměrovými dimenzemi, zatímco požadavek na nejtěsnější uspořádání koulí vede ke třem rozměrům časoprostoru. Vakuum je tedy tvořeno pěnovitou fází tvořenou z nejtěsnějšího uspořádání třírozměrných koulí v souladu s Keplerovou konjekturou.

SRNKA

Profesor Epstein z MIT předvádí malý plynový mikroturbíny z krystalickýho křemíku, který by se mohlu stát alternativním zdrojem pro mobilní zařízení místo palivovejch článků nebo baterií.

SRNKA

Tým astronomů nedávno ověřil Einsteinovu teorii relativity s přesností na 99.7% na dvojici pulsarů PSR J0737-3039A/B objevenou v roce 2003 radioteleskopem na Jodrell Bank, který si navzájem svým gravitačním polem zpomalujou frekvenci svých otáček

Oba pulsary obíhaj kolem společnýho těžiště jednou za 2,4 hodiny a blikaj s frekvencí 45 a 22 Hz.

SRNKA

Časopis Nature [Jul 2006, 442, str. 164-171] publikoval článek (PDF, 648 KB), ve kterém se píše 26-letém Mattovi Naglovi, kterej po přerušení míchy při plážové šarvátce ochrnul na všechny čtyři končetiny (tetraplegik). Matt mohl ovládat televizor a hrát počítačový hry díky implantátu velikosti tablety aspirínu voperovaném do mozku a propojeným s konektorem na temeni hlavy jako v Matrixu.

Z nejasných příčin se schopnost elektrod čipu zaznamenávat mozkové signály po několika měsících začala zhoršovat. Další nevýhodou systému je, že se musel pokaždé půl hodiny nově kalibrovat. Poslední čtvrtinu roku už vědci nechali čip neaktivní, pak implantát odstranili. Nagle poté podstoupil operaci, aby mohl dýchat bez ventilačního systému a nyní ovládá počítač hlasem. Sony nedávno získala patent na ovládání her a stimulaci mozku pomocí ultrazvuku.

LUCIFER

PLACHOW

SRNKA

Demonstrace technologie Phillips Lumalive™ tvořený sítí světelných diod LED vetkaných do textilie. Pod obrázkem je odkaz na MMS video

SRNKA

Ilustrace gravitačního zpoždění, tzv. Shapiro efektu, poprvý předpovězenýho Einsteinem. Byl ověřen Shapirem z MIT měřením radarovýho zpoždění mezi Zemí a Marsem při průchodu radarových vln kolem Slunce.

SRNKA

Simulace dopadu letadla na severní věž WTC - 1 v rámci NFS studie. Pod odkazy nalezenete další animace. Film shromažďující konspitativní teorie o událostech 11. září.

KISMET

SRNKA

vycislitelnyje masiny cdelano b CCCP

SRNKA

tedkonc po dobrym vobede sem v dobrym rozmaru takti to vesvetlim vedecky este podrobnejc
kazda kvapalina se vodparuje na svojem povrchu za kazdy teploty pritom dyz sou podminky klidny nad timto povrchem se udela vrstvicka nasyceny pary kera zabranuje tem dalsim molekoulim aby taky vylitly ven no a dyz se to vohreje este vic ze prekona se bod vara tak zacne se kvapalina vyparovat neenem na povrchu ale v celym svojem vobjemu a vznikaj bubliny a ta sila se zvetci ze prekonana je vona tenze par a vali to secko ven
podle ty vrstvicky taky je jasny proc dyz na neco se fouka takto voschne rychlejc pac totu vrstvicku vodfoukne
no a dyz teda je tam poklicka tak tamta vrstvicka hezky drzi a este je to zvetceny ze vona taky ma poklicka nakou vahu i dyz je lechka
a tak spravna hospodynka jako PARALEN vari takze nejdriv da velkej plamen ale ne hrozne moc velkej abyse to rychle vohralo a vochlazovanim nevznikaly velky ztraty dlouhou dobu a dyz dosahne se na bod vara a zacne to bublat tak zmenci idelalni je dyzby se udrzela poblivka tesne pod bodem varu pac je velka teplota abyse to co nejdriv vovarilo ale nejni takova velka abyse moc vody menilo na paru pac takova premena jakznamo zere energiji

na jinym prikladu to je takle vem si malej papirovej hrnecek nebo pytlika cim slabci tim lepci a do nej dej vodu a to dej nad vohen a uvar si vodu na ten caj jezto tim vodparovanim zvostane furt teplota na varnym bodu a to je hodne pod zapalnou teplotou taho papira

SRNKA

Nová generace projektorů místo pole modulátorů používá jediný zrcadlo vychylovatelný ve dvou směrech a diodové lasery jako zdroj světla, což mu umožňuje miniaturizovat svoje rozměry na velikost kostky cukru.

SRNKA

SRNKA

V současný době se používaj tři hlavní principy SPM skenovacích mikroskopů (Scanning Probe Microscopy): STM ( Scanning Tunelling Mikroscope), AFM (Atomic Force Microscope) a SNOM (Scanning Near Field Optical Microscope). Všechny techniky jsou založený na tom, že se povrch vzorku objíždí tenkým hrotem. U STM se na hrot přivádí napětí a měří se elektrickej proud, kterej závisí na vzdálenosti hrotu od vzorku. AFM hrotem vzorek přímo ošmatává, deformace hrotu se zesilujou laserem a vynášej do dvourozměrnýho grafu. Kupodivu je tahle metoda ze všech nejcitlivější a umožňuje zvětšení až na atomární měřítko.

Poslední SNOM metoda je nejmladší a je založená na šíření světla. Protože rozlišovací schopnost je závislá na vlnový délce světla, světlo se k povrchu vzorku přivádí skleněným hrotem, aby se nemohlo rozptylovat a jeho špička slouží jako bodovej zdroj světla. Na vzorek se pak kouká normálním mikroskopem, protože rozlišení závisí na rastru, ve kterém se hrot pohybuje. Všechny typy mikroskopů se už vyráběj průmyslově a jejich rozvoj je podmíněnej vývojem počítačový techniky, která se používá k řízení pohybu hrotu a vyhodnocování obrazu v reálným čase.

SRNKA

Průběh vývoje počtu vědeckejch článků publikovanejch každej rok o tzv. "vysokoteplotních supravodičích" prozrazuje, že se tomu oboru v poslední době moc nedaří a do roku 2020 bude nejspíš zatlumenej úplně. Objev prvního supravodiče na bázi YBaCuO v roce 1985 sice znamenal, že se pro studium supravodivýho efektu nemusí používat drahý helium, ale levnější dusík, jenže keramický supravodiče se zase daj těžko zpracovávat a snadno praskaj, cívku z nich prostě nenamotáte. A ani ta teplota -190 ºC neni pro běžný průmyslový využití nic moc. Zkrátka by to chtělo ještě nějakej ten objev nebo aspoň dobrej nápad...

SRNKA

Jednou z důležitejch pzoorovacích metod solární observatoře SOHO je proměřování relativního pohybu povrchu Slunce vůči zemi na základě měření Dopplerova shiftu s přesností kolem 10 m/sec. Lze tak sledovat jak nestálý nepravidlený vlnění slunečního povrchu, tak šíření povrchovejch seismickejch vln při tzv. sluncetřesení, doprovázejícím některý sluneční bouře a erupce.

SRNKA

Seznam konceptů smyčkový teorie gravitace (tzv. Loop Quantum Gravity, LQG) se nedávno rozrostl o další model a dosvědčuje tak, že co se chápání fyzikálních souvislosti týče, LQG na tom není o mnoho lépe, než superstrunová (a dnes již membránová) teorie. Je dost obtížný uvěřit, že všechny ty abstraktní obrázky ve skutečnosti popisují jeden a týž fyzikální model částice, vyobrazenej na animaci úplně vpravo:

SRNKA

http://www.racegarden.com/../filestore/videos/72.flv

Světovej rekord auta na vodíkovej pohon - 302 km/hod. Off-line Flash video pro FLV player. To tankování s pancéřovanou hadicí takhle skutečně v reálu vypadá v současný síti vodíkovejch čerpacích stanic - nic pro křehulky v podpadcích.

LUCIFER

SRNKA

SRNKA

Zajímavý pokusy s šířením bublin v beztížnejch podmínkách odhalily nový zajímavý hydrodynamický jevy, např. tvorbu toroidálních kavit a jetů tryskajících po střetnutí singularit rázovejch vln z povrchu vodní hladiny. Bubliny v beztížným stavu byly vytvořený uvnitř velkejch vodních kapek pomocí elektrickýho výboje během letu po parabolický dráze. Na webu věnovanýmu těmhle experimentům najdete vedle řady ukázek a animací i částicovej simulátor celýho procesu. Podobný jevy se mohly uplatňovat během fázovejch přechodů v černých děrách při vzniku našeho vesmíru.

KISMET

LUCIFER

FAVORIT

LUCIFER

SRNKA

LUCIFER

SRNKA

FAVORIT

SRNKA

Jak známo, gravitační problém dvojitýho kyvadla nebo tří těles vede k nestabilnímu chaotickýmu  řešení. Příčinou je Einsteinův princip ekvivalence, teda fakt, že za normálních podmínek není snadný rozlišit gravitační pole od setrvačný síly (ten princip platí jen limitně, protože gravitační pole hmotnýho bodu má kulovou symetrii, zatímco inserciální síla ne).

V reálnejch situacích to vede k tomu, že okamžiku, kdy tyhle dve síly působí v nějakým okamžiku proti sobě, nelze předvídat přesnej výsledek, což vede k chaotickýmu, nestabilnímu chování. Pokud nahradíme spojnice kyvadla gravitační silou, máme tu v gravitační úlohu tří těles, která dlouho patřila k oříškům teoretický matematiky. Přesto existuje několik konfigurací, který vedou na stabilní řešení. Kupodivu můžou mít význam v kvantový mechanice, jako speciální případy vlnovejch funkcích, tvořenejch několika bosony současně,

SRNKA

Animace znázorňuje rozdíl mezi kruhově a lineárně polarizovaným světlem. Fotony lze potom přirovnat k těstovinovejma spirálkama, který se při pohybu provrtávaj vakuem. Je to samozřejmě přibližnej model, rotační pohyb vzniká vzájemnym pohybem membrán, tvořících časoprostor.

Drobný částice předváději efektní tanečky po ozaření paprskem kruhově polarizovanýho světlem, který jim předává svoji hybnost. Tyto efekty jde využít i průmyslově pro sledování částic v atmosféře (laserový detektory kouře a aerosolů). Dole je aparatura pro měření rotačního Dopplerova jevu.

IVAN: To se v tom článku de-facto píše. Proč se vlastně používá měď pro výrobu toho kužele? Mikrovlny se díky skinefekty šířej povrchem rezonátoru. Supravodič má samozřejmě ještě menší odpor, než měď (teoreticky nulovej) a proto se v něm mikrovlny mnohem míň tluměj. Jak je ve článku uvedený, ta tahová síla je úměrná koeficientu Q, kterej právě vyjadřuje, kolikrát vlna stihne proběhne rezonátorem sem a tam, než se stačí zatlumit. Tahová síla je tak přímo úměrná součinitelu jakosti rezonančního obvodu tvořenýho dutinou rezonátoru.

IVAN

SRNKA

Schéma pádu hmoty do černý díry podle éterový teorie. Na rozhraní horizontu událostí je hustota vakua natolik vysoká, že je srovnatelná s hustotou energie uvnitř částic. Částice drži pohromadě díky gradientu hustoty energie uvnitř částic, pokud je rozdíl hustoty uvnitř částic a vně příliš malej, fotonový interakce nadále neudržej částice pohromadě a ty se rozpadnou. Do černý díry tudíž spadnou jen nejhustší fragmenty částic, tvořený bosonama slabý interakce, zbytek tvořenej fotony se z větší částí vyzáří do okolí. Tlak záření navíc další podíl částic od černý díry odfoukne, takže z původní hmoty dopadne do černý díry jen nepatrnej zbytek. To je důvodem, proč za normálních podmínek černý díry nemohou zvyšovat svoji hmotu akrecí (pádem materiálu do černý díry), pokud tý hmoty není kolem opravdu hodně. Díky tomu má většina černejch děr svůj hmotnostní limit, nad kterej tloustnou už jen velmi obtížně.

Rozpad hmoty na záření a lehčí částice lze považovat za jakýsi vypařování hmoty, inverzní proces tvorby hmoty při kterým je obrácená termodynamická šipka času a vesmír se vrací do svýho původního chaotickýho stavu. Uvnitř černý díry lze očekávat další horizont, ve kterým se rozpadaj i slabý jaderný interakce a z původních částic zůstávaj jen velmi lehký částice, tzv. axiony. Díky tomu hmota při pádu do černý díry doslova mizí před očima. Silně elektricky nabitý černý díry, nebo černý díry s magnetickým polem můžou mít navíc na povrchu třetí horizont událostí, tentokrát tvořenej gluony, v tom případě se celá černá díra chová jako obrovskej hadron.

FAVORIT: Nesmiš se na to dívat tak inženýrsky, to by sme nemohli mít ani muzea a různý další kuturní nesmysly, který sou tvrdě dotovaný státem. Na druhý straně se většina silnic taky neplatí přímo, takže by to ekomonicky fungovalo, jen kdyby si vybíral mýto na všech okreskách nebo podle počtu ujetejch kilometrů. Počítám, že až se zavede u aut povinný GPS, tak na to taky jednou dojde...

FAVORIT

SRNKA

Geografický střed (těžiště) České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí výpočtu to určili odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi. Lze si to, představit tak, že bysme obrys Česka vystřihli z kartonu a drželi na špičce prstu. Pokud by papírová pomůcka na prstě držela vodorovně, máme prst právě v geometrickém středu – těžišti.

Střed české republiky na základě matematického určení z více než 300 trojúhelníků má souřadnice 49° 44´ 37,5“ severní šířky a 15° 20´ 19,1“ východní délky. V současnosti je na tomto místě železná trubka, obklopená dřevěnými kolíky, která zbyla po práci geodetů. Podle Františka Dohnala, hejtmana kraje Vysočina, by místo mělo být označeno třeba jen pomníčkem v polích, aby jeho poloha nemohla být zpochybněna.

SRNKA

Na záběrech nedávnýho čínskýho UFO je trochu zvláštní, že se zaostření objektu nemění se zaostřením objektů v popředí. Další záběry UFO zespodu. Katalog fotek UFO.

LIMJOF

SRNKA

Americký psycholog Frederick Malmstrom z americké vojenské akademie U.S. Air Force Academy údajně objevil typické obrazy mimozemšťanů, uložené v „hlubinách“ mozku, v podvědomí každého člověka. Malstrom se zabýval otázkou: proč lidé, popisující svůj únos mimozemšťany, kreslí většinou jeden a tentýž klasický obraz člověka s velkou hlavou, s velkýma šikmýma očima, s malými rty a bradou, s nosem ve tvaru malých vertikálních štěrbin a s šedou kůží? Existuje ještě nějaké jiné vysvětlení kromě odpovědi, že všichni tito lidé byli skutečně uneseni mimozemšťany? Psycholog upravil portrét ženy s přihlédnutím ke zvláštnostem pohledu novorozeněte, který ještě neumožňuje přesné vidění. Získal tak obraz, který je velmi podobný typickému portrétu mimozemšťana.

 
Autor práce dále prohlásil, že lidé, kteří vyprávěli o svém únosu mimozemšťany do létajícího talíře, často mluví o tom, že na chvíli „usnuli“ nebo svůj „zážitek“ vypovídají v hypnóze, kdy se jim vybavují portréty únosců.. V takovémto stavu v mozku člověka reálné obrazy soupeří s vizuálními šablonami, uloženými v hlubokém podvědomí. Jednou ze základních šablon, uložených v mozku každého člověka, je obraz matky, kterou novorozenec spatří krátce po svém narození. Doposud se totiž nikdo nezabýval otázkou, že nevyvinutý zrak novorozeněte vnímá tvář matky jinak než oko dospělého člověka. To znamená, že popisované únosy mimozemšťany, jak již dříve někteří odborníci předpokládali, nejsou spojeny s reálnými událostmi, ale jedná se o odraz některých psychických procesů u člověka.

SRNKA

Přelet UFO. Další videa UFO z http://193.85.233.106/.chatroom/www.iwasabducted.com?u=&c=1250:

UFO changes shape and color (avi), Flying saucer filmed by security camera UK 17 July 1998, UFO over Route 92 West Virginia, USA, Gliding flying saucer, UFO in Curitiba, Brazil 29 April 1991 (avi), UFO in Curitiba, Brazil 19 February 1991 (avi), UFO peeks in and out of clouds, UFO landing (avi), Flying Saucer in Mexico (mov), UFO at Nellis Air Force Base, Nevada, USA, Flying disk over Tokyo, Japan 5 July 1985 (avi), Flying saucer in Bonsall, Derbyshire, UK 2001 Part 1 (mov), Flying saucer in Bonsall, Derbyshire, UK 2001 Part 2 (mov), UFO at World Trade Center prior to 11 September 2001, UFO in Guatemala 1981 (avi), UFO video from space shuttle Discovery STS-48 15 September 1991 (mov), UFO over England filmed from plane 1966, UFO escorts Concorde jet, UFO in Tucson, Arizona, USA 25 January 1998 (real player), UFO in River Forest, Illinois, USA 1 October 1958 (avi), UFO near Mt. Adams, Yakima, Washington, USA 28 November 2000 (avi), UFO lights in Tremonton, Utah, USA 2 September 1952 (avi), UFO in Fallon, Nevada, USA 8 July 1999 (real player), UFO in Fallon, Nevada, USA 27 June 1999 (real player), UFO light in Vinstra, Norway September 1985 (mov), UFO in Romerike, Norway 25 June 2001, UFO in Romerike, Norway 17 March 2001(mpeg), UFO in Romerike, Norway 27 February 2001(mpeg), Low flying saucer (avi), UFO at Gulf Breeze, Florida, USA 21 July 1995, UFO over Gulf Breeze, Florida, USA from plane 1993 (avi), UFO filmed in Kentucky, USA (avi), UFO in Oahu, Hawaii, USA, UFO crash, UFO lights in Marfa, Texas, USA 28 June 1989 (avi), UFO in Duncanville, Texas, USA 12 December 1957 (avi), UFO in Sao Paulo Brazil 23 May 1986 (avi), Flying saucer filmed by Madelaine Rutherford 28 February 1965, UFO Colorado, USA 1963, UFO Krasnador, Russia 4 March 1990, UFO New Zealand 1979(mpeg), UFO Cincinnati, Ohio, USA 18 October 1957 (avi), UFO 5 July 1989 Tokyo, Japan (avi), Cigar shaped UFO 1968 Cumberland, Rhode Island, USA (avi), UFO 15 May 1966 Catalina Island, Southern California, USA (avi), UFO 10 October 1997 Rio De Janeiro, Brazil (avi), UFO 6 August 1997, Mexico (real player), UFO 1980, Hagen, Germany, UFO cluster (Long Version), 1990, Griefswald, East Germany, UFO cluster (Edit), 1990, Griefswald, East Germany, UFO cluster (Edit), 1990, Griefswald, East Germany (real player), Diamond UFO 1997, Diamond UFO, UFO 9 September 1995 Ecuador , UFO separation (avi), UFO lights January 1990 Area 51, UFOs forming crop circle, Light orbs near crop circle July 1990 Milk Hill, Wiltshire, UK, Roswell Alien Autopsy, Groom Lake, Nevada (near Area 51) home video 11 March 1995 (mov), UFO over city, UFO in Belgium, UFO 1998 Israel , UFO in Japan, UFO March 1989 Area 51 filmed by Bob Lazar, UFO in Suffolk, UK, UFO in Mexico during eclipse 1991 part 1, UFO in Mexico during eclipse 1991 part 2, UFO above earth's atmosphere, filmed by NASA, Flying saucer filmed by Billy Meier 1976 (real player), Flying saucer filmed by Billy Meier 1976: Video 1, Flying saucer filmed by Billy Meier 1976: Video 2, Billy Meier: Three flying saucers 28 March 1976: Video 3, Billy Meier: flying saucer 1976: Video 4, Billy Meier: flying saucer 1976: Video 5, Billy Meier: flying saucer 1976: Video 6, UFOs over Russia, Hovering UFO lights 13 March 1997 Phoenix, Arizona, USA, Low Flying Saucer 1954 Lost Creek, California, USA (avi), UFO lights 1990 Las Vegas, Nevada, USA (avi)
Lze též stáhnout pomocí utility wget takto: wget -i seznam.txt (seznam.txt je soubor obsahující následující seznam odkazů)

http://www.nv.doe.gov/news%26pubsbrhotos%26films/0800013/castl013.mpg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufoshapes.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/security071798.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/route92wv.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/glidingdisk.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/curitibabr042991.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/curitibabr021991.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/cloud.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufolanding.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/mexico.mov
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/nellis.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/tokyo070589.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/bonsallderbyshire2001a.mov
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/bonsallderbyshire2001b.mov
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/newyork.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/guatemala81.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/sts48-091591.mov
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/england1966.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/concordejet.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/tucson012598.rm
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/riverforestil100158.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/mtadamswa112800.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/tremontonut090252.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/fallonnv070899.rm
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/fallonnv062799.rm
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/vinstranorway0985.mov
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/romerike062501.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/romerike031701.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/romerike022701.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/lowdisk.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/gulfbreezefl072195.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/gulfbreezefl93.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufoky.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/oahu1005noyr.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufocrash.mpg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/marfatx062889.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/duncanvilletx121257.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/saopaulobr052386.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/mrutherford022865.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/colorado1963.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/KrasnadorRussia030490.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/newzealand1979.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/cincinnati101857.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/tokyo070589.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/cumberlandRI1968.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/Catalina051566.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/Rio101097.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/mexico080697.ram
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/hagen1980.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/greifswald1990.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufocluster.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufocluster.ram
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/diamondufo97.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/diamondufo.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ecuador90995.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufoseparation.avi
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/area51.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/cropcircle.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/milkhillufocc0790.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/roswellautopsy.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/area51031195.mov
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufoovercity.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufobelgium.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufoisrael98.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/ufojapan.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/boblazar0389.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/suffolkuk.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/mexeclipse91a.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/mexeclipse91b.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/nasa.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier.ram
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier1.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier2.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier3.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier4.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier5.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/billymeier6.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/uforussia.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/phoenix31397.mpeg
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/UFOCOM15.AVI
http://www.iwasabducted.com/ufovideos/vegas90.avi

BIRDMAN

BIRDMAN

PLACHOW

FAVORIT

BIRDMAN

BIRDMAN

LUCIFER

PLACHOW

LUCIFER

BIRDMAN

SRNKA

Britská společnost Satellite Propulsion Research od roku 2002 vyvíjí unikátní koncept pohonné jednotky EmDrive, která pro dosažení reaktivní síly nepotřebuje palivo. Základem motoru je uzavřený kónický měděný válec, do něhož jsou z magnetronu pouštěny mikrovlny a rezonují v něm jako ve zvonu.  Matematická analýza ukazuje, že grupová rychlost elektromagnetického vlněná je vyšší na širším konci než na tom úzkém a tudíž vzniká čistá tahová síla od širšího konce. Tato síla je úměrná efektivitě, se kterou dutina rezonuje, neboli kolikrát se vlna odrazí, než ztratí na síle. Primárně je tento pohon vyvíjen pro satelity a vesmírné sondy, kterým by ušetřil velké procento váhy, kterou zabírá palivo. Značně by tak snížil náklady celého kosmického průmyslu. Jako další možné uplatnění se nabízí využití supravodivého motoru k anulaci gravitace, přičemž horizontální pohyb by zajišťovaly klasické vrtule. Odpadla by tak potřeba křídel u všech létajících strojů. Aplikací by se našlo nepřeberně.

Resonátor prototypu EmDrive je napájen mikrovlnami ze sériově vyráběného magnetronu o frekvenci 2,5GHz, výkonu 850W s účinností přibližně 70%. Od elektromagnetických a radiofrekvenčních interferencí je odstíněnej kovovým krytem, takže vypadá jako plechová krabice. Testy probíhaly na klasické váze s protizávažím. Výzkumník jednoduše uvedl váhu do vyrovnané polohy a zapnul zařízení do chodu. Po zapnutí najednou vážilo zařízení o dva gramy méně (15kg - 2g), a když je otočili vzhůru nohama, tak vážilo o dva gramy více (15kg + 2g). Někomu se mohou dva gramy za 850W zdát málo, ale v porovnání s iontovým motorem Evropské sondy SMART-1, která nedávno uhodila do Měsíce, je to velkej rozdíl a navíc k němu není zapotřebí žádné palivo

SRNKA

PLACHOW

LUCIFER

SRNKA

LUCIFER

SRNKA

Vodní zapalovač do nepohody tvoří balónek z průsvitný gumy, který naplníte vodou a použijete jej jako lupu k zažehnutí plamene. Určitě by šel použít i v jinejch případech krajní nouze. Kdyby todle měli kromaňonci, nemuseli by trapně vymřít...

SRNKA

Dosavadní technologie vytváření obrazů na obrazovce využívaj jenom tři předem definovaný barvy, z nichž skládaj všechny ostatní. Ve Švýcarsku se pracuje na obrazovce, která by disponovala všemi barvami viditelného světla, takže výsledný obraz by byl pochopitelně lepší. Základem je laditelná optická mřížka, na níž dojde k rozkladu bílého světla z diody LED. Elektronicky řízený piezoelektrický pásek polymeru natáčí jednotlivé segmenty mřížky tak, aby vpřed mířil paprsek požadované vlnové délky a tedy žádané barvy. Ten projde nepatrným otvorem před mřížkou, zatímco světlo jiných vlnových délek dopadne na neprůhledné okolí otvůrku. Složením tisíců těchto segmentů se získá celou obrazovka, zářící všemi barvami jako motýl.

SRNKA

BIRDMAN

SRNKA

Superautobus, který vyvíjí tým holandské Technologické univerzity v Delftu připomíná designem luxusní limuzínu, je dvakrát lehčí než průměrný autobus a dokáže vyvinou rychlost až 250 km/hod. Pro jeho provoz plánují speciální pruhy oddělené od běžného provozu. Prototyp by měl být veřejnosti představen v roce 2008. Sem zvědav, jak si to poradí s nerovností vozovky.

SRNKA

Rohatkovej princip kapek na drážkovaným povrchu je základem tzv. Brownova motoru využívající usměrněnou složku náhodnýho pohybu molekul nebo částic k vytvoření usměrněnýho pohybu. Na obrázku dole je schema jeho využití v mikroprocesorovejch chladičích.

SRNKA

V Dysonových bazéncích voda obíhá a zdánlivě teče do kopce na zajímavým přincipu - je unášená bublinama vzplývajícíma pod nakloněnou rovinou.

SRNKA

Teplotu pánve na lívance se dá odhadnout pomocí kapičky vody. Na horké, ale ještě ne dost rozehřáté pánvi se kapka vody velmi rychle vypaří, na pánvi se správnou teplotou kapka tancuje na vrstvě páry a odpařuje se daleko pomaleji. Na nesymetrickejch vrypech, po nichž kapička putuje v daném případě zprava doleva, je strhávána párou proudící podél menšího spádu vrypu. Může tak plazit jako živá i do kopce. Další videa naleznete zde

SRNKA

Gekoni se dokáží na zdi i na stropě udržet díky milionům jemných vláken na svých chodidlech. Intermolekulární van der Waalsova síla je k povrchu pevně přilepí a gekona uchrání před pádem (originální 25 MB QT video).

Lepobot, vyvinutej na Standfordu v Kalifornii, má tlapičky vyrobený z elastomeru, který zaručuje maximální styčnou plochu chodidel s povrchem, a tím i co největší působení van der Waalsovy síly. Je to ta podobná hmota, z jaký sou udělaný tý lepkavý pavouci prodávaný na poutích. Pentagon ho plánuje využít pro výrobu rukavic a bot pro speciální jednotky.

PIITR

SRNKA

Nedávná studie se snaží mapovat proces biologickýho vnímání obrazu počítačovým modelem a odhadnout, jako informaci mozek skutečně vnímá a jakou si "dopočítává" sám.
Pod obrázkem je odkaz na původní QT video.

SRNKA

Hodinky s binárním "ciferníkem" a jednoduchej prográmek, kterej je emuluje.

SRNKA

Hydrodynamickej model tornáda a sopky na baterky...

SRNKA

Finská firma  IO₂ technology v Tampere vystavuje svůj Heliodisplay. První část přístroje obohacuje okolní vzduch o vodní páru, druhou tvoří světelný projektor, kterej elektrostaticky sytí vrstvu vzduchu jemnou mlhou, na kterou pak promítá dvourozměrný obraz. Displej podporuje i jakousi prostorovou interaktivitu. Pod obrázkem je nalinkový originální QT video.

PLACHOW

PLACHOW

SRNKA

Signální baterka patentovaná pro odesílání zpráv za nepřátelskou liní pracuje na bázi výkonovejch LED, jejichž světlo se dá modulovat s frekvencí nekolika tisíc Hertzů. Vyzařujou v infračervený oblasti, takže nemůžou být spatřený pouhým okem.

SRNKA

Základní objasnění vzniku duhy vychází se Snellova zákona lomu. přičemž platí, že podíl sinu úhlu dopadu a sinu úhlu lomu paprsku se rovná relativnímu indexu lomu světla  v materiálu. Duhová funkce vyjadřuje velikost úhlu kterej svírá dopadající a odraženej paprsek v závislosti na vzdálenosti vstupujícího paprsku od osy kapky (kde h nabývá hodnot od 0 do 1). Jak se bude měnit úhel gama vystupujícího paprsku je možné vidět na animaci níže. Paprsky světla se odrazem na kapkách taky polarizujou. O tom se můžem přesvědčit například pozorováním duhy skrze fotografický polarizační filtr, jímž pomalu otáčíme - části oblouku budou mizet! Duha se někdy může tvořit i v přízemní mlze.

SRNKA

V roce 2003 pětice vědců z Francie a USA publikovala v Nature sdělení, že fluktuacím reliktního záření měřeného sondou WMAP odpovídá ze všech navrhovaných topologií nejblíže konečný vesmír s velmi malou kladnou křivostí, Ω = (1,012÷1,014), s topologickou strukturou založenou na Poincarého sférických dvanáctistěnech. Normální eukleidovský dvanáctistěn má vrcholové úhly 117 stupňů, tenhle vesmírný má existovat v Poincarého prostoru s kladnou krivostí a vrcholovými úhly přesně 120 stupňů. Podle tohoto modelu by měl být vesmír pospojován tak, že protilehlé stěny dvanáctistěnu jsou totožné. a takovém světě nikdy nenarazíme na žádnou hranici, i když je ve skutečnosti konečný. Rozměry vesmíru by měly být zhruba 70 miliard světelných let, stáří 13,7 miliard let.

Jelikož žádná sebepodobnost nebyla při podrobnějším studiu hvězdný oblohy nikdy nalezená, od modelu vesmíru jako zrcadlový síně se brzo upustilo.Skutečný vysvětlení je pochopitelně mnohem prostší, při kolizi náhodně rozloženejch kulovitejch oblastí v průběhu inflace taková struktura vznikne samovolně. Vlevo je teoretická struktura vesmíru, vpravo pak ta skutečná, získaná počítačovou simulací rozložení temný hmoty ve vesmíru.

SRNKA

SRNKA

SRNKA

Vznik chaotickýho stavu éteru uvnitř černejch děr je dávno známej z modelů černých děr Kipa Thorneho (strunaři mu říkají fuzzball) a má spoustu analogií v běžný fyzice a dokonce i leckterý praktický využití, který by vás asi hned nenapadlo: jako je tzv. vysokotlaká sterilizace. Podobně jako se v silným gravitačním poli rozpadaj částice se vysokým tlakem se rozplétá kvartérní a terciární struktura proteinů v buněčných membránách, v důsledku čehož brebery ztrácej chuť žít, aniž se přitom sebemíň ničí nutriční hodnota potravin. Proces je stejně jako v případě gravitačních a jinejch mechanickejch vln řízenej závislostí Lagranigánu soustavy na počtu dimenzí, se zvětšením tlaku se rovnováha posouvá směrem k nižšímu počtu dimenzí a složitější hiearchický aglomeráty se rozpadaj.

V přírodě se rozpadem struktur působení mechanickýho tlaku můžem setkat běžně u tzv, tixotropních laků a polymerů jako je polydimethlylsiloxan (PDMS) tvořící inteligentní plastelínu Thinking Putty, která se při mechanickým napětí roztejká. Ale při dostatečně vysokým tlaku jde zkapalnit každou elasticku strukturu, na tom je založenej účinek hyperkumulativních náloží, který sou schopný vysokým tlakem prorazit i masivní pancíř. Slitiny bismutu maj složitou strukturu tvořenou z kovovýho polymeru: spirálovitejch řetězců bismutu. Takový materiály se ztekucujou i mírným tlakem: bismutová tyčinka je křehká a pádem na zem se přerazí, ale opatrným ohýbáním ji lze zkroutit jako kdyby byla z olova. Kara ben Nemsí ze známejch Mayovek založil nimbus svý nesmrtelnosti na vlastnosti amalgámu bismutu, když po sobě nechal střílet kulkama, který se ještě v hlavni rozprsknou. Jak vidíte, vývoj vesmíru a černejch děr ve fyzice souvisí s ledasčím.

SRNKA

Ukázalo se, že neobvykle jasná hvězda pozorovaná poprvé 18. února 2006 ve vzdálenosti skoro půl miliardy světelnejch let byla ve skutečnosti poprvé v reálným čase pozorovaná supernova spolu se zábleskem gamma záření trvajícím 40 minut. Kdyby něco takovýho bouchlo ve vzdálenosti půl milionu světelných let od země, byla by teď země zahalená ozónovým zápachem a hustou hnědou clonou oxidů dusíku likvidujících život na zeměkouli.

SRNKA

Zkuste se zamyslet třeba na koncepcí bublinovitýho vesmíru: Proč se bubliny se snažej zaujmout co největší objem? Povrch bublin je tvořenej gradientem hustoty a šíření energie dává přednost gradientu. Při podvodní explozi se většina energie výbuchu odvede právě vodní hladinou: pod hladinou je sice prostředí hustý, ale málo stlačitelný, nad hladinou je zase hodně stlačitelný, ale lehký. Logicky je tak vodní hladina místo, kde se koncentruje tok energie. To se projevuje tím, že je zde hustčí časoprostor: povrchový vlny se šířej ve srovnání s těma nad hladinou i pod hladinou poměrně pomalu. Výsledkem je, že většina energie v systému se šíří podél povrchu. Pokud tu vodní hladinu rozbijeme do pěny, většina energie se tímto prostředím bude šířit právě povrchem bublin.

Pokud energie odpovídá hmotě, pak by měla energie mít stejně jako hmota tendenci se šířit rovnoměrně přímočaře (což skutečně dělá). Povrch v publinách tedy bude mít zřetelnou tendenci se narovnávat a bubliny se budou mít tendenci nafukovat. Pokud se setkaj dvě bubliny, výsledkem by měla být jedna velká, což je opět přesně to, co bubliny normálně dělaj v důsledku tzv. povrchovýho napětí. Ale pokud jste někdy pozorovali malý kapičky rtuti, mohli ste si všimnout, že zcela malý kapičky splývaj špatně. Ve skutečnosti je možný rtuť intenzívním třepáním rozbít na šedej prach, kterej se jen velmi pomalu spojuje na původní kapalinu.

Zajímavý je, že důvodem tohoto jevu je kupodivu stejná síla, která se snaží kapičky spojovat: povrchový napětí. Pokud jsou kapičky hodně malý, pak jejich spojení vyžaduje vytvoření malýho úzkýho krčku se zápornou křivostí. Pak je bublinám málo platný, že se jejich spojením uvolní energie, protože k jejich spojení je napřed nutný překonat aktivační bariéru a jistou energie napřed dodat. Tentýž jev, v podstatě Newtonům setrvačnej zákon tak vytváří v soustavě malejch kapiček dvě protichůdně fungující síly: na velký vzdálenosti přitažlivou interakci, která se snaží malý kapičky spojit do jedný veliký a na malý silnou odpudivou sílu, která je drží od sebe.

Tohle chování funguje na všech rozměrovejch škálách. I atomový jádra si lze představit jako útvary složenejch z malejch kapiček, tzv. kvarků, mezi kterýma působěj jaderný síly, který sou na malejch vzdálenostech silně odpudivý. Současně v atomovým jádru vustupuje o něco slabší přitažlivá síla, která je důsledkem toho, že se malý kapičky tvořej hrozen, kterej se snaží jako celek zaujmout minimální objem jako nová kapka vyšší úrovně. To je důvodem, že se malý atomový jádra vehementně snažej spojit do většího, podobně jako se slejvaj malý kapky. To je příčina silnýho tepelnýho zabarvení termonukleární reakce při fůzi lehkejch jader.

Tou měrou, jak se vzdalujeme od středu atomovýho jádra a kapička se zvětšuje, vliv odpudivejch sil převládá, jelikož počet kvarků s poloměrem roste se druhou mocninou, což je záležitost toho, že celej model řešíme ve třech rozměrech. V určitý vzdálenosti od jádra tudíž převládnou odpudivý síly a vazba kvarků na atomový jádro se stává volnou. A proto se zase moc veliký atomový jádra rozpadaj a samovolně se od nich oddrolujou kvarky jako elementární částice. To je příčina tzv. přirozený radioaktivity.

Podle éterový teorie se samotný vakuum aji celej náš vesmír skládá z podobnejch hiearchicky agregovanejch kapičkovitejch útvarů, který sou stlačený tendencí energie se šířit rovnoměrně přímočaře do hustejch útvarů. Čim jsou ale ty útvary větší, tím víc na jejich povrchu převládá odpudivá složka téhle interakce. V důsledku toho má povrch útvarů nadbytek energie, oddroluje se a intenzívně vlní a tříští. Na jeho povrchu samovolně vznikaj nový kapičky a jejich odpudivý síly se sčítaj. V důsledku toho vyvozuje povrchový napětí horních vrstev tlak na malý kapičky uprostřed, kterej postupně narůstá. A při určitý kritickým tlaku dojde k tomu, že se mezi kapičkama uvnitř vytvořej krčky a kapičky se spojeji. V tom okamžiku zaniknou jejich odpudivý síly krátkýho dosahu a dojde k implozi struktury. Celá soustava se naráz zhroutí a dojde k tzv. inflaci, v jejímž průběhu se emulgovaná oblast sesune ke středu a zaujme uprázdněný místo po malejch kapičkách. A celej proces se začne opakovat.

Takhle tedy funguje vesmír na základě E=mc2 a Newtonova zákona setrvačnosti. Je to model přibližnej a stacionární, nezabývá se dynamikou dějů, který probíhaj mezi kapičkama uvnitř a který popisuje vlnová rovnice v čase. Ale možná právě proto by pro vás mohl bejt líp pochopitelnější, než model vlnový teorie éteru proměnlivej v čase.

BIRDMAN

SRNKA

Umělecká představa písečnejch gejzírů na Marsu, jak je zachytila sonda Mars Odyssey. Gejzíry vznikaj při sublimaci oxidu uhličitýho, kterej se na Marsu uvolňuje ze zmrzlý formy pří střídání klimatickejch období

BIRDMAN

SRNKA

Čínský UFO předvádí, jaxe cestuje v čase...  Zdá se, že sou nějak vylepšený, na předchozích videích prostě ulítly, ale tohle UFO jenom zajiskří a zmizí... Prostě vychytaná ekologický technologie...

FAVORIT

BIRDMAN

SRNKA

Vynalezla irská technologická firma energetické perpetuum mobile? ..Oba Irové ho předvedli Stevu Bogganovi, reportéru deníku Guardian. Je to zařízení s čtyřmi magnety, umístěnými na kruhu přesně tak, aby mezi jejich magnetickými poli vzniklo co největší napětí. Naproti čtyřem magnetům je umístěn ještě jeden magnet. Motor roztočí kolo, na němž jsou umístěny magnety a počítač měří 28 000krát za sekundu výkon zařízení. Magnety se svými magnetickými poli navzájem ovlivňují. Když to všechno skončí, počítač oznamuje, že systém vytvořil téměř třikrát více energie, než kolik jí spotřeboval. Zařízení má výkonnost 285 procent. ...

Jeje, to je špatný.. Sice o tom projektu nevim o nic víc, než vy ale jak se musí s perpetuem točit a měřit výkon, aby fungovalo, je to v háji...;-/ Vidim to na nějakou zanedbanou chybu ve výpočtu při měření účiníku ve obvodech střídavýho proudu s neharmonickým průběhem.... Tim se dá vyrábět hromada megavaty....;-)

SRNKA

LIMJOF

SRNKA

LIMJOF

KISMET

ten chlápek z Děčína to vlastně dělá dobře :-)))

LIMJOF

SRNKA

LIMJOF

SRNKA

BIRDMAN

SRNKA

Zdá se, že on-line vydavatelství Amazon dokáže svoje autory alternativních teorií dobře bránit, pokud jde o kšeft....;)

LIMJOF

SRNKA

LIMJOF

SRNKA

Když se podíváte na tu částicovou animaci gravitačních vln, je dobře vidět, jak se s rostoucí hustotou vakua jeho charakter mění z částicovitýho do pěnovitýho. Je to důsledek topologie, tam kde je přebytek energie nad hmotou převažujou konkávní struktury nad konvexníma. Podobně je tomu v přírodě, třeba i v případě tak abstraktních útvarů, jako sou bologický membrány a státní hranice. První městský státy byly něco jako kulatý částice obehnaný hradbama. Když se hustota osídlení zvětšila, vznikaly městský aglomerace a hranice se začaly napřimovat, protože vedly převážně neosídlenou krajinou. V současný době panuje boj o místo a proto průběh hranic sleduje každou vesničku, hranice sou křivolaký a fraktálovitě na sebe nahuštěný jako pěna.

Podobnej boj o místo panuje mezi vlnovejma balíkama uprostřed černý díry a proto tam  mají charakter strun a membrán, spíš než kulatejch částic. Matematicky se to vyjadřuje zvonovitou křivkou tzv. Lagrangiánu, podle toho, zda hustota soustavy leží vlevo či vpravo od topologicky optimálního počtu dimenzí.

SRNKA

IMO existuje hned několik důvodů, proč kilogramový závaží shozený do černý díry přispěje k její hmotě jen nepatrně:

1. Prvním z nich je klasický akreční záření. Srážkama materiálu v okolí černý díry se materiál zahřeje tak, že se větší část jeho hmoty vypaří, anihiluje a rozpustí ve vakuu. Je to ovšem výsledek potenciální energie, kterou to těleso při pádu získá, čili v případě, že díra je velká a materiálu málo, může ta potenciální energie celkovou hmotu naopak podstatně zvýšit. Jak si ale ukážeme dál, příliš velký černý díry ve vesmíru ani existovat nemužou.
2. Další část hmoty se průchodem silným gravitačním gradientem jednoduše vypaří na záření, čili se jakoby rozpustí ve vakuu. Lze si to představit např. tak že silný gravitační pole roztrhá částice, lehčí fotonová část je nad horizontem událostí vyzářená do prostoru, ta těžší je vcucutá do černý díry. Lze to pochopit i jinak: před časem jsem tu vysvětloval na principu éteru vysvětloval kvantově mechanický jevy: částice tvořej vlnový balíky, kmitající v zahuštěnině vakua, kterou svým pohybem samy vytvářej jako v gravitační miničočce. Tím, že se ta částice dostane do hustšího prostředí v okolí černý díry, rovnováha energie uvnitř se poruší, čočka už neni tak hustá ve srovnání s okolním vakuem a částice se rozpadne na záření. Je to proces do jistý míry symetrickej působení elektromagnetickýho pole: to naopak může způsobit vytvoření částic z vakua, tzv. materializaci. Protože částice od elektronu vejš jsou tvořený elektromagnetickým polem spoutaným svou vlastní gravitací, přítomnost silnýho gravitačního pole způsobí jeho vyvázání a vyzáření do prostoru.
   To je taky důvod, proč hmotu, resp. gravitační pole černý díry nelze zvyšovat donekonečna: pokud překročí jistou limitní velikost (cca 2000 hmotnosti Slunce), začne se sama rozpadat a zářit. Kvasary zářící ve vzdálenejch oblastech vesmíru nejsou nic jinýho, než obrovský černý díry, který zkondenzovaly při srážce hmot vakua, jsou nyní mnohem těžší, než by měly bejt a přebytečný hmoty se zbavujou zářením.
3. Podle teorie relativity by měly bejt černý díry bodový singularity. Podle mě tomu tak není, jsou to více-méně normální útvary, superhustý hvězdy, tvořený axionovou a neutrinovou hmotou. Nicméně jejich rozměry můžem zanedbat a tak, když do černý díry spadne kilogramový závaží, průměr černý díry nabyde nepodstatně a jediný co vzroste je gradient hustoty vakua, čili zakřivení časoprostoru kolem ní. Tím se vakuum samo stane hustší a převezme tak část energie hmoty, která do černý díry spadla. Protože pozorovatel zvenku je tím hustším vakuem tvořenej taky, jeví se mu to tak, že výsledná hmotnost černý díry je menší, než odpovídá přírůstku hmoty toho závaží.
4. Pokud je hmotnost černý díry vyšší než nějakejch 5 milionů sluncí, hmota uvnitř zaniká v chaosu uvnitř černý díry. Jde si to představit tim mým klasickým obrázkem, kde gravitační vlny nahražujou přitažlivě-odpudivý interakce mezi částicema. Pokud se částice dostanou příliš blízko k sobě, odpudivý interake převládaj a gravitační vlny zaniknou ve vlastním šumu. Chotický prostředí neni schopný přenášet energii, z hlediska šíření gravitace je to prázdno, podobný jako při vzniku samotnýho vesmíru. Z toho některý teorie odvozujou. že náš samotnej vesmír je tvořenej vnitřkem takový černý díry. To taky vysvětluje, proč je vakuum podobným materiálem tvořený.
    

SRNKA

Co si myslí Kanuk o tom, že "rovnice obecné teorie relativity (OTR) perfektně souhlasí s experimentální realitou"?

Vzhledem k povaze teorie relativity je její experimentální ověření velice obtížné. Kromě toho, mnozí lidé mají tendenci výsledky přizpůsobovat svým představám.

Příklad 1) Jako skálopevný "důkaz" správnosti OTR je uváděno měření ohybu světla hvězd Sluncem. Je uváděna hodnota, tuším 1,75" naměřená snad Eddingtonem. Ale později jiní astronomové naměřili hodnotu dost podstatně rozdílnou. Kromě toho, P.G. Bergmann (Einsteinův spolupracovník, nikoliv kritik) uvádí "A quantitative agreement between the predicted and the observed effects cannot be regarded as significant". (Kvantitativní souhlas mezi teoretickými a naměřenými výsledky nelze považovat za [statisticky] významný.(P.G. Bergmann :Introduction to the theory of relativity, s 221, Dover, 1975)
Moje poznámka: Skutečnost je taková, že rozlišovací schopnost astronomických měření z fotek pořízených Eddingtonem byla v jeho době asi 20x pod přesností, nutnou k potvrzení Einsteinovy teorie relativity, takže kdyby o tom Eddington něco tušil, asi by se ani kvůli tomu v roce 1919 do Afriky za zatměním nepouštěl. Eddington byl ovšem vlivnej člen Londýnský lóže, známej Einsteinův přítel a fanda.

Příklad 2) Ve známém experimentu Rebky, Snidera a Pounda byl ověřen vliv gravitačního pole na elmag. záření. Avšak autoři výslovně uvádějí "The present experiment is unable to distinguish between frequency changes and velocity changes." (Současný experiment nemůže rozlišit zda se jedná o změnu kmitočtu nebo rychlosti) (Pound & Snider, Physical Review, 140, B803,1965)

Příklad 3) V jednom článku na Internetu, bohužel nemohu udat přesnou citaci, někdo uvádí to, co jsem již napsal. Že GPS satelity musí být pravidelně korigovány o hodnoty mnohem větší, než je spočítaný relativistický vliv. Při tom ale tvrdí, že uvažování relativistického vlivu je k provozu satelitů nezbytné.  Korekce prováděné v důsledku nehomogenit zemského gravitačního pole jsou mnohem větší, než spočítané odchylky relativistické.

Příklad 4) Ve známém experimentu Hafeleho a Keatinga (v roce 1975) experimentátoři vezli patery atomové hodiny kolem světa, jednou od Z na V, a jednou od V na Z. Naměřili nějaké rozdíly v časech, ale jak je vidět z jejich publikované zprávy
        a) každé hodiny jim šly jinak, některé se předbíhaly, některé zpožďovaly. Experimentátoři vzali průměr.
        b) jejich výsledek nebyl přímý výsledek měření, ale extrapolace naměřených hodnot.
Další podrobnosti mi nejsou známy, ale uvedený způsob výpočtů je mi velice podezřelý. Na př. tvrzení, že nějaký časový rozdíl vznikl letem v různých výškách, zatím co je všeobecně známo, že lety na východ jsou kratší v důsledku pohybu vzdušných mas. (Hafele, Keating, Science 177,166,1972)

SRNKA

Další ze seznamu gravitačních kopců na Wikipedia. Na tomto je docela dobře vidět i zápornej sklon celý "gravitační anomálie", kterou si dnes může s trochou štěstí otestovat i amatér pomocí GPS.
Video (4,5 MB WMV) po natažení přehrajete najetím myšej na obrázek...

SRNKA

Některý galaxie maji pohnutej život a ani po jejich smrti jim lidi nedaj pokoj. Donedávna věřilo, že určitý typy eliptickejch galaxií postrádají oblak tmavý hmoty, protože dráha hvězd uvnitř splňuje gravitační zákon docela dobře. Na základě numerickejch simulací srážky dvou takových galaxií (10240 Itanium 2 procesorů 1,5 GHz s 20 TB RAM a 10 PB místa na HDD) bylo později ukázáno, že zdánlivá absence temný hmoty může být vysvětlená způsobem pohybu hvězd v takovejch galaxiích.

Kontroverze přitáhla pozornost astronomů a díky nedávný studii rentgenový observatoře Chandra umístěný ve vesmíru se naopak tato dvojice galaxií stala jedním z nejvýznamějších důkazů existence temný hmoty, protože na snímku galaktickýho clusteru ve kterým se nalézaj je možný rozlišit pohyb oblaku hmoty vyzařující v X-oblasti od oblasti normální hmoty. Poloha toho oblaku (vyznačená růžovou barvou) má přibližně odpovídat rozložení temný hmoty, která je díky svý větší setrvačnosti "vlečená" za obyčejnou hmotou. Myslet si o tomto důkazu můžete cokoliv, ale pro studium intergalaktický hmoty jsou galaktický clustery zajímací právě proto, že umožňujou studovat její dynamiku, nejen statický chování...

SRNKA

Vliv geometrie na šíření energie je ve vesmíru všudypřítomnej. Je to vidět např. na příkladu malejch vodních kapiček. Když na sebe padaj z malý vejšky, kupodivu nesplynou, ale navzájem se odrazej. Teprve když si se setkaj v místě, kde je jejich křivost malá, může dojít k jejich splynutí.

Odpověď na tu otázku je kupodivu nutný začít dotazem, proč se vlastně malý kapičky snažej navzájem spojit do jedný veliký? Odpověď, že je to kvůli jejich povrchovýmu napětí nevystihuje odpověď, jen popisuje. Povrchový napětí je totiž definovaný právě snahou (energetickym potenciálem) zaujmout co nejmenší objem, takže je to vlastně tautologickej výklad jevu jeho definicí, zdůvodnění kruhem. Správná odpověď zních, že povrch kapiček určuje jejch chování proto, že se po něm může šířit energie s vyšší hustotou. Je to dobře vidět na příkladu exploze pod vodní hladinou - největší účinek mají právě povrchový vlny, pod vodou, která je nepatrně stlačitelná se může šířit jen malej podíl energie. Vzduch nad vodou je sice zase hodně stlačitelnej, ale lehkej, takže taky nepřenese moc energie. Podle teorie relativity energie odpovídá hmotnosti, takže snaha kapiček se co nejvíc nafouknout je vlastně důsledek Newtonova setrvačnýho zákona, čili snaha hmoty, tvořící povrchovou vlnu na hladině kapky se šířit pokud možno rovnoměrně přímočaře. To je možný jen u kapky s nekonečně malou křivostí, čili proto by se kapky měly zvětšovat, pokud jim byla dána ta možnost.

Když je tomu tak, proč se teda ty dvě kapky kruci hned nespojej? Odpověď zní, že spojení kapek vyžaduje vytvoření malýho úzkýho krčku, který vytvoří povrch se sílně zápornou křivosti. Ta vytvoří mezi kapkami silnou odpudivou sílu krátkýho dosahu, která brání kapkám v jejich spojení. Jak je vidět, tatáž síla, která se snaží hustší objekty spojovat se může stát zdrojem jejich odpuzování na malý vzdálenosti. To se projevuje na všech rozměrovejch úrovních, třeba u spojování atomů při chemickejch reakcích (viz animace elektronovejch oblaků při Diels-Alderovy reakci vpravo) nebo při spojování atomovejch jader jako kapiček při nukleárních reakcích (silně odpudivá jaderná interakce působící na krátkejch vzdálenostech má stejnej základ). Pokud si představíme částice hmoty i samotnýho vakua jako jakýsi kapičky, tvořený zmítajícíma se menšíma kapičkama a tak pořád dál, vyjde nám z toho, že hmota je principiálně nestabilní, má snahu se zdrcávat díky svý nepravidelný struktuře, která je ale současně důvodem toho, že takový zdrcávání neprobíhá zcela hladce a plynule.

Co se samotný pojmu energie týče, ta je úměrná času, potřebnýho k vyvolání/dosažení určitý změny. Pokud někomu zaplatíme za boty, platíme mu vlastně za energii vynaloženou k jejich výrobě, a tedy za fyzikální čas, kterej je v těch botách ukrytej. Základní fyzikální proces, vyžadující čas v soustavě mnoha fluktuací je difůze, je to univerzální energetický platidlo. Difůze spotřebuje tím víc času, čím větší jsou rozdíky mezi hustotou hmoty v různejch místech. Když si uvědomíme, že zvýšená hustota energie na hladině je vlastně důsledek toho, že je zde vyšší hustota gradientů (viz schematickej obrázek uprostřed), vyplývá nám z toho, že energie, která tvoří gradienty je současně jimi tvořená a vede k jejich postupnýmu zahušťování - jde o rekruzívní nekonečnej proces. Ale ten neprobíhá zcela spojitě, protože nahuštění gradientů napřed vyžaduje jejich zdrcnutí, proto vývoj vesmíru probíhá přes střídání pomalejch a rychlejch period, tzv. inflací. To je ostatně obecnej rys evoluce, kterej dal vzniknout koncepci tzv. kreacionismu. Názory kreacionistů nejsou totálně na vodě: evoluce se fakt chová tak, jako kdyby ji čas od času nekdo postrčil a nashromážděný požadavky na změnu geniálně vyřešil naráz. Důvodem víry v Boha sou tedy právě ty nenápadný zákonitosti křivosti časoprostoru, který ovlivňujou chování elementárních částic, jader i elektronů v atomech, kapiček vody i celýho vesmíru současně.

LIMJOF

m1...hmotnost cerne diry
m2...hmotost predmetu
m...vysledna hmotnost
p1...hybnot c. d.
p2...hybnost predmetu
necht p1=p2=0
m=sqrt(m1^2+m2^2)

SRNKA

Co vlastně způsobuje tvrdost a pevnost materiálů? Má snad třeba ocel tvrdší atomy než měď???

Odpověď vězí ve tvaru atomů a způsobu, jak elektrony obsazujou jednotlivý vrstvy kolem jádra. Nejspodnější vrstvy dokážou obsadit jen dva atomy současně. V další vrstvě vznikne místo hned pro osm dalších elektronů, ale ty jsou na sebe dost namačkaný. V další vrstvě se jich na sebe vejde šestnáct a pokud má atom třeba 2 + 8 + 8 elektronů, poslední slupka zůstává neobsazená a není tak pěkně kulatá, jak by mohla bejt. Krom toho přes ni vyčuhujou elektrony ze spodní vrstvy, který se taky můžou účastnit chemickejch vazeb. Jejich spojením se atomy stanou kulatější, zhruba ze stejnýho důvodu, jako když se spojujou malý kapičky rtuti. Proto u sebe atomy takových prvků silně držej, tvořej vlastně polymer poutanej chemickou vazbou. Taková vazba je tím pevnější, čím víc atomů se navzájem poutá s ostatníma.

V tom směru je nutný zdůraznit, že atomy nezajímá, jestli výsledná hmota bude tvrdá nebo měkká, zajímá je pouze největší možnej počet vazeb, který tak můžou vytvořit a proto se samovolně orientujou do krystalickejch struktur. To u atomů s nepravidelným tvarem neni jedno a to samý:  uspořádaná struktura má na tvrdost a pevnost materiálu do určitý míry vliv právě opačnej: vrstvy sou sice silně poutaný k sobě, ale protože atomy maji svoje elektrony využitý právě na vazby mezi vrstvama, vrstvy po sobě můžou lehce klouzat. Tenhle efekt je výraznější tím víc, čim víc jsou atomy vzdálený od kulovitýho tvaru, čili právě pro prvky s neúplným počtem elektronů ve vnější slupce. Extrémním příkladem je třeba grafit, kterej je napříč vrstvama mnohem pevnější a stálejší, než diamant, ale protože jeho vrstvičky po sobě snadno kloužou, je to napohled měkká látka, která se dotekem doslova rozpadá po rukama.

Proto pro většinu atomů s nepravidelným tvarem existuje určitá optimální velikost krystalků, při který jsou atomy ještě dostatečně hustě poutaný navzájem k sobě a přitom jejich krystalový plochy nejsou moc veliký. Dá se přitom odhadnout, že nejmenší poměr plochy k objemu maj malý, pravidelně uspořádaný kulatý zrnka. Úplně amorfní kovový slitiny bez krystalků maji dokonalou pružnost, protože se jejich energie netlumí vzájemným třením krystalů o sebe, ale protože se jejich atomy nemůžou dobře spojovat navzájem, nemají tu úplně nejvyšší tvrdost a pevnost, jakou nabízejí nanokompozity. Je známo, že když se ocel vyhřeje, stává se měkká a kujná, na druhý straně měď, u který byla intenzívním kováním zmenšená velikost krystalků může bejt tvrdá a pevná jako ocel. Samozřejmě, pro praxi hrajou roli i další faktory, např. snaha materiálu o obnovu krystalický struktury při zahřívání. Proto se kovaná měď nehodí pro tepelně i mechanicky namáhaný součásti zároveň, jako jsou např. parovodní trubky, protože rekrystalizuje za vzniku velkejch měkkejch krystalků mnohem rychlejc a při nižších teplotách, než ocel.

SRNKA

Když spustíme 1 kg závaží do černý díry tak pomalu, aby se tím nevyzářila energie:

1) Hmotnost černý díry vzroste přesně vo 1 kg..
2) Hmotnost černý díry vzroste o víc jak 1 kg...
3) Hmotnost černý díry vzroste o míň jak jeden kg...
4) Současná fyzika založená na OTR na tuto otázku nedává jednoznačnou odpověď.

SRNKA

Vznik hmoty ve vesmíru si lze představovat v zásadě dvěma způsobama: podle prvního hmota vznikla rovnoměrně a zdrcla se gravitačními procesy do tvaru dnešních galaxií a galaktickejch kup, který maj houbovitou strukturu rozložení temný hmoty (obr. vlevo).  Tenhle model vypadá jednoduše, ale má několik problémů: podle pozorování vzdálenejch galaxií byla houbovitá struktura na začátku vesmíru byla ještě mnohem výraznější, než dnes (viz obr. napravo). Čočkovací efekty temný hmoty jsou  případě vzdálenejch oblastí vesmíru velmi silný, takže se naopak zdá, že se hmota ve vesmíru spíš rozpouštěla. Poslední model se proto snaží tuto thezi vylepšit zahrnutím Brownova pohybu na intergalaktický urovni (viz animace uprostřed), což mi přijde krapet divoký (jaký síly by měly s galaxiema míchat?). Co horčho, už v asi 700 mil let starým vesmíru (což je nejstarší vesmír, kam dnešní teleskopy dokážou dohlédnout) evidentně existovaly obrovský galaxie, čili hmota se musela aglomerovat velmi rychle. Toto klasická teorie vysvětluje tím, že vesmír byl malej a hustej, takže hromadění hmoty v něm mohlo probíhat mnohem rychleji, než dnes.

Éterová teorie předpokládá, že vesmír je ve skutečnosti tvořenej hustou hmotou - éterem, ve který viditelná hmota tvoří jakýsi hustší žmolky, čili viditelná hmota na vývoj vesmíru prakticky nemá vliv. Protože už předchozí hmota éteru byla nepravidelná, na začátku vývoje vesmíru se éter zdrcnul v náhodně rozloženejch kulovitě se rozpínajících oblastech, který založily houbovitou strukturu temný hmoty od samýho začátku. Viditelná hmota vznikla v hustejch kapkách - quasarech, jejichž hmota se následně rozptýlila tlakem svýho záření do svýho okolí jako galaxie. Ty se proto mohly objevit po vzniku vesmíru mnohem rychleji. Je zajímavý, že ačkoliv oba modely sou právě opačný, v konečným výsledku daj stejnej výsledek a historii vzniku vesmíru lze tedy jen obtížně vystopovat. Podobným dilematem, akorád v menšim měřítku ostatně trpí aji teorie vzniku planet, kde se zatím vědci nedokázali shodnout na tom, zda planety vznikaj spíš postupnou kondenzací  materiálu po výbuchu supernovy, nebo napak nabalováním hmoty na počáteční hustý úlomky.

SRNKA

Laser s volnými elektrony (FEL, "free electron laser") neni laser v pravým slova smyslu, využívá vlnicí se svazek rychlejch elektronů složenej z malejch balíčků a produkuje vysoce koherentní synchrotronový záření v širokým laditelným rozmezí vlnovejch délek s vysokým výkonem. Elektrony se v kmitajícím magnetickým poli rozvlní a tím vydávaj světlo, současně jejich pohyb indukuje v napájecím obvodu kladnou zpětnou vazbu a stabilizuje tak frekvenci laseru (viz shockwave animaci zde)  Čim je laser větší, tím větší vlnovou délku může generovat. Nedávno se podařilo na v T.Jeffersonově laboratoři na 600 metrů dlouhým FEL laseru dosáhnout rekordní vlnový délky 0,15 mm. FEL infračervený lasery se studujou kvůli lékařskýmu využítí, umožňujou totiž přesně ohřívat tkáně podle nastavený vlnový délky.

SRNKA

Jak rychle cestuje světlo ze Země na Měsíc? Je docela pomalý...

BIRDMAN

BIRDMAN

SRNKA

Irská firma Steorn Co. před několika dny uvolnila zařízení pro výrobu "volné energie" na elektromagnetickém principu pro testování několika vědcům.
Bohužel, jedinej veřejně dostupnej patent podle vyjádření CEO firmy Sean McCarthy-ho s principem vynálezu nesouvisí.

SRNKA

Hezká animace chodu světelnejch paprsků mikroskopem (tj. soustavou dvou spojnejch čoček) ze stránek věnovaných mikroskopii

SRNKA

Jakým způsobem přesně vznikla ve vesmíru viditelný hmota podle vlnový teorie éteru? Bylo to zřejmě složitej několikastupňovej proces. V procesu tzv. inflace nejprve došlo ke gravitačnímu kolapsu a fázový tranformaci (kondenzaci) hmoty černý díry, tvořící vakuum našeho vesmíru. To si lze představit jako oblak superkritický páry, kterej vlastní vahou uprostřed zkondenzuje, přičemž vznikne hustá jemná mlha tvořená směsí kapaliny a páry v objemovým poměru 1:1 na způsob hustý jemný pěny. Fázovej přechod proběhl zřejmě v mnoha centrech současně, od kterejch se rozšířily kulovitý obálky vznikajícího hustýho vakua na všechny strany podobně jako při krystalizaci přesycenýho roztoku octanu sodnýho nebo podchlazený vody:

V místě srážky rázovejch vln vznikla síťovitá struktura, kterou jde jednoduše nasimulovat srážkou kulovitě se prostupujících třírozměrnejch oblastí. Tam, kde se střetlo několik takovejch oblastí současně, došlo k prudkýmu zvýšení tlaku uvnitř kolabujícího vakua. V důsledku toho vzrostla jeho hustota nad rovnovážnou mez a vnikly obří kapky zkondenzovaný doopravdický hmoty, tzv. quasary. Ty byly silně nestabilní a tak, jakmile se tlaky uvnitř nově vytvořenýho vakua začaly vyrovnávat, větší část hmoty kvasarů byla prudce vyzářená (anihilovaná) do prostoru. Teprve když intenzita gravitačního pole kolem kvasarů poklesla s časem a vzdáleností, část tohodle záření zkondenzovala zpátky za vzniku tentokrát už definitivních částic viditelný hmoty, který obklopily zářicí kvasar jako oblak zárodečný galaxie. Kvasar v jejím centru zářil dál a rychle chladl, až z něj zbyla chladná černá díra, kterou lze najít v centru většiny galaxií. Nezkondenzovaná hmota vzniklá inflací tvoří houbovitou strukturu tzv. černý hmoty, pravděpodobně ji tvoří směs težkejch gravitofotonovejch vibrací vakua a částic takovýho složení a/nebo poměru, kterej neumožňuje tvorbu normálních atomů vyzařujících světlo. Lze je pozorovat především na základě svejch gravitačních efektů jako gravitačních čočky obklopující viditelnou hmotu, ale v některejch případech je jde pozorovat kolem galaxií i přímo a maj přitom zřetelně kulovitej tvar, nezávislej na tvaru vlastní galaxie.

SRNKA

Hezká simulace gravitačních vln vznikajících při splynutí dvou černejch děr, jak ji spočítal superpočítač Kolumbijský univerzity (čtvrtej nejjvýkonnější na světě).
Tvoří ho 2.032 procesorů Itanium 2 procesorů a výpočet srážky černý díry na něm trval 80 hodin, na normálním PC by takovej výpočet trval asi 18 let.

SRNKA

LIMJOF

SRNKA

SRNKA

Konstrukčně se balistickej tranzistor podobá fluidickýmu tranzistoru, vytvořenýmu z malejch kanálků vyleptanejch ve vrstvě křemíku. Vodnej roztok se v něm pohybuje pomocí elektroforézy a pohyb kapaliny se ovládá napětím, který je ovšem podstatně vyšší, než u obyčejnýho tranzistoru (cca 70 V). Fluidickej tranzistor může najít použití v detektorech různejch chemikálií a při složitý, počítačem řízený syntéze molekul v mikroskopickým měřítku.

SRNKA

BIRDMAN

JIZBY

PLACHOW

SRNKA

Kdo je nejvýznamější fyzik současnosti (kromě mě, samozřejmě)? Podle tzv. creativity indexu to je Philip Warren Anderson (1923), Edward Witten (1951) a Steven Weinberg (1933). Creativity index je trochu ošemetná věc, protože je to poměr mezi počtem citaci, kterej danej vědec uvádí ve svejch publikacích ve srvnání s počtem citací, který naopak zmiňujou publikace jeho. Čili když např. pan Navrátil nikoho necituje protože neumí anglicky nebo prostě proto, že nerad uvádí svý zdroje, může mít takovej index docela vysokej.. Pro ilustraci, u zmíněnejch badatelů se ten poměr pohybuje kolem 30:1.

Nicméně všichni zmíněný vědátoři sou určitě špičky ve svým oboru. Ačkoliv z těch tří má Anderson největší creativity index (37), je mě osobně nejmíň známej - působí na poli supravodičů a bosonovejch kondenzátů. Naproti tomu robota Wittena zná každej z Greeneho knih o superstrunách a Mr. Weinberg je světově uznávanej fyzik a kosmolog, autor antropickýho prinicpu a teorie elektroslabý interakce. Ačkoliv třeba pod jeho trvzení, že nízká hodnota kosmologický konstanty je důsledek antropickýho principu bysem se asi nepodepsal...

Zavedení kreativity indexu pro hodnocení vědecký činnosti by určitě trochu eliminovalo současnou hru na citace, kde není výjimkou, že se v rámci boje o granty a publikace pod jedním vědeckým článkem připisujou desítky vědců v nepsaný domluvě, že propříště zase ty připsaný připíšou jiný autory. Na tohle připodepisování málem dojel biolog Schatten, kterej za sebe nechával bádat korejský genetiky, aniž si ověřil, zda to, co publikujou není obyčejnej podvod. Na druhý straně by mohlo vést k rozšíření druhýho nešvaru, čili vzájemný opisování a nezveřejňování zdrojů, na což při dnešní záplavě informací není až zas tak jednoduchý přijít v reálným čase - když už se na základě takovýho hodnocení přidělí grant, je pozdě. Asi nikoho nepřekvapí, že připodepisování je nešvar na Západě, zatímco vykrádání know-how je zase běžnější u asijskejch badatelů.

SRNKA

LUCIFER

SRNKA

SRNKA

PLACHOW

PIITR

LUCIFER

BIRDMAN

SRNKA

FAVORIT

SRNKA

BIRDMAN:Porenut je free generátor xichtů, pokud hledáte interaktivní model pro svý malířský pokusy, máte ho mít (40 MB download)

SRNKA

JIZBY: Samozřejmě, že takovej SW existuje, např. při rekonstrukcích obličeje z lebky je věk vlastně parametr. Dole je rekonstrukce Elvise Preslyho, jak by vypadal v 70.

BIRDMAN

JIZBY

SRNKA

Software pro úpravu fotek údajně z průměrný uživatelky MAGEO vyrobí na jedno kliknutí krasavici... Software byl navrženej jednoduše - jeho autor požádal několik grafiků, aby manuálně vylepšili 200 fotografií. Změny se zprůměrovaly do transformací, které nyní program v jediným kroku zopakuje na základě algoritmu neuronových sítí..

FAVORIT: Hladina trochu stoupne díky tomu, že led je nadlehčovanej vzduchem.
V případě, že roztaje sladkej led ve slaný mořský vodě, hladina stoupne docela podstatně, protože se vodou z ledu vlastně zředí..

FAVORIT

PIITR

SRNKA

Poznej přístroj.....

SRNKA

Ještě high speed fotky.. Je zajímavý, jak málo se liší prostřelený jabko a rajče na fotce na rozdíl od skutečnosti...

SRNKA

PLACHOW: QWIP detektory pracujou v rozmezí 3 - 18 μm (obvykle 8 - 12 μm), kamery nejčastějc používaj optiku ze žlutýho selenidu zinečnatýho nebo tzv. chalkogenidový skla ze směsi fosfidu a selenidu germania (fosfor jako pětimocnej prvek síťuje selenidový řetězce a brání jejich krystalizaci). Takový skla maj kovovej vzhled ale v tenký vrstvě prosvítaj krásně rubínově. Dole je tzv. difraktivní Fresnelova (čti "Frenelova") čočka z germania.

PLACHOW

SRNKA

Infračervený kamery na bázi GaAs se postupně zdokonalujou a začínaj bejt schopný nejenom rozlišovat intenzitu, ale i vlnovou délku, čili jakýsi "barvy" v infračerveným spektru. Na obrázku vpravo je snímací chip termální kamery, vyvinutej NASA. Na obrázku vlevo si všimněte tepelný stopy na kabátu po vytažení ruky z kapsy. Několik videí z širokopásmové termovize QWIP naleznete zde.

PIITR

SRNKA

SRNKA

Videoukázka ballbota z Carnegie Mellon University, o kterým sem psal o pár příspěvků níž (původní MPEG video 1, 2)
Robot balancuje na hliníkový kouli, potažený polyuretanovou pěnou.

SRNKA

Jak si vyrobit motorek ze dvou kanclářskejch sponek, magnetu a kousku drátu

SRNKA

Dvě videa na téma lasery: projekt Mobile Tactical High Energy Laser (MTHEL) a demonstrace 300 mW laserovýho ukazovátka WickedLasers

NOBELL

BIRDMAN

SRNKA

Na první pohled by se zdálo, že takovej model je úplně nepoužitelnej, protože povede k lavinovitý explozi hustoty struny do nekonečna, ale není tomu tak. Jeden důvod je ten, že rychlost šíření kmitů podél takový struny se zpomaluje s její hustotou, čili proces se neustále zpomaluje. Druhej, ještě významější je, že energie se nešíří takovou strunou souvisle. Při prekročení kritický hustoty dojde k fázový transformaci, energie se ve struně šíří už tak pomalu, že nestačí vyrovnávat změny hustoty a řešení rovnic se rozpadne na ostrůvky, který se dál zahušťujou samostatně. Energie se mezi nima šíří jen omezeně, po povrchu v gradientech hustoty. Díky tomu v systému roste počet dimenzí, podle kterejch se energie šíří. A při překročení docela malýho počtu dimenzi (cca 6-7) hustota energie začne naopak klesat. Dá se to odvodit matematickou analýzou šíření vlny vícerozměrnou koulí. Se zvětšováním počtu dimenzí se poměr povrchu a objemu koule zvětšuje. To hustotě energie vyhovuje, protože se vždycky snaží šířit po co největší ploše přes co nejkratší dráhu. Od počtu sedmi dimenzí se ale ten poměr zase snižuje, čili energie má smůlu. Další přidávání rozměrů a povrchů už hustotu energie nezvyšuje, ale naopak snižuje.



Důsledek tohodle vztahu se dá snadno znázornit modelem koule, tvořený hmotnejma částicema, který se současně přitahujou a odpuzujou. Pokud budeme takový částice vršit nahromadu, začnou se uprostřed sesedat. Tlak sousedních částic je nutí tvořit čím dál větší agregáty, ale ve středu takový koule na každou působí skoro nekonečnej počet sousedů. Taková částice neví, kam se dřív vrtnout, její pohyb se stane chaotickej a prostředí ztratí schopnost přenášet hmotný vlny skoro úplně. Jako důsledek je teda největší množství hmoty ve vesmíru tvořený právě šestirozměrným vakuem, protože další zhušťování materiálu je pro zvyšování hustoty energie nevýhodný. V praxi to má ten důsledek, že když se do vakua uvede energie navíc, jeho hustota sice vzroste, ale už se dál lavinovitě nepropaguje, ten systém je podmíněně stabilní a vibruje jako jakási chaotická pěna, tvořená memebránami. Jakej důsledek to má pro model částic jako kvantovanejch strun?

Velmi prostej: každá vlna energie si sama pod sebou zahušťuje svoje prostředí, kterým je tvořená. V důsledku toho se pohybuje, jako v jakýsi gravitační čočce, v oblasti hustšího vakua a má tendenci se odrážet od jeho okrajů. Pokud je hustota energie dostatečná, dojde k tzv. totálnímu odrazu: vlna se přestane šířit prostorem a začne tancovat na místě jako vlnovej balík. Proto říkáme, že částice tvoří stojatý vlnuy čili struny. Kdyby se rozměry vlnovýho balíku zmenšily, vlna ve stojatým balíku be přestala rezonovat sama se sebou a rozpadla by se. K témuž by došlo v případě, že by se vlna příliš rozlezla do svýho okolí. Taková částice má definovanej obsah energie, říkáme, že je kvantovaná. Podle vlnový teorie éteru částice tvořej zahuštěný éteru, šířící se v pěně jako zkondenzovaný kapičky hustčí pěny, tvořený jemnějšíma bublinkama.

NIGERR

Proč string theory - zhruba řečeno?
To je vidět na problému se zákonem převráceného čtverce:( e1.e2)/R^2 ; (M1.M2)/R^2
Hlavní problém vidět  v singularitě tohoto zákona:
-kvantová mech se s tím vypořádá díky principu neurčitosti ( pro nabité částice když R=0, není problém)
-gravitace  principu neurčitosti to neřeší (R=0 je singularita)
Tedy mezi mikro a makro světem je konflikt.
Problém se dá obejít pomoci string theory: bodová částice je reinterpretována jako jako vibrující smyčka či struna.
Zhruba řečeno kvantová neurčitost tu řeší oba případy.
Takže jedna struna popisuje celý sortiment různých částic a v případě gravitace graviton, jiné módy strun foton elektron,...
Ještě jednou na rozdíl od konvenční  kvantové teorie pole, která nemůže popsat gravitaci, string theory gravitaci požaduje..
S šířením částic jak popisují Feynmanovy diagramy hlavně  větvení a křížení je v konv. terii problém v stycích opět singularity, 
string theory nemá problém stále i zde kmitá smyčka a popis je elegantní..
je právě 5 string theories od r. 1970-1984 ( Typ I, Typ IIA & IIB, Heterottic E8 xE8 a SO/32 )
v kv. mech. hbar ~10^-27 erg sec,   je zakladem škály kvantové neurčitosti
ve string th. zavedena nová konstanta alfa` ~ (10^-32 cm)^2 . má podobnou roli
String theory má 3 zákl. predikace:
1. gravity 
2. gauge symmetry
3. supersymmetry
ad1. gravity zn, Einstein OTR automaticy strunová teorie splňuje, zatímco standard kvantové pole nesplňuje
ad2. gauge symmetry je alfa-omega částicové fyziky.
ad3. supersymmetry vedle obvyklé "Bose" dimenze prostoročasu (t,x,y,z), zde může být nové infinitesimalní kvantum "Fermi" dimenze Thea^alfa
a predikuje nové částice , oscilace ve Fermi dimenzi.
Na rozdíl od ad1.,ad2., ještě nevíme jestli je ad3. v přírodě pravdivá (hlavní cíl zjistit -urychlovače..)
špatné zprávy:
nevíme proč kosmologická konstanta je nulová (120 řádů)
nechápeme proč teorie je  vlny -->částice, děláme fyziku s částic a vln, ale vlny jsou fundamentálnějšía a meně fund. částicový pohled je ve string teorii.

SRNKA

BIRDMAN

SRNKA

Kvantovej svět je svět naladěnejch strun. Zatímco v normálním životě o směru přenosu energie rozhoduje v první řadě teplotní spád, ve světě kde se energie předává po celistvejch dávkách, kvantech energetickej spád to neni tak jednoznačný. Dá se to připodobnit ke svazku různě naladěnejch kytarovejch strun. Pokud jsou naladěný na různě vysokej tón, pak rozkmitání jedný struny se na ostatní nepřenáší. Teprve tehdy, když jsou obě struny naladěný na stejnou výšku, rozkmitání jedný struny se přenese na okolní struny a struna ztrácí energii. Energie se může přenášet i tehdy, když ostatní struna kmitá přesně poloviční, třetinovou nebo naopak dvojnásobnou frekvencí, což stačí ke splnění podmínek rezonance.

V případě, že je mezi strunama velkej rozdíl energie a struny sou jen napatrně rozladěný, může dojít k tomu, že si první struna část energie vypůjčí ze svýho okolí. To jí umožní rezonovat se ostatníma strunama a přenášet hodně energie. Podobá se to trochu situaci při placení v obchodě, kdy nám chybí jen trošku na to, abychom mohli pohodlně zaplati velkou bankovkou a nemuseli měnit na drobné. Buď se nad náma pokladní slituje a drobný nám odpustí, nebo si chybějící desetník prostě vypůjčíme od nějakýho známýho. V kvantovém světě se tomuto říká antistokesovský přenos energie. Nekterý látky na které dopadá světlo vhodný vlnový délky se světlem nabíjej tak, že jejich elektrony dočasně vyskočej na oběžnou dráhu dál od atomovýho jádra. Zpátky mohou elektrony seskočit jenom o určitej rozdíl energie. Pokud se v atomu nalézá výhodná konfigurace pro seskok, elektrony se rádi nechaj tepelnými kmity molekul popostrčit ještě o něco výš, aby se do spodní hladiny právě trefily. Vypůjčená energie se přitom odebírá tepelným kmitům mřížky, látka tedy při dopadu světla chladne. Truchu se to podobá nucenýmu ochlazování kapaliny odpařovaný v proudu vzduchu. Odebíráním molekul z povrchu kapaliny se ty rychlejší systematicky ze systému nuceně odstraňujou tak dlouho, až zbudou opravdu jen ty nejstudenější - teplota zbytku kapaliny přitom může poklesnout hodně hluboko pod bod varu.

Normální rozptyl světla je tzv. stokesovskej (podléha Stokesovu zákonu), energie světla se naopak rozptyluje na tepelnejch kmitech atomů a látka se při svícení zahřívá. V praxi se obyčejně vyskytujou oba způsoby přenosu energie, ale Stokesovskej je mnohem pravděpodobnější a silně převládá. Pokud se ale omezí dopadání záření s frekvencema, který látku zahřívaj, může se svícením na materiál laserem dosáhnout silnýho poklesu teploty. To je principem tzv. laserovýho ochlazování, kterým se zatím dosáhlo nejnižších teplot ve vesmíru, jen několik desítek pikoKelvinů (10E-12 K). Aby to fungovalo musí  mít laser velmi přesně udržovanou vlnovou délku, která se průběžně snižuje tak, aby paprsek látku při daný teplotě právě ještě chladil, ale nezahříval, což si mužete vyzkoušet třeba na tomhle appletu. Nedávno se na sklu dopovaným směsí iontů erbia, thulia a yterbia podařilo při dopadu monochromatickýho světla dosáhnout ochlazení až o několik desítek stupňů i za pokojový teploty. Konkrétně pro erbiem dopované sklo je správná vlnová délka 1,5 mikrometru (infračervený tepelný záření). Takový materiály se už můžou využít i půmyslovejch aplikacích - barevným filtrem se odstíní vlnový délky, co materiál zahřívaj a propouštěj jen správný vlnový délky na spodní anti-stokesovskej filtr, čímž vznikne lednička, která chladí jednoduše tím, že se  na ní nechá svítit sluníčko. Krom existujou tzv. antistokesovský barvičky a pigmenty, který vyzařujou světlo s vyšší frekvencí, než na ně dopadá, při dopadu tepelnýho infračervenýho záření se rozzářej třeba zeleně. Takový látky při zahřívání často nápadně intenzívně svítěj, patří sem např. kysličníky thoria, který se dokonce na přelomu 19 století používaly v plynových lampách jako zdroj pouličního osvětlení.

SRNKA

Tým výzkumníků z Carnegie Mellon University vyvinul pohyblivého robota nového typu, kterej místo kol nebo nohou využívá k pohybu jedinou pohyblivou kouli, po níž se může valit všemi směry. Jeho procesor vyhodnocuje průběžně údaje z čidel, která registrují pohyb a polohu, a ballbota neustále stabilizuje. Výhodou je vyšší manévrovací schopnost a snažší ovladatelnost. Udržování rovnováhy 50 kg těžkého robota není tak obtížné a pro počítač nepředstavuje žádný problém nepřetržitě řídit balancování na kouli a průběžně vyrovnávat nepatrné odchylky. Koordinace pohybu několika nohou je bezpochyby softwarově náročnější úloha. Pohyb na kolech pak omezuje manévrovací schopnosti. Je možné, že jsme právě svědky vzniku nového a zásadního konceptu robotiky.

SRNKA

Maximální pružnost předváděj malý vodní kapičky padající na nesmáčivý povrchy, pokud se jim podaří od od povrchu odrazit. Je zajímavý, že malý vodní kapky se vzájmeně odpuzujou i mezi sebou - spojení dvou kapiček totiž vyžaduje přechodný vytvoření malýho krčku s relativně velkým poměrem povrchu k objemu (tzv. aktivovanýho stavu), což je pro vodní kapky nevýhodný.

Podobnej efekt nám brání vzájemně slučovat jádra atomu vodíku nebo helia v termonukleární fúzi, protože se taky chovaji jako malý rtuťový kapičky, který se bráněj svýmu spojení, i když se jejich spojením uvolní hodně energie. Protože povrchový napětí rychle klesá s rostoucím poloměrem, příliš velký atomový jádra se naopak zase snadno rozpadaj vlastními tepelnými kmity (jsou radioaktivní), z čehož vyplývá, že nejstabilnější jsou jádra středně těžkejch prvků: železa a niklu. Všimněte si, že ke slepení dojde teprve po skutálení kapky při dotyku s hydrofilní podložkou - ta na rozhraní dvou fází působí jako katalyzátor kondenzace. Proto se hydrofilní materály s velkým povrchem daj použít na vysrážení vody z mlhy, čehož se občas využívá pro vyvolání deště sypáním takovejch materiálů do mraků. Na podobným principu funguje katalýza studený fůze palladiem, který výborně rozpouští vodíkový atomy ve svý mřížce a chová se vůči nim jako silně smáčivej povrch vytvářející dutiny se silnou zápornou křivostí, která stlačuje atomový jádra k sobě.

SRNKA

Vodoměrka na vodní hladině udrží až patnáctinásobek svý váhy a při pohybu se odráží od povrchových vodních vírů na hladině vody. To jí umožňujou jemný štětinky (tzv. mikrosety o průměru asi 3 mikrony) na nožičkách, který tvořej tzv. superhydrofobní povrch (což je trik podobnej známýmu efektu nesmáčivejch lotosovejch listů se samočistícím se účinkem).

SRNKA

V US Air Force Research Laboratory v Novým Mexiku byl na vzdálenost 3 km úspěšně odzkoušenej prototyp novýho dvouzrcadlovýho laseru, jehož účelem by mělo propalovat pozemní i družicový cíle. Systém dvou zrcadel zavěšenejch nad zemí by měl přesměrovat směřovat paprsek výkonovýho laseru až na 500 km vzdálený cíle.

Na obrázku vpravo je půlmetrovej paprsek sodíkovýho laseru, určenej pro zaměřování adaptivní optiky pro astronomický účely. Laser vytváří na obloze umělou tečku, na kterou se seřiditelný zrcadlo osmimetrovýho astronomickýho dalekohledu VLT v Chile v reálným čase zaostřuje tak, aby byla rozprostřená na co nejmenší plochu. Tím se kompenzujou atmosférický poruchy, který jinak rozmazávaj obraz hvězd. Tahle technologie umožňuje stavět teleskopy s ještě vyšší rozlišovací schopností, než má Hubbleův dalekohled i v pozemskejch podmínkách a provozovat je tak mnohem lacinějc.

SRNKA

Relativita v reálným čase je program Australský Národní University, který provádí relativistický simulace a zobrazuje virtuální svět podobně, jak bysmeho viděli, kdybychom se pohybovali rychlostí blízkou rychlosti světla. K výpočtům používá grafickej procesor, což umožňuje provádět relativistický transformace v reálném čase.

LIMJOF

SRNKA

Proč nemá SW spouštěnej přes síť velkou budoucnost? Protože si ho každej bude moct nosit sebou a nebude muset přitom řešit privátnost svých dat.. USB klíč se šifrovaným ukládáním dat může obsahovat kompletní bootovatelný prostředí Windows nebo Linuxu s OfficeSuite.

První hybridní čipy s molekulárními paměťmi se dají očekávat do pěti let. Již bylo vytipováno několik molekul, schopných fungovat na křemíkových chipu jako molekulární paměti se záznamovou hustotou kapacitu sto terrabitů (10^11 bitů) na cm2, vhodnou pro každodenní zálohování internetu.

SRNKA

Princip autoemisní iontové mikroskopie (Field Ion Microscope, čili FIM) objevenej v roce 1951 Erwin W. Müllerem, profesorem na Pensylvannia State University v USA je docela jednoduchej - využívá se toho, že atomy na povrchu vzorku urychlujou pod vysokým napětím ionty v určitých směrech, který jdou detekovat na stínítku. Tím lze získat nepřímej obraz nerovností povrchu v atomárním rozlišení. Pokud vzorek obsahuje krystalický shluky iontů, lze je tímto způsobem krásně zviditelnit. Na obrázku vpravo je dvěstěmilionkrát "zvětšenej" povrch wolframový jehly, převedenej počítačovou cestou do 3D modelu. Světlý stezky na povrchu znázorňujou dráhu atomů, který intervalech vzorkování (cca 1 sec) migrujou po povrchu jehly.

SRNKA

Jak se měří gravitační konstanta na mikronových vdálenostech? Do zkříženejch laserovejch paprsků se zachytí obláček atomů ochlazenejch na teplotu absolutní nuly. Při takto nízkejch teplotách je hlavním zdrojem vzájemný interakce atomů gravitační síla. Obláček atomů vibruje v prostoru tzv. Bloch-Zenerovými  oscilacemi. Z jejich frakvence a hmotnosti atomů lze odhadnout gravitační sílu, která působí mezi atomy a její závislost na rozestupech atomů: čili gravitační konstantu. Další videa naleznete zde.

SRNKA

SRNKA

Na obrázku není žádný želatinový dort, ale koukáte se na vodní hladinu. Okolo je totiž umístěno 50 generátorů vlnění, díky kterým je možné na volné hladině zobrazovat znaky a písmena. Vše funguje na principu interference (vzájemného působení) jednotlivých vln.

SRNKA

Vědci newyorkské City College vyvinuli robot „City Climber rover“, který díky vakuovým přísavkám dokáže zdolávat nejen zdi, ale dokonce i stropy a udrží na nich náklad o čtyřnásobku své vlastní váhy.

SRNKA

Kdo šetří má za ... dvěstě... Vítěz tradičního „Shell eco-marathonu“ ujel 2 885 kilometrů na jediný litr lihu (tj. 0,035 l/100km), což je zhruba 200x míň, než běžnej rodinnej vůz (7 litrů/100 km). Letošní vítěz obdobný americké soutěže Supermileage– vůz studentů z UBC – dokázal kroužit po okruhu se spotřebou 0,074 l/100km.

SRNKA

Minimální povrchy sou povrchy, který samovolně utvoří mýdlová blána napnutá přes dráty. Maji velkej význam ve fyzice částic, protože většina energie se šíří povrchy a tyto povrchy samy můžou tvořit prostředí pro šíření dalších vln. Nedávno byla matematicky prokázaná existence novýho minimálního povrchu "s držátkem", tzv genus-one helicoidu. Nahoře je normální helicoid, kterej vznikne natažením mýdlový blány na spirálu.

SRNKA

Jak může fungovat molekulární paměť podle výzkumníků z IBM Research Laboratory v Curychu:. Na začátku je nutný mezi dva zlatý hroty napnout správnou molekulu, v daným případě dimeru Bipyridyl oligophenylene-ethynylene dithiolu (BP-DT). Ten má na řetězci dvě nitroskupiny, které jsou přitahované protějšími dusíkovými heteroatomy a celá molekula se může kolem dvojné osy otáčet a tak tvořt jakýsi ventil pro průchod proudu. Průchodem silnějšího proudovýho pulsu se nitroskupiny setrvačností doslova přetočí do nevodivý polohy, opačným slabším proudovým pulsem je lze naopak zase přilákat k sobě. Průběh proudu a napětí čtecího a mazacího pulsu je na obrázku vpravo, zapisovací puls má amlitudu 1,6 V, zatímco čtecí 1,1 Voltu, jsou to teda hodnoty zcela kompatibilní s křemíkovými paměťmi.

Připravit takový rozhraní je překvapivě docela jednoduchý a jde ho vyrobit doslova "v ruce":, na fólii se napaří tenká vrstva zlata, nanesou se na ni molekuly polymeru ze zředěnýho roztoku a po zaschnutí rozpouštědla se fólie se opatrně zprohejbá tak, aby se zlatá vrstvička potrhala. V místech, kde dojde k jejímu narušení část molekul vytvoří vodivý můstky se zřetelnými spínacími vlastnostmi (thiolový skupiny se na zlato snadno vážou). Od ověření principu je samozřejmě k výrobě prototypu funkční paměti hezky daleko, protože je v první řadě nutný vyřešit způsob, jakým adresovat skutečně jednotlivý molekuly, ne tisíce molekul současně s dostatečnou hustotou záznamu. Takovej problém je ještě mnohem složitější, než nalezení dostatečně stálých molekul, který by byly schopný vystupovat v roli molekulárního spínače. Ke dnešnímu dni je známo několik desítek takových sloučenin, jedna z nich je např. neobyčejně stálá modrá barvička ftalocyanin z propisek a vyrudlejch plakátů, která toho vydrží víc než lecjakej anorganickej materiál.

SRNKA

IVAN

PIITR

NIGERR

1342 - poprvé popsána CAMERA OBSCURA - přístroj, jímž lze na rovné ploše zachytit obraz skutečnosti. Moderní fotoaparát s ní má mnoho společného.

1646 - objevena LATERNA MAGICA (Athanasius Kircher)

1725 - objevena citlivost na světlo u dusičnanu stříbrného

1777 - C. W. Sheele zjistil, že zčernání chloridu stříbrného na světle je způsobeno vyredukováním kovového stříbra

1802 - CAMERA OBSCURA použita k vykreslení obrazu

1816 - J. N. Niepce objevil citlivost na světlo u asfaltové vrstvy nanesené na

 kovovou desku

1819 - objevena schopnost thiosíranu sodného rozpouštět chlorid stříbrný

1826 - první foto pomocí citlivého asfaltu (Niepce)

1835 - 37 - popsána daguerrotypie - exponování na postříbřenou destičku vystavenou účinkům jodových par, později vyvolání rtuťovými parami

1839 - přímá fotografie na citlivý papír, název fotografie (J. Herschel)

1840 - objeven účinek bromu na zcitlivění - nový světelný objektiv

1891 - fotografický přístroj s výměnnými objektivy

1855 - objeveny principy pro aditivní barevnou fotografii (J. S. Maxwell)

1859 - umělé osvětlení pomocí hořčíku

1865 - pozitivní papíry s jednou kolódiovou vrstvou

1871 - použita želatina do citlivé vrstvy

1892 - izolační vrstva pro snížení halace

1902 - vypočítán objektiv Tessar

1907 - Fa Lumiér prodává první barevné materiály

1908 - patent pro barevnou fotografii (3 vrstvy na různé barvy)

1935 - barevný inverzní film

1947 - okamžitá fotografie - POLAROID

1948 - objeven princip holografie

1963 - barevná okamžitá fotografie

SRNKA

SRNKA

Fenakistoskop (z řečtiny phenax -akos = "klam, šálení smyslů") byla jedna z řady optickejch hříček rozšířenejch ve viktoriánský době k pozorování "pohyblivejch obrázků". Prostě něco jako přenosnej videoman, akorád to CD mělo menší hustotu záznamu...

SRNKA

Starý fotky exteriérů, zvlášť ty, který byly focený na čerstvě připravený desky tzv. mokrým kolodiuvým procesem sou typický tím, že na nich chybí mraky a obloha je vyšisovaná doběla. Je to daný tím, že nejvíc energie obsahuje modrý krátkovlnný světlo na který je filmová deska s ortochromatickým (tedy pravým, přesným barevným podáním) nejvíc citlivá, zatímco oko je nejcitlivější na žlutozelenou barvu. Což znamenalo, že sice bylo možný vyvolávat film třeba při červeným nebo dokonce žlutým osvětlení, na druhou stranu jenom platinová blondýna vypadala na filmovým plátně jako blondýna, z čehož měla spousta hereček zlezlý vlasy, protože si je musely  pořád dokola vybělovat peroxidem. A proto si taky pusu nelíčily červeně, protože červená by na ortochromatickým filmu vypadala  jako černá. V některých filmech o počátcích natáčení je možný vidět režiséry a kameramany, kteří se dívaj na natáčenou scénu přes modrej filtr – co nebylo vidět přes filtr, nebylo totiž s největší pravděpodobností vidět ani na plátně.

Dnešní tzv. panchromatický materiály s vyváženou barevností jsou opatřený vrstvou absorbující UV paprsky, druhak sou uměle senzibilizovaný přídavkem barviv, jako je rhodamin B apod, který krátkovlnný záření absorbujou a vyzařujou jeho energii (fluoreskujou) v červený a zelený oblasti spektra, čímž barevný podání přibližujou citlivosti lidskýho oka.

JIZBY

JIZBY

SRNKA

Pokud ste romantici a hledáte pro objekt svý touhy modrý z nebe, mělibyste na to jít přísně vědecky jako Dr Nigel Fox, kterej procestoval zeměkouli s fotometrem obráceným k obloze. Jeho závěr je jasnej, nejmodřejší nebe maji v Brazílii, takže tam by teď měli mít všichni romantici koupený letenky s předstihem. V reálu je čistota modrý barvy oblohy výslednice celý řady faktorů, takže si nejsem jistej, jestli tenhle průzkum vlastně o něčem vypovídá.

SRNKA

Světelná jednotka kandela je jednou ze sedmi základních jednotek SI. Je to intenzita osvětlení v daném směru ze zdroje, který emituje monochromatické záření o frekvenci 540 x 10+12 Hz (tj. žlutozelený barvy, na kterou je lidský oko nejcitlivější) a má zářivou intenzitu v tomto směru 1/683 W na jeden steradián . Jednotk nese název z latinskýho "candle", čili svíčka.

Standardní svíčka se skutečně ve viktoriánský době (kolem roku 1860) používala jako standard světelnýho toku. Byla z vorvaního vosku (spermacetu) malou příměsí včelího vosku s přesným bodem tání 112-115° F (44-46° C) o délce 10 palců s průměrem 0.9 palce (2.2 cm) dole a 0.8 palců nahoře. Hořela stabilní rychlostí 7,776 ± 5% g vosku / hodinu s výškou plamene 4,5 cm.

SRNKA

FAVORIT

SRNKA

SRNKA

Šíření zvuku v nehomogenním prostředí tvořenýho svazkem ocelovejch tyčinek (tzv. phononickej krystal) vede k autofokusaci zvukovejch vln podobně jako při šíření světla ve vakuu.

SRNKA

IVAN

SRNKA

Hurikán Katrina ve svý vrcholný formě dosahoval rychlosti větru 270 km/hod. Tlak vzduchu uprostřed oka hurikánu klesl na 902 millibarů normální tlak je 1013 milibarů při hladině moře, čili, tlak odpovídal výšce Mount Everestu (1 mbar odpovídá cca 90 metrů převýšení).

SRNKA

Tzv. Chladniho obrazce se vytvářej na povrchu kmitajících předmětů v místech, kde stojatá vlna vytvoří uzly. (WMV video 5,7 MB)

SRNKA

Rendering skoro kilometr vysoký 200 MW věžový solární elektrárny v Jižní Austrálii (6,7 MB WMV). Vpravo je prototyp v měřítku 1:6 zprovozněnej ve španělským Manzarene.

SRNKA

Rádio přepnuté na příjem VKV přestane v cedníku hrát protože přijímá el. složku elektromag. záření - objeví se pouze šum. 
Rádio přepnuté na příjem SV má feritovou anténu , která přijímá mag. složku vysílače a tato klec na něj nemá vliv.

SRNKA

Miniaturní 40 W spalovací motorek Wankelova typu běží na vodík a byl vyvinutej univerzitou v Berkeley pro pohon agregátu pro výrobu elektřiny pro přenosný nabíjecí zdroje a dobíjení baterií. Na animaci je infrakamerou snímanej průběh teplot ve spalovací komoře. Jednoduchá konstrukce motorku umožňuje dosáhnout podle grafu až 10000 otáček/minutu.

SRNKA

První pilotovaný lítadlo na baterky, přesnějc řečeno na 160 AA buřtů - dokáže s nima překonat vzdálenost skoro 400 metrů během 51 sekund.
Lítadlo má rozpětí křídel skoro 30 metrů a unese jednoho japonskýho pilota o váze 61 kg. Kdyby se vybavilo spalovacim motorkem, tak by na litr benzínu nejspíš obletí zeměkouli...

SRNKA

3D kostka sletovaná z tisícovky svítivejch LED diod se může stát předobrazem budoucích 3D monitorů.
Třeba se ji časem podaří zdokonalit tak, že je bude možné zavěsit na stěnu jako plochej obraz...

SRNKA

Ukázka testu speciální folie, ve které se kombinuje sluneční baterie (fotovoltaický článek) a termoelektrická vrstva (což je vrstva, na níž při vložení elektrického napětí vznikne rozdíl teplot). Jedna strana se ohřeje, druhá se ochladí, což závisí na orientaci napětí. Potáhneme-li takovou folií dům a dodáme-li ještě záložní zdroj energie pro oblačné dny, můžeme regulovat teplotu uvnitř za minimální náklady. Když se třeba touhle folií pokryje plechovka či lahve s nápojem, na sluníčku se vychladí samy. V současný době se systém testuje v poloprovozním měřítku.

Prof. Thorstein Sigmarsson z Islandu už před třemi lety konstruoval prakticky využitelnej kompaktní článek, vyrábějící elektřinu z teplé vody na základě termoelektrického jevu. Skutečnost, že v některých látkách vzniká elektrické napětí, pokud se v nich objeví gradient teploty, je známa již dlouhou dobu. Elektřinu tímto způsobem získávají např. některé družice, kde se však jako zdroje tepla využívá radioaktivního rozpadu. Sigmarssonův polovodičový "thermator" je jednoduché zařízení, do kterýho stačí pouze dolévat teplou vodu, který na Islandu rozhodně není nedostatek. Výhoda je, že tímto způsobem lze elektřinu vyrábět z tzv.zbytkového tepla, které již nedostačuje pro pohon parních turbín.

Možná známější než popsaný termoelektrický jev je tzv.Peltierův jev, kdy elektrické napětí vyvolá rozdíl teplot. Pokud z jedné strany Peltierova článku teplo odvádíme, můžeme celé zařízení použít ke chlazení. Běžně se toho užívá v automobilových ledničkách a uvažuje se i o využití v ohnivzdorných oblecích pro hasiče.

SRNKA

Optická litografie naráží při výrobě polovodičů s rozlišením 32 nm na svý fyzikální limity. Pro další zhuštění integrace polovidčových chipů v úvahu přichází několik cest: extrémně krátká UV (s vlnovou délkou 12 nm), dvojnásobná expozice a expozice pod hladinou kapaliny s vysokým indexem lomu. Zatím nejnižší použitá radiační dávka je 36.8 mJ/cm^2, což je 25 fotonů/nm^2 při tlouštce fotorezistu 125 nm. Výsledný řešení bude nejspíš kombinací všech těchto způsobů dohromady. Rovněž ani rychlost procesorů ještě neřekla svý poslední slovo, jak ukázaly nedávné úspěšné testy germiniových chipů při 300 GHz (400 MHz při chlazení).

SRNKA

Návod na vykuchání silných ferritových (SmCo) magnetů ze starého harddisku a několik pokusů s nima...

LIMJOF

LUCIFER

PILOT6KILLER

SRNKA

Zpívající duny, tzv. barchany sou srpkovitý návěje písku z jihozápadním Maroku, který při lavinovitým přesejpání v tenký povrchový vrstvě vydávaj hlubokej tón ("hlas pouště"), podobně jako když sníh vrže při chůzi, ale v mnohem nižší poloze (kolem 65 - 100 Hz). Proces by nedávno prostudovanej experimentálně v uspořádání vpravo. Ukázku originálníhozvuku (8 MB AIFF) najdete na této stránce.

SRNKA

Průhlednej rákosník - notyvado, jak je todle udělaný... 8-()

IVAN

LUCIFER

SRNKA

Ruskej samopal pro potápěče s rotačním závorníkem a zásobnikem na 26 celoplášťovejch šípovejch wolframovejch střel ráže 3.6 mm, hmotnost bez zásobníku 2.7 kg, délka v rozloženým/složeným stavy 823 mm/ 614 mm, letální dostřel  na vzduchu do 100 m, pod vodou v pětimetrový hloubce 30 metrů, ve 40 metrový hloubce 11 metrů.

PIITR

LUCIFER

PIITR

SRNKA: S tema kulkama to prave je divny. Vetsi kulka ma sice vetsi odpor, ale i vetsi setrvacnou hmotnost. A protoze odpor by mel rust jen se druhou mocninou a setrvacna hmotnost s treti mocninou, mela by tezsi kulka doletet dal. Ve vzduchu to tak, pokud vim, funguje. Proto se u kulovnic ta kulka prave dela velka, aby daleko doletela. Je to zkratka divny.

SRNKA

Nanostruny v 30.000 násobným zvětšení elektronovýho mikroskopu sou vytvořený litografickýma technikama z nitridu křemíku. Mají šířku 200 nm (asi 800 atomů křemíku) na šířku, tloušťku 105 nm a délku 60 mikronů (μm, čili tisícin milimetru). Lidskej vlas má průměr kolem 110 μm. Použití mají jako mechanický rezonátory, kmitající s frekvencí kolem 4.5 MHz a faktorem kvality asi 207.000 (což zhruba znamená, že kmity se pod 207000 periodách utlumí na polovinu). Použítí mají jako aktivní prvky mikrováh  pro měření hmotností velmi malejch objektů, jako baktérií a možná i jednotlivejch molekul. V poslední době citlivost a přesnost takovejch mikrovah pokročila natolik, že dokážou rozlišovat jednotlivý druhy polypeptidů a bílkovin podle molekulový váhy.

SRNKA

IVAN

IVAN

SRNKA

SRNKA

Schéma historicky prvního měření rychlosti gravitace pomocí ohybu mikrovln při zákrytu pulsaru Jupiterem.

SRNKA

Charles R. Keaton z Rutgers University a Arlie O. Petters z Duke University ve své práci vycházejí z bránového gravitačního modelu Randallové-Sundruma, čili z představy, že námi pozorovaný vesmír je bránový svět („braneworld“, od slova „membrane“), membrána vznášející se v rámci většího „světa“ jako list chaluhy v oceánu.

Bránový svět Randallové-Sundruma předpokládá existenci relativně maličkých černých děr, které vznikly v ranném vesmíru a přetrvaly až dodneška. Tyhle černé díry s hmotou srovnatelnou řekněme s malým asteroidem by pak tvořily významnou část temné hmoty vesmíru, stále dost záhadné. Podle obecné teorie relativity by se takové mini černé pradíry měly už dávno během času vypařily.  Pokud by černé pradíry dělaly alespoň 1 procento temné hmoty vesmíru, pak by jich mohlo být v naší sluneční soustavě několik tisíc. Vesmír je podle autorů studie plný bránových černých děr. Dobrou příležitost pro pozorování gravitační čočky vytvořené černou dírou bránového světa poskytují záblesky gama záření. Autoři spočítali, jak by měly vypadat interferenční proužky dokládající existenci černých děr bránového světa. Předpověděné proužky by měla dokázat zachytit nová družice, Gamma-ray Large Area Space Telescope (GLAST).

SRNKA

SRNKA

LUCIFER

PIITR

Prosim te, jak se u tech superkavitacnich torped vyrabi ta bublina? Rikali to? To nejak na spicce fouka vzduch?

IVAN

PIITR

KISMET: Ja ani nechci vymyslet kolo, ale kdyz to koupim, vyjde to draz. Navic, takhle to bude umet, to co chci. Je to jen takova hracka.

SRNKA: Dobre, zkusim trochu kladnejsi postoj. Umim si predstavit takovou vlnu, ktera se zpomaluje pri vetsi energii. Verim tomu, ze se bude sama zahustovat. Predstavuju si to jako ohyb svetla (taky se ohyba smerem k vyssimu indexu lomu), nebo jako sprazena kyvadla (taky se predava energie tomu zpozdenemu). Ale zatim nevim, co se stane dal, kdyz se to zhusti moc a fazove se to rozhodi. Napadaji me 2 varianty: 1) Vznikne rovnovazny stav (jak pises ty) o velikosti zhruba vlnove delky, nebo 2) dojde k jakemusi vybuchu. Kdyz se to fazove rozhodi, energie prestane plynout dovnitr (uz nema duvod) a vnitrni kmity se zacnou vyzarovat ven jako normalni postupna vlna, ktera nema zadny duvod se otocit (protoze je postupna, ne stojata). Bez matematiky nebo nejake sikovne simulace, tezko rici, co se stane, ale spis bych se klonil k te druhe variante.

SRNKA

LUCIFER

KISMET

hele a jak bez predstavy zjistis, ze se matematicky model chova spravne ? To jako slepe duverujes vysledku (spatneho) modelu ?

PIITR

Jde o to, ze si vytvorim predstavu, jak by se to asi chovalo. Jenze, abych si byl jist, musim si stejne vybudovat matematicky model, jinak se muzu snadno splest (to je to, co tu porad opakovane omilam). A ta tvorba matematickeho modelu prave zabere hodne casu, ktery nejsem ochoten do toho investovat. Proto jsem cekal, ze uz ho mas hotovej.

Jde totiz o to, ze ja svuj cas radsi utracim na svoje teorie. Buduju si matematicke modely svych teorii. Ja mam svych projektu uz ted az moc. Hraju si se svym navrhem neuronove site, snazim se kolem toho neco spocitat, a je to docela fuska. A prave na tom dobre vidim, ze bez matematiky je to na nic - neco to dela, ale neni to ono. Taky si pisu prekladac svojeho vlastniho prog. jazyka. Takova trochu vylepsena Java, ale nakonec se to od ni dost lisi. A zase - jenom jakz takz sepsat specifikaci toho jazyka mi dava zabrat. Dale delam tatkovi do baraku system na rizeni topeni - aby slo pres pocitac otevirat ventily, merit teplotu mistnosti. V kazde mistnosti bude krabicka s tepelnym cidlem, spinacem 4 ventilu, klavesnici, displejem. Napajene to bude 10 Vss, po napajecim kabliku to bude i komunikovat. A casu na to mam malo. Uz i proto, ze ted mam malyho kluka, kterej taky zabere dost casu.

Zkratka, abych to uzavrel, podle me jde spis o nedostatek casu, nez o nejakou vylozene neschopnost. Neni kazdej ochotnej tvemu projektu venovat tolik casu jako ty. Ostatni lidi maji zase svoje projekty. Zkus to tak brat.

SRNKA

PIITR

Nicmene, je mozne, ze jsem to pochopil spatne. Bohuzel, tak to chodi. Zmenit to ale muzes jen ty - tim ze to nejak srozumitelne cele sepises, vcetne odvozeni, vysvetleni, obrazku, atd., asi tak, jak jsem uz psal. Resi to tak vsichni, ono to jinak ani nejde.

SRNKA

Fluoreskující monokrystaly superčistýho dihydrogenfosforečnanu draselnýho (KH2PO4, tzv. KDP) v reálný velikosti o průměru kolem 45 cm, používaného v koncovém stupni laseru jako násobič energie světelného pulsu se pěstují z vodných roztoků. Patří mezi největší průmyslově vyráběný monokrystaly na světě. Tahle napohled docela obyčejná sůl která se občas používaná jako kombinovaný draselný hnojivo měla kdysi zajímavý využití jako piezoelektrický materiál v krystalových přenoskách gramofonu, protože umí převádět mechanickou deformaci na elektrické napětí. V pieozelektrických zapalovačích se k podobným účelům používá méně citlivá, ale mechanicky odolnější bariumtitanátová keramika.

KDP má ale i důležitý optický vlastnosti, protože umí pumpovat světlo: ze dvou fotonů dlouhovlnnýho světla vytvoří jeden krátkovlnnej s dvojnásobně vyšší energií. Protože efektivně pracující laser je tím obtížnější vyrobit, čím je jeho vlnová dýlka kratší, pro výkonnový lasery se používá KDP jako násobič frekvence. Na obrázku vpravo je linka pro výrobu yttrium-neodymovýho skla, který slouží ve výkonovejch laserech jako vlastní laserující prostředí. Jeden krychlovej decimetr takovýho materiálu dokáže pohltit a následně vyzářit energii, ze který by 40 W žárovka svítila sotva jednu vteřinu. Nezdá se to napohled moc, ale ta energie se z něj může uvolnit ve světelným pulsu, kterej netrvá ani jednu miliontinu vteřinu! Výsledkem je obrovskej výkon všech pozemskejch elektráren dohromady, kterej lze přitom soustředit optikou malej pozlacenej terčík z tricia, ve kterým tím zažehne termonukleární reakci. Koncový stupně takový optiku musí být umístěný ve vakuu, protože intenzita elektrickýho pole v ohnisku je tak vysoká, že ionizuje vzduch a činí ho neprůhlednej.

SRNKA

PIITR

Aby to k necemu bylo, mel bys podle meho nazoru sepsat neco v tomto stylu: Mejme casoprostor s tolika a tolika prostorovymi a casovymi dimenzemi. Pro pohybujici se pozorovatele pouzivame takovou a takovou transformaci souradnic. Cely prostor vyplnuje eter, ktery ma takove a takove meritelne veliciny. Chovani eteru se ridi takovou a takovou rovnici (treba diskretni, to je jedno). Rovnici resime, resime, ... a vidime, ze mozna reseni jsou takovy a takovy druh vln. Vlny tohoto druhu se siri takto a odpovidaji takove castici, vlny tohoto druhu takto a odpovidaji takove castici. Vlny prvniho druhu tak a tak ovlivnuji sireni vln druheho druhu, coz odpovida takove a takove interakci.

Pokud rovnici neumis resit analyticky, tak k tomu prilep nejake ty programy na simulaci, ktere ty vlastnosti ukazi. Samozrejme vcetne zdroje, protoze jinak to je na nic.

Pokud neco takoveho nenapises, necekej, ze nekoho o sve teorii presvedcis. Uz proto, ze to je jedinej zpusob, jak si ji sam ujasnis a vychytas v tom vsechny chyby. Do te doby ta teorie proste neexistuje.

Nikdo tu přece vlnovou rovnici přes variační počet neodvozuje, vlnová rovnice je v týhle teorii ad hoc postulát vycházející z Newtonova setrvačnýho zákona a zákona zachování energie. To odvozeni bylo v tom odkazu, ktery jsi mi daval. Tak nevim, proc jsi mi ho daval...

SRNKA

Tohle je dvojitej ikosahedron o 78 atomech, jedno z nejtěsnějších uspořádání možnejch uspořádání koulí. Objevil ho náhodou před pár lety jeden kluk, co si hrál o prázdninách se superpočítačem. Z týhle struktury je odvozená velká část nanoklusterů, částic virů i bosonovejch kondenzátů a magický čísla atomů (ačkoliv neutrony nejsou stejně veliký jako protony, líp do sebe zapadaj, takže jich k vytvoření nejstabilnější konfigurace stačí míň)

SRNKA

Zajímavý fyzikální vlastnosti bismutu sou daný jeho strukturou, protože je to jeden z mála kovů kterej vlastně krystalizuje jako polymer - ve dlouhejch, navzájem spirálovitě propletenejch řetězcích, což je dobře vidět hlavně na přírodních vzorcích velkejch krystalů (vlevo). Bismutová tyčinka se prudkým nárazem přerazí, ale při pomalým ohejbání se tlaku postupně poddává, takže na ní lze uvázat uzel. Ještě výraznější chování maj některý slitiny bismutu, např. se rtutí. Z amalgámu bismutu lze odlít kulky, který se po výstřelu v ještě v hlavni rozprášej beze stopy. Na takovejch kulkách Kara Ben Nemsí demonstroval užaslejm Kurdům svoji nezastřelitelnost, což mělo svý praktický výhody, protože pak na něj šetřili drahým střelivem. Díky tvorbě struktur s vysokým stupněm symetrie maji taky bismutový slitiny jako jedny z mála záporný krystalizační teplo a při tuhnutí zvětšujou svůj objem jako led, kvůli čemuž se používaj pro rozměrově přesný odlitky. Díky tomu taky vizmut silně snižuje bod tání ostatních slitin, např. eutektická slitina bismutu s olovem, kadmiem a cínem (známej Woodov kov,  Bi 50% Pb 25% Sn 12% Cd 13% ) má taje při asi 60º C.

SRNKA

RETURN

SRNKA

Jak známo, gravitační problém dvojitýho kyvadla nebo tří těles vede k nestabilnímu chaotickýmu  řešení. Příčinou je Einsteinův princip ekvivalence, teda fakt, že za normálních podmínek není snadný rozlišit gravitační pole od setrvačný síly (ten princip platí jen limitně, protože gravitační pole hmotnýho bodu má kulovou symetrii, zatímco inserciální síla ne). V reálnejch situacích to vede k tomu, že okamžiku, kdy tyhle dve síly působí v nějakým okamžiku proti sobě, nelze předvídat přesnej výsledek, což vede k chaotickýmu, nestabilnímu chování. Pokud nahradíme spojnice kyvadla gravitační silou, máme tu v gravitační úlohu tří těles, která dlouho patřila k oříškům analytický matematiky.

Pokud se přihlédne k tomu, že pohybující se tělesa vyzařujou slabý gravitační vlny, je princip ekvivalence narušen a jde nalézt řešení, který je stabilnější než ostatní, protože pohybující se tělesa si vzájemně předávaj hybnost a pohybujou se vzájemně v osmičce. Nedávno se podařilo s použitím bosonovejch kondenzátů realizovat tenhle systém vzájemně se honících bosonů i na kvantový úrovni. Je to stav, jehož kvantovou funkci před třiceti lety předpověděl ruskej fyzik Vitalij Efimov jako tripletovou obdobu Cooperova páru, ale mnohem míň stabilní a tedy pravděpodobnou. Může sloužit jako demonstrace toho, že za šetrnejch podmínek spontánní narušení symetrie nemusí vést jen cestou supersymetrický binární bifurkace, ale může tvořit i složitější křehčí systémy, jejichž existence je ovšem mnohem míň pravděpodobná. K takovým systémům patří např. neutrální elektron, předpovězenej Heimovou teorií, což vyžaduje, aby v něm pole kmitalo přesně rovně, čili bez torzní složky. To je za normálních podmínek totéž, jako po koruně chtít, aby spadla na hranu, proto na neutrální elektron v přírodě jen tak nenarazíme.

Praktická demonstrace tohoto jevu se nedávno podařila u materiálu označovanýho jako Hahnův purpur, což je dlooouho známá křemičitanová barvička BaCuSi2O6 podobná ultramarinu, kterou byly barvený už sochy terakotovýho vojska v dynastii Chian, ještě před vynálezem takovejch novinek, jako byl papír a kompas. Za zmínku stojí, že  Egypťani používali podobnou šmolku pod názvem "Egyptská modř" o složení přibližně SrCuSi4O10. Pod silným magnetickým polem pulsního supravodivýho elektromagnetu se podařilo na několik tisícin vteřiny splácnout kvantový vlny magnetických domén do vrstev, kmitající vůči sobě jako roviny Rubikovy kostky, čili ve dvou rozměrech. Komu ten materiál připomíná YBaCuO je na správný adrese, je to taky supravodič a kvůli tomu se taky v Los Alamos začal studovat. Podobně jako v supravodičích i zde hrajou důležitou roli pro orientaci magnetických domén atomy mědi uspořádaný v paralelních vrstvách.

SRNKA

PIITR

No, nevim. Podle me se stane reseni nestabilni, protoze skaces po moc velkych krocich a vznikla chyba se ti exponencialne zvetsuje. Neco jako kdyz chces, aby se x exponencialne zmensovalo, a udelas to tak, ze v kazdem kroku zmensis x o 10%. To jeste jde. Jenze ty pak chces skakat po vetsich krocich a zmensujes ho o 20%, 30% atd., az dojdes k -200%, kdy se vychylka zacne zvetsovat a stridat znamenko. Proto ti to udela takovy ty spicaty vlny.

Rozhodne v tom nevidim nejakou dalsi dimenzi. Spis v tom vidim to, na co jsem uz upozornoval - numericke reseni rovnic skryva ruzna nebezpeci.

Jinak, rekneme, ze mam program pro simulaci vlnove rovnice. Podobny jako tenhle, jen ten krok zvolim dostatecne maly. Rekneme, ze resim rovnici: "d^2/dt^2(u)=k*lapla(u)". Co s tim mam delat? Tech hodne dimenzi mam kde? Ta struna je rozprostrena v tolika dimenzich, nebo kmita do tolika smeru?

Jinak, to odvozeni vlnove rovnice pres variacni pocet je mozna az zbytecny kanon na vrabce.

JIZBY

MEDWIN

SRNKA

MEDWIN

SRNKA

SRNKA

Průběh hoření ve vdíkovým motoru: Vědci z Argonne National Laboratory sou pomocí rentgenových paprsků schopný přesně sledovat průběhem hoření uvnitř válce spalovacího motoru. Nejdřív zkoumali hoření nafty ve válci vznětového motoru a pak se vrhli na vodík, konkrétně na jednoválcový vodíkový motor s přímým vstřikem vyrobený ve Ford Motor Comp. Jejich snímky ukazují značné oscilace, což pozorovali i u dieselova motoru.

SRNKA

SRNKA

RETURN

SRNKA

Experimentální testy indexu lomu metamateriálu pomocí GHz vln při pohledu zeshora. V určitým rozpětí vlnovejch délek se mřížka tvořená malými obvody rezonujícími na centimetrovejch vlnách chová jako tzv. levotočivej materiál se záporným indexem lomu a láme světlo opačným způsobem, než obvykle. Mikrovlny se příváděj vlnovodem z pravý strany přes trojrozměrnou mřížku tvořenou malými rezonančními obody vyleptanejma na tištěných spojích. Závity tvořej malý sériový rezonanční obvody, kterýma se elektromagnetický vlny šířej pomaleji, než svým okolím. Graf vynáší závislost permitivity a permeability vakua pro tento materiál v závislosti na frekvenci. Je vidět, že se efekt projevuje jen v úzkým rozmězí vlnovejch délek, na který jsou rezonátory vyladěný. Podobně se chová atomová mřížka některejch materiálů se záporným indexem lomu, uměle připravený nanometrový struktury (tzv. kvantový tečky), ale i virtuální částice ve vakuu při průchodu světla velmi krátkejch vlnovejch délek.

SRNKA

SRNKA

"X-Ray specs" je zkratka "spectacles", čili něco jako "rentgenový okuláry". Je to klasickej gadget, kterej láká kupce na představu, že bude moci vidět skrz šaty, apod. Ve skutečnosti to sou jen dvě plastový čočky, mezi kterejma je vložená jemná mřížka, obvykle kousek peříčka. Díky tomu je vidět obraz částečně rozostřenej a difraktovanej, takže třeba tužka vypadá, že je složená ze dvou tmavejch obrysů, který se uprostřed překrývaj a vytvářej tak iluzi, že pozorujete grafit v tužce. Jako nástroj pro rentgenový vidění je to naprostá šílenost, ale současně zábavná hříčka pro škádlení holek na nudnejch večírcích, apod.. Jako takový se rentgenový okuláry staly nedílnou součástí americký popkultury, podobně jako Chytrá plastelína nebo komixy a animovaný seriály. Je zajímavý, že v Evropě, která prošla válkama a kde se lidi berou o poznání serióznějc sou podobný infantilní hračky rozšířený mnohem méně.

SRNKA

BEFELEMEPESEVEZE

SRNKA

RETURN

SRNKA

SRNKA

BEFELEMEPESEVEZE

PANDA

PANDA

PANDA

SRNKA

Hodinové úhrny srážek - stanice ČHMÚ, Detekce blesku a bourek  Radar Evropa  Radar Slovensko   Radar Německo(podrobně)  Radar Berlín  Radar Rakousko   Radar Chorvatsko  Radar Sev.Itálie  Radar Dánsko  Radar Polsko (s animací)  Radar Francie   Radar Švýcarsko Radar Holandsko a Belgie  Radar Portugalsko   Radar Španělsko   Radar Barcelona  Radar Velká Británie  Radar Finsko (s animací)   Radar Estonsko   Radar Skandinávie (s animací)  Slunce a Země Home

SRNKA

SRNKA

SRNKA

SRNKA

PIITR

Tak se na to koukam takhle: Necht existuje nejaky prostor a cas, a v nem sedi jakysi eter, jehoz chovani se ridi jakousi rovnici (pravdepodobne vektorovou nelinearni parcialni diferencialni, obtizne resitelnou analyticky). Ja bych moc chtel tu rovnici znat. Vy dva ji znate (Panda vi, ze predpovida podelne elmag vlny, Srnka ji resi numericky). Ja bych se chtel zapojit do vasi debaty. Mohli byste mi, prosim, tu rovnici sem napsat? Nebo je s tim nejaky problem? Moc dekuju.

PANDA

PIITR

Zatim jsem pochopil, ze se pouziva Lorentzova transformace, coz je podle me v poradku. Matly me ruzne jine vzorce na webu, napr. Ivanovova transformace, ve ktere se transformuje i osa y (pri pohybu ve smeru x), coz podle me nejde.

Taky si myslim, ze Lorentzova transformace nepopira eter. Ten proste v nejake soustave souradnic muze byt, ja sice nikdy nepoznam v ktere, ale klidne tam muze byt. Takovy nazor jsem mel doted taky, jsem rad, ze nejsem sam.

Musim trochu promyslet tu strunu, ktera se zahustuje svou vlastni energii. Asi podle E=mc^2, ze jo? Ja to v tom bez vzorecku nevidim. Asi si napisu rovnici. Nebo zkusim nejakou najit. On tam totiz muze byt problem, ze jsou tam 2 energie - pohybova a polohova. Otazka je, kde se ktera projevuje. Pohybova v miste nejvetsi rychlosti? Polohova v miste nejvetsiho napeti struny? Chce to tu rovnici.

Zatim teda vubec nerozumim tomu predpokladu, ze kdyz se kmitani zahusti moc, prejde do dalsi dimenze. To mi zase tak samozrejmy neprijde. Takze dal se zatim nepoustim.

Jen poznamka: V tomhle oboru fyziky zalezi hodne na nepatrnych odchylkach, s tim numerickym resenim bych byl docela opatrnej.

SRNKA

Kvarky se podle kvantový chronodynamiky dělej na valenční (vazebný) a virtuální.Valenční dávaj protonu náboj ale větší část hmoty (cca 98%, celej vnitřek protonu) je vyplněnej virtuálními kvarky, který dávaj protonu akorád hmotnost, jelikož jejich náboje se navzájem vyrušej, Pokusy o izolaci kvarků selhávaji, protože energie která se do systému uvede pro jejich rozbití je převedená na vytvoření nového páru kvark antikvark. Je to podobný, jako pokus rozbít vírový kroužky v kapalině, z nadbytečný energie vznikno akorád další víry. Existence samotnejch kvarků prostě není energeticky výhodná. Virtuální kvarky existujou v párech, který jsou vázaný relativně volně gluony, tvořený rovnováhou odpudivý slabý interakce a přitažlivýho barevnýho náboje.

Na obrázku dole je ukázka tzv. barrel detektoru v CERNu, tvořenýho svazkem skoro 1400 krystalů jodidu cesia dopovanejch dalšími těžkými prvky, např. thalliem, kterej po dopadu gamma záření svítí (scintiluje). Celek je obklopenej svazkem asi 4000 zlatejch drátů, ve kterých se detekujou nabitý částice. Takovej detektor se hodí zejména k detekci neutrálních pionů, který vznikaj po dvojicích rozpadem různejch krátce žijících částic. Ty se určujou tak, že se vynese závislost energie páru pionů proti energii dalšího páru, čímž se získá tzv. Dalitz graf, spojující hustoty srážek vs. kvadrát energie. Ze spojnic se dá určit hmotnost původní krátce žijící částice, v daným případě na ukázce asi 1500 MeV odpovídající částici f0(1500), tzv. gluonium, který možná vůbec neobsahuje kvarky, je to prostě taková koule z gluonů. Gluony sou virtuální částice tvořený kombinací fotonu a bosonu slabý interakce, kterej jim dává nenulovou klidovou hmotnost (asi 140 MeV), můžou se tudíž účastnit interakcí jako skutečný částice.

Vpravo je schéma plánovanýho experimentu s materializací koherentního gamma záření v JNAF, který se připraví dopadem elektronů na diamantovou placku, ve který se prudce zabrzdí (něco jako rentgen, ale s mnohem vyšší energií elektronů, urychlenejch v urychlovači) za vzniku brzdnýho záření, který je částečně polarizovaný v důsledku stimulovaný emise fotonů v diamantu. Elektrony jsou odkloněný a svazek gamma záření se vede do supravodivýho magnetu cca 20 Tesla, ve kterým se rozdělej virtuální částice za vzniku hybridních mezonů. Polarizovanej foton by se přitom měl chovat jako spinově orientovanej pár kvark-antikvark.

SRNKA

Z hadronů, čili těžkejch částic se nejlíp studuje proton, protože je nabitej a tak se dá snadno urychlovat. Proton je taky docela těžkej, a tak se v současný fyzice používá jako univerzální kladívo pro rozbíjení ostatních částic. Ty se urychlujou tak, že se přimíchaj do paprsku rychle letících protonů, který jim vzájemnejma srážkama udělí potřebnou hybnost. Pro studování struktury samotnýho protonu je ale lepší využít záporně nabitý částice, např. elektrony, protože ty nejsou protonama odpuzovaný, ale přitahovaný. Z rozptylu vzniklejch částic se dá odhadnout, jak asi proton uvnitř vypadá. Protony a elektrony se urychlujou v samostanejch kruhovejch urychlovačích a když získaj dostatečnou rychlost (až 30 GeV), nechaj se srazit v prostoru částicovýho detektoru, kterej zaznamenává přesný dráhy vzniklejch fragmentů. Podle kvarkovýho modelu navrženýho v roce 1964 Gellmanem by měl bejt proton tvořenej třemi kvarky a přesně tak srážkový experimenty na první pohled dopadaj - z dráhy a hybnosti dopadajícího elektronu vychází, že jedna třetína protonu je při pokusu vymrštěná pryč. Elektrony v důsledku tvrdý kolize s mnohem težším protonem přitom získaj energii až 240 GeV, což je vůbec největší energie, jaká se dá ve dnešní generaci urychlovačů dosáhnout. Nově budovanej urychlovač, kterej je právě před dokončením by měl tuhle hranici posunout až někam k 1 TeV, čili 1000 GeV.

Podle Heimovy teorie je prostor tvořenej jakousi pěnou a těžký částice sou tvořený hustšíma bublinkama tý pěny. V souladu s tím se na urychlovači Hera zjistilo, že dráhy částic z rozptýlenejch kvarků nejsou tak ostrý, jak by měly bejt, chovaj se spíš jako svazek několika desítek částic. Kolika přesně, to se z dnešních měření nedá zatim přesně odhadnout. Jistý je, že klasickej model protonu složenýho ze tří kvarků tím padá, kvarky zde představujou spíš roviny symetrie, ve kterejch vůči sobě vzájemně kmitaj membrány časoprostoru uvnitř částice. Ta symetrie se opakuje na každý bublině, co tu částici tvoří, čili výsledek rozptylovýho experimentu sice odpovídá třem kvarkům, ve skutečnosti je ale výslednici interakce všech virtuálních kvarků, co v částici zrovna jsou. Když se tedy řekne, že částice obsahuje tři kvarky, neznamená to nic víc a nic míň, než že je složená ze tří typů torzních deformací, který se v ní mnohokrát opakujou. Způsob skládání deformací kvarků znázorňuje animace níže, skutečná částice je ale spíš oblak vibrací, složenej z jednotlivejch bublin. I ty nejednodušší elementární částice sou tedy ve skutečnosti pěkně složitý potvory, složený z několika vrstev různě hustý pěny a určitě v nich bude ještě hodně dlouho na čem bádat.

MEDWIN

VYVORAL

VYVORAL

SRNKA

VYVORL: Ačkoliv Einstein do tří let nepromluvil ani slovo, později si často pro sebe potichu opakoval slova a věty. I v pubertě Albert s projevy zřejmýho autismu (známky Aspergerova syndromu) působil jako samotářskej, tvrdohlavej a neustále lehce zasněnej patron a na otázky odpovídal teprve, když si je dokonale promyslel. Ačkoliv neměl s výjimkou pár přemětů zdaleka tak špatnej prospěch, jaxe o něm traduje, měl  u svejch učitelů na katolický základní škole pověst retarda, kterýmu se musí všechno opakovat několikrát a u spolužáků byl šikanovanej pro svej židovskej původ. On sám jim despekt později oplácel v předmětech, ve kterejch vynikal, takže ho nakonec z Luitpoldova gymnázia v Mnichově vyhodili pro rozvracení kázně a autority. Zřejmě dědičný vlohy k schizofrenii se naplno projevily u Einsteinových synů Hanse Alberta a Eduarda. Níže je několik nejznámějších výroků A. Einsteina.

• Slabost v přístupu je slabost charakteru.
• Kdo nikdy neudělal chybu, nikdy nezkusil nic nového.
• Věda je báječná věc, pokud se jí nemusíte živit.
• Mír si nemůžete udržet silou. Mír dosáhnete pouze porozuměním.
• Zdravý rozum je sbírka předsudků, které získáte než vám je 18.
• Nejtěžší věcí na světě na porozumění je daň z příjmu.
• Všechno by se mělo dělat nejjednodušeji, jak jen to jde, ale ani o píď jednodušší.
• Nedělejte si hlavu s matematickými problémy. Věřte, že ty moje jsou větší.
• Představivost je důležitější než vědění...
• Jen dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská stupidita. A to si ještě nejsem jistý tím prvním.
• Netuším s jakými zbraněmi se bude bojovat ve Třetí světové válce, ale vím jistě, že ve Čtvrté světové se bude zápasit s klacky a kameny.
• Tajemství kreativity spočívá v umění utajit své zdroje.
• Když se nehodí fakta do vaší teorie, změňte fakta.
• Jestliže A je životní úspěch, potom platí, že A=x+y+z.
• Realita je pouze iluze, ačkoli velmi vytrvalá

VYVORAL

SRNKA

VYVORAL

MEDWIN

SRNKA

Einsteina zná asi každej, ale kdo si vzpomene jak vypadali jeho rodiče? Obrázek z doby, kdy byli mladí a krásní, ze svatby Hermanna Einsteina a Pauliny Kochové 8. srpna 1876....

Takhle vypadal Albert Einstein (1879-1955), když mu bylo čtrnáct, rok nato publikoval svou první "vědeckou práci" o magnetickým poli éteru (kterou zaslal spolu s doprovodným dopisem svýmu strýci Cäsaru Kochovi) a v době, kdy publikoval svoji stěžejní práci o obecný teorii relativity koncem roku 1915 ve věku 35 let..

SRNKA

RETURN

SRNKA

SRNKA

Microsoft Robotics Studio (25 MB) je free vývojová platforma pro návrh ovladačů robotických zařízení se zabudovaným SW simulátorem. Údaje o chování jednotlivých robotů zprostředkuje webová služba v prostředí MS .NET Framework, což umožňuje vyvíjet proti široké škále průmyslově podporovaných HW platforem. Úvodní tutoriál naleznete zde.

SRNKA

Pozoruhodná haló jádra Na některý atomový jadra můžem nahlížet jako na systém sestávající ze dvou složek: z jadérka a z oblaku, tzv. "haló" tvořeného jedním nebo více slabě vázanými valenčními nukleony. U normálního jádra je jeho poloměr úměrný třetí odmocnině z počtu jeho nukleonů. Tato jednoduchá závislost ale u haló jader neplatí. Oblast, ve které se mohou slabě vázané valenční nukleony vyskytnout, odpovídá jádrům s daleko větším nukleonovým číslem. Můžeme si jej představit jako systém skládající se ze tří částí, dvou neutronů a lithia 9, přičemž odebrání libovolné z těchto částí uvolní i zbylé dvě části. Pro podobné kvantové systémy se ve fyzice vžilo označení "borromejské", podle třech vzájemně propletených kruhů vyobrazených na erbu rodiny Borromeo v severní Itálii. V jejím erbovním znamení se totiž vyskytuje pozoruhodná spleť tří kroužků svázaných dohromady. Přetneme-li však libovolný z nich, budou ostatní dva také volné.  Atomové jádro lithium 11, skládající se ze 3 protonů a 8 neutronů, má exotické vlastnosti.  Dva slabě vázané neutrony v lithiu 11 se pohybuji tak daleko od silněji vázaného "jadérka" Li 9, ze tvoří jakési "halo". Diky němu je velikost lithia 11 zhruba stejná jako velikost mnohem težšího olova 208. Když od jádra upadne jeden neutron, uletí i druhej, protože soustava nukleonů začne házet jako nevyvážená pračka. Je to teda mechanickej příklad toho, proč se tři lidi ve skupince snesou líp než dva. Psychologové o tom dobře věděj a je proto málo pravděpodobný, že by k Marsu letěli jen dva lidi.

Skutečnost, že některá jádra mohou vykazovat haló strukturu, není zase tak novým zjištěním. Poprvé se s tímto jevem setkali fyzikové už u deuteronu – jádra těžkého vodíku. Jedná se o slabě vázaný systém (B = 2,2 MeV) protonu a neutronu, přičemž jejich vzájemná vzdálenost je asi 4 fm. Dosah jaderných sil je ale pouze 1,2÷1,4 fm. U deuteronu je tudíž veliká pravděpodobnost, že najdeme proton a neutron od sebe dále, než je dosah jejich interakce. Do opravdového středu zájmu se dostala haló jádra až v osmdesátých létech 20. století. Tehdy se zjistilo, že účinný průřez pro interakci izotopů lithia s terčem výrazně vybočoval u ¹¹Li. Celkem brzy byl tento efekt kvalitativně vysvětlen tím, že kolem jádra ⁹Li obíhají dva velmi slabě vázané valenční neutrony. Energie potřebná k jejich odtržení od zbytku systému je pouze 0,3 MeV, zatímco stabilní jádra mají většinou vazebnou energii okolo 8,5 MeV na nukleon.

Jako borromejská jádra tedy označujme ta, která můžeme popsat jako vázaný systém složený ze tří částí. Přitom žádné dva podsystémy nevytvoří samy o sobě vázaný stav. Typickým zástupcem této rodiny jader je helium 6. Lze ho popsat jako alfa částici, kolem které obíhají dva slabě vázané neutrony. Avšak ani ⁵He ani systém dvou neutronů neexistují v přírodě jako vázané. U borromejských jader se tedy setkáváme s projevy tříčásticových sil. Nukleonové haló nepatrně mění tvar elektrického potenciálu jádra, což trochu ovlivňuje i energie hladin v elektronovém obalu. Oproti stabilnímu izotopu pak pozorujeme posun čar ve spektru. To nám zpětně umožňuje odhadnout prostorový rozmístění valenčních nukleonů.

Stejně jako 6He patří do této skupiny i 8He. Můžeme se na něj totiž dívat jako na systém sestávající z 6He a dvou neutronů. Ve spodní části obrázku jsou nakresleny borromejské kroužky. Drtivá většina haló jader má poločasy rozpadu v rozmezí milisekund až sekund. Z tak krátce žijícího izotopu si však jen těžko vyrobíme nějaký terčík, na kterém bychom následně mohli provádět rozptyl částic. Proto se nejdříve svazkem stabilních těžkých jader ostřelujeme tenký terčík z lehkého prvku. Přitom se produkují nejrůznější fragmenty, které vylétají ven. Vzácně se pak mezi nimi může objevit i hledané haló jádro. Abychom se oddělily od ostatních produktů, nechaj se všechny fragmenty procházet hmotnostním separátorem. Tím se získá čistej svazek haló jader, který je možno zacílit na druhý terčík.

Vzhledem k tomu, že na produkci haló jader nejsou zapotřebí žádné závratně veliké energie, je možnost jejich studia dostupná širokému okruhu urychlovačů po celém světě. V nedávných experimentech, se japonské skupině fyziků podařilo provést dosud nejpřesnější měření dezintegrace borromejského jádra s neutronovym halem. Za největší úspěch se považuje přesvědčivý důkaz existence kolektivního vibračního modu lithia 11 o energii cca 0.6 megaelektronvoltu, což je charakteristický rys slabě vázaných jader.

SRNKA

Digitální fotoaparáty díky vestavěnýmu makrorežimu umožňujou snímat obraz přímo z mikroskopu bez předsádkový čočky.
Tenhle článek popisuje, jak na to. Mimochodem, to zvíře lezoucí po šroubováku je larva slunéčka, hledající co bykde zase sežrala...

SRNKA

Pár odkazů na videa s fyzikální tématikou Double Slit Experiment z animovanýho filmu Down The Rabbit Hole, Quantum Physics & You --- Part I, Part II. Tříhodinový seriál Elegantní vesmír s autorem stejnojmenné publikace Brian Greenem online - ovšem v původním, nedabovaném znění na severu americké veřejnoprávní televize PBS http://www.pbs.org/wgbh/nova/elegant/. Doporučuju si projít i řadu dalších interaktivních ukázek a animací tamtéž, je to asi nejobsáhlejší prezentace teorie superstrun na webu.
Pokud dáváte přednost češtině, jistě znáte archiv Fyzikálních čtvrtků na AVC nebo výběr pořadů ČT Popularis: Víry supravodivosti  Víc než hologram Souboje robotů Velká fyzika malých částic Tornáda v Čechách Vodivé polymery Kapalina, která neteče Vyžaduje RealMedia Player (součást RealMedia Alternative). Film SESTUP DO JESKYNĚ GIGANTŮ z dílny tvůrců populárně vědeckého magazínu České televize POPULARIS. Snímek (cca 8 minut) byl natočen v CERN v první polovině roku 2004 a pojednává o budování urychlovače LHC, detektoru ATLAS a o české účasti na těchto aktivitách. Soubor AVI ke stažení, 61880 kB .Film EXPERIMENT ATLAS v českém znění jako RealVideo stream, verze s menším nebo větším rozlišením; příslušné soubory ke stažení, 20616 kB nebo 60912 kB .

SRNKA

SRNKA

RETURN

SRNKA

SRNKA

SRNKA

SRNKA

RETURN

SRNKA

SRNKA

RETURN

PIITR

JOSEF

PIITR

VYVORAL

SRNKA

VYVORAL

VYVORAL

JANEK1

SRNKA

VYVORAL

SRNKA

SRNKA

JANEK1

SRNKA

Na světě je příruční mamograf, který využívá prosvěcování tkáně pomocí infračervený LED. Infračervený světlo prochází zdravou tukání relativně dobře, ale silně prokrvenej nádor se v něm projeví jako stín. Na testovací klinice mašinka správně detekovala rakovinu u 92 případů ze sta, což je lepší výsledek, než u klasickým mamografu, fungujícho na principu rentgenu. Rakovinou onemocní v rpůměru jedna žena z deseti a k mamografů nemusí být dobrej přístup zvláště v rozvojovejch zemích, kromě toho je vyšetření nepříjemný a zdlouhavý, přenosnej mamograf tedy představuje zřetelnej pokrok. Na obrázku dole je ve srovnání s glukoměrem, prosvětlovací LED je v pravým dolním rohu.

SRNKA

VYVORAL

SRNKA

V supravodičích se elektrony nepohybujou náhodně, ale tvořej tzv. supermřížku, jakejsi makrokrystal prostupující hmotou ze spárovanejch elektronovejch párů, který jsou díky kvantování energie rozmístěný v pravidlenejch rozestupech několikanásobně větší než je vzdálenost atomů v mřížce. Podobný chování se dá pozorovat i v supratektinách I. typu (3He), kde atomy tvořej organizovaný agregáty tvořený kvantovanejma vírama. Obrázek vpravo znázorňuje schema odstínění neuvěřitelně citlivý měřící aparatury subatomárního STM mikroskopu na Cornellově universitě před vnějšíma vibracema.

MEKK

MAGORNOT

HAWKINS

MAGORNOT

MAGORNOT

LUCIFER

SRNKA

SRNKA

Projekt Mosquito je založenej na skutečnosti, že s rostoucím věkem citlivost k vysokejm tónům klesá. Proto kohosi napadlo, postavit generátory ultrazvuku do míst, kde se srocuje agresívní mládež (viz ukázka). Teenegři ale tuhle zbraň obrátili proti dospělákům, když si ze zvukovejch nahrávek vyrobili vyzváněcí tóny ke svejm mobilům, jejichž piezoelektrický reproduktory přenášej dobře právě vysoký zvuky. Prostě kousky tohoto zvuku nahráli, překonvertovali do vyzváněcích melodií a pojmenovali je Teen buzz. Díky tomu můžou děcka přijímat ve školách zprávy, aniž jejich učitelé něco slyší a hlavně tuší, což má význam hlavně ve školách, kde je používání mobilů zakázaný.

Koho to zajímá, může si stáhnout a poslechnout několik ukázek zvuku s vysokou frevencí na prahu slyšitelnosti lidskýho ucha (15 kHz, 17.5 kHz, 20 kHz). Pokud nic neslyšíte ani při 15 kHz, neznamená to ještě nutně, že jste sešlý věkem a vhodný ke zkompostování, ale že prostě audiořetězec vašeho počítače špatně přenáší vysoký tóny. Můžete si taky vyzkoušet můj on-line tónovej generátor s osciloskopem (funguje pouze pod MSIE), kterej taky dosahuje vysokejch frekvencí. Koho to zajímá, může si poslechnout ukázky tzv. náhodnýho bílýho šumu s uniformní distribucí frekvence, hnědýho šumu (od slova Brownian noise, čili šum s přibližně Gaussovským rozložením), růžovej šum (s potlačenejma vysokejma frekvencema) nebo naopak modrej či fialovej šum s potlačenými nízkými tóny.

MAGORNOT

HAWKINS

MAGORNOT

SRNKA

Nedávno objevený asteroid Apophis se k Zemi těsně přiblíží v roce 2029, ale pravděpodobnost srážky je přibližně 1:6000. Co se stane, pokud meteorit zasáhne Zemi.barvitě líčí japonský video (15 MB flash, WMV, komentář v angličtině).Autoři simulovali srážku Země s meteoritem o průměru 230 km, 3000 km jižně od Japonska. Meteorit se k zeměkouli přiřítí rychlostí 70 000 km/h. Ihned po nárazu dojde k odloupnutí zemské kůry, jejíž části budou vymrštěny do výšky přesahující 1000 km. Tyto obrovské kusy horniny posléze začnou dopadat zpět na zem jako všeničící kamenný déšť.

Průměr kráteru, který meteorit vytvoří, bude přibližně 4000 km (tj. cca devětkrát více, než měří Česká republika od východu na západ). Uvnitř kráteru, který bude mít na výšku sedm kilometrů, vznikne žhavá láva o hmotnosti milionů tun. Během tří hodin se žhavá hmota dovalí do himálajského pohoří, který zmizí ze zemského povrchu. Zvedne se ohnivý vítr o teplotě 4000 stupňů Celsia a rychlosti 300 m/s. Začne se vypařovat všechna voda a sníh roztaje i v těch nejvyšších polohách. Ještě v den srážky láva doteče do amazonského pralesa, který v okamžiku shoří. Během měsíce se vypaří i ty nejhlubší oceány, Země přijde o atmosféru a stane se místem neslučujícím se s životem.
IMO by srážka podobnejch rozměrů měla ještě mnohem razantnější a zábavnější průběch: zemská kůra by se rozvlnila a z druhý strany Zeměkoule by vyšplouchla žhavá kapka, která by se časem vzájemnejma kolizema úlomků na oběžný dráze rozptýlila na prachovej prstenec podobnej systému prstenců Saturna. K podobnýmu divadlu, jako předvádí to video by určitě stačil asteroid 5-8x menší.

SRNKA

Program Hampton je varianta algoritmu tzv. Hamptonova mravence, hledajícího nejefektivnější cestu bludištěm. Virtuální mravenec se může pohybovat čtyřmi směry, současně stejně jako skutečnej reaguje na potravu, překážky nebo blízkost predátorů. Na rozdíl od podobnejch programů s pevně zabudovaným algoritmem se tento program pokouší program vyvinout a optimalizovat za chodu pomocí tzv. genetického algoritmu (GA), simulujícího vývoj skutečnejch živejch organismů.

Princip GA je jednoduchej a vychází z evoluce skutečnejch mravenců: Algoritmus pro hledání cesty se rozloží na řadu formálních kroků, např. ve tvaru: "když narazíš na vodu uhni doprava", "když narazíš na kopec, uhni doleva", "když narazíš na predátora, couvej", "když narazíš na potravu, jdi dopředu", atd... Programem z několika náhodně sestavenejch kroků se vybaví skupina virtuálních mravenců, tzv. populace a nechá se procházet bludištěm. Za nalezení žrádla se přičítají body, za srážku s nepřítelem se odečítají a kritérium úspěšnosti je co nejmenší vzdálenost od místa cíle. Dvojice nejúspěšnějších mravenců v populaci se pak nechá "zkřížit geny" tak, že se jim vzájemně vymění poloviny jejich programů. Pak se tito mravenci  namnoží do nový populace tím, že se na základě jejich kódu vyrobí několik desítek nových programů, které se mohou od vzoru svých rodičů nepatrně lišít, čímž se do populace zanesou mutace. Mravenci s upraveným programy se nechají znovu procházet bludištěm a postup se opakuje, dokud se nezíská fungující kód pro efektivně lezoucího mravenec, v tomto případě sestavenej metodou "pokus-omyl"

Ti co programujou v C# nebo VB.NET na MSDN můžou najít podobnej, ale jednodušší projekt, využívající dynamických vlastností platformy .NET. Program pro mravence je v každém kroku skládanej od začátku a dynamicky zkompilován v paměti. Je to tedy ukázka skutečného vývoje programu, který se přitom ukládá na disk a lze jej po natrénování použít jako hotový kód. Určitě časem na internetu narazíme na polymorfní viry a červy, který budou s využitím procesoru našeho počítače na pozadí nepozorovatelně mutovat skutečný a hledat nejefektivnější cestu ke svýmu šíření právě metodou genetickejch algoritmů. Možná se dočkáme i podobně se vyvíjejících a šířících se antivirů a biologický války programů ve veřejnejch sítích. Možnost podobnýho vývoje programů je zatím efetivně omezená výkonem našich počítačů, ale co není dnes, se může stát realitou velmi brzy.

SRNKA

HAWKINS

SRNKA

VYVORAL

SRNKA

VYVORAL

• Unified Force Theory - Unifies all fundamental forces
•Geometrical model of space and frequency –  Space gets its curvature from frequency
• Space-resonance is more fundamental than Space-time
• Identification of Aether as rotating magnetic field
• Identification of dark matter as primary angular momentum
• Neutrino quantified as folding of Aether units in particle binding.
• Proton and neutron fine structure constants quantified
• Matter and antimatter are gravitationally repulsive

VYVORAL

SRNKA

Pro astrofyziku má rostoucí význam studium vzdálenejch zdrojů rentgenovýho záření, v rentgenovým spektru sou často vidět detaily, který ve viditelným spektru vidět nejsou. Problém je s výrobou optiky pro rentgenový záření, který samozřejmě nejde zaostřovat běžnejma čočkama ani zrcadlama, protože prochází hmotou. Jedinej způsob, jak takový záření soustředit do ohniska je odraz pod malým úhlem na tenký kovový vrstvě: na válec se namotá vrstva pokovený fólie a ta pak funguje jako valcová čočka. Výroba kvalitní rentgenový optiky je neuvěřitelně náročná na přesnost a drahá. Vpravo je detektor rentgenovýho záření na bázi chipu z telluridu zinku a kadmia o rozměrech 26 x 13 x 2 mm. Vysoká atomová hmotnost telluru způsobuje, že materiál dobře zachytává i vysokoenergetický fotony.

SRNKA

Nezmaři patří mezi láčkovce. Jsou to menší vodní živočichové s trubicovitým smrštitelným tělem o délce do 10 mm U nás žije asi 8 druhů nezmarů - z rodů Hydra, Pelmatohydra a Chloralhydra.Na horním konci těla kolem přijímacího a vyvrhovacího otvoru jsou kruhovitě umístěný chapadýlka. Kořist loví pomocí žahavých vláken, který vystřelujou z buněk na chapadlech (viz obr. vpravo). Omámenou nebo usmrcenou kořist si pak chapadly přisunou k ústnímu otvoru, nasoukají ji do dutiny a stráví. V akváriu jsou nezmaři nebezpeční především potěru, protože se rychle množí pučením - na noze starýho nezmara vyroste malej, kterej se oddělí a po čase odplave. Podobně dokážou dorůst i malý kousky rozkrájenýho nezmara na původní velikost, díky téhle vlastnosti nezmar dostal svoje jméno.

Zahavý buňky jsou schopný zasáhnout kořist silou obdobnou síle střely z pušky. Nedávná strudie německých badatelů popisuje, jak „žahadla”, ostře zakončené proužky buněčné hmoty, pronikají pokožkou cílové oběti. Výpočet ukázal, že rychlost střely je až 140 km za hodinu s obrovským zrychlením, takže tlak na místo dopadu je až 7 gigapascalů (skoro 70.000 atmosfér, čili 70 tun/cm2). Tato rychlost je umožněna proteiny, které se kontrahují jako péro a umožňují tak jeden z největších relativních výkonů v celé přírodě.

SRNKA

Jedním z testů prováděných v rámci vývoje zbraňovejch systémů v Národní laboratoři Livermore je chování kovů při explozí výbušniny za vysokého tlaku.
K tomu se používá rentgenografie využívající pulsní zdroj rentgenovýho záření. Dole je pole tlakových senzorů pro měření rázových vln a deformací.

SRNKA

Housle maj čtyři struny, laděný v čistých kvintách g, d¹, a¹, e². Vibrace se od strun přenášejí kobylkou z javorového dřeva, která je na straně napnutějších strun zesílená a zespodu podepřená kolíkem, tzv. duší, kterej se opírá o spodní rezonanční desku (dno). I nepatrná odchylka v jejím umístění má za následek výraznou změnu barvy a intenzity tónu houslí a proto se u každejch houslí  umísťuje zkusmo. Duše taky brání prohnutí obou desek do vnitřku houslí, protože celkový tah všech čtyř strun dosahuje 180 kg, což je na tak subtilní konstrukci úctyhodná zátěž. Protože se hlubší tóny špatně rozvádějí bodově, je na straně silnějších strun svrchní rezonanční deska (tzv. víko) vyztužená basovým trámcem. Protože při rezonanci tělo houslí "dýchá", je na horní stěně opatřená dvojicí štěrbin ve tvaru písmene F, který současně snižujou tuhost horní rezonanční desky, vyztužený nosem hmatníku.

Houslové struny se dříf vyráběly z ovčích střev, který se snadno rozlaďovaly při výkyvech teplot. Dnes se struny se skládají z jádra tvořeného syntetickým nebo kovovým vláknem a z kovového opředení, což dovoluje silnější záběry smyčcem a tím silnější zvuk. Z animace vpravo je vidět, že houslová struna nekmitá harmonicky, ale průběh jejích kmitů má pilovitej charakter díky smýkání smyčce po struně. Vlákna smyčce tvořej tradičně žíně z koňskýho ohonu a struny tvořej smyčce o struny ze zvyšuje jeho protahováním pryskyřicí (kalafunou).

SRNKA

S rezonancí stojatý vlny na jednorozměrný struně si můžete pohrát v tomto DHTML appletu. Tzv. Chladniho obrazce na vibrující desce vznikaj, pokud kmitající plochu posypeme jemným práškem, např. pískem. Ten se stahuje do míst (uzlů), kde deska vibruje nejméně a zviditelní tak vibrační mody její stojatý vlny. Vzhled rezonančních obrazců v závislosti na frekvenci zvuku si to můžete prohlédnout na tomto Flash videu, nebo v simulovaném 2D/3D uspořádání na tomto Java appletu

Vibrační módy houslí zviditelněný podobným způsobem při různých frekvencích si můžete prohlédnout na téhle stránce. Pro srovnání jsou připojeny černobílý fotky vibrující desky kmitající ve stejných módech.

.

SRNKA

TNECOD

SRNKA

TNECOD

SRNKA

Společnosti IBM se podařilo vyrobit tranzistor, který je 100x rychlejší než nynější nejrychlejší počítačové čipy. Při teplotě kapalnýho helia (viz obrázek vlevo) dokáže tranzistor pracovat na frekvenci 500 GHz, ale i při běžný pokojové teplotě na stále slušných 300 GHz. Testovaný čip je prototypem čtvrté generace Si-Ge čipů vyráběných na dvěstěmilimetrových waferech.

SRNKA

Pokud máte dobrou grafickou  kartu, můžete si stáhnout částicovej engine pro DirectX pro realtime vizualizaci částic ve vektorových polích využívající pro urychlení vykreslování grafický procesor. K dispozici je několik ukázkových datasetů.

MS Accelerator je matematická knihovna, urychlujici provádění některých typů výpočtů až o 1200% oproti programům v C/C++. K výpočtům totiž používá paralelní architekturu GPU, proto vám nebude fungovat na počítačích bez dobrý grafický karty, podporující poslední verzi Pixel Shaderů. Mohou ji využívat např. hry, používající výpočty pro simulaci fyziky. K dispozici je několik ukázek použití ve VB.NET a C#.

SRNKA

Program FlowSim pro 2D simulaci proudění kapaliny je zajímavej tím, že umožňuje porovnat rychlost výpočtu několika metodama (čistý C++ až čistý C#), včetně distribuovaného výpočtu přes webovou službu. Vyžaduje .NET runtime (22 MB). ViziFlow je další jednoduchej prográmek pro simulaci proudění kapaliny, program WiziMag sase slouží k vizualizaci magnetickejch polí... Na stránkách programátora českého programátora Jakuba Červeného taky můžete zkusit potrápit několik rychlých simulátorů kapaliny.

 

SRNKA

FAVORIT

SRNKA

SRNKA

FAVORIT JIZBY [24.6.06 - 02:01] Pise ze dobra zarivka ma ucinnost 100lumenu na 1W.

Moderní bílý LEDs  produkujou běžně 30-40 lumenů / watt a mohou být ještě účinnější, pokud nejsou zatěžovaný na maximum. Cree Inc. nedávno dosáhlo 100 lumenů s demonstračním prototypem LED s účinností 131 lumens/watt. Zářivky Phillips dosahujou kolem 60 lumenů/Watt, zatímco klasický žárovky dosahujou 14-17.5 lumenů / watt a halogenky 16 to 21 lumenů / watt s životností 2000 hodin.

TPY: Protože starší příspěvky sou odmazávaný, ačkoliv v nich je spousta zajímavejch a aktuálních věcí.

SRNKA