ANON   16.2.07 - 18:47   mageo 
 registrace   ostatní   auditoria   hledání   logout   cestina   ? 
  
 veřejná   privátní 
  
 kategorie   přehled 
  

ZEPHIR ZEPHIR [15.2.07 - 22:31]
auditorium - CHEMIE - anorganicka, organicka, analyticka, biochemie atp. II.
původní audit, sesterský audit o fyzice, blog o chemii (RSS)
1/399         
SRNKA from: SRNKA [15.2.07 - 22:33]
ALVAREZ: Nejspíš jo, ale to se asi nedá jednoznačně říct: čim je na atomu nabalená větší hrouda, tím větší je pravděpododobnost, že se elektrony nějak vzájemně porovnaj (zhybridizujou) a strukturní rozdíly mezi orbitalama se stíraj. Je to vidět i na chemii transuranů: jsou to vzájemně dost podobný prvky kovovýho charakteru s výraznou koordinační chemií, řadou nevýraznejch oxidačních stupňů a vyblitejma neurčitejma barvičkama. Aji jaderný fyzici maj problém spolehlivě předpovídat vlastnosti transuranů - což je vidět z toho, jak se těšili na stabilní prvky z ostrova stability a dvojnásobnejma magickejma číslama, zatimco se ukazuje, že ani nejstabilnější izotopy nepřesáhnou poločas rozpadu pár desítek sekund.

Plutonium-Gallium Alloy Ingot Ammoniumhexanitratoplutonat Plutoniumoxalat

Na obrázku nahoře je plutoniová peleta vytažená z reaktoru (obsahuje asi 2% gallia, který stabilizuje mřížku plutonia) a barvy komplexů plutonia v různejch oxidačních stupňích


ALVAREZ from: ALVAREZ [15.2.07 - 14:52]
SRNKA [3.2.07 - 10:39]: Opakoval by se ten výčnělek řekněme někde u Ununhexia znovu?
SRNKA from: SRNKA [13.2.07 - 21:34]
PETERH: Jojo, to už sme řešili vedle v auditu o fyzice...
PETERH from: PETERH [13.2.07 - 14:31]
Viac menej ako zaujimavost.
PETERH from: PETERH [13.2.07 - 14:31]
http://www.telegraph.co.uk/news/main.jhtml?xml=/news/2007/02/11/warm11.xml
SRNKA from: SRNKA [12.2.07 - 02:23]

Speciální tvar proteinovejch molekul buňky využívaj k čerpání vody, živin a udržování osmotickýho tlaku. Např. protein GlpF ze skupiny aquaporinů je specializovanej na čerpání nízkomolekulárních cukrů, jako sorbitolu a glycerolu kanálama v GlpF, který maj kuželovitej tvar a svejma příčnejma vibracema čerpají molekuly určitý velikosti jako vibrační pumpa aji proti rozdílu koncentrací. Celkovej pohled na transport vody přes buněčnou memebránu je na videu vpravo (molekuly vody jsou na všech animacích červeně). Pro čerpání složitějších látek mají samozřejmě buňky vyvinutý fikanější mechanismy, např. rotační čerpadla na ATP poháněný sodíkovejma iontama, kulový ventily v membránách apod. vychytávky. Za studium aquaporinů byla mj. udělená Nobelova cena v roce 2003.

channel protein structure


SRNKA from: SRNKA [11.2.07 - 22:42]

Jako živý lezou olejový kapky pod vodou, ve který je rozpuštěný mejdlo, saponát nebo podobnej povrchově aktivní prostředek. Molekuly mejdla mají polární skupinu, kterou se zachytávají na skle a dlouhej uhlovodíkovej ocásek visí do roztoku. Olejový kapky při svým pohybu molekuly vymetaj a sbíraj jako šnek řasy v akváriu tak dlouho, dokud se "nezasytí". Jedna olejová kapička tak oběhla skoro padesátkrát Petriho misku, než se zastavila, jiný kapky zase při svým pohybu odvážně překonávaly překážky. Tyhle jednoduchý pokusy ukazujou, že i mezi neživejma a živejma útvarama je docela jemná hranice. O podobnejch kapkách, tzv. koacervátech se předpokládá, že se významně účastnily vzniku života na naší planetě a od svýho vzniku mezi sebou evolučně soupeřily o potravu..

 


SRNKA from: SRNKA [11.2.07 - 22:01]

Při zahřívání řada látek mění svou krystalickou strukturu a díky zvětšení STM (skenovacího tunelovacího mikroskopu) je dnes možný pozorovat tyhle změny takříkajíc na vlastní voči..

superconducting superfluid superconducting superfluid

V případě, že je změna struktury doprovázená změnou barvy, říká se takový látkám termochromní, nebo taky termoskopický. Na videu vpravo je jedno z mnoha možnejch potenciálních využití: inteligentní obaly změnou barvy upozorní na horkej obsah nebo netěsnící víčko.


SRNKA from: SRNKA [4.2.07 - 00:05]

Kašička z bramborovýho škrobu při míchání se drolí a klade odpor, ale ponechaná v klidu se rychle rozteče. Směs koloidních (submikronovejch) částic oxidu křemičitýho a hydrofilního polymeru (jako je polyvinylalkohol PVA) má podobný fyzikální vlastnosti, ale ještě mnohem výraznější. Pří míchání vytvoří tuhej rosolovitej gel, kterej se stáním rozteče na řídkou kapalinu, protože molekuly polymeru, který při míchání obalej částice oxidu křemičitýho se v klidu sbalej a vytvořej na povrchu částic monomolekulární vrstvu.
http://halbot.haluze.sk/images/2007-01/2917_P1030039.JPG http://halbot.haluze.sk/images/2007-01/2917_P1040066.JPG

Inteligentní plastelínu Thinking Putty tvoří polydimethlylsiloxan (PDMS),  organický silikonový polymer, známý právě svými viskoelastickými vlastnostmi - při nárazu pruží, při postupným tlaku se rozteče. Na počátku vzniku nového materiálu byla náhoda. Chemik James Wright z General Electric hledal materiál, který by nahradil přírodní kaučuk, a smíchal kyselinu boritou se silikonovým olejem. Výsledná látka měla zajímavé vlastnosti, ale General Electric pro ni nenašel žádné využití. V roce 1949 ale Peter Hogson, v té době nezaměstnanej, pochopil, jaké má nový materiál marketingové možnosti. Půjčil si 147 dolarů, koupil od General Electric práva na výrobu a na světě byla hračka Silly Puppy – prababička dnešní Inteligentní plastelíny.


SRNKA from: SRNKA [3.2.07 - 10:39]

Alternativní pohled na periodickou tabulku prvků a obrázek fraktálu, kterej jí byl inspirovanej....

ElementsElements


SRNKA from: SRNKA [30.1.07 - 23:26]

Ačkolif pavoučí vlákno vypadá napohled jako lesklej dokonale hladkej vlasec, tvoří ho ve skutečnosti dosti hrubej svazek vláken, kterej pavouk vytlačuje snovacíma bradavkama (obr. vpravo).
Fotka vlevo zachycuje místo křížení dvou vláken v pavučině. Vysoká pevnost vlákna je způsobená tím, že pavouk vlákno při jeho polymeraci na vzduchu vytahuje, takže jsou v něm všechny molekuly dokonale rovnoběžně orientovaný a při zatížení se neroztáčí.


WOLFRAM from: WOLFRAM [25.1.07 - 04:02]
MARCELLUS [24.1.07 - 09:47] dat mi nekdo tohle na hrob, tak ho chodim strasit
MARCELLUS from: MARCELLUS [24.1.07 - 09:47]
WOLFRAM [24.1.07 - 01:27]: dokud jim za to lidi plati, tak proc ne?:-)))
WOLFRAM from: WOLFRAM [24.1.07 - 01:27]
SRNKA [23.1.07 - 23:27] "pouze jeden den" ? smarja, vzdyt na tuhle vobludnost by i deseti minut bylo skoda. btw. se mi zda, ze vymysleli dalsi zpusob, jak se podrbat levou rukou za pravym uchem
WOLFRAM from: WOLFRAM [24.1.07 - 01:25]
ovsem tohle je skutecne hukot:

SRNKA from: SRNKA [23.1.07 - 23:27]

Zatavený fotografie ve skle, který nikdy nevyblednou jsou vyráběný unikátním technologickým postupem rodinou Pecháčkových z Českého Krumlova. Obrázky jsou  vytvořený tenkými vrstvami barevných skel natavených na skleněný podložce. Na první fotografii pracovali neuvěřitelných 6 tisíc hodin, teď už jim výroba fotky trvá jediný den

Obrázek


MARCELLUS from: MARCELLUS [21.1.07 - 15:30]
dyt pisu koncentrovana:-))))) nicmene jde o to aby se segra neblamovala az si bude opravovat anorganu I kvuli cervenemu diplomu:-))))
SRNKA from: SRNKA [20.1.07 - 22:41]
MARCELLUS: To platí pro vysokej nadbytek a koncentraci kyseliny dusičná, ale reálnej výsledek záleží taky teplotě, na koncentraci a přebytku kyseliny dusičný, jemnosti rozemletí toho sulfidu a řadě dalších faktorů. Např. koncentrovaná (nad 30%) kyselina dusičná oxiduje vznikající oxidy dusíku na N2O4, při 30% vzniká přibližně N2O3, při koncentraci nižší jen NO. Přebytek sulfidu může redukovat část oxidů dusíku i na volnej dusík, popř. hydroxylamin. Anorganická chemie je hold složitá věda, žádný malování sprostejch obrázků, jako v organice...;-)
MARCELLUS from: MARCELLUS [20.1.07 - 21:53]
Hele jak se rozpousti sulfid medny v koncentrovane dusicne? Predpokladam ze vznika dusicnan mednaty, siran mednaty oxid dusicity a voda ale rad bych si byl jisty...
SRNKA from: SRNKA [20.1.07 - 20:10]

Baktérie Deinococcus radiodurans byla objevená roku 1956 A. W. Andersonem v mase prasat sterilizovaným radioaktívním zářením. Jak její jméno napovídá, přežije až 15x vyšší dávku radioaktivního záření než ostatní baktéria a 5.000x vyšší dávku , než buňky vyšších živočichů. Příčina její odolnosti je v tom, že si při dělení nedělá záložní kopii DNA, jako ostatní organismy, ale hned tři současně. Je možný, že se vyvinula z nějaký z existujících baktérií přímo v jadernejch reaktorech, kde byla taky nalezená. Na fotce je snímek Deinococcus radiodurans z elektronovýho mikroskopu, baktérie tvoří tetrakoky, tj. clustery čtyř buněk, ve kterých právě probíhá dělení.


SRNKA from: SRNKA [20.1.07 - 04:45]

Současný pokusy o kráčející molekuly maj samozřejmě ještě hodně daleko do molekul kinesinu a myosinu, kterejma nás vybavila matka Příroda v hladkejch a příčně pruhovanejch svalech. Ručkování molekulárních chňapek na konci myosinu po aktinovým vlákně se nedávno (rok 2000) podařilo stroboskopicky zaznamenat in-vitro elektronovým mikroskopem, takže dnes máme přesnou představu o tom, jak jejich pohyb vypadá...



SRNKA from: SRNKA [19.1.07 - 21:51]

Jef, který možná nalezne své využití v nanotechnologiích při přepravě molekul na požadované místo, pozoroval vědeckej tým z University of California. Na silně vyleštěným měděném povrchu se komplex antrachinonu se dvěma molekulami oxidu uhličitého pohybuje rovnoměrně přímočaře, což je pro adsorbovaný molekuly neobvyklé, protože jejich trasa je většinou náhodná a velmi složitá. Přímočarej pohyb je v tomto případě důsledkem interakcí mezi komplexem a naprosto čistým měděným povrchem. K pohybu dochází ve směru nejdelší osy antrachinonu v důsledku termálních vibrací vazeb mezi atomy.

Using femtosecond laser pulses to measure molecular movements

Při předchozích pokusech tímhle způsobem po povrchu cupitaly i molekuly dithioantrachinonu, který se však pohybujou jako celek, zatímco molekuly oxidu uhličitého se mohou od molekul odpojit, takže dochází vlastně k jejich přenášení pomocí antrachinonového nosiče z místa na místo. Molekuly byly poháněný a současně pozorovaný ultrakrátkejma pulsama femtosekundovýho laseru, v jehož světle molekuly antrachinonu jasně svítěj (fluoreskujou). Osvícením jde přepnout směr pohybu molekuly, která je chirální a po povrchu se pohybuje stále jednim směrem.


SRNKA from: SRNKA [18.1.07 - 20:08]
JIZBY: Kyselina chlorná je slabá kyselina, takže ji z chlornanu vypudí i kyselina uhličitá. Proto chlornany smrděj i na vzduchu, protože atmosféra je v zásadě slabě kyselá. Při reakci chlornanu s chloridama za vzniku chloru se spotřebovávaj vodíkový ionty, proto probíhá dobře jen při nižším pH. Třeba alkalickej roztok chlornanu s chloridama vůbec nereaguje a chlor se naopak takovým roztokem hydrolyzuje na chlornanový anionty. Při vyšší koncentraci vodíkovejch iontů se rovnováha posouvá ve směru volnýho chloru, takže poměr uvolněnýho oxidu chlornýho a chloru záleží na tom, jak silně byl ten záchod okyselenej, ale v zásadě ten známej chloraminovej zápach ze záchodků je vždycky zápach oxidu chloru, ne chloru samotnýho. Chlor smrdí úplně jinak a silně dráždí ke kašli, zatímco oxid chlornej je spíš slzák. To že ten záchod zezelenal nic neznamená, oxid chlornej má taky žlutozelenou barvu, dokonce výraznější, než chlor.
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 15:50]
No predpokladal bych ze pokud za normalnich podminek je posunuta rovnovaha reakce jednim smerem za za tychz podminek bude tezko posunuta opacnym..ale to uz zabredavam do prilis slozitych problemu...
JIZBY from: JIZBY [18.1.07 - 15:44]
MARCELLUS: tohle je jasný, ale jde mi o to, jak to funguje obráceně. Jestli se může dělat ten oxid, nebo ne.

Když jsme u těch nehod tak já přes elektro dostával spíš rány. To není moc zajímavý. Ale měli jsme tam VF induktor kterej hezky doběla žíhal wolframový katody v křemenný trubce v proudu vodíku. A jeden maník do tý cívky strčil palec. Pak se mu sloupla kůže, ale kost vydržela a o prst nepřišel.

Říká se, že mráz zalízá za nehty, no nevim, kdo to vymyslel, ale nejlíp a doslova zalízá za nehty kyselina. Mě stačí i čistit něco cifem a už mi to podežere. Zajímavý, že manželce to neva.

MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 15:26]
Cl2 + H2O = HCLO + HCl....atomarni chlo disproporcionuje tj. vytvari dva oxidacni stavy jeden vyssi (-1 v HCl) a jeden nizsi ( +1 v HClO)..HClO se následně rozkláda na HCl a atomarní kyslik ... +- takhle to fungovalo v dobe kdy mě podobné reakce zajímaly...
JIZBY from: JIZBY [18.1.07 - 15:06]
MARCELLUS [17.1.07 - 14:09] Obycejna disproporcionace chloru ve vode...: nerozumím. Ja ně Chimík. Tak byl to chlor, nebo jeho oxid?

Trochu jsem dumal, přišlo mi to zajímavý, myslím, že to funguje takhle:
Normálně se plynnej chlor rozpouští v čistý vodě jako plyn a jen malej podíl disociuje na kyselinu chlornou a solnou. Těch musí být stejně a chlorná disociuje omezeně, což vázání chloru do roztoku limituje. Když přidáme hydroxid, tak ten s s obouma kyselinama tvoří plně disociující soli, takže vlastně sodík udrží chloru v roztoku mnohem víc. Když tam přijde silnější kyselina, tak ta sodík zabere, takže kyselina chlorná se začne chovat jako volná a pak nemůže být disociovaná plně, vrací se na rovnováhu za uvolnění chloru. Pokud ten bude v roztoku přesycenej, může aji vybublat. Tohle doma nedělejte:-). Samo savo obsahuje jen ionty ClO- a ne Cl-, takže při přidání jiné kyseliny, než solné tam při vytěsňování chlornanu bude ve srovnání s rozpouštěním chloru přebývat kyslík, protože tam je jeden oxidovanej chlor navíc. Pak by mohl vznikat i ten oxid chloru ve směsi se samotným chlorem. Ale taky je možný, že pujde ven chlor a outů zvlášť. to nevím jistě. Při neutralizaci kyselinou solnou se podle rovnice
NaOCl + 2 HCl= NaCl+ H2O +Cl2 molekula chloru níže dokompletuje iontem Cl- z tý solný, protože je jedno, odkud ten Cl- přijde a kyslík nepřebejvá, protože udělá s H+ vodu. Proto tvrdím, že ten oxid v mnou popsaným případě vznikat nebude. Ale obecně to tak být nemusí
S tím kyslíkem navíc např: 2 NaOCl + H2SO4 = Na2SO4+ H2O + (2 Cl + O) To v závorce by oxid chloru tvořit mohlo, jak to je?
LUCIFER from: LUCIFER [18.1.07 - 14:03]
MARCELLUS [18.1.07 - 13:13] - fyzicke inzultaci jsem se vyhnul - preci jen, temer 2 metry a metrak zive vahy... Privalu nadavek u kterych by se cervenala i parta dlazdicu samozrejme ne :o))
AHASVER1 from: AHASVER1 [18.1.07 - 13:49]
PLACHOW: myslel jsem, ze jde o nejakeho nezvestneho podnikatele :=)
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 13:14]
PLACHOW [18.1.07 - 13:14]: nemas psat foneticky, pak ti lidi nerozumi:-)))
PLACHOW from: PLACHOW [18.1.07 - 13:14]
AHASVER: Grignardovo činidlo
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 13:13]
LUCIFER [18.1.07 - 13:00]: co se deje z fyzikalne chemickeho hlediska jsem pochopil...zajimalo me co delaji ti delnici:-)))
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 13:11]
AHASVER1 [18.1.07 - 12:53]: nezavidim...jsem u sveho HPLC a GC/MS pomerne spokojeny:)))
AHASVER1 from: AHASVER1 [18.1.07 - 13:01]
PLACHOW: Koho jsi tam vařil??
LUCIFER from: LUCIFER [18.1.07 - 13:00]
MARCELLUS [18.1.07 - 12:49] - no, zenes plyn bez vzduchu do prostoru co ma kolem 1200°C - nema kyslik = neshori v peci... Takze ze vsech otvoru se vali plameny, muklove vztekle odhazuji sklarske pistaly a jdou mi vysvetlit ze takhle by to skutecne neslo .... :)
PLACHOW from: PLACHOW [18.1.07 - 12:57]
Mě jednou vybouchla aparatura, když jsem v éteru vařil griňárda. Jinak nic zvláštního. Žluté ruce od dusičné nepočítám.
AHASVER1 from: AHASVER1 [18.1.07 - 12:53]
MARCELLUS: nezavid :=))
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 12:52]
kurva liodi jak to delate...fakt je ze ja jsem toho od laborek z organy moc nenavaril ale stejne:-)))
AHASVER1 from: AHASVER1 [18.1.07 - 12:51]
tak mne jenom ohorely ruce, kuze sla cela dolu na prstech a dlanich, mohl jsem pak krast bez nebezpeci daktyloskopie :=)
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 12:49]
mno?:-)))
LUCIFER from: LUCIFER [18.1.07 - 12:28]
Kdyz uz jsme takhle v podstate off-topic - vite co udelaj sklari kdyz jim u pece zavrete omylem pri vymene ovladace serva vzduch do horaku? :o))
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 12:20]
ja jsem jednou ohorel, ale fakt jenom ofinka, a jednou jsem se mazane v zamysleni posimral na tvari spickou pipety kterou jsem pipetoval sejrovku...hojeni pozvolne, ale bez nasledku:-)))
EXISTENZ from: EXISTENZ [18.1.07 - 12:16]
Krome absolutne vyhlazenejch pracek od horkyho skla a kresolu jsem si v laborce ublizil jen 2x. Jednou mi na zapesti ze spicky strikacky od plynaku kapla mikrokapka kyseliny mravenci a hojilo se to snad 2 mesice (dodneska mam 1/2 centimetrovou jizvu a to je nejakejch 10 let) a jednou se mi dosltala kapka fenolu na xicht, palilo to jak svine a hojilo se to taky snad mesic. Vetsinou nejvetsi nebezpeci hrozi z podcenovanejch latek, se kterejma clovek dela den co den... samozrejme nepocitam vohorely vlasy, rasy a oboci, to je normalni, to se nepocita :)
MARCELLUS from: MARCELLUS [18.1.07 - 10:47]
agresivni ne nutne musi znamenat leptani:-))) ja se povazuji povetsinou za organickou hmotu a verim ze by proti me byla fluorovodice agresivni:-)))
SRNKA from: SRNKA [18.1.07 - 02:00]
LUCIFER: ..Taky je extremne agresivni vuci cemukoliv organickemu. .. Fluorovodice? To snad ani ne, dodává se v polyetelénovejch flaškách, protože leptá sklo. Rychle leptá kůži bezvodá kyselina dusičná.
LIMJOF from: LIMJOF [17.1.07 - 23:54]
Chlor...rovnou ti zablokuje dýchání..krome poleptani sliznic zpusobi edem prudusek a plic...:-(
PLACHOW from: PLACHOW [17.1.07 - 23:05]
PETERH: vůbec proniká to i kůží :-) Je to holt veselá látka
PETERH from: PETERH [17.1.07 - 19:31]
Plachow: To by sa jej musel snad napit a to v dost velkom mnozstve :) Derivaty, napriklad fluoroctany, zastavuju Krebsov cyklus, akurat LD50 sa lisi -podla toho, kto robil testy a na com - v radoch :)
PLACHOW from: PLACHOW [17.1.07 - 18:57]
F- z fluorovodice reaguje mj. s vápníkem a hořčíkem v těle a to tak, že dost. Takže křivice a zlomeniny tě neminou...
PETERH from: PETERH [17.1.07 - 18:15]
Ahasver: No, ono fluorovodikovka zase tak moc nelepta, ona je "len" hrozne jedovata. V toxikologii je o nej zvycajne pisane "uz male kvapky vyvolavaju rozsiahle nekrozy tkaniva, veduce casto ku amputaciam". Takze asi tak. Ked Ta to poleje, tak Tvoja najlepsia sanca je stupnut si pod hodne silny prud vody a omyvat sa, dokial biele miesta na kozi nezmiznu ...
AHASVER1 from: AHASVER1 [17.1.07 - 15:44]
Ono staci nalit do zachoda uskocne Savo a pak pockat, az do toho nekdo nacura..:=))
MARCELLUS from: MARCELLUS [17.1.07 - 14:09]
Obycejna disproporcionace chloru ve vode...
JIZBY from: JIZBY [17.1.07 - 14:00]
SRNKA [16.1.07 - 23:15] Tu reakci vidím tak, že z NaOCl a 2 HCl ve vodě vzniká obyčejná sůl a chlorová voda. Řekl bych že z toho šel hlavně chlor. Ten roztok po nalití HCl okamžitě zezelenal, naštěstí to pro malou koncentraci vyloženě nebublalo.
Současnej vznik oxidu v malý míře nevylučuju, když nevidím, jak by tam měl vznikat, ale myslím, že skupina ClO- se přece musí redukovat vodíkem, ne?. Když tak mi to někdo objasněte.
LUCIFER from: LUCIFER [17.1.07 - 13:14]
"jen" mrtve - prvni umrel nez prijela sanitka, druhy az druhy den v nemocnici, kdyz mu to rozezralo plice...
AHASVER1 from: AHASVER1 [17.1.07 - 13:01]
LUCIFER: Mrtve nebo rozpustene? Myslim, ze ucinky kys. fluorovodikove lze jen dost obtizne "zastavit"..
PLACHOW from: PLACHOW [17.1.07 - 12:55]
Flourovodice je pěkný svinstvo, to ano
LUCIFER from: LUCIFER [17.1.07 - 12:49]
chlorovodik je docela v pohode :) Daleko vetsi svinstvo je kyselina fluorovodikova - kdyz jsem chtel pred lety vyleptat nejaky nakresleny plosny spoj, tak udrzbar ve sklarnach prej "pockej, prinesu nejakou kyselinu" - za chvili prisel, gumovou rukavici, a v urizle lahvi od motoroveho oleje neco vesele bublalo... :))
Nejvetsi sranda je, ze zrovna měď tomu svinstu zdatne odolava - na rozdil od skla, takze spis by se rozpustil ten sklolaminat a zustala jen medena folie :o)) Taky je extremne agresivni vuci cemukoliv organickemu. Meli jsme tam 2 mrtve kdyz precerpavali z cisterny do zasobniku bez ochrannych pomucek a praskla hadice...
MARCELLUS from: MARCELLUS [17.1.07 - 11:28]
jenom drazdi...docela nuda:-)))
AHASVER1 from: AHASVER1 [17.1.07 - 10:51]
SRNA: A chlorovodík?
SRNKA from: SRNKA [16.1.07 - 23:15]
JIZBY: To nebyl chlor, ale oxid chlornej. Ve skutečnosti je oxid chlornej proti chloru docela voňavka. Chlor nepálí do vočí a neštípe do nosu, ale rovnou ti zablokuje dýchání jako těžkýmu astmatikovi. Naplní tí plíce vodou.
JIZBY from: JIZBY [16.1.07 - 23:08]
mě se nedávno povedlo vyvolat poměrně masivní výron chloru při čištění záchodu. Nejdřív jsem tam nalil Savo a po chvíli přidal chlorovodíkovku. To bylo špatně, nemělo se to setkat.
Takže pánové při zvracení na WC, bacha, aby vám tam někdo nenastražil savo:-)
PETERH from: PETERH [16.1.07 - 17:52]
Mno, ked uz ste pri tych mladickych nerozvaznostiach ... existuje knizka, vola sa to zaklady pyrotechniky a bola to myslim ucebnica. Obsahuje to navod na prakticky vsetky pyrotechnicke zalezitosti (nie trhaviny a tak, ale uz napriklad termit sa tam najde). Odpalit tak 10-20 g dymotvornej zmesi (50% NH4Cl, zvysok drevne uhlie, chlorecnan a antracen v spravnom pomere) bol docela zaujimavy zazitok, obzvlast s prihliadnutim ku faktu, ze sa to stalo na kruzku mladych chemikov v skolskom labe a pred jeho oknami riaditel skoly udeloval ocenenia vitazom krajskych (myslim) preborov v orientacnom behu (a pisal sa rok 1988/89).
SRNKA from: SRNKA [14.1.07 - 23:07]

Umělý sklo používaj filmaři pro nahrávání triků, při kterejch by bylo použití skutečnýho skla nebezpečný. Většina skleněnejch střepů ve filmech je ve skutečnosti z kandovaný cukrový směsi, obsahující kukuřičnej sirup. Musí se použít co nejdřív po přípravě, protože na vzduchu vlhne a stává se lepkavý. Stejně jako papír, lisovanej z cukrový vaty je cukrový sklo jedlý.


MARCELLUS from: MARCELLUS [11.1.07 - 13:45]
no kachny a labute jsou tak hloupe, ze to neni nezbytne nutne... i kdyz hloupe...neni duvod proc by mela labut rozeznat sodik od housky:-)))
LUCIFER from: LUCIFER [11.1.07 - 13:33]
v letu zamaskovan do kusu peciva? :)
MARCELLUS from: MARCELLUS [11.1.07 - 13:32]
prave...teoreticky by to mohli hodit tak ze to labut spolkla v lůetu....
PLACHOW from: PLACHOW [11.1.07 - 13:29]
To je p*čovina. Viděli jste někdy sodík ve vodě?
MARCELLUS from: MARCELLUS [11.1.07 - 13:06]
urban...byl jsem na kolejich od roku 93, stykal jsem se vetsinou s hovadama ale o tomhle jsem neslysel....
AHASVER1 from: AHASVER1 [11.1.07 - 12:45]
to bude myslivecka latina
EXISTENZ from: EXISTENZ [11.1.07 - 12:35]
Hele, je to urban legend nebo fakt nekdo hodil do Seberaku kus sodiku kterej sezrala labut, nafoukla se explodovala? ja uz nevim, cemu mam verit, par lidi na to prisahalo, ale nikdo to nevidel.
AHASVER1 from: AHASVER1 [11.1.07 - 07:51]
Já jsem skončil na střední na oddělení polálenin, a od té doby se radši věnuji computerům :=)
AHASVER1 from: AHASVER1 [11.1.07 - 07:50]
Stejně jsme pánové béčka..jeden známej, pokusník z chemického ústavu, mi jednou říkal, jak šel ráno po chodbě a bylo mu divné, že chybějí okna i s rámy..že je chodba nějak divně černá..že místo laboratoří je hromada ssutin..jeho zapomnětlivý kolega zapomněl přes noc cosi vařit :=)
PLACHOW from: PLACHOW [10.1.07 - 23:33]
Jo, ještě si vzpomínám, že když se stavily na jižáku za Volhou ty nové baráky, po jisté akci jsme usoudili, že maj manuálové málo světla a jako jediný chemik na pokoji jsem byl pověřen výrobou čehos osvětlujícího. Nelenil jsem a vyrobil menší fléru z cukru a dusičnanu draselného a jelikož jsem měl trochu nějaký strontnatý soli, uvařil jsem to do zelena. Když jsem to zapálil, myslím, že tak zhruba na Pankráci by se daly číst noviny :-) Taky to tedy propálilo kovové zábradlí. Takovej malej nechtěnej autogen. Jó, studia :-))
PLACHOW from: PLACHOW [10.1.07 - 23:26]
Béčkaři, můj chlór v panelákovém 3+1 jasně vede :-) Zkoušel jsem teda ještě elekrolýzovat sůl kvůli kovovému sodíku, ale na plynových kamnech jsem před začátkem elektrolýzy roztavil jůnij chimik zkumavku :-(
AHASVER1 from: AHASVER1 [10.1.07 - 16:08]
nojo..skola :=) o hodine cestiny jsem si v supliku lavice zkusmo zapalil dinitrocelulozu..to nebylo moc moudry :=)
MARCELLUS from: MARCELLUS [10.1.07 - 16:00]
hmmm tak to my se prez vojenskou dymovnici zapalenou ve tride pred vyucovanim nikdy nedostali:-)))
AHASVER1 from: AHASVER1 [10.1.07 - 15:48]
LUCIFER. Trumfuju - mala dynamitova patrona zapalena zkusmo v kamnech v klidne sobotni dopoledne :=)
MARCELLUS from: MARCELLUS [10.1.07 - 14:24]
:-)))) no vidite, ja s tim zacal az na prumce a dneska mame stejnou skolu:-))))
LUCIFER from: LUCIFER [10.1.07 - 14:24]
AHASVER1 [10.1.07 - 14:20] stejna aparatura, result - mensi pozar v detskem pokoji (zdi cerne od sazi po celem byte) :o)))
AHASVER1 from: AHASVER1 [10.1.07 - 14:22]
A "destilace" skrtatek za ucelem svetelkovani par bileho fosforu. Ve vane v zatemnene koupelne a pod krytem ze stareho zupanu. Kupodivu jiz nesvetelkuji :=)
AHASVER1 from: AHASVER1 [10.1.07 - 14:20]
MARCELLUS: Stejny vyvoj..bajny Junyj Chimik :=) Stejna "aparatura" s korkovymi spunty prefacovanymi kobercovou paskou :=) Akorat mi bylo myslim osm devet
MARCELLUS from: MARCELLUS [10.1.07 - 11:38]
EXISTENZ [10.1.07 - 10:32]: mas delat s necim rozumnym...jako ja:-)))
MARCELLUS from: MARCELLUS [10.1.07 - 11:37]
PLACHOW [10.1.07 - 10:30]: ve 12 letech to akceptuji...ale jinak fakt nevim...:-)))
EXISTENZ from: EXISTENZ [10.1.07 - 10:32]
No, VSCHT na me zanechala jednu vyraznou stopu. Z vyvarovani skla v dusicny a denonenni prace s kaprolaktamem jsem si behem 3 let uplne pokurvil vsechny zuby. Do 21 let jsem mel jednu plombu, behem dalsich 3 let jsem mel zaplneny vsechny stolicky. Od ty doby, co jsem venku jsem se zubama nemel sebemensi problem...
PLACHOW from: PLACHOW [10.1.07 - 10:30]
Tak s destilací HCl mám taky zkušenosti. Musím říct, že je Ahasver měkkej :-)) Jako mladej (12 let?) držitel Juniho Chimika mi došla ta included 10% HCl, tak jsem se jal vyrábět čistou z technický, žlutý HCl (tuším 50%). Technologie byla na můj věk překvapivě báječná, zvolil jsem jako purifikační metodu destilaci, vzal křivuli z Chimika, zatopil pod tím suchým lihem, místo chladiče a sběrné nádoby posloužila zkumavka ponořená do kádinky se studenou vodou. Na zábrusy se rozhodně nehrálo, z křivule vedla trubička, která končila volně v té zkumavce :-)) A jak jsem panečku měl pěknou HCl! Koncentrace HCl ve vzduchu byla sice poněkud vyšší, ale šlo to ustát. Teda, zčervenal mi lakmusák v bedně od Chimika (cca 2 metry od aparatury :-))
Chlorovodík jde, ale jednou jsem s manganistanem v chlorovodici doma vyvyinul čistej chlór, tak to už rodiče nějak nerozdejchali :-)
MARCELLUS from: MARCELLUS [10.1.07 - 10:09]
AHASVER1 [10.1.07 - 09:50]: no ty ses vostry hovado...ja jsem co se tyce laboratorni praxe taky vic nez dost laxni ale tohle mi prijde uz prez kopec:-)))))
AHASVER1 from: AHASVER1 [10.1.07 - 09:50]
Čistě praktický příspěvek - jednou jsem destiloval HCL v nezábrusové soupravě - už vím, jak vypadala otrava chlorem v Ypre :=) Pověsti o tom, že "zatnu zuby", překousnu se a něco vydržím, jsou liché - po dýchnutí horkého chlorovodíku jsem šel čistě k zemi během desetiny sekundy :=)
SRNKA from: SRNKA [9.1.07 - 21:00]
WOLFRAM: Kdepak, já už su úplně vylízaná....
WOLFRAM from: WOLFRAM [9.1.07 - 09:21]
no, ze jsi se rovnou nezeptal - Srnko, lizes? ;-)
AHASVER1 from: AHASVER1 [9.1.07 - 07:44]
Srnko, proč srnky v zimě nelížou čistou NaCl, ale nějakou směs chloridů?
SRNKA from: SRNKA [8.1.07 - 22:10]
AHASVER1 [8.1.07 - 08:13] Na těchle stránkách se o tom nic nepíše. Odhaduju, že snímky jsou na těch animacích sbíraný s frekvencí tak jeden frame/minutu.
Tady se uvádí, že neurony migrujou s rychlostí až 50 mikronů/hod.

 


AHASVER1 from: AHASVER1 [8.1.07 - 08:13]
SRNKA [8.1.07 - 00:54]: A jak jim to asi dlouho trvá? Psychologové tvrdí, že k založení nějaké trvalé nervové dráhy je třeba nejméně 3 měsíce..
SRNKA from: SRNKA [8.1.07 - 00:54]

Základní problém s pochopením funkce neuronů při vysvětlování nervovejch procesů a myšlení elektrickými modely neuronovejch sítí je v tom, že neutrony sou jako většina ostatních živejch buněk slušně  pohyblivý, do svýho okolí neustále pronikaj jako měňavky svejma panožkama (dendrity) kterýma tvořej vodivý spojení, takže maj daleko do statickýho modelu nějaký typý elektronický svorkovnice a nejde na ně uplatnit nějakej pevně danej model nebo zapojení. Namísto tohe se živá neuronová síť chová  jako procesor, kterej se neustále přepojuje pod rukama. Neurony jsou přitom zavěšený v trámčitý struktuře tzv. podpůrných gliových buněk (na prvním videu modře), který tvořej většinu bílý mozkový hmoty.

 

Neuron je přitom citlivej na přenos energie a snaží se růst tam, kde jsou na něj kladený nejmenší nároky a elektrický pole je vyrovnaný. Pokud nějaká skupina neuronů dosáhne vyváženýho stavu, propojí se a proroste tak, aby si tuto schopnost udržela co nejdýl. Taková skupina neuronů pak v nervový tkáni funguje jako samostatná logická jednotka, plnící delegovaný úkoly samostatně. Tenhle proces je řízenej růstovými hormony, odehrává se v noci ve spánku a tvoří mechanismus dlouhodobý paměti.


PLACHOW from: PLACHOW [6.1.07 - 23:18]
SRNKA [6.1.07 - 14:54]: pche, pán hemokyanin to už u šnečků umí pár stovek tisíc let. Sice ne tak pěkně oligo a poly, ale těžkej kof s pyrazinem je nuda :-)
SRNKA from: SRNKA [6.1.07 - 14:54]

Zajímavej magnetickej polymer připravili v Argonne National Laboratory. Tvoří ho monomolekulární vrstvy komplexu měďnatých iontů s pyrazinem. Jednotlivé vrstvy pak držej pohromadě hydrogendifluoridové anionty HF2–. Materiál vzniká za běžných podmínek a tvoří sytě modrý krystaly. který držej pohromadě silný vodíkový vazby. Zatímco elektricky vodivý polymery mají význam v elektronice, magnetické polymery mohou být důležité ve spintronice, která na rozdíl od pohybu elektronů v elektronice využívá k přenosu signálu změn spinu. Tohle odvětví je však stále ve stádiu výzkumu.

New magnetic polymers may advance spintronics technologies A three-dimensional architecture designed and constructed from molecular building blocks


SRNKA from: SRNKA [4.1.07 - 20:44]
KIRKE: Slitina železa a hliníku vznikne slitím železa a hliníku...
KIRKE from: KIRKE [4.1.07 - 16:10]
Mnau, muzu mit, pls, dotaz? Potrebovala bych neco vedet o vyrobe slitin apd.
SRNKA from: SRNKA [1.1.07 - 14:57]

Pokud ste si někdy zkusili umíchat kašičku ze škrobovýho prášku, mohli jste si všimnout jejího reopexního chování: při roztírání je polotuhá, dokonce vrže, ale při ponechání v klidu se rychle roztejká, protože se mezi hydrofilní škrobový zrna natáhnou molekuly vody, který sloužej jako mazivo. Na podobným chování je založená polysiloxanová plastelína Thinking Putty. US Army před časem zahájila testování materiáu na  neprůstřelný vesty, tvořenýho kevlarem, napuštěným 20 hmot. % suspenze silikonovejch.nanočástic v triglykolu. Tkanina je normálně ohebná, ale při nárazu se chová jako polotuhá hmota, takže dokáže odrazit kulku, nebo útok nožem.


SRNKA from: SRNKA [31.12.06 - 02:47]

Podobně jako sodík a draslík se i rubidium a cesium vodou rozkládá za vývoje vodiku. Ale připravovat ho tím způsobem asi není nejlepší nápad - na videu vpravo je demonstrace, co udělá s vanou plnou vody ampule se dvěma gramy rubidia a cesia, vlevo je to samý v množství menším než malým. Na ampuli s cesiem je pěkně vidět jeho zlatožlutý zbarvení. Vespod je zbarvení plamene některýma prvkama ze skupiny alkalickejch kovů (lithium, vápník, sodík, barium a cesium).


OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [29.12.06 - 19:54]
Pěkná stránka. Hlavně tento obrázek

AHASVER1 from: AHASVER1 [29.12.06 - 07:32]
Jejda, to jsou krásný příklady..i o pivu :=) díky, Srnko..a pěkný Nový rok s tímto auditkem.
SRNKA from: SRNKA [29.12.06 - 01:38]
Značku piva de kupodivu docela lechce rozpoznat pod mikroskopem, stačí ho nechat kapku zaschnout na sklíčku. Vykrystalizovanej sladovej cukr (maltóza) pak vytvoří charakteristický obrazce, který v polarizovaným světle hrajou všema barvama. Molekula maltózy je zrcadlově nesymetrická a proto stáčí rovinu polarizovanýho světla o charakteristickej úhel. Na ukázkách sou vzorky holandskýho Amstelu, německýho Heinekena, světlýho kanadckýho Molsona a brémskýho St. Pauli Girl.

 

Velká ukázka dole je naše česká Plzeň a Staropramen. Jako jednoduchý vodítko může sloužit, čim silnější a sladší pivo, tim větší a hůř vyvinutý krystaly. Hodně sladký sou tmavý ležáky, třeba tmavej Guiness po zaschnutí dělá místo krystalů akorád koláčovitý fleky.

Photograph of Pilsener Urquell under the microscope Photograph of Staropramen under the microscope

Pokud si toudle metodou troufáte pivo poznat, zkuste si bez klikání tipnout, co je to za vzorek ten dole. Tak vidíte, že to není vůbec těžký...;-)


SRNKA from: SRNKA [29.12.06 - 01:06]

Docela slušný nanotrubky jde vyrobit i v domácích podmínkách z uhlíkovýho oblouku, hořícího pod vodou, která chrání rozpýlenej uhlík před oxidací. V produktech se často vyskytnou i fullereny, čili uhlíkový mikrokuličky.

Takhle se pěstujou nanotrubky na rozžhaveným křemíkovým substrátu, pokrytým jemně rozptýleným niklem z par uhlovodíků. Niklový atomy fungujou jako katalyzátor, protože uhlík se snadno slučuje s niklem za vzniku tetrakarbonylu niklu Ni(CO)4, kterej se za zvýšený teploty zase rozkládá a tím přechodně váže uhlík na povrchu křemíku. Z niklovejch atomů pak rostou nanotrubky jako chundelatá travička v malejch snopcích, o průměru jednoho mikrometru (tj. 10x tenčí, než lidskej vlas).

Nickel carbonyl Nickel carbonyl

Nanotrubky můžou za určitý situace růst i vopačně, když je totiž nikl na substrátu špatně poutanej (třeba na skle, který s niklem nereaguje), nanotrubky ho vynášej nahoru a pak rostou jakoby odshora. Niklový kuličky sou pak na konci nanotrubičkovejch svazků pěkně vidět. Reakci samozřejmě katalyzujou i další kovy, který jsou schopný tvořit karbonyly, třeba i obyčejný železo. Vzniklý nanotrubky maj většinou stěny složený z mnoha vrstev a krátkejch molekul, nejsou moc pevný, takže se nehoděj na přípravu superpevnejch vláken. Ale pro svůj velkej povrch lisujou a používaj třeba do elektrod kondenzátorů s elektrickou dvouvrstvou.


SRNKA from: SRNKA [29.12.06 - 00:18]

Na povrchu koloidní suspenze ze zlatejch kuliček o průměru 15-20 nm je pěkně vidět, jak je v reálu tvořená krystalická struktura z atomů s poruchama, vakancema (chybějící kuličky) a dislokacema (poruchama pravidelnýho uspořádání). Koloid se připravuje pomalou redukcí zlata z roztoku zlatý soli v přítomnosti povrchově aktivních látek (želatiny), která obaluje krystalky zlata a nutí je k tomu, aby nerostly hranatý, ale pěkně kulatý. Vpravo je tenká zlatá fólie o tlouštce několika nanometrů, snímek z elektronovýho mikroskopu je samozřejmě obarvenej, v reálu taková fólie nazelenale prosvítá.


SRNKA from: SRNKA [28.12.06 - 23:39]

Nanotrubičky jde použít k vytápění zamrzajících skel automobilů i k vytápění místností. Po přimíchání nanotrubek do laku vznikne vodivá nátěrová hmota, která se dá nanášet zastudena, což samozřejmě zlevní výrobu (průhledný vyhřívaný skla jsou pokrytý vrstvou oxidu cíničitýho, ale ta se musí vypalovat). Navíc nanotrubky lakovou vrstvu zpevňujou, a protože sou pružný (často tvořej drobný spirálky), vrstva laku může klidně popraskat a přitom si stále zachová vodivost. Film o tlouštce 0,3 mm a ploše 1 m2 může vyzářit 15 kWh, což stačí na vytopení slušně velký společenský místnosti nebo haly.


SRNKA from: SRNKA [28.12.06 - 20:19]

Kytka Citlivka stydlivá (Mimosa pudica) a masožravá mucholapka Dionaea sou nejznámější příklady thigmotaxe rostlin, čili citlivost na dotek. Listy se sklápěj prudkým uvolněním tlaku v buňkách (tzv. turgoru) do mezibuněčnejch prostorů působením rostlinnýho hormonu turgorinu, kterej otvírá póry buněk a uvolňuje se podrážděním citlivejch chloupků na listě. V případě mucholapky ke sklapnutí dojde teprve po opakovaným podráždění v určitým časovým rozmězí, takže kytka nereaguje na děšťový kapky, jen na pošimrání hmyzem.

Mimóza je léčivka, obsahuje tzv. mimosin, což je jednoduchá alfa-aminokyselina, která má využití jako antidepresivum. U myší způsobuje i slejzání srsti a zakrslej vzrůst. Ve vyšších dávkách vyvolává silný zvracení.


SRNKA from: SRNKA [28.12.06 - 01:43]

Tadle áronovitá kytka Helicodiceros muscivorus v zimě solidně hřeje a udržuje si svou tělesnou teplotu mezi 30 - 36º C, dokud teplota okolí neklesne pod 4 º C. Podobně jako Philodendron solimoesense láka na svý teplo hmyz a zvyšuje svou smradlavost jako odpařovač pokojový vůně (smrdí po schnilým mase). K vývoji tepla používá speciální enzym oxidázu, kterej využívá ke spalování cukrů v mitochondriích. Je zajímavý, že její dýchání není vůbec citlivý na přítomnost kyanidu, kterej jinak oxidační reakce u většiny organismů rychle zastavuje.

a4283_2553.jpg a4283_1882.jpg a4283_3333.jpg a4283_4354.jpg


SRNKA from: SRNKA [27.12.06 - 23:02]

Hvězdicovitý výrůstky na čenichu krtka hvězdonosýho jsou víceúčelový - umožňujou mu orientovat se hmatem a taky čenichat pod vodou přes vzduchový bubliny, který se v nich zadržujou. Krtek má nejrychlejší reflexy ze všech živočichů - může prozkoumat 12 objektů za vteřinu a jen 230 msec mu trvá od okamžiku, kdy se čumákem dotkne larvy k rozpoznání, že je sežratelná. Pro srovnání: lidem trvá 630 msec, než šlápnou na brzdu když uviděj na semaforu červený světlo.


SRNKA from: SRNKA [27.12.06 - 00:36]

Po odpařování roztoku kuchyňský soli v misce zůstanou krystalky, na kterých jsou dobře vidět vrstevnice ("letokruhy"), podle kterých krystalové vrstvy narůstaj... Je taky vidět, ačkoliv chlorid sodný krystalizuje v kubické soustavě, většina krystalků netvoří čistý kostičky, ale obsahuje uprostřed záhadnou pyramidovitou prohlubeň.

Její vzník bychom ale pochopili teprve tehdy, kdybysme si  její střed milionkrát zvětšili. Teprve tehdy se ukáže, že "letokruhy" ve skutečnosti tvoří závity spirály vycházející ze středu krystalku, kde se nalézá dislokace - první schůdek, ze kterého krystal vyrostl.. Schůdky zvětšujou povrch krystalu, kterej díky tomu může přirůstat stále pomaleji - každej atom si nejdřív musí najít nějaký místo v koutě, než se usadí a stane se součástí krystalu.

Salt 40X (superstage lighting) - click to see larger Salt 40X - click to see larger Salt crystal 40X (superstage lighting) - click to see larger

 Atomy přirůstaj největší rychlostí na schůdcích, do kterýho se zapasujou alespoň ze dvou nebo ze tří stran současně - jsou tak poutaný k povrchu krystalový mřížky nejpevnějc. Pokud se krystalová mřížka prohne, může povolit a objeví se na ní schodek, tzv. dislokace o výšce jedný atomový vrstvy. Ta pak složí jako růstový centrum většiny krystalů. AF mikroskopie zobrazuje růst krystalů v atomárním rozlišení, vpravo sou dobře vidět růstový spirály teluridu olova.

  AFM image of PbTe growth spirals


SRNKA from: SRNKA [20.12.06 - 22:33]

Uhlovodíky silně absorbujou mikrovlny a infračervený záření, protože uhlíkový vazby jsou hodně pohyblivý a atomy se kolem nich můžou volně přetáčet. Proto má většina uhlíkovejch sloučenin složitý infračervený spektrum, který je dokonce v určitý oblasti vlnovejch délek pro každou látku charakteristický, takže muže bejt považovaný za jakejsi "otisk palce" daný sloučeniny. A zkušený analytici podle spektra dokážou jednodušší sloučeniny docela spolehlivě učit. Pod infrakamerou sou látky jako benzín nebo střevní plyny (který obsahujou přes 90% methanu) pěkně výrazně zbarvený a lze je tak snadno detekovat. Vpravo je např. infračervený absorbční spektrum methanu.

    


SVEJK from: SVEJK [19.12.06 - 10:04]
Che-che-che-Chemie ! Pche ! ;-)
SRNKA from: SRNKA [17.12.06 - 18:57]

Komplex 2 atomů titanu s molekulou ethylénu vytváří cluster, ve kterým lze uchovat až 10 molekul vodíku, takže hustota uchovávání vodíku dosahuje docela slušných rozměrů. Vodík tvoří 14 % hmotnosti komplexu, podobné projekty přitom dosud dosahovaly kapacity ani ne poloviční, vodík se přitom z kapsle uvolnil jen mírným zahřátím.


SRNKA from: SRNKA [13.12.06 - 00:28]

SVEJK from: SVEJK [12.12.06 - 20:56]
:))
CIMRMAN from: CIMRMAN [12.12.06 - 12:54]
Nový chemický prvek Objevení nového chemického prvku do aktuální tabulky soustavy prvků Prvek: *ŽENA* (Womanium) Značka: *Wo* Atomová hmotnost: 54,6 kg (přijato dohodou, může se však vyskytovat v rozmezí 40 - 200 kg) Poločas rozpadu: průměrně 72 let - podle zacházení až 120 let. Výskyt: ve větším množství hlavně v obydlených oblastech. *Fyzikální vlastnosti:* 1. Povrch obvykle pokryt barevným filmem složeným ze směsi jiných chem. prvků. 2. Bod varu velice nízký, na druhou stranu ale mrzne bez jakékoliv známé příčiny. 3. Taje při speciálním zacházení. 4. Hořká při nesprávném použití. 5. Vyskytuje se v různých stavech od panenského kovu až po vytěženou rudu. 6. Poddajná při aplikaci tlaku na správném místě. 7. Čistý vzorek má v přirozeném stavu růžovou barvu. 8. V blízkosti kvalitnějšího vzorku se barva mění na zelenou. 9 Vykazuje periodickou nestabilitu v závislosti na lunárním měsíci. *Chemické vlastnosti:* 1. Výborně přitahuje zlato, stříbro a většinu drahých kamenů. 2. Absorbuje větší množství drahých látek. 3. Spontánně exploduje bez předešlého upozornění a jakékoliv známé příčiny. 4. Nerozpustná v kapalinách, ale její aktivita se zvyšuje po nasycení alkoholem. 5. Ze všech známých prvků nejlépe redukuje peníze až na nulovou úroveň. *Běžné použití:* 1. Dekorativní účely, obzvláště ve sportovních autech. 2. Může být dobrou pomůckou při relaxaci. 3. Velmi efektní čistič. *Možná rizika:* 1. V nezkušených rukou velmi nebezpečná. 2. Je nelegální vlastnit více jak jeden exemplář, je však možné spravovat více exemplářů, které se nacházejí na různých místech a nejsou spolu v přímém kontaktu. 3. Má velký vliv na psychiku člověka, většinou negativní až zničující. Pouze ve výjimečných případech duševně nemocných lidí došlo po přechodnou dobu k mírnému zlepšení jejich zdravotního stavu. *VÝSTRAHA:* DLOUHODOBÉ VYSTAVOVÁNÍ SE ÚČINKŮM TOHOTO ELEMENTU JE ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ! VŠECHNY ZNÁMÉ PŘÍPADY ZÁVISLÝCH SKONČILY JEJICH SMRTÍ V ABSOLUTNÍ BÍDĚ A CHUDOBĚ DUCHA !!!
SRNKA from: SRNKA [12.12.06 - 06:30]

Že kyslík skutečně tvoří dvouatomový molekuly se můžeme na vlastní voči přesvědčit pozorováním adsorbovanejch atomů na povrchu hliníku pomocí STM. Je vidět, že silná afinita kyslíku k hliníku část molekul roztrhá na jednotlivý atomy, který pak s hliníkem zreagujou.. Záhadný obrazce jsou ve ve skutečnosti dutiny v krystalu těsně pod povrchem, nad kterýma se tvoří kvantová vlna. Vznikaj tak, že bombardováním hliníkové fólie v argonové plasmě se povrch hliníku očistí jako při pískování a pod povrch hliníku se přitom zasekají ionty argonu. Po zahřátí fólie hliník zkrystaluje a atomy plynu vytvoří mezi krystaly bubliny polyedrického tvaru  kopírující krystalové roviny- na povrchu hliníku pak lze pozorovat výrazné kvantově mechanické interferenční obrazce ze stojaté vlny volných elektronů v hliníku. Ty jsou tím výraznější, čím je bublina blíž pod povrchem. Bez tohodle čistění by těžko bylo možný adsorpci kyslíku na hliníku pozorovat, protož na povrchu hliníku se vždycky tvoří tlustá vstva oxidu.

 


SRNKA from: SRNKA [10.12.06 - 22:33]

Zatím nejdelší vodivou molekulu o délce 7 nanometrů (miliontin milimetru) připravil Martin Bryce z Durham University. Jedná se o oligopolymer z bipyridylových skupin, což znamená, že skupiny atomů který ji tvoří, sou propojený chemickými vazbami. Studovaná látka je už delší dobu známá a připravovaná jako vodivej polymer, nicméně čím více bude jeho struktura uspořádanější, tím vyšší bude mít výtěžky např. jako lmuniscenční materiál pro organický LED diody. Tam Bryce už loni zabodoval syntézou materiálu s modrou barvu světla. Ocásky který z molekuly trčej jsou na molekule schválně: zvyšujou totiž její rozpustnost v organickejch rozpouštědlech, takže se dá nanášet jako lak na vodivý elektrody. Současně fungujou jako izolace jednotlivejch molekul, čímž se snižujou ztráty při vytváření světla průchodem elektrickýho proudu.

 

Na šmolkovým pozadí je zobrazená voltampérová charakteristika připravený LED diody. Je vidět, že je nelineární, čili že látka má skutečně usměrňovací polovodičový vlastnosti, který jsou potřebný k injekci náboje do molekul. Ten se v nich vybíjí za vzniku fotonů. Žlutý kuličky symbolizujou zlatý elektrody, mezi který je molekula připojená.
LIMJOF from: LIMJOF [5.12.06 - 13:26]
Marcelis "ziva hlava i klobouku se docka"..:))
MARCELLUS from: MARCELLUS [5.12.06 - 10:05]
SRNKA [5.12.06 - 07:14]: bozinku, dukazy iontu...doufal jsem ze tohohle se tady nedockam:-)))
SRNKA from: SRNKA [5.12.06 - 07:14]

Nahoře sou krystaly modrý skalice - síranu měďnatýho. Ve čpavkovým roztoku se rozpouštěj na tmavomodrý hexaamoměďnatý kationty [Cu(NH3)6]+

Železitý ionty Fe3+ se rozpouštěj na žlutý roztoky ale v přítomnosti thiokyanatanu (tzv. rhodanidu) dávaj krvavě červený zbarvení thikyanatanovejch komplexů, který jde rozpustit v butanolu. Citlivá reakce na světle zelený nikelnatý ionty je reakce s dimethylglyoximem za vzniku růžově zbarvený sraženiny.

 

Železnatý ionty s kyanoželezitanem K[FeIIIFeII(CN)6] (tzv. červenou krevní solí) dávaj modrou sraženinu Berlínský modři (Prussian blue) Fe4[Fe(CN)6]3. Podobnou sraženinu dávaj i železitý ionty s roztokem žlutý krevní solí K2[FeII2(CN)6], čili kyanoželeznatanu,

Fotka uprostřed zobrazuje čtyři barevný roztoky sloučenin chromu: oranžovýho dvouchromanu, žlutýho chromanu a zelenýho cloridu chromitýho CrCl3, kterej obsahuje chlorokomplexy chromu. Chromitý ionty jsou ve skutečnosti fialový, což je vidět na barvě dusičnanu chromitýho Cr(NO3)3. Vpravo je roztok nikelnatejch iontů ve čpavku a ve vodě. Ve čpavku je nikl přítomnej jako fialovej tetraamonikelnatej kation (podobnej mědi), ve vodných roztocích jsou přítomný trávově zelený aquakomplexy niklu.


SRNKA from: SRNKA [5.12.06 - 06:49]
Válka barev - reflexní spektra standardních pigmentů

Cadmium Red Vermillion Pure Pigment

kadmiová červeň (sulfid-selenid kademnatý)
 Cadmium Yellow Light Pure Pigment

kadmiová žluť (sulfid kademnatý)
Viridian Pure Pigment

viridiánová zeleň (hydratovaný oxid chromitý)
Phthalo Blue (Green Shade) Pure Pigment Phthalo Blue (Green Shade) Pure Pigment

ftalocyaninová modř (porfyrin mědi)
Ultramarine Violet Pure Pigment

manganová violeť (pyrofosfát manganato-amonný)


SRNKA from: SRNKA [5.12.06 - 05:30]

I zdánlivě nenápadný roztoky a dávno známý sloučeniny můžou přinášet zajímavý objevy. Např. polyoxomolybdeničnanový (Mo5+/Mo6+) anionty (POM) přibližnýho složení Mo5O14 jsou ve zředěnejch roztocích žlutohnědý, ale při lehký redukci a zahřátí vyvstane krásně modrá barvička ("molybdenová modř"). Reakce je dost citlivá a používá se odedávna k analytickýmu důkazu molybdenu, nebo pro fotometrický stanovení fosforečnanů a arseničnanů. Nedávným zkoumáním se zjistilo, že se vytvářej obří kruhový (3,6 nm) polyanionty, který se samovolně uspořádávaj do kuliček asi 90 nm v průměru. Každá obsahuje přesně 522 molekul, slepenejch svým záporným nábojem a molekulama vody dohromady. Díky svý struktuře maj zajímavý magnetický vlastnosti.

Kugelmolekül


SRNKA from: SRNKA [4.12.06 - 21:04]

Graetzelovy solární články jsou výrobně velice nenáročný. Jejich základem je průhledná vodivá elektroda na skle, která se dá vytvořit nastříkáním lihovýho roztoku chloridu titaničitýho s přídavkem kovů zvyšujících vodivost (dopantů jako indium a cín) na zahřátý sklo. Vrstvička oxidů titanu má keříčkovitej vzhled a velkej povrch. Na něm se adsorbujou molekuly různejch barviv, který zachytávaj fotony a předávaj je do vrstvy oxidu titančitýho. Ta se elektrony redukuje za vzniku suboxidů titanu a proto v roztoku funguje jako katoda. Může pak rozkládar vodu na vodík a kyslík, anebo prostě vyrábět elektrickej proud. Dole je původní Gratzelův článek, kterej kromě barviva obsahoval jód. Přes počáteční zájem investorů se Gretzelovy články nerozšířily tak, jaxe čekalo, výrobní cena totiž tvoří jen malou část celkovejch pořizovacích nákladů na solární baterie a životnost článků je vzhledem k předpokládaný době návratnosti pořád nedostatečná.

Residential Roof Test Facility

The Graetzel solar cell


SRNKA from: SRNKA [4.12.06 - 20:11]

Porfyriny sou polymerní molekuly odvozený z aromatickýho uhlovodíku pyrollu s dusíkovým atomem. Propojení do cyklický struktury jim dává velkou stabilitu, výrazný zbarvení (fungujou jako malý anténky pro elektromagnetický vlnění) a současně schopnost vystupovat jako znovupoužitelnej katalyzátor řady chemickejch a fotochemickejch reakcí, čehož si dávno všimly kytky (zelený listový barvivo chlorofyl) i živočichové (červený krevní barvivo hemoglobin). Nejstálejší porfyriny -tzv. ftalocyaniny vydržej teplotu až 1000º C a patřej tak k nejstálejším organickejm sloučeninám vůbec. Modrá barva džín, propisek i starejch vyšisovanejch plakátů je způsobená právě molekulama ftalocyaninovejch barviv, který vydržej na světle nejvíc ze všech barviček. Porfyrinový kruhy často vážou mezi dusíkový atomy težký kovy do pevnejch komplexů a uměj se samovolně spojovat do větších a tvořit tak keříčky nebo obrovský kruhový molekuly. Na vodní hladině se samovolně uspořádávaj do krystalickejch vrstviček naštosovaný jako desetníky. Takový vrstvy maj zajímavý nelineární elektrický a optický vlastnosti, protože dusikový atomy uprostřed kruhů obsahujou volný elektrony, který se krystalem porfyrinů přenášej jako tubusem. Studujou se proto taky jako molekulární paměti a optický spínače a dokonce i jako organický supravodiče.

Assemblage van porfyrines in ringen

Ftalocyaniny zachycený na částečkách oxidů titanu se už řadu let zkoušej jako organický fotočlánky (tzv. Graetzelovy solární články), který jsou levný a ohebný, nevýhodou je jejich dosud nízká účinnost (pod 5%). Porfyriny platiny a ruthenia uměj taky násobit frekvenci světla na kratší vlnovou délku dvoufotonovou absorbcí a ze zelenýho světla udělat modrý. Japonsko-britskému týmu chemiků se kombinací molekul albuminu (bílkovina z vajec) a porfyrinu podařilo připravit sloučeninu, která štěpí za normálních podmínek vodu na vodík a kyslík. Energii k tomu dodává světlo, zachycené komplexem porfyrinu se zinečnatým iontem. Nová molekula se při této reakci nespotřebovává, funguje jen jako katalyzátor. Tato technologie by z vodíku mohla udělat snadno dostupné palivo, které by nahradilo uhlovodíky z ropy. V současné době totiž naprostou většinu vodíku získáváme právě z ropy či zemního plynu. Všechno teda nasvědčuje tomu, že porfyriny se stanou molekulama budoucnosti.

Scanning electron microscopy of porphyrin rings Scanning Tuneling microscopy of porphyrin stacks Polarization Fluorescence microscopy of porphyrin rings A boost for solar cells with photon fusion

CIMRMEN: Kdo přečte všechny tydle audita, už by něco o fyzice nebo chemii tušit moh... Nebo aspoň o tý whisky....
LIMJOF from: LIMJOF [4.12.06 - 16:23]
muzes..:)))
CIMRMAN from: CIMRMAN [4.12.06 - 16:03]
Muzu tu dostat zapocet ?
SRNKA from: SRNKA [2.12.06 - 17:44]

Podobnej geneologickej strom, tentokrát whisky z almanachu Themansbook... Dvě základní větve whisky jsou údajně 69, se suchou, kouřovou chutí a jantarové barvy, a 40 lehce aromatická, s ovocným ocáskem. Čim sou whisky blíž xobě, tím maj podobnější chuť.


LIMJOF from: LIMJOF [30.11.06 - 22:53]
jo tak tento je silnej uz ho cejtim...
SRNKA from: SRNKA [30.11.06 - 22:52]
LIMJOF: Éter? Silnější, než kdykolif předtím....


LIMJOF from: LIMJOF [30.11.06 - 12:55]
a co na to rika aether, uz je mimo hru?
SRNKA from: SRNKA [28.11.06 - 21:44]

Grafit je příklad materiálu, který drží pohromadě jen Casimirův jev a rezonance elektronů napříč vrstvama. Takhle vypadá stopa po tužce při padesátitisícinásobným zvětšení, z tuhy se přitom odlupujou křehký, kovově lesklý lupínky grafitu, kterým se říká graphen. Je možný, že se tenhle materiál bude časem používat v polovodičích místo křemíku. Vodivost grafitu způsobujou střídající se dvojný vazby mezi atomy uhlíku. Problém je zatím v technologii jejich výroby, daj se vyráběj jen opatrným loupáním grafitu, nebo krystalizací uhlíku z par uhlovodíků za vysokejch teplot.

 

Tydle grafitový placičky a kužele sou tlustý 30nm (asi 80 atomových vrstev).Vrstvy grafitu sou za ideálních podmínek dokonale placatý, ale přidáním přímesí lze uhlík donutit, aby se vrstva šestiúhelníkovejch atomů promíchala s pětiúhelníky, čímž se svine a roste do kužele jako papír svinutej do kornoutu.



Dole je struktura pyrolytickýho uhlíku, kterej vzniká vypalováním různejch organickejch sloučenin za vysokejch teplot. Grafitový lupínky sou v nich všelijak zkroucený a poslepovaný do víceméně krystalickejch agregátů.

[figure: EMfig1]


SRNKA from: SRNKA [28.11.06 - 20:05]

Strom života, založenej na sekvencích mRNA cca 3000 druhů. Pod obrázkem je linkovaný PDF.


SRNKA from: SRNKA [22.11.06 - 22:19]

Jestli jste měli pocit, že se kapičky na mastným povrchu jakoby vznáší, tak jste měli dobrej odhad. Poslední studie rozptylem rentgenova záření prokázala, že se mezi mastným koncem molekuly a vodou udržuje malá, asi jednu molekulu tlustá mezera. Měření vyžaduje cvik, protože energetickej paprsek během několika vteřin monovrstvu rozruší a povrch odmastí.

Mind the gap


SRNKA from: SRNKA [16.11.06 - 23:58]

Robert Hannah: William Harvey demonstruje kolem roku 1640 krevní oběh v pokusu na srnce anglickému králi Charlesovi I. a jeho synu Charlesovi II. Obraz je v Royal College of Physicians v Londýně. Robert Hinckley (1882): první historicky známá demonstrace úspěšné narkózy éterem, 1846, Massachusetts General Hospital. Obraz je ve Francis A. Countway Library of Medicine, která je součástí Bostonské lékařské knihovny v massachusettské Cambridži


MARCELLUS from: MARCELLUS [14.11.06 - 15:44]
tohle jsem nasel taky:)))) nicmene uz jsem se po dlouhem hledani informoval..je to pravdepodobne nemecky nazev kyseliny jantarove...
LUCIFER from: LUCIFER [14.11.06 - 13:09]
Acid perfusion test

The acid perfusion (Bernstein) test is used to determine if chest pain is caused by acid reflux. For the test, a thin tube is passed through one nostril, down the back of the throat, and into the middle of the esophagus. A dilute, acid solution and a physiologic (normal) salt solution are alternately poured (perfused) through the catheter and into the esophagus. The patient is unaware of which solution is being infused. If the perfusion with acid provokes the patient's usual pain and perfusion of the salt solution produces no pain, it is likely that the patient's pain is caused by acid reflux.

The acid perfusion test, however, is used only rarely. A better test for correlating pain and acid reflux is a 24-hour esophageal ph study during which patients note when they are having pain. It then can be determined from the ph recording if there was an episode of acid reflux at the time of the pain. This is the preferable way of deciding if acid reflux is causing a patient's pain.
MARCELLUS from: MARCELLUS [14.11.06 - 12:02]
nevite nekdo ciste nahodou co se muze jmenovat Bernstein saure respektive anglicky bernstein acid?
SRNKA from: SRNKA [12.11.06 - 12:41]

Fluorovaný uhlovodíky - freony dobře rozpouštěj kyslík, proto mohou sloužit jako prostředí pro dýchání. Američan  Clark je v šedesátých letech testoval na myších, který navíc podchlazoval, aby jim omezil spotřebu kyslíku. Jedný myši se tak podařilo ve freonu přežít 20 hodin při teplotě 18 ºC - otázka je, zda to ona sama považovala za úspěch. Všechny pokusný zvířata utrpěly šok a po čase definitivně zdechly na chronický poškození plic a jater. Freony jsou těkavý látky vesměs těžší než voda - proto je pro větší efekt konzerva s myší převrstvená vodou s akvarijníma rybičkama.... V šedesátejch letech měli ochránci zvířat asi jiný starosti..

Testy na zvířatech prokázaly, že bílá umělá krev Oxycyte, založená na bázi perfluorokarbonu (PFC), snižuje při vážných poraněních mozku riziko jeho poškození téměř na polovinu. Perfluorokarbon, který je základem emulze, je kapalina, která je bez zápachu, je nehořlavá a má zhruba dvakrát takovou hustotu jako voda. Pro umělou krev byla tato sloučenina vybrána jednak z důvodu schopnosti přenášet kyslík a oxid uhličitý ale také proto, že jde o stabilní sloučeninu, která není metabolizovaná v tkáních. Zatímco průměr červený krvinky je 7,2 mikrometru a její životnost v organismu se pohybuje mezi 110-120 dny, průměr kapiček emulze PFC je menší než 0,2 mikrometru. Po podání této látky je veškerý PFC z těla vyloučen v průběhu několika let.


SRNKA from: SRNKA [8.11.06 - 21:51]

Co vykládá Zoe na Aldebaranu: Do budoucna se plánují i další termonukleární zbraně - tzv. zbraně čtvrté generace, které by se měly vyznačovat tím, že v nich bude termonukleární nálož zažehnuta explozí chemické trhaviny. V této souvislosti se již dlouho spekuluje o tzv. červené rtuti vyrobené poprvé ve středisku jaderného výzkumu v Dubně, v bývalém SSSR. Jedná se o polymer na bázi antimonu a rtuti, který je poté 20 dní vystaven radiaci v jaderném reaktoru, čímž je do jeho pásového spektra uložena tzv. Wignerova energie (jednou z pravděpodobných příčin havárie Černobylského reaktoru bylo uvolnění Wignerovy energie z grafitového moderátoru při přehřátí nitra reaktoru). Uvolněním Wignerovy energie z červené rtuti (např. jejím prudkým zahřátím) lze údajně docílit explozívního účinku stonásobně převyšujícího výbuch stejného množství TNT, což by při vhodné konstrukci zbraně mělo stačit k zapálení termonukleární reakce D+T. Termonukleární zbraň tohoto typu by se přitom dala vyrobit i v kufříkové verzi.

To sice zní hezky, ale nechce se mi moc věřit, že by do deformací chemický mřížky (která drží pohromadě díky chemickejm vazbám) bylo možný vložit víc energie, než odpovídá tý chemický vazbě. Wignerova energie je důsledek částečnýho rozstřílení krystalický mřížky rychlejma neutronama a gamma zářením, který je důsledkem vnitřního pnutí materiálu. Zahřátím takto narušenýho materiálu na nepříliš vysokou teplotu dojde k spontánní rekrystalizaci za vývoje tepla a atomy se navrátěj do svejch pozic. Podobný materiály jde připravit i mnohem jednodušejc, např. chemicky jako tzv. pseudomorfní krystaly. Např. některý podvojný sulfáty hliníku nebo železa sou zajímavý tím, že ačkoliv sou výborně rozpustný ve vodě, ve styku s ní se rozpouštěj velice zvolna. Když se namočej do roztoku čpavku nebo alkalickýho hydroxidu, ten krystal hydrolyzuje za vzniku sraženiny hydroxidu rychlejc, než se krystal stačí rozpouštět a nahražuje v krystalický mřížce sulfátový skupiny hydridovejma bez větší změny její struktury. Vznikne tak jakejsi vysoce amorfní "pseudokrystal" bohatej na energii se zajímavejma chemickejma i fyzikálníma vlastnostma, velmi reaktivní. Zahřátím dojde k jeho rekrystalizaci za vzniku žhnutí a jiskření.
V mineralogii se jako pseudomorfní často označujou materiály, který tvořej povlaky na dobře vyvinutejch krystalech jinejch minerálů, takže "klamou tvarem". Na obrázku nahoře je pseudomorfní Tinalkonit na krystalech boraxu a malachit.


SRNKA from: SRNKA [6.11.06 - 20:23]

Bomba z peroxidu a chlorovýho vápna. Přehrajete kliknutím nebo najetím myši na animaci...


SRNKA from: SRNKA [5.11.06 - 11:59]

Zaručeně přírodní krabička je udělaná z pomerančový kůry podle starýho africkýho receptu: kůra se obrátí naruby a namočí na několik dní do vody, čímž zvláční. Pak se natáhne na kopyto a vysuší.


SRNKA from: SRNKA [4.11.06 - 23:15]

Jednoduchej pokus se smetanou na vaření (10% tuku), barvičkama a trochou saponátu demonstruje tzv. Marangoni nestabilitu. Tzv. "slzy silnýho vína" (kapky alkoholem bohaté kapaliny, vznášející se nad meniskem hladiny vína ve vinné sklence) a rychle se pohybující šlíry v mýdlové bublině jsou další příklady nestability, vznikající v důsledku změn povrchového napětí. Jaxe blána bubliny ztenčuje, ubejvá v ní mejdlo a tím roste její provrchový napětí. Do ztenčený oblasti pak natejká nová kapalina, která efekt ztenčování kompenzuje. Proto povrch kapliny intenzívně víří.


SRNKA from: SRNKA [4.11.06 - 22:56]

ACD/ChemSketch je nástroj pro pohodlné kreslení různých chemických struktur a vzorců. Vytvořené struktury lze vytisknout nebo exportovat do formátů PDF, WMF, BMP, TIFF a dalších. Program spolupracuje i z formáty obdobných programů např. MOL, SKC, RXN, CHM a dalšími. FW verze produktu je zdarma pro nekomerční a vzdělávací účely.


SRNKA from: SRNKA [3.11.06 - 22:05]
Vejce naložený přes noc do octa se změní v průhlednej pružnej míček, ve kterým je možný pozorovat žloutek, protože kyselina octová rozpustí jeho vápenitou skořápku, zatímco oxid uhličitej uniká do vzduchu..

2 CH3COOH + CaCO3 → (CH3COO)2Ca + H2O + CO2.

V roztoku zůstane vápená sůk kyseliny octové, čili octan vápenatý, kterej byl taky odpadním produktem výroby methanolu suchou destilací bukového dřeva. Zahříváním dřeva za nepřístupu vzduchu v retortě vnikaj dehtový páry s obsahem kyseliny octové. Ty se promyvaly vápnem a z vysušenýho bezvodého octanu se kyselina octová uvolnila působením kyseliny sírové.

(CH3COO)Ca + H2SO4 → 2 CH3COOH + CaSO4.

Tímhle způsobem se na počátku 20. stol. vyráběla veškerá ledová (bezvodá) kyselina octová. To je žíravá, ostře páchnoucí kapalina, která se používá např. pro lepení plexiskla. Rozpouští spoustu látek, od vody po alkohol, síru nebo jód. Vysoce koncentrovaná je značně agresivní a může způsobit při kontaktu s kůží rozsáhlé popáleniny; její nebezpečnost tkví v tom, že se poleptání projevuje až s několikahodinovým zpožděním, kdy je tkáň zasažena do značné hloubky. Zahříváním octanu vápenatýho se taky v předminulým století připravoval aceton, další důležitý rozpouštědlo.


SRNKA from: SRNKA [26.10.06 - 00:41]

Největší uměle připravená fraktálovitá molekula komplexu železa a ruthenia, vyfocená pomocí TEM na zlatým povrchu při 2 K.


LIMJOF from: LIMJOF [25.10.06 - 11:40]
Na nerez jsou nejvetsi svinstvo chloridy!
LUCIFER from: LUCIFER [20.10.06 - 10:15]
PLACHOW [20.10.06 - 09:43] s teflonem to asi - logicky - nereaguje, s nerezem jo! Nejde o to ze by se to napeklo, ale ze se to uplne vzere do toho nerezu...
MARCELLUS from: MARCELLUS [20.10.06 - 09:58]
SRNKA [20.10.06 - 01:20]: no ja jsem si prakticky jisty, ze tech karbonylu co z lidskeho potu vznikaj bude cela rada...:-)))
PLACHOW from: PLACHOW [20.10.06 - 09:43]
Já jsem zrovna včera dělal kaštany na teflonový pánvi. A buď není nic na tom černým vidět, nebo jsem měl nebarvící :-)
PLACHOW from: PLACHOW [20.10.06 - 09:08]
Znám člověka, kterýmu zkorodoval od potu stylus od PDAčka.
AHASVER1 from: AHASVER1 [20.10.06 - 08:25]
Někteří lidé se zvláště agresivním potem zahrají na kytaru a struny zreziví za několik hodin.
LUCIFER from: LUCIFER [20.10.06 - 08:04]
Heh, dotaz na pany chemiky - co muze byt tak agresivniho v normalnich jedlych kastanech, ze se to dokaze zazrat do nerezove panvicky tak ze to jednoduse NEVYCISTITE ?! Nicim, uplne se to zazere do kovu - jedine to zbrousit. (klasicke drhnuti praskem nestaci, normalne tam porad zustavaj sedohnede fleky)

...ano, pekl jsem si kastany na nerezove panvi, manzelka z toho mela velkou radost :o))))
WOLFRAM from: WOLFRAM [20.10.06 - 02:10]
takze ono vlastne nesmrdi to zelezo, ale je to zreagovany lidsky pot. Mimochodem, kdyz jsem uz u tech smradu, tak na cerneni zeleza (takove falesne brynyrovani) se pouziva jakasi modra vodicka. Odstin jako roztok skalice modre. Ta kdyz se dostane na ruce, tak to smrdi jako psi ksiry a tezko se to odstranuje - o flekach ani nemluvim.
SRNKA from: SRNKA [20.10.06 - 01:20]
Každý jistě zná typický zápach, který ucítíme při práci se železem. Poslední výzkumy ukázaly, že jde o poměrně jednoduchou organickou sloučeninu 1-okten-2-on, CH2=C(CO)(CH2)5CH3, který vzniká rozkladem ze zoxidovaných tuků z lidského potu. Jako redukční činidlo při jeho syntéze poslouží železnaté ionty, které z železa vznikají korosivním působením lidského potu.
SRNKA from: SRNKA [14.10.06 - 20:47]

Proč sou kytky tak dobrý ve fotosyntéze? Vychytávaj světlo hned na dvou vlnovejch délkách současně. Oba zachycený fotony navíc napumpujou jedinou molekulu zelenýho listovýho barviva chlorofylu, takže ta potom může vydat energii, která je součtem energie obou fotonů a odpovídá vlnový délce ultrafialovýho záření s vysokou energií, který se běžně ve slunečním spektru nevyskytuje.

A boost for solar cells with photon fusion

Nedávno se něco podobnýho podařilo demonstrovat s pomocí tenký vrstvy octaethyl porfyrinu (barvivo příbuzný chlorofylu) and diphenylanthracenu na platině - světlem nabitá vrstva prvního barviva po ozáření zeleným světlem předala svou energii druhýmu barvivu a proměnila světlo na modrý. Je jasný, že tohle vylepšení může významně zvýšit účinnost solárních článků. Je tu jenom jeden drobnej háček: tyhle barviva se na světle postupně rozkládaj takže je kytky musej v listech obnovovat. Aby byly solární články trvale efektivní, musej se tuhle vlastnost naučit taky.


SRNKA from: SRNKA [10.10.06 - 22:02]

Karosérie tvořená uhlíkovým kompozitem, se zvýšenou odolností proti poškrábání. Nevýhodou je vysoká hořlavost..

http://www.dusky.sk/pics/2006-10/2623_ATT3091282.jpg http://www.dusky.sk/pics/2006-10/2623_ATT3091283.jpg


SRNKA from: SRNKA [9.10.06 - 23:18]
ATTU: ...a malachitová zeleň je vobyčejnej zelenej inkoust.
ATTU from: ATTU [9.10.06 - 21:54]
EXISTENZ [9.10.06 - 21:31] Je to opravdu to stejné?
http://www.akvarista.cz/web/shop/item-sera-med-professional-protazol-25ml

Jestli je to obyčejná malachitová zeleň, pak je to nehorázně předražené.
ATTU from: ATTU [9.10.06 - 18:32]
Jen pro zajímavost neví někdo co je to bis(4-dimethylamino-phenyl)-phenylmethyliumhydroxid? Narazila jsem na to a nějak nemůžu zjistit co by to mohlo být za látku. :-(
SRNKA from: SRNKA [7.10.06 - 17:25]

Jak zde bylo už několikrát uvedený, DNA se pro výrobu bílkovin v buňce nepoužívá, protože by se rychle poškodila. Po rozdělení buněk má každá buňka jen jedinou molekulu DNA, která jí musí vydržet celej život, proto první, co se musí hned po svým rozdělení udělat, je vyrobit z ní pracovní kopie - tzv. templáty (t-DNA), který jsou uložený v jádře buňky. Ty jsou ale zrcadlovým obrazem svýho vzoru a proto se k syntéze bílkovin (protoeosyntézu) nehodí. Krom toho je jejich vlákno příliš dlouhý, protože kóduje výrobu tisíců typů proteinů, práce by sním s ním nemotorná a pomalá. Na místo toho v buňce plave spousta krátkejch molekul RNA, každá slouží jako konečnej podprogram pro protesyntézu konkrétního typu bílkoviny.

Přepisováním DNA do RNA (tzv. transkripcí) se zabejvaj speciální enzymy (transkriptázy), tzv. RNA-polymerasy . Sou poměrně velký (obsahujou asi 60.000 uhlíkovejch atomů), ale ne zas tak velký jako ribosomy, ve kterejch probíhá konečná syntéza bílkovin. Na rozdíl od syntézy bílkovin probíhá přepisování DNA mnohem pomalejc, rychlostí jen asi 30 nukleotidů za vteřinu. Jsou prostě orientovaný na přesnost, ne na výkon. RNA polymerasa se skládá z několika podjednotek, jejichž počet a tvar je různej podle typu RNA, která se zrovna vyrábí. V roztoku se na templátový DNA poskládaj úplně samy za vzniku tzv. iniciačního komplexu. Jeho účelem je zabránit tomu, aby polymerace RNA začala dřív, než jsou všechny části molekuly připravený k funkci v jiným místě, než odpovídá přesnýmu začátku genový sekvence.

Když RNA polymeráza kopíruje šroubovici DNA, jede po přepisovaným vláknu jako vlek po lanovce. Proto je v RNA polymeráze zvláštní úsek (tzv. doména) sloužící jako „svorka“. Ta se pevně „zamkne“ kolem DNA ve chvíli, kdy se v jiném místě enzymu spustí syntéza RNA. „Svorka“ se opět otevře, až když syntéza RNA skončí. Z DNA se přitom zkopíruje jen ten kousek, kterej slouží k výrobě specifický RNA (tzv. gen). Když všechno probíhá na plný obrátky, je vlákno DNA posázený molekulama RNA-transkriptázy v pravidelnejch rozestupech, ze kterejch pomalu vylejzaj vlákna nově vyrobený m-RNA jako stromeček. Jeho délka odpovídá právě kopírovanýmu genu. Roger Kornberg, kterej tenhle mechanismus (viz Flash animace) se svým týmem detailně prostudoval před týdnem obdržel Nobelovu cenu 2006 za chemii. Na fotce vpravo je se svým otcem, kterej za podobnej výzkum obdržel Nobelofku v roce 1951.


SRNKA from: SRNKA [7.10.06 - 11:58]

Měděná destička se při zahřívání pokryje vrstvou černýho oxidu měďnatýho CuO. Pod ní je hnědočervená vrstva oxidu mědňýho Cu2O, která má polovodivý vlastnosti (tzv. cuproxovej usměrňovač) a může sloužit jako jednoduchej solární článek, samozřejmě s nepatrnou účinností.

WOLFRAM: Kdybych ti to označil jako éčko a namíchal do šumáku, tak to slupneš jako malinu.
SRNKA from: SRNKA [7.10.06 - 11:25]

WOLFRAM: Krása je záležitost charakteru, ale je pravda, že tzv. Auripigment As2S3 patří k nejhezčím minerálům vůbec a po rozemletí slouží jako kanárkově žlutej malířskej pigment, kterej se výborně spojuje s olejem. Neni ale k jídlu a po zahřátí silně smrdí po česneku, jako všechny arsénový sloučeniny.


SRNKA from: SRNKA [7.10.06 - 05:19]

Sulfid arsenitej As2S3 je sloučenina síry a arsenu, která je za tepla plastická a po ochlazení tuhne na sklo, který má využití v infračervený optice, protože propouští jen červený a infračervený světlo. Protože je těkavej, jde ho čistit vakuovou destilací.


EXISTENZ from: EXISTENZ [3.10.06 - 12:13]
Tyhle "houby" jsou prd, v Breclavi jede "nekonecna housenka", ktera ma snad 2x3 metry v prurezu. Pak z toho rezou molitanovy madrace.
SRNKA from: SRNKA [2.10.06 - 23:07]

Vědátoři z koncernu Bayern studujou vzorky polyuretanový pěny s výsledky počítačový simulace. Cílem bylo zjistit optimální uspořádání pěny při vyplňování formy tak, aby ve ní nevznikaly velký bubliny.

As predicted: Dr. Bolko Raffel (left) and Dr. Peter Wulf compare the simulation with the laboratory test.


SRNKA from: SRNKA [2.10.06 - 20:22]

Osmiminutovej animovanej pohled do nitra buňky vytvořenej v programech LightWave a Adobe After Fx. Vyžaduje ShockWave plugin direct download. Pokud moje audita sledujete, jistě tam rozpoznáte pochodující myosinový chňapky, proteosyntézu, telomeraci a další animace z dřívějška.

XVIVO, a scientific animation company near Harford, CT, created this molecular animation using NewTek LightWave and SOFTIMAGE XSI XVIVO also relied heavily on PDB (Protein Data Bank) Reader, another LightWave plug-in well known in the scientific animation community that brings in both the point cloud data and XYZ coordinates for all the atoms in a protein XVIVO lead animator John Liebler discovered Happy Digital’s HD Instance, what he now refers to as a “magic plug-in for instancing,” for global motions through displacements.

Míň esteticky působivej, ale pedagogicky hodnotnější je Human genome animation (download flash)


SRNKA from: SRNKA [27.9.06 - 20:05]

Na vzduchu wolframový vlákno (provozní teplota kolem 2200 ºC, u halogenových lamp až 2700 ºC) rychle shoří za vzniku nažloutlého dýmu oxidu wolframového WO3 (minerál tunstgenit). To je za normální teploty nažloutlá tuhá látka, za  vysoký teploty sublimuje, proto se z hořícího vlákna odpařuje tak dlouho, dokud úplně neshoří. Oxid wolframovej byl jeden čas testovanej jako materiál do tzv. electrochromickejch displejů a samoztmavovacích filtrů: injektováním elektronů ho totiž jde vratně zredukovat na tmavomodrej oxid wolframičitej. Nevýhoda je, že k úplný změně barvy dojde po teprve několika vteřinách až jedné minutě, ani stabilita při opakovanejch cyklech není nijak vynikající, proto wolframový displeje nikdy neopustily laboratoře.


SRNKA from: SRNKA [25.9.06 - 23:04]

Oxidy dusíku (tzv. NOx) ve stříkačce můžou sloužit jako pěkná demonstrace hned několika termodynamickejch principů současně. Plyn pod pístem je oxid dusičitej, což je za nízký teploty bezbarvej plyn tvořenej dimerními molekulami oxidu dusičitýho N2O4. Zahříváním se dimer rozkládá na molekuly NO2 kterej je díky dusíkovýmu radikálu hnědočerveně zbarvenej, asi při 150 ºC je rozklad úplnej.  

            N2O4 =====> NO2 + NO2

Při stlačení nejprve dojde k adiabatickýmu zahřátí plynu - energie dodaná k jeho stlačení se přemění na teplo. Tím se rovnováha posune ve prospěch rozkladu na hnědej monomerní NO2. Protože je ale zvýšení tlaku pro tvorbu monomeru nevýhodný, při ochlazení rychle dochází ke slučování monomeru zpátky na dimer - tím se objem plynu sníží na polovinu a molekulám se "uleví". Tato reakce ale probíhá zřetelně pomalu, takže k odbarvení směsi nedojde okamžitě. Že se přitom neuplatňuje jen ochlazení, ale skutečná chemická rovnováha je vidět ze ztmavnutí směsi při opětovném uvolnění tlaku. Tím by se měl plyn ochladit a ještě víc odbarvit. Jenže uvolnění tlaku podporuje rozkládání bezbarvého dimeru na barevnej monomer a proto směs naopak ještě trochu víc ztmavne. Systém se přitom vlastně snaží působit proti právě působící změně, tomuhle efektu se říká LeChatlierův princip: každá změna termodynamickýho systému vyvolává odezvu, která se snaží tu změnu kompenzovat.


SRNKA from: SRNKA [24.9.06 - 23:34]

Na animacích Drewa Berryho v Maya 6.0 si může prohlídnout různý situace ze života molekul DNA. Na levý animaci je znázorněný rekurzívní skládání šroubovice DNA do chromozomů (kyselá molekula DNA se přitom obaluje zásaditými histony, který ji při dělení buňky chrání před poškozením). Uprostřed je výroba pracovní kopie mRNA z DNA, která se v buňce používá pro syntézu proteinů místo DNA, aby se cenná molekula v prostředí buňky nezničila.

Vlastní výroba bílkovin z aminokyselin na ribosomech je znázorněná na animaci vpravo (pod obrázkama sou linkovaný původní QuickTime animace). Aminokyseliny (na animaci vyznačený červeně) nevstupujou do reakce přímo, jsou nejprve navázany na držátka, aby mohly bejt v ribosomu dopravený na přesně určený místo a spojený dohromady jako zoubky v zipu. Vzniklá bílkovina se rychle krabatí a smotává a sama se vytahuje z ribozomu. Celej cyklus se opakuje rychle, v optimálním případě až dvacetticíckrát za vteřinu tak dlouho, dokud ribosom nenarazí na triplet bází, který nekódujou žádnou aminkyselinu, čímž se program ukončí, řetězec bílkoviny se přeruší - takže čerstvě vyrobená molekula bílkoviny odplave a na ribosomu se zahájí syntéza dalšího řetězce. Vpravo je znázorněnej rohatkovej mechanismus, se kterým ribosom sešívá řetízek aminkyselin dohormady.

DNA, DNA Chromosome Wrapping, DNA Replication, Central Dogma: Transcriptxion Initiation Complex, Central Dogma: Transcriptxion (DNA to RNA), Central Dogma: Translation (RNA to Protein), Recombinant DNA, Haemoglobin and Sickle Cell Anaemia
WOLFRAM from: WOLFRAM [20.9.06 - 05:58]
Trochu me znervoznila veta: "Zvířata žila s umělou rohovkou v oku po dobu osmi týdnů bez nejmenších problémů." Ja bych rad zil bez problemu dele
SRNKA from: SRNKA [19.9.06 - 16:50]

Základem nový umělý rohovky je hydrogelový disk s průhledným středem a systémem jemných pórů na periferii. Tyto póry jsou připraveny pro buňky, které do umělé rohovky vcestují po implantaci hydrogelu do oka.  Buňky nacházejí v pórech ideální podmínky a vylučují do okolí kolagen, jehož vlákna propojí hydrogel s okolní tkání. Takto uchycený hydrogel nakonec přeroste v oku průhlednou vrstvou epiteliálních buněk. Svrchní vrstvu tvoří molekuly polyetylénglykolu. Ty chrání materiál před akumulací proteinů a potlačují zánětlivé procesy. Spodní vrstva se skládá z molekul kyseliny polyakrylové (vzorec vpravo), jež vyniká vysokou absorpcí vody.


BLASNIK from: BLASNIK [11.9.06 - 11:19]
Myslim, ze ses o audit vedle?-)))

*Disclaimers
WiFi Speed Spray is safe and effective when used as directed. However, the product is known to the State of California to cause cancer; developmental toxicity; and/or male pattern baldness. For outdoor use only. Do not use near electrical appliances. WiFi Speed Spray? should not be used in the presence of pregnant women, women who have been pregnant, or women who may some day become pregnant. Keep away from children and household pets (especially birds). Do not take internally. If a persistent cough or partial paralysis develops, consult a physician, Made in Malaysia, by Malaysians. Not intended for use by Malaysians.

SRNKA from: SRNKA [8.9.06 - 08:21]

Když teče vodovodem málo vody, zvýšíme tlak, vyčistíme trubky, nebo koupíme širší. Když máme pomalé ADSL, připlatíme poskytovateli. Co ale dělat, když vázne bezdrátové spojení ADSL modemu a počítače? No přece použít WiFi Speed Spray!

  

Rozstříkáte jej na cestu bezdrátového signálu (???) a vaše datové přenosy se zrychlí na maximum. Na homepage produktu se dozvíte, že kapalina je kompatibilní se systémy Windows i Lunux (máte-li Mac, máte pravděpodobně smůlu), prohlédnout si můžete i vzorec, který přesně vysvětluje princip fungování. Láhev s rozprašovačem pořídíte za 27 dolarů s plnou zárukou vrácení peněz!


SRNKA from: SRNKA [8.9.06 - 08:13]

Praktický využití uhlíku ve formě diamantu. Rozhodně praktičtější, než ho nesmyslně nosit v kovový obroučce na krku nebo na prstu. Padající kamínky váži celkem 10000 karátů a cena hodin se tak vyšplhá až k 6400000 dolarů.


SRNKA from: SRNKA [6.9.06 - 00:24]

Nanokrystalky v podobě kytiček z oxidu zinečnatýho by mohly usnadnit detekci alkoholu, protože jeho páry měněj elektrickou vodivost ZnO.


PLACHOW from: PLACHOW [3.9.06 - 15:18]
Rozhodně. A že jim to nevyšlo, tak teprve pak objevili "Select" a SPZtku kompletně vodsmahli :-) Ale ještě to nejsou hardcore telešoping-mágové, to by ta první fotka musela bejt černobílá :-)
SRNKA from: SRNKA [3.9.06 - 12:36]
PLACHOW: Myslíš jako, že tu ceduli rači vybělili aji s autem, protože ve Fotoškopu neexistuje funkce "Select"..?
PLACHOW from: PLACHOW [3.9.06 - 11:21]
Muehehehe, to je cool foto, naprosto doknalej příklad telešopingových "před a po"... Takže ten sprej je tak dokonalej, že mění optické vlastnosti nejenom PZ, ale i zadního nárazníku, víka kufru a dokonce i okolí pod a vedle auta :-)))
Holt, nejlépe se pozná účinek tohoto báječného spreje ve fotošopu :-))
SRNKA from: SRNKA [2.9.06 - 23:19]

PhotoBlocker spray se aplikuje na poznávací značku a jeho optické vlastnosti údajně zajistí, že ji policejní systémy nedokáží identifikovat. A když už vás orgán zastaví, pouhým pohledem nic nepozná. Americký produkt nakoupíte na hranici české ilegality za 30 dolarů.


SRNKA from: SRNKA [31.8.06 - 23:41]

Baktérie pohání rotor z oxidu křemičitýho vyleptanýho na křemíkový podložce o průměru 20 mikrometrů jako křeček kolečko momentem 5 x 10 -16 Nm.


SRNKA from: SRNKA [28.8.06 - 21:50]
LIMJOF: Ber v úvahu, že z několika vzájemně si odporujících mainstream teorií může bejt jen jedna správná, zbytek je prostě stejná pavěda, jako ta pí voda.
Takže když si to přeberu, nejmíň dvě třetiny vědců se živěj pavědou, která bude dřív či později stejně vyvrácena. U tý pí-vody je to aspoň na první pohled jasný.
MARCELLUS from: MARCELLUS [27.8.06 - 12:08]
ROM [26.8.06 - 18:53]: sorry mel jsem napsat hybridizace...no proste jednoduše řečeno molekula vody neni přimka páč obsahuje nevazebné elektrony které stlačují raménka vazem vodíku k sobě, čímž mění tvar molekuly na lomený...
SRNKA from: SRNKA [27.8.06 - 08:50]

Aji jednotlivý molekuly můžou vystupovat jako samostatný magnety, čímž se otvíraj nový možnosti v záznamový technice. Na obrázku je Mn84O72(O2CMe)78(OMe)24(MeOH)12(H2O)42(OH)6]·xH2O·yCHCl3 (1·xH2O·yCHCl3) vzniklá alkoholýzou [Mn12O12(O2CMe)16(H2O)4]·4H2O·2MeCO2H (2) pomocí manganistanu tetrabytylamonia v  metanolu. Mangan je prvek příbuznej železu a často se používá jako součást magnetů. Reakce je podobná přípravě oxidů, který se používaj jak magnetický materiály na magnetofonový pásky. Molekuly jsou vlastně krátký polymery (oligomery) těchle oxidů, kde vodu nahražujou moleluly alkoholu, což umožňuje řídit tvar vnziklý molekuly. Prstencovitý obří molekuly vytvářej sloupcovitě uspořádaný tmavě hnědý magnetický krystaly.


ROM from: ROM [26.8.06 - 18:53]
MARCELLUS [26.8.06 - 18:25] Nejsem si jist, zda je to prave vodikový mustek spíš bych si vsadil na dva elektronové páry v konfiguraci sp2d2 wtf to je?
ROM from: ROM [26.8.06 - 18:52]
H_A_N_S [26.8.06 - 18:18] SRNKA [26.8.06 - 14:56] Jak potom ta molekula vody (orto-H2O) vypadá? A když tam není vodíkový můstek, který by držel atomy vodíku v charakteristickém úhlu, je to ještě voda? co je to orho H2O voda v tom nalinkovanym clanku o ni nic neni
ROM from: ROM [26.8.06 - 18:51]
SRNKA [26.8.06 - 14:56] H_A_N_S Voda muže bejt "slabě" pravotočivá či levotočivá, ne sice kvůli svý makroskopický struktuře, ale kvůli tomu, že vodík může existovat ve dvou formách v jakych formach muze existovat vodik? jako ze krome protonu ma v jadre i neutron? nebo dva? potom je tech forem vic nez dve ne?
SRNKA from: SRNKA [24.8.06 - 18:03]
AHASVER1: Moderní materiál si můžeš přece koupit v tom sprejíku - takhle přece celá ta diskuse začala...;o)
Ale zajímalo by mě, co by se stalo, kdybysi stan napajcoval Lucofobem, nebo něčim podobnym....
PLACHOW from: PLACHOW [24.8.06 - 11:38]
Já bych tedy použil imregnaci skládající se ze dvou kroků: 1)vyhodit starej stan, 2) koupit novej impregnovanej moderními materiály
AHASVER1 from: AHASVER1 [24.8.06 - 10:24]
kalafunou se impregnují leda cívky do TV..
MARCELLUS from: MARCELLUS [24.8.06 - 10:01]
AHASVER1 [24.8.06 - 08:33] : no aj nevim..chces aby to bylo impregnovane, nebo abys pouzival materialy prio 21 stoleti?
AHASVER1 from: AHASVER1 [24.8.06 - 08:33]
SRNKA: No to je pěkné, ale myslím, že doba stanů z hrubého sukna impregnovaných kalafunou, parafínem a vazelínou je už trochu out-of date.. spíš jsem myslel něco na modernější materiály.
SRNKA from: SRNKA [23.8.06 - 22:15]
EXISTENZ: Třeba v kyselině dusičný se polyetylén bezezbytku rozpustí... Řekl bych, že takový ty bílý klouboučky budiu z něčeho odolnějšího...
AHASVER1:

IMPREGNACE STANOVÉHO PLÁTNA

Možná jste našli někde na pude staré stanové plátno či celtu a je vám líto ji vyhodit. Jak to však udělat, aby se dala znovu používat?

Především vyspravit. Opravit dírky, sešít trhliny (nejlépe přešitím záplaty z kousku stanového plátna), doplnit popruhy atd. Teprve, když je takto stan „mechanicky“ upraven, přikroč k nové impregnaci, aby byl opět nepromokavý. Aby impregnace stanu dobře dopadla, musíš nejprve stan důkladně promočit vodou. Nejde-li to dobře, vyper stan ve vlažné (ne vařící!) vodě a trochou mýdla a pak důkladně vodou vyper, aby všechno mýdlo i s nečistotou se vypláchlo. Teprve nyní přikroč k impregnaci,. Potřebuješ k tomu :

Připravíš si tyto roztoky:

Roztok I - 120 g kalafuny rozetři na jemný prášek a nasyp do pětilitrového hrnce (smaltovaného). Přidej pul litru vody, dobře promíchej (vznikne řídká kaše), a přidej pak 30 g louhu sodného. Míchej dřevenou vařečkou a postav na plotnu. Udržuj za stálého míchání 20 min ve varu. Pak doplň vodou na 5 litru a zahřej tak, aby roztok byl mírně teplý (nesmí pálit, ale hrát na ruku).

Roztok II - V jiné pětilitrové nádobě (ne železné ani hliníkové), nejlépe dřevené, rozpust 90 g modré skalice  v 5 litrech studené vody.

Postup impregnace:

Promočené a dobře vyždímané stanové plátno ponor do roztoku I (asi 40o C teplý) a mírně promíchávej dřevenou vařečkou, aby se celé plátno důkladně roztokem promočilo. Plátno zůstane v roztoku I 15-20 min. Pak plátno vyjmi, mírně vyždímej nebo nechej dobře okapat a pověs na šňůru, aby poněkud uschlo. Polosuché (když přestane odkapávat roztok I) ponor do studeného roztoku II a opět promíchávej, aby se dokonale napojilo. V roztoku II zůstane plátno 20-30 min, pak je vyjmi, mírně vyždímej, vymáchej dvakrát nebo třikrát ve vodě a zavěs k usušení.

Impregnací se plátno zabarví zelenavě. Takto impregnované stany vydrží největší liják a nepromoknou! Impregnaci lze ještě trochu zlepšit tím, že impregnovaný a suchý stan velmi lehce (jen povrchově) potřeme (měkkým kartáčkem) roztokem :

 Ale nesmí se tím plátno provlhčit! Jen povrchově lehce nanést!


AHASVER1 from: AHASVER1 [23.8.06 - 15:50]
na žluté HCL byl vždycky špuntík klobouček z PE
EXISTENZ from: EXISTENZ [23.8.06 - 12:24]
Ja bych zas potreboval vedet, z ceho se delaj spunty na lahve s kyselinama. Mam za to, ze z normalniho polyethylenu, ale ted na me nastoupil nejakej chytrak a ten tvrdi, ze jedine fluorotermoplasty vydrzi...
AHASVER1 from: AHASVER1 [23.8.06 - 09:01]
Srnka: Vraťme se k paxi - nemáš nějaký jednoduchý recept na impregnaci stanu? Bylo v tom myslím draselné mýdlo a kamenec..všechno je dnes ve spreji a naimpregnuje to 20 cm2.
SRNKA from: SRNKA [18.8.06 - 21:42]

Antrachinon (antradion, 9,10 antrachinón, 9,10-Dihydro-antra-9,10-dion, 9,10-antracendion, antracen-9,10-chinon nebo 9,10-dihydro-9,10-dioxoantracen čili Hoelite, Morkit, Corbit...) vznikající oxidací anthracenu z kamenouhelnýho dehtu patří mezi ceněnou surovinu pro výrobu barviv, ornitologové ho používaj i jako repelent při hnízdění ptactva. Nedávno se ale pro něj našlo i další použití v nanotechnologiích: molekuly antrachinonu se na povrchu mědi samovolně uspořádavaj do pěknejch voštinovitejch útvarů ve tvaru včelího plástu.

Molecules spontaneously form honeycomb network featuring pores of unprecedented size


SRNKA from: SRNKA [15.8.06 - 00:55]

Tým vedený Ludwigem Bartelsem se stal prvním na světě, který vytvořil molekulu, která se dokáže pohybovat přímo a po hladkém povrchu. Přitom však napodobuje chůzi typickou pro člověka – tedy po dvou nanokončetinách. Molekula s názvem 9,10-dithioanthracen (v triviálním označení DTA) má dvě funkční skupiny,  fungující stejným způsobem jako lidské nohy. molekuly se standardně pohybují ve zcela libovolnejch směrech, pokud je jim dodána energie ve formě tepla. DTA se však pohybuje jen po jediné přímce. A dokonce zachovává tento směr, i pokud se postrčíme do strany miniaturní sondou. Bartels jednou pozoroval molekulu, která udělala 10000 kroků bez jediného přešlapu. Mohla by tak sloužit jako první prakticky využitelnej příklad Maxwellova démona, kterej mění neuspořádanej tepelnej pohyb molekul na fyzickou práci - stačí ji jen zapřáhnout do ohlávky...


EXISTENZ from: EXISTENZ [14.8.06 - 20:20]
www.chem1.com/CQ/clusqk.html tady se jeden profesor v duchodu trochu nasral. Pokud vas zajimaj Structure-Altered Water a Water clusters, tak hura do toho :)
SRNKA from: SRNKA [12.8.06 - 23:51]
LIMJOF: Za prvý se vazby nejenom trhaj, ale i obnovujou, jinak by stačilo předmět utrhnout a pak už by klouzal bez problému. Druhak do chemie patří slučování molekul stejně jako jejich rozklad, spojování chemickejch vazeb stejně jako jejich trhání.
LIMJOF from: LIMJOF [12.8.06 - 23:38]
SRNKA [10.8.06 - 23:53]Tření je z větší části chemickej proces..to bude asi nedorozumění, přeci při chemickým procesu dochází ke změně chemické struktury chemických látek při tomto procesu dochází ke změnám v rozmístění elektronové hustoty v molekule , ale tření je mechanický proces i kdyby se trhaly molekuly nevytvoří se chemicky nová latka !
SRNKA from: SRNKA [11.8.06 - 00:06]

Další animace na elektronovejch orbitalech znázorňuje průběh dvou známejch chemickejch reakcí - tzv. Diels-Alderovy reakce (viz schéma reakce vpravo) a skládání polypetidů do sekundární struktury bílkovin. Elektronový obaly se vzájemně odpuzujou a při přiblížení molekul se kolem atomů uhlíku přelívaj jako kapičky rtuti.


SRNKA from: SRNKA [10.8.06 - 23:53]

Většina lidí si myslí, že tření je důsledkem toho, že materiály sou nerovný a nějaký špičky přitom zapadaj do jamek a kdesicosi - ale chyba lávky! Tření je z větší části chemickej proces, nikoliv fyzikální. Dá se na to jednoduše přijít tak, že některý inertní látky (např. teflon) sou mnohem kluzčí, než leckterý materiály s fyzikálně rovným povrchem (jako je sklo). To nasvědčuje tomu, že za tření ve skutečnosti může chemická reakce, trhání a následný obnovování chemickejch vazeb na povrchu. Molekuly oleje mažou právě tak dobře proto, že obalej povrch inertní chemickou látkou a povrchový reakce pak díky tomu neprobíhaj tak snadno.


SRNKA from: SRNKA [10.8.06 - 23:34]

Animace modelu hemoglobinu, enzymu hexokinasy a citrátový syntézy vám muže dát představu, jak probíhaj makromeolekulární reakce v živejch organismech...
Vpravo se vrtí malá molekula acetofenonu...

MOVIE MOVIE MOVIE


LUCIFER from: LUCIFER [22.7.06 - 10:30]
Ad dia-paramagneticky - kyslik je paramagneticky, vyuziva se toho v pristrojich pro mereni kysliku ve spalinach v prumyslu, tak me napada - co tim padem kyslik a zemsky magnetizmus? Bude to mit nejaky meritelny dopad, nebo je to v srovnani ze zbytkem vlivu mizive nepodstatne a vsude je stejnych 21% ?
SRNKA from: SRNKA [21.7.06 - 20:07]

Grafit je příklad materiálu, který drží pohromadě jen Casimirův jev a rezonance elektronů napříč vrstvama. Povrch grafitovejch (uhlíkovejch) atomů na wolframový elektrodě pod zatím největším rozlišením dosaženým pomocí AFM (Atomic Force Microscopy) Měření povrchu se provádí drobným wolframovým hrotem, kterým se skenuje v nepatrné vzdálenosti povrch a vyhodnocují se přitom síly, který působěj na hrot. Na skenovaným snímku je dobře vidět, že atomy uhlíku sou v grafitu uspořádaný v šestibokých vrstvách jako plástve medu. Jeho vrstvičky se lehce rozpadaj a loupou, proto se tuha maže a špiní ruce. Ale v rovině uhlíkovejch atomů je grafit pevnější, než diamant. Grafit je poměrně silně diamagnetickej a silnej magnet ho odpuzuje. Na obrázku vpravo je dobře vidět levitace grafitový destičky nad sinejma NbFeB magnetama

Tyhle grafitový placičky a kužele sou tlustý 30nm (asi 80 atomových vrstev) a jsou tvořený opatrným loupáním grafitu, nebo krystalizací uhlíku z par uhlovodíků za vysokejch teplot (tzv. graphen). Jsou ale nesmírně křehký a lámavý, proto se uhlíkový kompozity zpevňujou zalitím vláken nebo lupínků grafitu do organickýho nebo keramickýho pojiva, která je chrání před zlomením (obr. nahoře uprostřed). Polymer chrání grafitový monovrstvy před poškozením, na druhý straně mu dodávaj elektrickou vodivost. Vodivost grafitu způsobujou střídající se dvojný vazby mezi atomy uhlíku.

Carbon Onion

Vrstvy grafitu sou normálně placatý, ale přidáním přímesí lze uhlík donutit, aby se vrstva šestiúhelníkovejch atomů promíchala s pětiúhelníky, čímž se svine a roste do kužele jako papír svinutej do kornoutu. Nanotrubky zpravidla vznikaj z několika grafitovejch vrstev. Pokud se zahřejou průchodem elektrickýho proudu na vysokou teplotu jako vlákno žárovky, může jejich prostředek zkrystalizovat do struktury diamantu až o průměru 100 nm, což je pod AFM mikroskopem dobře vidět. Potřebnej tlak krátkodobě vznikne při ochlazování koncentrický struktury, která se přitom smrskne.


SRNKA from: SRNKA [21.7.06 - 19:30]
DAVAR: tady je k tomu nějaký povídání, ale praktický zkušenosti s tim nemam...
DAVAR from: DAVAR [21.7.06 - 14:14]
Ahojte - koukal jsem, ze se tu probiraji docela zajimave veci. Hlavne Srnka je zde zdroj pouceni-za coz mu dik. Mel bych dotaz: jak je to se "Stormglass tube", bourkovou sklenickou? Je to funkcni ci ne? Jednu mam v laborce za oknem, jiz cca 3 roky. Fakt je, ze se to meni, ovsem nejsem si jist, jestli dle pocasi ;-) Laborka je klimatizovana, 25C. Takze velkym kolisanim teploty to asi nebude...
SRNKA from: SRNKA [14.7.06 - 21:57]

Ukázka termochromního nátěru - jedná se o směs speciálních pigmentů, který sou citlivý na teplo. Takže pokud napustíte vanu nebo umyvadlo horkou vodou, tak vám takto krásně změní barvu (video). Cena jednoho cca 4 litrového balení barvy je něco kolem 150 dolarů.

WEIGHT: No vidiš - a ještě ke všemu chčiješ v noci do PET lahve...
PETERH from: PETERH [13.7.06 - 12:22]
Weight: Nabral si si asi vodu teplejsiu, ako bola rano teplota vzduchu v izbe. Alebo mas hnusnu vodu, ktora obsahuje nieco,co pohlcuje zo vzduchu nejaku jeho cast, CO2, O2 najcastejsie.
SRNKA from: SRNKA [12.7.06 - 22:39]

Molekula kyseliny olejový je velmi podobná červovitý molekule kyselině stearový s 18 uhlovodíkovými atomy v řetězci, na rozdíl od ní obsahuje uprostřed řetězce dvojnou vazbu. Ta způsobuje, že její molekula je zalomená a tužší, protože kolem dvojný vazby se uhlíkový řětezce nenůžou otáčet a obtížněji se orientují v tavenině. To způsobuje o něco nižší bod tání kyseliny olejový (13 ºC) oproti stearový, která je za normální teploty tuhá voskovitá látka. Kyselina olejová je v podobě glycerolesterů hojně obsažená ve slunečnicovým, řepkovým a zvlášť olivovým oleji, kterej je díky obsahu nenasycenejch kyselin velmi zdravej, protože je stravitelnější a nevytváří tak snadno cholesterolový pláty v srdečních tepnách.

magnetite-s.jpg (6843 bytes) afmnrod-s.jpg (5458 bytes)

Pokud se dlouhý řetězce kyseliny olejový nanesou na tenkou vrstvu, vytvořej monomolekulární film, jehož dvojný vazby se dostanou k sobě, takže mezi nima mohou tunelovat elektrony. Nedávno se podařilo pomocí filmů kyseliny olejový připravit detektor infračervenýho záření, skoro osumkrát citlivější než nejlepší polovodičový detektory, používaný pro noční vidění v armádních přístrojích pro noční vidění a termovize. Oproti polovodičovým filmům jsou taky mnohonásobně levnější. Na obrázku vpravo je struktura magnetitovejch nanočástic, obalenejch kyselinou olejovou o ccca 5 nm v průměru.

OSTROVAN: Měla....
SRNKA from: SRNKA [12.7.06 - 21:32]
WEIGHT: To mi připomíná, jaxem si kdysi odlil benzín do plastový láhve od octa a nechal pro strejce příhodu v garáži. Za pár měsíců zbylo místo benzínu ukrutný vakuum ve scvrklý lahvi. Benzínový páry evidentně prolejzaj plastem snáze, než molekuly vzduchu. Ve tvým případě ale spíš šlo o chlazení zahřátýho vzduchu v prostoru tý láhve. Krom toho se v těch chcankách mohly přes noc namnožit nějaký brebery, co vydejchaly zbytek kyslíku v tý lahvi
SRNKA from: SRNKA [12.7.06 - 01:02]

To zas bude ženskejch otrávenejch z sexu: Společnost Futura Medical spolu s velkou farmaceutickou firmou GlaxoSmithKline vyvinula speciální gel s pracovním názvem MED2002, který je schopen odstranit poruchy erekce. Účinnou složkou je desítky let starý lék proti angíně pectoris, nitroglycerin CH2(ONO2)CH(ONO2)CH2(ONO2), který je rovněž silnou trhavinou. Známější dynamit je vlastně nitroglycerin nasáknutý do rozsivkové zeminy. Funguje na stejném principu jako Viagra, Cialis či další orální léky proti impotenci. Napomáhá rozšíření cév v penisu, obdobně jako léky proti srdečním chorobám napomáhají rozšíření cév v srdci. V současné době začínají klinické zkoušky a společnost GlaxoSmithKline hledá 1.500 dobrovolníků, pochopitelně pouze mužů. Pokud dopadnou dobře, preparát bude uveden na trh v roce 2009. Výhoda gelu, který se nanáší přímo na penis je zjevná oproti orálním přípravkům. A protože účinná látka, trhavina nitroglycerin, je obsažena ve velmi malém množství, není třeba se bát explozivních účinků ani při tom nejžhavějším styku.


SRNKA from: SRNKA [9.7.06 - 14:09]

O oscilačních reakcích sme si tu několikrát povídali a dávali ukázky, ale až doposud se týkaly celkem speciálních systémů. Nedávno se ale podařilo zaznamenat oscilační průběh u docela obyčejný srážecí reakce při krystalizaci uhličitanu barnatýho z roztoku chloridu barnatýho a uhličitanu amonnýho v přítomnosti akrylátovýho kopolymeru na skleněným povrchu, což nasvědčuje tomu, že kmitavý a chaotický reakce můžou bejt v přírodě mnohem rozšířenejší, než se obecně soudí a uplatňovat se např. při vzniku života. Ostatně i tep našeho srdce je jednou takovou reakcí řízenej. Pod videem je linkovaný původní v originálním rozlišení (3,7 MB WMV).


SRNKA from: SRNKA [6.7.06 - 13:54]
LIMJOF: Já vim, dokonce se tim lepí rohovka po očních operacích, ale zjevně neni to žádná sláva...


LIMJOF from: LIMJOF [6.7.06 - 13:43]
Kyanoakryláty se používají i ke stavení krvácení na místech nedostupných zvenčí (třeba někde v hloubi mozku). Vpichem na stehně se do žíly zavede šlaušek, ten se pak pod RTG kontrolou prosouká cévním systémem až na místo krvácení a napumpuje se tam kyanoakrylát... Ale asi to nebude klasický vteřiňák z drogerie.
LIMJOF from: LIMJOF [6.7.06 - 13:39]
EXISTENZ [5.7.06 - 22:58]Kamarád ho dokonce ochutnal, když se snažil zubama uvolnit zatvrdlou špičku tuby. Je to už pár let a žádné příznaky otravy nepozoruji :-)
SRNKA from: SRNKA [5.7.06 - 23:14]
EXISTENZ: By mě zajímalo, co by vzniklo, kdyby se páry kyanoakrylátu smíchaly se čpavkem nebo něčim podobným v plynným stavu, prostě polymerace v plynný fázi na způsob vaty... Takhle třeba polymeruje čistej uhlík z acetylénu na karbin, přímo z plynný fáze roste třírozměrná uhlíková houba jak vločkovitý saze.
EXISTENZ from: EXISTENZ [5.7.06 - 22:58]
SRNKA [5.7.06 - 20:59]: no, vona voda obsahuje urcity mnozstvi OH iontu (ucili nas to ve skole, mozna by sem nekde nasel kolik ;), takze voda iniciator polymerizace kyanoakrylatu je. Btw. kyanoakrylaty jsou toxicky jak prase a jediny stesti je, ze driv nez nadelaj nejakou paseku, tak zpolymerujou. Na lepeni tkani se dneska pouzivaj trochu jiny veci, sice taky kyanoakrylaty, ale s delsim alkylem, jsou min toxicky... ale ani tak treba nemaj FDA approval.
SRNKA from: SRNKA [5.7.06 - 20:59]

Vytvrzování vteřinovýho lepidla je příkladem iontový polymerace, tedy reakce, která probíhá jako řetězová chemická reakce iontů, nikoliv neutrálních molekul či radikálů. Je katalyzovaná bázickejma látkama, který z výchozí molekuly vytvořej nukleofilní činidlo. Pro polymeraci běžnejch sloučenin, jako třeba esterů kyseliny akrylový je zapotřebí silně zásaditej katalyzátor, kterej by na vzduchu nebyl stálej, proto se v dentakrylu používá radikálová polymerace. Pokud se ale na akrylát naváže silně kyselá skupina, stačí k vyvolání řetězovitý reakce i zásaditost amoniaku, aminokyselin obsaženejch v potu, nebo dokonce vzdušná vlhkost. Na tomto principu funguje tzv. vteřinový lepidlo, obsahující kyanoakrát, čili ester kyseliny kyanoakrylový. O rychlosti jeho polymerace se můžeme přesvědčit tím, že lepidlo kápneme do vody, lepidlo na povrchu vytvoří monomolekulární vrstvu, která okamžitě ztuhne. Slepení povrchů můžeme urychlit tím, že na ně před nanesením lepidla dejchneme, čímž je lehce ovlhčíme.

Vteřinový lepidlo muže bejt velmi nebezpečný, pokud si s ním šáhneme do oka nebo na sliznice, protože je okamžitě slepí, při práci s lepidlem bychom měli vždycky používat rukavice a brýle. Pro svý vlastnosti je často prostředkem kanadskejch žertíků, protože třeba na telefonním sluchátku vydrží dlouho v tekutým stavu, ale zásaditý látky obsažený v potu ihned nastartujou polymerační reakci, takže dojde ke slepení. Takový legrace často končí na chirurgii, protože vazba lepidla je často pevnější, než slepovaná tkáň.

Kyanoakrylátový lepidlo bylo ve formě spreje navržený k rychlýmu zastavení krvácení, např. ve válce ve Vietnamu. Pro tenhle účel funguje bezvadně, ale vrstva lepidla pak znemožňuje operaci. Protože kyanoakrylát je těkavej a jeho páry polymerujou na každým povrchu se zásaditou reakcí, je možný pomocí výparů lepidla v uzavřetý komůrce zviditelnit třeba otisky prstů, pročež se občas k tomuto účelu používá ve forenzní kriminalistice. Podezřelej předmět se ofukuje párama kyanoakrylátu a vzniklej polymer se zviditelní fluoreskujícím barvivem, který ve tmě svítí.

Na rozdíl od ostattních lepidel, který bývaj tvořený pestrou směsí sloučenin je vteřinový lepidlo směsí metyl nebo etylesteru kyseliny kyanoakrylový v superčistým stavu, aby se předešlo jeho polymeraci. Přídavek stabilizátorů by polymeraci sice dokázal zabránit, ale současně by odstranil jednu z nejcennějších vlastností vteřinovýho lepidla, totiž vytvrzovat se ihned po nanesení.


SRNKA from: SRNKA [5.7.06 - 19:53]

Lithiový baterky můžou bejt nebezpečný, protože jsou vysoce hořlavý a k jejich vznícení může dojít při překročení určitý pracovní teploty samovolně. Na videu (2,7 MB WMV) je ukázka upálení  lithiový baterie... Zvlášť nebezpečný jsou baterie s kapalným elektrolytem, jako thionylchloridový, protože mají po zahřátí sklon k explozí. Na obrázku vpravo je struktura oxidu lithia a kobaltu používanýho v tzv. iontových Lion bateriích pod atomovým mikroskopem.

Disorderly pieces of ruptured battery pack


SRNKA from: SRNKA [5.7.06 - 16:24]

Obří halo molekuly: U kvantového objektu hovoříme o tom, že vykazuje haló strukturu, jestliže jsou splněny současně následující podmínky:

  1. je veliká pravděpodobnost(> 0,5), že najdeme celý systém rozdělený na vzájemně slabě vázané podsystémy,
  2. s velikou pravděpodobností (> 0,5) lze také nalézt systém v konfiguraci, kdy jsou jednotlivé složky  rozmístěny v klasicky zakázaných oblastech, tj. mimo dosah vzájemného působení.

Taková definice zajišťuje, že pojem haló není závislej na detailech dvoučásticových efektivních interakcí a velikosti rozměrové škály. Objekty, které splňují předchozí podmínky, vděčí za svoji existenci pouze kvantové mechanice a chovaní svý vlnový funkce na velikých vzdálenostech. Např. je známo, že inertní plyny netvoří za normálních podmínek molekuly. Poměrně nedávno se však zjistilo, že dva atomy 4He vázaný stav vytvořit mohou. Jeho vazbová energie je však neuvěřitelně malá (okolo 1,3×10−7 eV). Průměr takový molekuly je 5,2 nm, tedy skoro 100x než velikost obyčejné dvouatomové molekuly vodíku. Podobný systém sestávající z 4He a 3He je ale nevázanej, protože je příliš nesymetrickej..

Vzácnej kulovej blesk je zřejmě tvořenej tzv. Rydbergovými atomy, což jsou vysoce excitované atomy (s kvantovým číslem n = 50 a vyšším), takže kolem nich elektrony obíhají v konjugovaných eliptických orbitalech až několik mm v průměru. V laboratoři lze takovéto obří orbitaly připravit terrahertzovými pulsy ve stavu zředěný ionizovaný plasmy alkalických kovů. V důsledku nízké energie kvantových přechodů atomy září v oranžové, červené až infračervené oblasti a jejich plasma je zřejmě stabilizovaná Londonovými kohezními interakcemi.


SRNKA from: SRNKA [1.7.06 - 22:16]

Hlinitokřemičitanový minerály zeolity mají díky svý složitý struktuře (víc než 150 strukturních podtypů) chování molekulární houby a zajímavý fyzikální i chemický vlastnosti díky svýmu obrovskýmu povrchu.Daj se připravovat naveliko třeba rekrystalizací elektrárenských popílků v autoklávu s hydroxidem sodným a použít pak jako speciální sorbenty, přísada pro změkčování vody do pracích prášků místo fosfátů (pro tyto účely se ve velkým objemech vyráběj uměle), nosiče katalyzátorů a v poslední době i v nanotechnologiích apod. Zeolity (pěnovce) dostaly svůj název od svýho nadýchanýho vzhledu (zéos znamená v řečtině "pěnit", "vařit se"). Jejich porézní struktura je pod atomovým i elektronovým mikoroskopem zřetelně viditelná.

Natrolit Schématické znázornění zeolitu bez tlaku a pod tlakem Diamantová kovadlina

Článek na Aldebaranu popisuje chování zeolitu, kterej pod vysokým tlakem zvětšuje svůj objem. Je v tom samozřejmě podfuk, zeolit svůj objem zvětšuje jen díky tomu, že je vysokým tlakem stlačovanej v diamantovým lisu pod vodou, která se do jeho kanálkovitý struktury pěchuje a zvětšuje tak její objem. Zeolity se studujou na několika místech i u nás, mj. na VŠCHT a IPC J.Heyrovského v Praze na Slovance.


SRNKA from: SRNKA [1.7.06 - 21:43]
Legrační ilustrace k článku o skle ze suchého ledu na Oslu....


SRNKA from: SRNKA [1.7.06 - 19:50]

Chemici z Riceovy univerzity v Texasu připravili strukturované nanočástice, s jejichž pomocí lze měřit pH, tedy kyselosti nebo zásaditost roztoků, v nepatrných objemech. Celé zařízení tvoří klastr oxidu křemičitého pokrytý zlatem. Kovový povrch je modifikován paramerkaptobenzoovou kyselinou, kterou tvoří přes atom síry merkaptoskupiny –SH pevnou vazbu na atom zlata. pH prostředí pak ovlivňuje disociaci –OH skupiny na druhém konci molekuly. A právě tyto změny lze spolehlivě detekovat rozptylem světla. Nanotechnologie tak umožní měření pH v různých částech nitra živé buňky, aniž by bylo nutné provést do její struktury jakýkoli radikální zásah.
paramerkaptobenzoová kyselina
J. Dumesic, profesor z University of Wisconsinu vyvinul novou technologii, která umožňuje levnou přípravu hydroxymethylfurfuralu z rostlinného cukru fruktózy. Hydroxymethylfurfural je totiž zajímavou surovinou pro výrobu plastů či dokonce pohonných hmot pro vznětové (dieselové) motory. Jeho obtížná příprava a tedy vysoká cena doposud zabraňovala jeho většímu užití. Dumesicova metoda kombinuje katalytickou přeměnu fruktózy s okamžitou extrakci produktu do odlišného rozpouštědla.
hydroxymethylfurfural


OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [28.6.06 - 14:36]
To mi neříkej, že kdybych ti dal hadr napuštěnej "benzínem", že bys mi během pěti minut nedokázal říct, že to na co hledíš, je mix Shell V-Power a řepkového oleje z Mělnické oblasti v poměru 5:3 ;)).
PLACHOW from: PLACHOW [28.6.06 - 14:35]
Maj americkej hmoťák, to je snad jasný. Leze jim z toho (samozřejmě s pípnutím za každým písmenkem) rovnou podobizna vraha...
MARCELLUS from: MARCELLUS [28.6.06 - 14:15]
ale za 5 minut bych tu zmet 150 piku fakt vyhodnotit nezvlad:-)))
MARCELLUS from: MARCELLUS [28.6.06 - 14:13]
vole normalne, nechas 15 minut trepat v rozpoustedle, odparis, nastriknes:-))))
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [28.6.06 - 14:00]
v knížkách je toho o dost víc. místy jsem se hodně divil (třeba jak do toho GC/MS cpali vzorky písku? jak to prošlo kolonou? nezničilo to detektor?). nejsem však odborník na GC/MS ;).
MARCELLUS from: MARCELLUS [28.6.06 - 13:52]
OSTROVANGRINDER [28.6.06 - 13:35] : sberatele kosti jsem videl v kine ale tam to bylo tusim 1-2x..to preziju...ale v tom serialu je to fakt brutal:-))) naposledy em pobavili, jak se vrah sel nekam vychcat, oni za dva dny prijeli, nasli misto kde se vychcal..nevim teda jak, a s prehledem na tom miste slovili dost bunek na analyzu DNA:-))))
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [28.6.06 - 13:35]
Když si vezmeš skoro jakýkoliv román od J. Deavera (Sběratel kostí atd.), tak tam detektivní dvojice Lincoln Rhyme a Amelia Donaghy používá ve velkém plyňák skoro na všechno. Vzorky prachu ze základů růných baráků na Manhattanu počínaje a hadrem s naftou konče. Samozřejmě vždy je vzorek okamžitě přiřazen k místu/výrobci a někdy skoro i k prodavači ;).
MARCELLUS from: MARCELLUS [28.6.06 - 13:10]
Nerad bych zapominal ze VEDEC s velkym V musi ovladat prinejmensim 5-7 vednich disciplin, kdo sleduje Polici Las Vegas pripadne Miami vi o cem mluvim:))) Nikdy jsem netusil ze analyza zcela neznameho vzorku na plynaku trva 20 vterin a vedec co ji provadi koukne na chromak a znalecky konstatuje "DURMAN":-)))
PLACHOW from: PLACHOW [28.6.06 - 13:04]
MAGORNOT: ses zbláznil? Dvě třetiny populace jsou tzv. "obyčejní lidé". Pro ty je směrodatné, co jim řekne TV H@VNA, pokudmožno prošpikováno "šokující" a "máme se bát"... A když ne Nova, tak kazatel na nedělní mši. Pro ty lidi je "věděc" to, co prezentují všechny americké filmy, tj. buď úchylák v bílém plášti s brejlema jak půllitry, co se přinejmenším pomočuje, anebo úchylák v černém, co chce ovládnout svět. Oba prototypy se samozřejmě vyznačují především ďábelským smíchem a tím, že je svalnatý krasavec a jeho bárbí-like parťačka na podpadcích nějak zběsile (kyselina, world-diminating-laser-gun nebo 500kV) vodkráglujou.
VYVORAL from: VYVORAL [27.6.06 - 22:39]
Rodiče malé Genevievy doufají, že se holčička po zmrazení jednou probudí

SRNKA from: SRNKA [27.6.06 - 22:35]

Nanotrubky je možný pozorovat i pod optickým mikroskopem, vyžaduje to ale jistej trik. Předně, natrubky se musí smíchat s roztokem saponátu pod ultrazvukem, který rozptýlí nanotrubičky tak, že je mohou molekuly mejdla obalit. Na částice se pak naváže fluorescenční barvivo, který intenzívně svítí a zviditelní tak celou molekulu. Tak je možný pozorovat i několik nanometrů tlustý nanotrubky, jako na tomto videu, který stáhnete kliknutím na obrázek (4.5 MB WMV). Video názorně demonstruje chaos, ktere díky Browsnovu pohybu panuje i ve zdánlivě klidný vodě.

Measuring the conductance of nanotubes

Vpravo je obrázek jedný nanotrubky, natažený přes zlatý elektrody pro měření vodivosti pod elektronovým mikroskopem. Dole jsou snímky nanotrubek, jak se jeví v atomovém mikroskopu STM


SRNKA from: SRNKA [26.6.06 - 23:55]

Směsi látek obyčejně tajou při nižší teplotě, než čistý sloučeniny, protože atomy ve směsi obtížněj nacházej svoje místo v krystalický mřížce. V preparativní organický chemii je zvykem pucovat a krystalizovat sloučeniny tak dlouho, dokud se jim nemění teplota tání. Roztoky některejch solí mrznou při mnohem nižší teplotě, než čistá voda. Třeba koncentrovanej roztok kuchyňský soli mrzne teprve při 22º C, takže když se smíchá led a kychyňská sůl, teplota klesá tak dlouho, dokud se neustaví rovnováha. Proto se tak v zimě solí silnice. Na chodníky se místo soli občas používá močovina, která tolik nekoroduje stavební materiály. Na ukázce vlevo je vidět, že ve směsi chloridu vápenatýho a ledu teplota klesne až na - 37 º C, touto směsí se podařilo Faradyovi v 19. století poprvé zkapalnit chlor na hnědozelenou kapalinu a dlouho byla považovaná za nejnižší teplotu, dosažitelnou v laboratoři. Od teploty směsi ledu a chloridu amonnýho (salmiaku) byla odvozená nula tzv. Fahrenheitovy teplotní stupnice, používaná v anglosaských zemích. Kliknutím na obrázek vpravo přehrajete Flash animaci, která názorně ilustruje, proč při smíchání soli s ledem klesne teplota.

  http://antoine.frostburg.edu/chem/senese/101/solutions/images/purefreeze.gif


SRNKA from: SRNKA [26.6.06 - 23:22]

Kokolithy, mikrokrystalický schránky mořskýho planktonu demonstrujou, jak pěkně uměj mikroorganismy přinutit napohled obyčejný látky, jako uhličitan vápenatej přinutit ke krystalizaci tak, že prvokovi krystal vytvoří doupě.

(a) A synthetic calcite crystal. (b) A coccolith crystal formed in nature.

Spirálovitej růst je způsobenej tím, že atomy sou nejsilněji poutaný v koutech a vnitřních rozích krystalu, kde dorůstaj nejrychleji. Pokud atom dosedne na plochu krystalu, obyčejně po ní migruje tak dlouho, dokud se mu nepodaří zapasovat do rohu. Pokud se plocha krystalu zvětší natolik, že atomy nestíhaj difundovat, vznikne na krystalu další schod a celej proces se zopakuje. Vznik pyramid na krystalu kuchyňský soli je tedy důsledek rychlýho nerovnovážnýho růstu krystalu. V podmínkách podzemních dutin, kde má sůl dost času na krystalizaci vznikaj kostky s dokonalejma pravýma úhlama. Vpravo je obrázek kuchyňský soli v atomárním rozlišení. Po odpařování roztoku kuchyňské soli v misce zůstanou krystalky, na kterých jsou dobře vidět vrstevnice ("letokruhy"), podle kterých krystalové vrstvy narůstaj...

(a) Model of crystal step growth. (b) Atomic force microscope image of a pure calcite sample.

Salt 40X (superstage lighting) - click to see larger Salt 40X - click to see larger Salt crystal 40X (superstage lighting) - click to see larger Salt crystal 40X - click to see larger Salt crystals 40X (superstage lighting) - click to see larger


SRNKA from: SRNKA [26.6.06 - 23:05]

Chlorid stříbrný je bílá tvarohovitá sraženina, která vznikne smícháním roztoku stříbrný soli s roztokem kuchyňský soli. Protože je málo rozpustná, vyloučí se chlorid stříbrnej z roztoku. Zajímavý je, že se ve velkým přebytku koncentrovanýho roztoku kuchyňský soli chlorid zase rozpustí za vzniku komplexního chlorostříbrnanu sodnýho. Při zředění roztoku z něj pak z něj vypadává chlorid stříbrnej ve formě mlékovitý koloidní sraženiny. Ta se občas používá k rychlý desinfekci studní, protože už v malejch koncentracích rychle zabíjí baktérie.

AgNO3 + NaCl ------> AgCl + NaNO3.  AgCl + NaCl ------> NaAgCl2

Chlorid stříbrnej je sám o sobě docela zajímavá látka. Na světle fialoví až černá, podobně jako většina sloučenin stříbra. Tahle reakce je základem klasický fotografie (želatinová vrstva s chloridem stříbrným se používala na zvětšovací papíry). Chlorid stříbrnej není křehkej, ale je ohebnej a dá se válcovat a lisovat jako teflon. Po zahřátí vznikne rezavě červená kapalina,  která v roztaveným stavu dobře lne ke sklu, a protože se při chladnutí se na rozdíl od většiny ostatních látek rozpíná, používá se občas jako vakuový těsnění. Zajímavý je taky, že chlorid stříbrnej vodí elektrickej proud, ale ne elektrony jako obyčejný kovy, ale ionty, který se v jeho mřížce můžou volně pohybovat, což souvisí právě s jeho plasticitou. V stříbrnejch bateriích slouží chlorid stříbrnej jako pevnej elektrolyt i anodovej materiál současně, jsou výjimečný tím, že prakticky netrpí samovybíjením, proto se i přes vysokou cenu používaj ve vojenskejch přístrojích a vesmírnejch sondách, kde je důležitá vysoká spolehlivost. Elektroda pokrytá chloridem stříbrným je citlivá na koncentraci chloridovejch iontů, proto se někdy používá k jejich rychlýmu stanovení v roztoku. V roztoku s přesnou koncentrací chloridu může sloužit jako potenciálová referenční elektroda nebo taky jako snímací elektrody elektrokardiografu (tzv. EKG)


SRNKA from: SRNKA [25.6.06 - 18:38]

Jednoho vědce jednou v noci napadlo neobvyklé využití rentgenu a výsledkem je lampa vyrobená z rentgenových snímků DNA.


MARCELLUS from: MARCELLUS [23.6.06 - 11:45]
PLACHOW [23.6.06 - 11:31]: ja se taky ucil z prisery a nebyl problem...:-))) predtermin z dvojky v dobe kdy vetsina nemela jeste ani jednicku a pohodka:-)
PLACHOW from: PLACHOW [23.6.06 - 11:31]
EXISTENZ: heh :-) Já napsal písemku na 87% a to jsem se učil jen z příšery. Druhej za mnou (a všichni ostatní) měli ovšem pod 50% :-) Museli snížit limit k ústní na 40%... Druhá věc je ta, že mě i s megabodama Paleta vyrazil kvůli nějakýmu zkurvenýmu náboji na psychopatickým dusíku v nějaké obskurní rovnici.
EXISTENZ from: EXISTENZ [23.6.06 - 10:43]
Ale panove, na pisemnou zkousku z organy se nejlepe pripravuje z velice vzacne sbirky uloh, ke ktery maj pristup jen asaci. Par exemplaru je k mani v knihovne Klementina. Bez tyhle knizky bych dneska nekde hazel lopatou. Se zelenou priserou je problem se dotat pres 65%, se sbirkou jsem se dostal na treti pokus a jeste ke vsemu v zari snad na 95%. Byla to moje prvni chvalitebna na chemarne ze zasadniho predmetu, jinak furt za tri :)
PLACHOW from: PLACHOW [23.6.06 - 08:44]
Ona je nějaká hardcore verze orgány? Za našich starejch časů stačilo 2x zelená příšera :-)
LIMJOF from: LIMJOF [21.6.06 - 22:07]
SRNKA [21.6.06 - 19:42]nejsem odborník přes polovodiče, vím jen, že tu je ještě vedle vlastní vodivosti polovodiče i nevlastní vodivost polovodiče, která je právě dána nepatrnými příměsemi. Vliv příměsí na vodivost polovodičů je obrovský. Nepatrnými koncentracemi nečistot lze dosáhnout zvětšení vodivosti polovodiče až o deset řádů podle koncentrace příměsí. Teda když nahradíme v krystalové mřížce čtyřmocného prvku (Ge nebo Si) některé jeho atomy pětimocným prvkem, např. P, As, Sb.. To bude asi rozhodující pro využití polovodivých materiálů.
SRNKA from: SRNKA [21.6.06 - 19:42]
LIMJOF: Právě proto, že má germanium užší valenční pás, maji germaniový součástky poloviční napěťovej úbytek na P-N přechodu a nosiče náboje se v nich pohybujou rychleji. Díky tomu míň topí a dovolujou vyšší hustotu transistorů na chipu. Pokud jde o teplo, je vždycky lepší ho nevyrábět, než použít materiál, kterej ho snáší lépe.
LIMJOF from: LIMJOF [21.6.06 - 08:57]
Druhým zásadním důvodem pro křemík byl jeho jedinečný oxid: Vrstvu SiO2 lze velmi snadno připravit zahřátím křemíkového krystalu v kyslíkové atmosféře. Oxid je velice stabilní a ochraňuje povrch křemíku před změnami (pasivuje), je vynikajícím izolantem a zabraňuje difuzi příměsí. Navíc se dá dobře odleptávat.
LIMJOF from: LIMJOF [21.6.06 - 08:56]
Germanium má užší pás zakázaných energií (ten odděluje valenční a vodivostní energetický pás). Valenční elektrony mohou zakázaný pás překonat tím, že získají energii např. z tepelných kmitů, pak se stávají pohyblivými a přispívají k elektrickému proudu), a proto jsou germaniové součástky použitelné jen do 70 °C, kdežto křemíkové i při teplotách přes 100 °C.
SRNKA from: SRNKA [21.6.06 - 00:48]

Jakej je limit dnešní generace procesorů? Vrátíme se zpátky k germaniu? Nedávno bylo dosaženo 300 GHz hodinovýho taktu pro procesor na bázi slitiny křemíku a germania, při ochlazení kapalným héliem až 500 GHz. Mikrovlnný diody na bázi čistýho germania fungujou i v terrahertzový oblasti. Rychlosti procesorů tedy nejmíň ještě deset let porostou dosavadním tempem, aniž by se na jejich fyzikálních principech muselo něco zásadně měnit. Germaniová technologie je přitom levnější a jednodušší na výrobu, používala se v začátcích výroby polovodičů a germaniový součástky mají mnohem nižší tepelný ztráty..

Germanium je krásnej materiál  - chemicky je trochu podobný cínu, ale jako prvek se od něj docela liší - je to nazlátle kovově lesklá, a křehká hmota, tvrdá asi jako sklo, ale při úderu rozpadne na kostičky (má stejnou strukturu jako křemík a diamant), Je to polovodič, což se ale projeví teprve tehdy, když je dokonale vyčištěný a zbavený příměsí. Čistý germanium vede elektřinu teprve při zahřátí. Ačkoliv se to nezdá, germanium propouští infračervený paprsky (za deskou z germania byste cítili žár z kamen, jako by tam nebyla) - proto se z něj taky brousí infračervená optika.


VYVORAL from: VYVORAL [20.6.06 - 22:01]
SRNKA [20.6.06 - 20:40]toje otřesný!!
SRNKA from: SRNKA [20.6.06 - 20:40]

Mapa zamoření a novější model, 2004- Mapa zamoření vzduchu v Praze oxidy dusíku, roční průměry (a další mapy pod tlačítkem "Seznam").
Běžně několikanásobně překračované hygienické limity. Pomoc pro toho, kdo se chce stěhovat.

Statistika (PDF), jak jednotliví poslanci a strany hlasují pro a proti životnímu prostředí. Ačkoliv sem si nedělal velký iluze, čísla jsou o dost drsnější.


LIMJOF from: LIMJOF [20.6.06 - 19:19]
Zápalka

SRNKA from: SRNKA [19.6.06 - 23:10]

Celulóza je průmyslově nejvíc zpracovávaná přírodní látka, k velký výhodě materiálů z celulózy patří i skutečnost, že se v přírodě rozkládají.. Běžný vlákno celulózy je 2 až 3 mm dlouhý a 30 mikrometrů tlustý (průměrný vlas má 80 - 120 μm). Tvoří ho polokrystalickej svazek celulózových vlákének nanometrových rozměrů (délka 100 – 200 nm, tloušťka 4 nm). Právě zvládnutí technologie přesné přípravy těchto nanovláken, popřípadě chemické modifikace jejich povrchu, by umožnilo vyrábět širokou paletu nejrůznějších nových materiálů s přesně nastavitelným vlastnostmi.


LIMJOF from: LIMJOF [19.6.06 - 10:11]
Zlí a hodní chlapci mezi neurotransmitery.
Chemie strachu, úzkosti a agresivity.
Vypadá to tedy tak, že dopamin je mezi neurotransmitery tím zlým, serotonin tím hodným chlapcem. Skutečnost je ovšem mnohem složitější, neboť jsme v tomto zjednodušujícím výkladu nebrali ohled na ostatní neurotransmitery a jejich vzájemné interakce.
Bylo by zavádějící představovat si, že množství neurotransmiterů samo o sobě determinuje naše chování. Lze totiž tvrdit i opak: naše chování determinuje, jaké množství toho kterého neurotransmiteru se tvoří. Jenže i tato úvaha je nepřesná. Vychází z protikladu těla a duše, mozku a našeho subjektivního prožívání. Toto třídění mlčky předpokládá existenci nějakého kauzálního vztahu mezi těmito doménami. Tak např. alkohol vyžene z buněk serotonin do synapsí a my se v prvním stadiu opilosti oddáváme růžové euforii. Serotonin se však tím, že opustil buňky, stane přístupným rychlé degradaci, takže nastane jeho nedostatek a opilec se dopouští agresivních činů. Stane-li se alkoholizmus chronickým, je i nedostatek serotoninu trvalou vlastností mozku. Alkoholik začne trpět depresemi a nakonec mu hrozí nebezpečí, že se třeba i oběsí, což se většinou dosud chápalo jako reakce na sociální následky chronického alkoholizmu. Biochemická změna v mozku se tedy pokládá za příčinu změn psychiky. Můžeme se však ptát, proč někdo začal pít a proč v tom pokračuje, zatímco jiný pije jen střídmě. Určité duševní vlastnosti tedy lze pokládat za příčinu nestřídmého požívání alkoholu. Toto uvažování na základě předpokladu kauzálního vztahu mezi duší a mozkem se táhne dějinami psychiatrie, psychologie, neurofyziologie a filozofie už po staletí a vede jen k tomu, že na konci podobných statí, jako je tato, se autor pokloní nerozřešené záhadě propasti mezi mozkem a myslí (duší, vědomím, subjektivním prožíváním - podle volného výběru autora).
Proto si dovolím exkurz do spekulace. Mezi duší a tělem neexistují kauzální vztahy. Dokud člověk žije, neexistuje jedno bez druhého. Od sebe se liší jen způsobem, kterým je můžeme pozorovat, tedy způsobem, jímž je poznáváme. Světlo je buď vlnění, nebo proud částic - fotonů. Záleží na tom, jakým způsobem světlo zkoumáme a pozorujeme. Nesetkal jsem se s domněnkou, že fotony jsou příčinou vln, nebo že vlny jsou příčinou fotonů. Světlo je jednotný fenomén a způsoby poznávaní jeho podstaty tuto jednotu nenarušují. Propast mezi duší a tělem je pseudoproblém - jde o gnozeologický artefakt. Skutečnost je taková, že duše a tělo tvoří nedělitelnou jednotu, jak už věděli staří hermetikové. (prof. Vinař)
SRNKA from: SRNKA [18.6.06 - 12:28]
LIMJOF: Nedávno se podařilo vyšlechjtit a patentovat žlutý kiwi


LIMJOF from: LIMJOF [18.6.06 - 12:19]
Káva místo zubní pasty?
Jak se zdá, ranní kávička zřejmě přece jen tělu více prospěje než uškodí. Italští vědci nalezli další kladnou vlastnost této černé tekutiny, která může působit blahodárně na lidský organismus. Nové výzkumy ukazují, že káva sice tvoří nehezké pigmentové skvrnky na bělobě zubů, jejich celkovému zdraví však jednoznačně prospívá! Během laboratorních testů sloučenin několika běžných nápojů, které během dne vypijeme, právě v kávě vědci z Anconské univerzity objevili látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost. Černá káva obsahuje kyselinu nikotinovou a trigonelin, z nichž každá pomáhá ničit streptokokové mutanty mikrobů, kteří se na zubech usazují. Vědci zjistili, že podobné antibiotické látky obsahuje rovněž čaj a brusinkový džus. Carla Pruzzová z Anconské univerzity doufá, že nyní se podaří experimenty konečně realizovat také na skutečných zubech, a ne jen náhradní umělé protéze a zvířecí sklovině. „Věřím, že jakmile dojdeme s našim výzkumem ke zdárnému konci, naší zásluhou se začnou například do kávy míchat přísady, které její čistící funkci ještě podpoří. Pak si třeba již ani nebudeme muset čistit zuby zubní pastou,“ sní o výsledku výzkumu Pruzzová.
LIMJOF from: LIMJOF [18.6.06 - 12:18]
V USA zkřížili rajčata s révou
Máte rádi rajčata? Potom máte důvod k radosti. Novou, ještě zdravější odrůdu rajčat, se podařilo vypěstovat odborníkům z Oregonské státní univerzity. Vedle lycopinu a dalších látek, které blahodárně působí na lidský organismus, obsahují světle fialově zbarvené plody také anthocyanin, barvivo, které se jinak nachází v bobulích červeného vína, třešních, ostružinách, ale také v červeném zelí. Jak uvádějí vědci z týmu Carla Jonese na stránkách periodika Journal of Heredity, konzumace obohaceného rajčete má omezit vznik srdečních chorob a cévních onemocnění.
SRNKA from: SRNKA [17.6.06 - 18:46]

Suchej led, čili tuhý oxid uhličitý je dobrá věc pro ochlazení štěněte s pivem  v horkým létě. Je to ovšem sypká,, měkká krystalická látka, spíš podobná organickým sloučeninám. Ostatně kapalnej oxid CO2 dobře rozpouští řadu organickej látek, používá se např. k chemickýmu čistění tkanin a k extrakci kofeinu z kávy. Dva prvku uhlíku nejbližší – křemík a germanium, tvoří amorfní kysličníku již za běžné teploty a tlaku - různé křemenné minerály anebo křemenné sklo nejsou ničím jiným. Teoretici předpokládali existenci takové látky už dávno, ale teprve nyní se za vysokého tlaku podařilo připravit jiný druh pevného CO2, a to zcela amorfní, v němž nenajdeme jednotlivé jeho molekuly samostatně, všechny atomy uhlíku a kyslíku jsem navzájem pomocí jednoduchých vazeb propojeny do skelné struktury, ve které nenajdeme žádné pravidelné uspořádání. K této změně dojde teprve za tlaku 40 až 48 GPa, což je přibližně 400 - 500 tisíc atmosfér!

Zařízení pro dosahování takových vysokých tlaků se trochu podobá hydraulickýmu louskáčku na ořechy, nebo lisu na česnek, ale místo lisu obsahuje komůrku, svíranou s obou stran malými diamantovými čelistmi a utěsněnou pevným, ale elastickým materiálem, např. měděným kroužkem. Skrz diamant je vidět a tak lze pod mikroskopem dokonce sledovat změny průhlednosti. Řada nekovových prvků se totiž za vysokýho tlaku měněj v neprůhledný kovy, apod. Tlak se přitom měří například tím, že se spolu do dutiny vzorku umístí např. krystaly látky, která mění index lomu v širokém rozmezí kalibrovatelným způsobem. Při experimentu se tedy měří index lomu krystalků ve vzorku a z něj se zpětně odvodí aktuální tlak.

 


SRNKA from: SRNKA [17.6.06 - 16:44]
Úryvek knížky „Atom děsí svět“ (Dr. Fr. Běhounek, 1947) - zábavné i poučné, jako celá knížka
SRNKA from: SRNKA [14.6.06 - 23:36]

Mapa Vinlandu, která je uložená v depozitáři vzácných knih a raných rukopisů v Yale University, zobrazuje Evropu, Asii a část Afriky. A pak na západě obsahuje ostrov označený jako "Vinilanda Insula". V poznámce je zmíněno její objevení Vikingy okolo roku 1000 pod vedením Leifa Erikssona. Mapa vypadá, jako by byla zhotovena v severní Evropě okolo roku 1440, tedy před Kolumbovou výpravou v roce 1492 a mohla by tedy být prvním kartografickým zobrazením Ameriky. O původu mapy se moc neví. Objevila se v padesátých letech minulého století, kdy ji jeden obchodník nabídl Britskému muzeu. Experti, kteří ji prozkoumali, nákup nedoporučili. Brzy poté koupil mapu vevázanou do knihy knihkupec Laurence C. Witen II. za tři a půl tisíce dolarů a dal ji své ženě. Od ní později koupil knihu i mapu sběratel Paul Mellon za tři sta tisíc dolarů a daroval ji knihovně Beinecke Library. Od té doby mapu studují kartografové, paleografové, mikroskopisté, některé studie popírají autenticitu mapy, jiné ji obhajují.

Další důkaz proti pravosti vinlandské mapy přinesli Robin J. H. Clark a Katherine L. Brown, který prostudovali mapu za použití Ramanovy spektroskopie. Před vynálezem knihtisku se psaly rukopisy buď inkoustem založeným na uhlíku, připraveným ze sazí, anebo inkoustem obsahujícím gallotannát železa, který se připravoval z duběnek. Clark a Brown prokázali, že inkoust použitý na vinlandské mapě byl připraven na bázi uhlíku. Současně potvrdili, že žluté okraje obsahují značné množství oxidu titaničitého. Karbonový inkoust stářím nežloutne, takže žluté okraje indikují, že mapa je podvrh. Duběnkový inkoust často v rukopisu žloutne či hnědne, nikoliv však inkoust uhlíkový. Poučený padělatel věděl o stárnutí inkoustů, nevěděl však o rozdílech mezi nimi. Přítomnost atanasu ve středověkém inkoustu považují Clark a Brown za velmi nepravděpodobnou a nebyla zjištěna na žádném autentickém rukopise. Množství oxidu titaničitého ve žlutých okrajích se považuje za důkaz, že mapa je výrobek z dvacátého století.


VYVORAL from: VYVORAL [14.6.06 - 01:28]
Clitoriacetal:

VYVORAL from: VYVORAL [14.6.06 - 01:23]
Clitorin :

VYVORAL from: VYVORAL [11.6.06 - 11:49]
Chutnou stravou k úzkosti
Dálněvýchodní kuchyně jsou dnes v módě. Jejich obliba souvisí mimo jiné s ochucováním stravy glutamátem, který byl objeven ve vysoké koncentraci v 1000 let starém vejci v Japonsku. Glutamát se přidává k mnoha potravinám ve vyšších než fyziologických dávkách, aniž se ví, jak vysoká maximální koncentrace je ještě pro zdraví bezpečná. Patří k budivým aminokyselinám a je jedním z neurotransmiterů, který má své vlastní receptory. Zobrazení mozku zdravých dobrovolníků funkční magnetickou rezonancí ukázalo, že glutamát aktivuje inzulární, operkulární a zčásti orbitofrontální mozkovou kůru. Podobná aktivace se zjišťuje při řadě úzkostných poruch.
Vysoké dávky glutamátu se začaly přidávat do konzerv určených pro americké vojáky v bitevní linii po 2. světové válce. Dramatický nárůst počtu nových onemocnění posttraumatickou stresovou poruchou u amerických vojáků bojujících ve Vietnamu ve srovnání s vojáky bojujícími ve 2. světové válce vysvětlují havajští psychiatři S. Bracha a E. B. Chronicle právě konzumem vysokých dávek glutamátu. Přikládají tomu větší význam než rozdílům v psychosociální situaci. Americká armáda proto přestala ochucovat konzervy glutamátem. (CNS Spectrums 11, 14–15, 2006)
SRNKA from: SRNKA [10.6.06 - 17:29]

Pro hydrolog zajímavej způsob, jak rychle odhadnout znečištění vody je pozorování obrazce, kterej se tvoří při dopadu kapek na vodní hladinu. Uplatňujou při něm totiž kapilární vlny související s povrchovým napětím, který je nepřímo úměrný obsahu znečišťujících látek, jako sou saponáty a další tenzidy. Jelikož se jejich molekuly samy hromaděj na povrchu v monomolekulární vrstvičce, stačí ve skutečnosti jen velmi malý množství látky, aby se efekt na vodní hladině projevil. Při troše zkušenosti tak lze rozeznat špinavou vodu z Rýna, horský potok a stoku. Zcela specifickou strukturu mají kapkové obrazy z moří, navíc se liší obrazy z hloubky oceánu a z hladiny. Na kapkovém obraze se projeví i delší stagnace vody pod tlakem v potrubí a dokonce se jinak stejnej vzorek z nádob z plastu se svým kapkovým obrazem liší od struktury vzorků uchovávaných ve skle. To znamená, že voda si skutečně může uchovávat řadu informací ve svý chehmický struktuře.

http://www.dusky.sk/pics/2006-04/2149_CIMG0118.JPG Severní moře Horský potok Znečištěný potok Dolní tok Rýna

Při snímání s expozicí 1/10 000 sekundy se odhalují lidskému oku normálně skryté kresby přírody (viz obrázek vlevo). Nejprve vznikne kráter a kruhová vlna s množstvím soustředných, kapilárních vln (1). Jednoduché vlnky však mizí a objevuje se složitější obraz (2). Směrem od středu se začínají tvořit girlandy a víry (3). Později se vracejí menší (4) a větší víry (5). Nakonec se kapkový obraz na vodní hladině postupně uklidní (6).

Na podobným principu funguje vznik ledovejch obrazců při vymražování vzorku vody v plochý misce. Ještě než všechna voda zmrzne, přebytečná kapalina se slije. Objevitel téhle metody, Japonec Emoto tvrdí, že tak dokáže rozeznat vodu vystavenou např. folkové nebo metalové hudbě z reproduktoru.


OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [9.6.06 - 16:50]
Marcellus: že váháš ;)
EXISTENZ from: EXISTENZ [9.6.06 - 16:08]
Co mate? Prodej, technical support a vyvoj veci, ktery se dostanou na trh do 2 mesicu neni vubec spatnej :)
MARCELLUS from: MARCELLUS [9.6.06 - 12:55]
OSTROVANGRINDER [9.6.06 - 12:40] : doufam ze se tim stala i byvalou znamou/kamaradkou:-))))
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [9.6.06 - 12:40]
SRNKA [7.6.06 - 22:02] To je hnus, velebnosti. Btw nedávno se mi to jedna bývalá spolužačka pokusila prodat a zlanařit mě na prodejce.
SRNKA from: SRNKA [8.6.06 - 19:51]

Fullerit je černý, elektricky vodivý monokrystal fullerenu, rozpustný v toluenu tvořenej uhlíkovýma molekulama s 60 - 82 atomy uhlíku uspořádanýma ve tvaru fotbalového míče.
Krystaluje v plošne centrované kubické soustavě a vysokým tlakem jej lze i za laboratorní teploty přeměnit na diamant. Absorbuje alkalické kovy aj. atomy za vzniku aniontových komplexů, často supravodivých za teplot do 30 K.

a) C60 monokrystal b) C70 monokrystal , c) teoretická struktura fcc krystalu.


TNECOD from: TNECOD [8.6.06 - 00:00]
SRNKA [7.6.06 - 21:40]Něco pořádně numericky spočítat je těžší, než vodvodit analyticky no to je právě naopak, mnohý úlohy jsou pravej majstrštyk,většina neřešitelná, tam se pozná majstr, ale co to tu vyprávím, viď
EXISTENZ from: EXISTENZ [7.6.06 - 23:19]
by me zajimalo, jakej zoom pouzili na takhle pekne vyvedenou molekulu vody :)
SRNKA from: SRNKA [7.6.06 - 22:02]

Pili jste někdy vodu, která Vám velmi chutnala a cítili jste, že Vám do těla postupně přichází nová energie a síla? ... Podobné vlastnosti má i voda, kterou pily národy žijící ve vysokých horách. Je známo, že Hunzové jedli jen prostou jednoduchou stravu, pili vodu z tajících ledovců nabitou sluneční energii a rychlostí pramínků stékajících rychle po úbočích hor do údolí. Dokázali si lehce poradit i s břemeny 250 kg těžkými a dožívali se přes sto let. A co my? ... Koncem minulého století se japonským vědcům podařilo prokázat existenci menších částic než je jádro atomu, které nazvali pí-mezóny a vyvinuli technologii BCS (Bio Control Systém), kterou je možno tuto energii využít v různých oblastech života. Jedná z nich je i energetická úprava vody. I v České republice byla vyvinuta nová technologie - biorezonační holografický systém AWL.
AKTIVÁTOR   VODY BIOENERGY, který pracuje s biorezonanční energo-informační technologii AWL je prvním zařízením svého druhu, které umožňuje doma pít čerstvou aktivovanou Pí-vodu, kdykoliv si vzpomenete a je cenově dostupné do každé domácnosti i kanceláře.  AKTIVÁTOR   VODY je zařízení na úpravu vody, které čistí a upravuje vodu od různých mechanických nečistot, pachutí, chemikálií a baktérií, prostřednictvím předřazených filtrů s keramiky a aktivního uhlí z kokosových ořechů. Voda prochází přes AKTIVÁTOR   VODY BIOENERGY, kde se velmi silně aktivuje její energetický potenciál pomoci biorezonance a energo-informační technologie AWL. Mění se její krystalická mřížka a maže se negativní informace - takzvaná paměť vody. Voda průchodem tímto zařízením váže na sebe tachyonovou energii a stále ji více kumuluje v ideálním energetickém poměru. Během tří minut pak dosahuje nejvyššího bodu. Energeticky harmonizovaná Pí-voda vyrobena tímto přístrojem má obrovskou výhodu, protože v tomto stavu vydrží velmi dlouhou dobu (roky), aniž by podstatně ztrácela tuto získanou energii. Má odolnost i proti mikrovlnnému ohřevu. Je velmi chutná, jemná a blahodárně působí při detoxikaci orgánů a buněk v našem organismu.

 

Normální molekuly vody ve zkumavce Aktivované molekuly vody ve zkumavce

Pravidelným pitím této vody se buňky regenerují a jsou schopny začít řídit proces obnovy ozdravení organismu. Ledviny, játra a střeva začínají zase pracovat a plnit své úkoly, jak k tomu byly stvořeny. Mnohé psychické problémy, které byly způsobeny toxiny usazenými v oblasti mozku se mohou během i několika dnů úplně vytratit. Ostatní orgány se regenerují postupně, podle míry jejich poškození. Aby účinek byl brzy viditelný je nutné pít aspoň 2 l této aktivované vody denně. Aktivovaná voda zvyšuje energetický potenciál lidského organismu, a tím pomáhá v boji proti škodlivým tzv. volným radikálům. Zvyšuje výkon celého organismu bez dopingu. 
Nápoje a potraviny, které se vyrábí s účastí aktivované vody, mají lepší chuť, jsou zdravější, jsou v nich eliminovány různé škodlivé látky a mají obrovský energetický potenciál. Bylinné čaje vařené v této vodě mají rychlejší a větší uzdravující účinek. Velice vhodné je používat aktivovanou vodu na vaření, zalévaní květin, pro zvířata i ryby. Rostliny i Vaši miláčci pak budou silnější, krásnější, zdravější a odolnější proti nemocem. Náš život, naše zdraví a naše nemoci závisí na tom, jaká voda, v jakém množství a s jakým obsahem informací plyne v naší krvi a lymfě. Pro zdravé lidi je čistá voda vynikající látkou pro zachování zdraví a síly, a také je prvním prostředkem v léčbě nemocí. Voda je nejpřirozenějším, nejlevnějším a při správném použití i nejbezpečnějším lékem.

Cena filtru: 12.000,- Kč I takhle se dá prodávat uhlí z vypálenejch kokosovejch skořápek. + Zdravotní rizika pití demineralizované vody


SRNKA from: SRNKA [7.6.06 - 21:40]
EXISTENZ: Z takovejch 10-20% se věnuju matematickýmu modelování. Ve zbytku se vykecávam na MAGEO.
VYVORAL: Něco pořádně numericky spočítat je těžší, než vodvodit analyticky. Ale já se hlavně zabejvam počítačovýma experimentama, kde kvalita je vyvážená kvantitou.
EXISTENZ from: EXISTENZ [7.6.06 - 21:25]
SRNKA [7.6.06 - 19:40]: pockej, a co delas v pracovni dobe? :) Me hodne bavilo, kdyz pomvedi neco uvarili a "docenti" pak poverili doktorandy, aby tam nasli nejakou "matematickou zavislost", doktorandi sli chlastat a pak na 4 body nasadili v Excelu naprosto hovadskej polynom... takhle se dela veda ;)
VYVORAL from: VYVORAL [7.6.06 - 19:54]
SRNKA [7.6.06 - 19:40]:já tochápu tak, podle sebe,s bratrem statikem jsme taky modelovali konstrukce, co různý všelijaký součástky,pomoc MKP, ale řadu věcí vstupů a hodnocní jsme dopočítavali, ba dokonce jsem vytářel jednoduchý výpočtový modýlky, jestli jsme se nezmýlili třeba v okajových podmínkách, problémy se stabilitou, kmitání, bože to bylo hrozný, když musíte nakonec vytvořit číselnej výstup, jak rádi bychom to nechali jen v izobarvách, vono to není tak všecko jednoduchý
SRNKA from: SRNKA [7.6.06 - 19:40]
TNECOD: ..pak prej se neda nic spocitat, pocitani na hovno... Nevim jak kdo, ale já se ve volným čase věnuju z takovejch 80 - 90% právě modelování.
VYVORAL from: VYVORAL [7.6.06 - 19:21]
EXISTENZ [7.6.06 - 14:58]počítat se musí, vždyť všecky nový věci, léky... se takto hledají, no, všecky algoritmy jsou v počítačích naprogramovaný, ale původ je v počítání in implicité, jak se říká.
EXISTENZ from: EXISTENZ [7.6.06 - 14:58]
Vypocitat se da kde co, ale pak to uvar :) Na chemarne nas chlacholili tim, ze na nas ceka tolik vypocitanejch latek, ktery jeste nikdo neuvaril... ze jsem se na to radsi hned vysral :)
TNECOD from: TNECOD [7.6.06 - 08:59]
SRNKA [7.6.06 - 00:25]teoretické propočty jim ukázaly, že klastry složené z méně než 13 atomů utvoří spíše jednoatomovou vrstvu, zatímco 19 a více atomů zlata utvoří kompaktní hrudku. Kvantově mechanické výpočty naznačovaly, že šance leží mezi 14 až 18 atomy zlata a skutečně se jim nedávno podařilo vytvořit mnohostěn z 16 zlatých atomů s dutinou uvnitř....pak prej se neda nic spocitat, pocitani na hovno?!
TNECOD from: TNECOD [7.6.06 - 08:55]
SRNKA [7.6.06 - 00:25]me paranoia netrapi i kdyz mi ji podsunujes, je fakt, ze me nasralo to radeni toho VANDALa a ty jeho "kurvitka"
SRNKA from: SRNKA [7.6.06 - 00:25]
TNECOD: Nebuď paranoidní, nikdo tady přece nepovažuje MARCELLUS-e nebo RYPPAC-e za Navrátila. Pojem "diskuse s Navrátilem" rozšiřuju na "diskuse o Navrátilovi"....

Od doby, kdy Roentgen před 100 lety zobrazil vnitřek těla pomocí katodových paprsků se k odhalení skrytých detailů se používají nejrůznější částice. Franz Pfeiffer s kolektivem ve švýcarském Villigenu výrazně zlepšili zobrazování pomocí neutronů, a to několikanásobným použitím interference ta štěrbinách.  Pak zbývá již „jen“ matematicky rekonstruovat zkoumaný předmět z tohoto interferenčního obrazce. Nová technika umožňuje zkoumat nitro velmi hustých nebo i magnetických látek, které je jinak elektromagnetickému záření nepřístupné. Na spodní fotce je krysí srdce zviditelněný fázovou neutronovou rentgenografií ve srovnání s klasickou technikou. Snímek zachycuje zorný pole o rozměrech 14 x 25 mm.

  X-ray radiography of a rat heart: left with conventional absorption contrast and right, with phase-contrast (image field 14 x 25 mm)

Fullereny, velké čistě uhlíkové molekuly s dutinou uvnitř, známe již přes dvacet let. Stejně staré jsou i snahy chemiků připravit obdobné sloučeniny z jiného materiálu. U kovů to doposud představovalo velký problém, protože atomy kovů váže dohromady jinej typ chemické vazby než atomy uhlíku. Kovy drží pohromadě vazby založené na společném sdílení mnoha elektronů atomy. Uspět se podařilo až americkým chemikům, který pracovali se zlatem a teoretické propočty jim ukázaly, že klastry složené z méně než 13 atomů utvoří spíše jednoatomovou vrstvu, zatímco 19 a více atomů zlata utvoří kompaktní hrudku. Kvantově mechanické výpočty naznačovaly, že šance leží mezi 14 až 18 atomy zlata a skutečně se jim nedávno podařilo vytvořit mnohostěn z 16 zlatých atomů s dutinou uvnitř.


TNECOD from: TNECOD [6.6.06 - 23:22]
paranoia nabývá na síle: tady MARCELLUS v matice RYPPAC, ale copak každej musí bejt zrovna Navrátil, zrovna ti dva na to nevypadají, to je k posrání LOL
SRNKA from: SRNKA [6.6.06 - 19:06]
MARCELLUS: Naštěstí todle audito má ještě porád správce a proto vyhlašuju, že diskuse s panem Navrátilem zde budou mazaný en bloc a ID co je vyvolá bude zabanovaný.
Navrátilovi ostatně nikdo nebrání si založit vlastních auditů věnovaných jeho slavný hypotéze kolik chce.
MARCELLUS from: MARCELLUS [6.6.06 - 12:28]
KISMET [6.6.06 - 08:51]: on je to opruz i tady....
KISMET from: KISMET [6.6.06 - 08:51]
citace: MEKK [6.6.06 - 00:58]...Fyzikové praví, že pohybují-li se tělesa od nás rychlostí, která se zvyšuje, tedy v -> c , pak na tom tělese ( pozoruje ho pozorovatel v soustavě Země ) se počne zpomalovat tok-odvíjení času. Z výroku plyne, že nejrychlejší odvíjení času v celém vesmíru je zde na Zemi ( ! )

n o a já musím napsat, že z první věty druhá vůbec neplyne.Nejméně proto, že první se týká jen těch vzdalujících se a tedy nemůže platit věta druhá pro tělesa přibližující se. Jelikož je ale ve druhé větě "nejrychlejší odvíjení času v celém vesmíru " pak je už toto blábol a zbytečný opruz zcela jiného auditoria.

VYVORAL from: VYVORAL [1.6.06 - 22:27]
PLACHOW [1.6.06 - 16:12]sudden floods, o té Sahaře je to psaný v mám dojem v Science, žádná sranda
PLACHOW from: PLACHOW [1.6.06 - 16:12]
Jojo, v Arizoně na to docela upozorňujou, sudden floods
VYVORAL from: VYVORAL [1.6.06 - 15:39]
Když sme u těch pouští - Utopenci na Sahaře:
Až paradoxně působí skutečnost, že se na Sahaře hodně lidí utopí ve vodě, dokonce víc než kolik jich zahyne žízní. Vinu na tom má hojný výskyt mračen, která se v horských oblastech objevují po často dlouholetém období sucha. Těžký mrak se pak protrhne a na vyprahlou zem svrhne neuvěřitelné množství vody. Vyschlými údolími, zvanými vádí, která směřují z hor jako připomínka dávných toků, se potom řítí mohutný vodní proud. Strhává všechno, co se mu postaví do cesty. Samozřejmě výjimkou nejsou ani bezbranní lidé. Když se náhle takový vodní příval přiřítí, není z údolí úniku.
LUCIFER from: LUCIFER [1.6.06 - 10:15]
me celkem zaujalk jakysi dokument o Kalaharske pousti, prsi tam jednou za ... no, hodne dlouho (ale kdyz uz tak poradne). Nejaky druh zab tam preziva zahraban v pude - udajne i nekolik let. Kdyz zaprsi tak vylezou, stihnou splodit potomstvo, nacpat se a zase se zahrabou.
PLACHOW from: PLACHOW [1.6.06 - 09:18]
Živočichové tam žijou hlavně z vody, obsažené z různých semenech a tak. Třeba pouštní myši vůbec nepijou vodu, ale obstarávaj si jí pouze a jen z rostlinné stravy. No a rattlesnejkové si tu vodu obstarávají "balenou" z těch myší.
SRNKA from: SRNKA [31.5.06 - 20:35]
EXISTENC: To nevim, co je na poušti - kde sou teplotní výkyvy 50°C - zrovna normální, ale při ranních rose se tam voda taky sráží, většina sukulentů z tam z toho žije. Čili ta vlhkost bude 100%.
EXISTENZ from: EXISTENZ [31.5.06 - 09:13]
SRNKA [31.5.06 - 02:10]: da se zjistit, jaka je "normalni" vzdusna vlhkost na pousti? Vono v Bostnu je normalni vlhkost v lete kolem 90-99%, tam staci tlesknout a mas v ruce vodu...
SRNKA from: SRNKA [31.5.06 - 02:10]
Na bostonském MIT zhotovili látku, která velmi intenzivně kondenzuje vodu ze vzduchu do podoby kapiček, jež pak lze sbírat. Získáme tak kapalnou sladkou vodu i tam, kde žádné její zdroje nejsou. Základem celého zařízení je silně hydrofobní deska z teflonu. V ní jsou miniaturní výstupky zhotovené z velmi porézního, elektricky nabitého polymeru, které doslova vysávají vodní páru z okolí. Jejich hydrofobní okolí pak zajistí, že zkondenzovaná voda vytvoří kapky. Tohle může bejt objev, kterej umožní znovuzabydlet třeba pouště, kde je sice hodně sluneční energie, ale většina vody je přítomná právě jen ve formě páry. Většina pouštních živočichů i rostlin žije z toho, co se jim podaří nachytat z ranní rosy.
VYVORAL from: VYVORAL [30.5.06 - 18:44]
tak jsem si snažil doplnit vzdělání:

LUCIFER from: LUCIFER [29.5.06 - 22:26]
google je fajn vec, co?
ANON from: ANON [29.5.06 - 17:50]
Pane Zephire, zkuste mi pěkně po vašem zodpovědět otázku : Jak vznikají a vznikly zákony ? Jak fyzikální ....a jak chemické ? Myslíte, že se ony zjevily už ve Třesku ? jako se prýýýý zjevila ve Třesku veškerá dnes pozorovatelná hmota ??? Prosím....díky. ( a díky za nevymazání )
SRNKA from: SRNKA [28.5.06 - 20:38]
Takle vypadá moderní X-ray difraktometr dnes: s tím původním má asi společnou jen tu olověnou škatuli. Záznam difraktogramu na film se už dávno nepoužívá, celou analýzu spojenou s natáčením preparátu do všech třech směrů obstarává počítač a z mašiny vypadne akorád tabulka mířžkovejch parametrů.


SRNKA from: SRNKA [28.5.06 - 20:29]
VYVORAL: Já taky ne, ale je to krásný: už značně očazená rentgenka z Roentgenovy původní laboratoře... Vypadá to jako gilotina a asi to aji tak funguje...


VYVORAL from: VYVORAL [28.5.06 - 20:05]
toto jsem nikdy nepochopil: rentgenografické určování struktury DN
SRNKA from: SRNKA [28.5.06 - 18:55]

Princip rentgenografickýho určování struktry je technicky velmi jednoduchý, akorát matematický zpracování je složitý. Světelný vlny při svím šíření vakuem interferujou se základní strukturou vakua o rozměrech řádově Planckovy délky 10-35 metru a tím se mění na kvantované vlnové balíky, tzv. fotony. Například interferencí měkkýho rentgenového záření o vlnový délce 10-9 m vznikne vlnovej balík o střední délce 10-9 x 10-9 / 10-35 = 10-17 metrů, což je o něco méně, než průměr atomovýho jádra (v řádu 10-18 m). Fotony rentgenovýho záření se tedy budou na krystalickejch vrstvách rozptylovat podobně jako na optický mřířce a z tvaru rozptýlenýho paprsku lze zpětně odhadnout strukturu krystalický mřížky.

Jak například funguje rentgenografické určování struktury DNA podle Watsona a Cricka (1957) znázorňuje sada počítačových simulací (obrázek zobrazíte v původním rozlišení po rozkliknutí). Na levém obrázku se mění stoupání spirály, na dalším její perioda, třetí skupina animací mění vzdálenost mezi spirálami a na posledním obrázku se mění koncentrace fosfátových funkčních skupin.


SRNKA from: SRNKA [28.5.06 - 14:01]

Opál, čili hydratovanej oxid křemičitej je přírodní nanokompozit. Za svou ceněnou duhovou barvu vděčí milardám malejch kuliček, ze kterejch je složená jeho struktura. Vzniká hydrotermálním mechanismem v podzemních dutinách, tzv. geodách za vysokejch teplot a tlaků, kdy je silně přehřátá vodní pára v superkitickým stavu, při kterým dobře rozpuští křemen, kterej z ní pak při poklesu tlaku vypadává ve formě koloidních samorganizujících se částic. Ty jsou kulatý, protože proces je řízenej silným mezipovrchovým napětím na rozhraní voda-oxid křemičitej, spíš než vazbama mezi atomy uvnitř krystalu, jako je tomu u ostatních minerálů.

Proces se dá simulovat na suspenzi malejch skleněnejch kuliček, který se pod vodou samouspořádávaj v důsledku povrchovýho napětí (viz video vlevo), podobně jako se rovnaj molekuly do krystalu. Opál se tím hodně se tím podobá struktuře aerogelu, kterej se rovněž připravuje z gelu oxidu křemičitého vzniklého hydrolýzou, ale mnohem rychleji. Aerogel je složenej z podobnejch křemennejch kuliček, jenže uloženejch mnohem volněji, takže křemenem zůstává vyplněno jen několik procent objemu. S trochou zjednodušení lze tedy říct, že opál je přírodní aerogel, který je mnohem hustší proto, že stačil zkrystalizovat.


SRNKA from: SRNKA [28.5.06 - 13:31]
OSTROVANGRINDER: Tak tu zbytečně neoxiduj a řekni, co přesně xeš redukovat....;) Např. takzvaná F-centra mají svůj původ z německého Farbe. Jde vlastně o poruchy v atomové mřížce, vyvolané účinkem záření nebo dopadem urychlených iontů z výboje induktoru. Např. kádinka na obrázku vlevo byla několik hodin vystavená gamma záření, v důsledku čehož typicky zhnědla barvou typickou pro sodíkové ionty. Podobně se sloučeniny obsahující draselný ionty barví modře (KCl) nebo fialově (KBr), barevnej odstín závisí na parametrech krystalický mřížky. Řadu příkladů barevnejch změn minerálů a dalších sloučenin naleznete třeba zde.

Uvolněný elektrony z iontů časem redukujou ionty alkalickejch kovů na volný alkalický kovy, čímž krystal získá trvale tmavomodrou barvu. Pokude se ale předtím krystal včas zahřeje (vyžíhá), uvolněny elektrony se v důsledku tepelnejch kmitů mřížky vrátí na svoje původní místa a krystal se odbarví. V některejch případech (např. u minerálu fluoritu) lze přitom pozorovat výraznou termoluminiscenci (krystal po zahřátí svítí).


OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [25.5.06 - 07:27]
to bylo myšleno na tebe. potřebuju inspiraci ;).
SRNKA from: SRNKA [24.5.06 - 19:04]
OSTROVANGRINDER: Prima, tak začni...
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [24.5.06 - 08:11]
Posledních několik příspěvků nebylo o chemii.
Srnka: co třeba napsat něco o neobvyklých redukčních činidlech? ;)
SRNKA from: SRNKA [23.5.06 - 19:35]
LUCIFER: Zrovna ty superstruny nejsou tak úplná blbost, i obyčejný mechanický vlny se totiž šířej v různých dimenzích, pokud "prostor" vymezíme jako prostředí, kterým se může šířit energie - třeba vlny na hladině a pod hladinou. Kdybychom svět pozorovali akorát vlnama na hladině, byl by pro nás podvodní svět stejná záhada, složená ze skrytejch dimenzí. Je možný, že světlo tvoří mechanický vlny, ale prostě o úroveň vejš. Je ale fakt, že tydle diskuze patřej spíš sem....
MARCELLUS from: MARCELLUS [23.5.06 - 09:37]
kurva chlapi... uroven chemie kterou jsem ochoten/schopen chapat jste nekolikrat prekrocili..tak hushus...
LUCIFER from: LUCIFER [23.5.06 - 09:14]
Ono hlavne soucasni vedci "blbnou na kvadrat" a vymysleji cim dal tim silenejsi nijak nepotvrditelne / nevyvratitelne / nevyuzitelne teorie (treba superstruny v X-rozmernem vesmiru)- no co, hlavne ze na to dostanou granty :D Sice za par let zacnou tvrdit neco uplne jineho, ale to je v poradku - je potreba dalsich grantu...
VYVORAL from: VYVORAL [22.5.06 - 21:58]
jejda ten obrázek, má prostorový efekt todělají ty skoro komplementární barvy vedle sebe.Počkejte?
Silně kmitající stěna bubliny se stahuje a vydává vyšší tón, tím pěna v daným místě houstne
chcete říct, že se tvoří zvuk, no jo to je ta "hudba sfér" jakse proklamovala, vidíte jak ti staří všecko tušili
SRNKA from: SRNKA [22.5.06 - 21:51]
ANON: To už sem tu x-krát vysvětloval: jelikož časoprostor je tvořenej v podstatě obyčejnou hmotou (resp. způsob, jakým je hmota tvořená se od vakua v principu neliší), vznikaj v něm bubliny za podobnejch podmínek, jako v superkritický páře. Když se ochladí, vznikne v ní směska kapaliny a páry s nepatrně rozdílnou hustotou na způsob pěny. Energie se pak nepřenáší objemem, ale povrchem těch bublin. Silně kmitající stěna bubliny se stahuje a vydává vyšší tón, tím pěna v daným místě houstne (obsahuje víc energie na jednotku objemu). Částice je tvořená mnoha vrstvama bublin různý hustoty, ale v každý částici jich je přesnej počet a Heimova teorie podle toho dokáže spočítat nejen hmotnost, ale i náboj a poločas rozpadu těch částic..


ANON from: ANON [22.5.06 - 13:32]
SRNKA napsal [21.5.06 - 21:51] Model elementární částice podle Heimovy teorie. :
Vakuum je podle něj tvořeno protosimplexy, bublinami časoprostoru které se dynamicky zvětšují a zmenšují podle hustoty energie. Elementrání jednotkou časoprostoru je metron (pohyblivá stěna bubliny), tvořící nejmenší možný element časoprostoru. Částice se skládá z několika vrstev protosimplexů, tvořící tzv. hermenutické sféry vakua s různou hustotou a závislostí energie na vzdálenosti. Model je značně podobný představě kvantové pěny M-teorie a spinové pěny smyčkové teorie gravitace (LQG), ale jeho formální řešení je zcela odlišné, využívá tzv. selectorový kalkul, tenzorový formalismus speciálně navržený pro rekurzívní výpočet torzních polí, tvořících protosimplex. Ze srovnání animací můžete získat představu, do jaké míry vzájmně konvergují současné teorie vakua.

Pane Srnka, otázky jsou vyrobeny rozborem textu tak jak to text tvrdí. 01 - Co jsou to bubliny časoprostoru ? 02 - Jak časoprostor „bublinu sebe“ udělá ? 03 - Je-li vakuum ( hmotové či energetické ) tvořeno časoprostorovými bublinami ( a ty z časoprostorových komponentů ) jak může být elementární jednotkou časoprostoru „metron“ vysvětlovaný jako pohyblivá stěna bubliny ? 04 - Stěna je jednotka ? anebo je to plocha ? 05 - A tato stěna-plocha tvoří nejmenší možný element časoprostoru ? 06 - A částice je jednou bublinou ?
SRNKA from: SRNKA [14.5.06 - 10:50]

První omáčka na světě s "regulovatelnou pálivostí" je dávkovaná ze zásobníku rozdělenýho na dvě části. Pootočením uzávěru se reguluje poměr pálivý a nepálivý složky.

LUCIFER: Nic, co by. Shání se peníze na novou školu.
LUCIFER from: LUCIFER [13.5.06 - 19:29]
To jsou ti francouzsti studenti co jim vyletela do luftu skola? :D (btw - vi se o tom neco? probehlo ve zpravach a ticho po pesine)
SRNKA from: SRNKA [13.5.06 - 18:41]

Dva borci míchaj chlorový vápno s alkoholem a nestihli zapsat probíhající reakci chemickou rovnicí (permalink)... BTW Škoda toho lihu...


MAGORNOT from: MAGORNOT [12.5.06 - 18:39]
.. a dokaz to :)
PETERH from: PETERH [12.5.06 - 11:11]
... az vznikne zlata zila :)
MAGORNOT from: MAGORNOT [10.5.06 - 17:48]
LUCIFER [10.5.06 - 12:27] asi ne nejak moc kdyz se to patla i do zubu kde je to vystaveno kyselinam zasadam a vubec vsemu moznemu, pokud teda nejis jidlo stovky C teple ;-) Zlato migruje difuzi do prostredi a na miste ktere se mu "libi" zacne tvorit piramidky az naroste treba do velkeho nugetu.
LUCIFER from: LUCIFER [10.5.06 - 12:27]
MAGORNOT [9.5.06 - 22:02] jak - "migruje" ? ad. amalgany - nakolik jsou "stabilni" - neni riziko ze se rtut bude dostavat do tela?
BLASNIK from: BLASNIK [10.5.06 - 09:40]
Pak tedy KAMPAI!
SRNKA from: SRNKA [9.5.06 - 23:11]
BLASNIK: Pokud ti nebude vadit, že ti hovno bude házet pablesky....
MAGORNOT from: MAGORNOT [9.5.06 - 22:02]
v chirurgii se spis pouziva platina a amalgamy, zlato je zajimavy tim ze samo migruje (bez pomoci zlodeju a jinych "zlatych" rucicek)
LUCIFER from: LUCIFER [9.5.06 - 18:12]
zlato je inertni, je to tusim nejstabilnejsi kov vubec - taky se kvuli tomu pouziva v chirurgii, stomatologii atd.
PLACHOW from: PLACHOW [9.5.06 - 17:21]
Jestli tiho nebude líto sr***t, tak beze všeho. Leda, že bys byl jó nóbl a měl v žaludku místo obyč chlorovodice lučavku, tam bych se obával
BLASNIK from: BLASNIK [9.5.06 - 17:06]
Z chemickeho soudku: mam japonsky sake ve skleneny flasce a na dne plavou zlaty supinky - prej japonska specialitka. Pritelkyne tvrdi, ze se normalne muzou zbastit. Je to pravda? Da se zlato beztrestne jist?
JIZBY from: JIZBY [8.5.06 - 22:08]
To je pěkný. Proti bublinkám nic nemám, pouze na tom prvním obrázku nebyla vidět. Ale to je vedlejší. Mě vadilo tvrzení, že ta bublinka může zkolabovat a stát se příčinou výstřiku na opačný straně. Ta bublinka je stejným produktem rozvlnění kapky, jako ten proud, co vyrazí zvrchu (a následně se na víc malých kapek sám rozpadne. Ta bublinka nemůže kolabovat, páč je plněná vzduchem, ale může se dostat k povrchu, tam prasknout a tím vyvolat zas to samý v menším. Na tom pravým horním obrázku jsou ty kapilární vlny pěkně vidět, ale jsou nějak šejdrem. Asi to bude stříkat nakřivo:)
SRNKA from: SRNKA [8.5.06 - 19:58]
JIZBY: Bubliny uvnitř padajících kapek...

JIZBY from: JIZBY [8.5.06 - 15:18]
V tý kapce je ta kaverna vidět. (Tvůj obrázek z [24.4.06 - 21:02]:Jenže je u dna tý kapky a je otevřená směrem dolů. Vlastně to ani bublinka není, je li otevřená. Ani mluvení o kaverně není moc na místě, když je to vlastně tvar vlny, zachycený v jistým okamžiku. Řekl bych, že není příčinou výstřiku, ale je společným důsledkem rozvlnění kapky od nárazu.
SRNKA from: SRNKA [7.5.06 - 22:43]
JIZBY: Mechanismus superkumukativních náloží nevyžaduje, aby nálož obsahovala nějaký bubliny, ale aby povrch výbušniny svíral s normálou tlakový vlny ostrej úhel (u tzv. hyperkumulativních náloží může bejt až zápornej). Tím dojde k jejímu vystřelení podobně, jako vyšplíchne voda, když žbluňkne do vody ten šutr. Právě to zapadnutí kamene do vody vytvoří tu kavernu s negativním úhlem, čili tu bublinu, o který psali ti Francouzi.
JIZBY from: JIZBY [7.5.06 - 21:42]
Nazdar. Sice jsem kdysi prohlásil, že už ti sem nebudu psát, ale možná jsem ti křivdil. Nedávno mě napadlo, že třeba někdy napíšeš nějakou ptákovinu schválně. Jako test, jestli to čte někdo, kdo rozumí fyzice. Nechci se tímto připojovat k lidem, co se tě snažej psychologicky rozebírat ve snaze "zvítězit". A už vůbec ti tu nechci prudit. Prostě napíšu o tom, jak jsem jednu tu ptákovinu našel. Třeba mi za to přiznáš nějaké bodíky ;)
Je to tohle: píšeš, jak "Francouzští vědci zjistili, že dopadne-li vodní kapka rychlostí okolo 0,5 m/s na tvrdou podložku, v okamžiku dopadu z ní vytryskne na opačnou stranu tenký, extrémně rychlý (až 20 m/s) proud vody. Zřejmě je to způsobeno rychlým kolapsem zachycených vzduchových bublinek. Při rychlosti dopadu nad 7 m/s jev vymizí, protože za těchto podmínek žádné bublinky v kapce nevzniknou."

Podle mýho jev způsobuje vlna povrchovýho napětí, která vznikne nárazem, oběhne kapku a na její protější straně se zfokusuje. Vznikne amplitudová divergence, která ten proud vody vystřelí. Prostě když amplituda rozbíhající vlny klesá, tak při opačným pohybu musí růst. Věc má několik zajímavejch aspektů. Tak třeba ta závěrečná fáze vystřelení proudu vody probíhá obdobně, jak funguje kumulativní nálož. O tom jsi sám psal.
Další věcí je relativní velikost té divergence. U prvního kmitacího módu té kapky (splácnutá/postavená elipsa) žádný převýšení amplitudy nevznikne, protože tam se vlastně ani nedá mluvit o vlně sbíhající se na pólu. S rostoucím modem (kratší délka) se začíná energie vlnky čím dál šířit po povrchu a relativní převýšení na pólu roste.
Další věcí jsou harmonické složky. Ta podložka při nárazu vnutí kapce tvar, který není sinusový. Podle Fouriera tedy vzniklá vlna má více harmonických složek. Jejich různá rychlost může mít značný vliv na finální tvar té vlny při tom rázu a tak se dá i vysvětlit, proč při rychlejším dopadu kapky jev nevznikne - vlivem disperze se změní tvar vlny nepříznivě pro výstřik.
další možnou příčinou proč to nestříká při rychlém dopadu může být to, že pak se ta kapka příliš rozplácne a na okrajích se zvlní (o tom s taky psal) No a to rozvlnění naruší kruhovost té vlny, která se pak tím pádem na vršku nezfokusuje přesně.
Kolaps bublinek jako příčina je nesmysl. Možná je vznik bublinky společným důsledkem dopadu. Ale když dopadá kapka na hladinu tak, že tam chvíli vydrží, uklidní se a teprve pak splyne (taky jsi sem taky dával), tak to vystřeluje ten proud vody nahoru taky a žádný bublinky tam nejsou.
Obdobně to funguje i s gravitačníma vodníma vlnama. Když spadne šutr do vody, tak voda po dopadu vyšplouchne na stejným principu. Ten šutr vytvoří z vody prstencový val, ze kterého se teprv šíří normální kruhy po hladině, ale taky po zapadnutí toho šutru se z toho valu šíří vlna dovnitř a ta dělá ten výstřik.
tož tak, jsem zvědavejco na to řekneš. A nezapomeň, že si tě tím taky trochu testuju. :)
SRNKA from: SRNKA [4.5.06 - 23:00]
TNECOD: Pojednání o mitóze a meióze taky chystam, páč je záhodno nelinkovat akorád hezký vobrázky, ale taky k tomu něco připsat a taky to prokládat debatou, aby na jedný stránce nebylo těch animací moc..
SRNKA from: SRNKA [4.5.06 - 07:49]

Co má společnýho bičík baktérií a proces buněčnýho dýchání? Kupodivu docela hodně. Všeobecně se ví, že univerzálním přenašečem chemické energie ve všech formách života jsou molekuly adenosintrifosfátu (ATP). Je to malá zásaditá molekula, která zachycuje chemickou energii uvolňovanou při oxidaci živin a přenáší ji do reakcí, které energii vyžadují, přitom se částečně neutralizuje na adenosin difosfát (ADP), kterej se tím recykluje.  Tato skutečnost je známá již od roku 1939, ale teprve v roce 1997 byla udělena  Nobelova cena za chemii  třem biochemikům, kteří významnou měrou přispěli k objasnění této přeměny. V jedné molekule ATP se nepřenáší energie mnoho, zato se uvolňuje snadno a rychle. Dospělej člověk ve svým organismu za den spálí 100g tuku a cukrů a přitom přeměni asi 40 kilo ATP, při těžký práci to může být až tuna ATP/den!

Vlastní dýchání probíhá ve speciálních membránovitejch útvarech, který maj zprohýbáním uměle zvětšenej fyzikální povrch jako jakási elektrárna nebo buněčný plíce, tzv. mitochondriích. Název mitochondrie tvoří složenina řeckých slov mitos (vlákno) a granula (zrnko) a v buňkách tvořeji malý, často vláknitě protáhlý organely mikronových rozměrů - vlastně jakýsi samostaný buňky v buňce, nezávisle se rozmnožujou a dělí s využitím speciální mitochondriální DNA. Zřejmě před třemi miliardami let vznikly záchytem baktérií buňkama, kterým posloužily jako symbionti pro dýchací funkce. Hlavní funkcí mitochondrií je produkce chemické energie ve formě ATP (z ADP a Pi) oxidací cukrů (glukosy) v tzv. citrátovém cyklu a b-oxidací mastných kyselin při tzv. při oxidativní fosforylaci. Nejvíc mitochondrií je tudíž v buňkách, který potřebujou energie hodně - např.ve svalech.

Doslova motorem celého procesu je enzym generující ATP nazvanej příznačně ATP-synthasa, která demonstruje, jak složitě fungujou molekulární stroje. Enzymovej komplex ATP-synthasy se skládá  z jedenácti peptidových komponent, který se samy dokážou poskládat do funkčního celku, když se smíchají v roztoku.  Celá tahle složitost je způsobená tím, že proces ATP vyžaduje dodání energie zvenčí. Krokem vyžadujícím energii není přitom samotná syntéza ATP z ADP a anorganického fosfátu, ale navázání ADP a fosfátu k enzymu a uvolnění ATP a využívá mechanismus, kterej využívá rozdíl koncentraci vodíkovejch iontů (protonů). Ty vznikaj při dýchací reakcích a jsou udržovaný adeninovým komplexem NADH (nikotinamidadenindinukleotid) na jedný straně mitochondriální membrány.

Protony se nechají cestovat prostředkem enzymovýho komplexu ATP-synthasy, čímž ho uvedou do rotačního pohybu. Komplex ATP-synthasy připomíná razítko trčící z membrány a stěna mitochodrií je rotujícíma molekulama hustě vystlaná. Stator je složenej z jedenácti částí, do kterrýho je zapíchlá hlavička složená šesti čelistí, upevněná na excentrický osičce. Osička je poháněná proudem vodíkových iontů, který odtékaj středem hlavičky (tzv. protonová pumpa). Otáčením hlavičky se čelisti střídavě svírají a rozvírají a lisujou tak mezi sebou tři molekuly ATP na každou otáčku hlavičky (viz 11 MB DivX AVI video ). Hlavička se neuvěřitelně rychle točí tempem až 1600 otáček za vteřinu, což je rychlost špičkový ultracentrifugy. Neobvyklej mechanismus ATP synthasy nasvědčuje teorii o bakteriálním původu  mitochondrií, protože velmi podobnej motor pohání bičík baktérií, který mitochondrie nemají a dejchaj celým povrchem buňky.

Animated cartoon of ATP synthase

Princip protonovýho motorku používaj i baktérie pro pohon svejch bičíků. Dýchací organely vznikly tím, že prapraměňavky svý příbuzný nesežraly, ale jejich bičíky předělaly na výrobu ATP a začaly je naopak krmit živinama. Výzkumná skupina Carla Montemagna z University of California v LA vyvinula před čtyřmi lety motor založený na ATP syntháse, který vrátil původní funkci. Montemagno se spolupracovníky molekuly ATP-synthásy zakotvili na podložce a k aktinový osičce připojili niklový whiskery - malý nitkovitý krystalky ve tvaru tyčinky o průměru 14 nm. Celej komplex pak vzdáleně připomíná vrtulku upevněnou na osičce, kolem které s v průběhu reakce otáčí. Je-li enzym zásoben ATP, niklový tyčinky se začaly otáčet a míchat roztok ve svým okolí. Později byl motorek vylepšenej, aby jej bylo možné spouštět i zastavovat. K enzymu přidali chemickou skupinu, která vychytává z roztoku zinkové ionty. Tím se změní prostorové uspořádání enzymu a reakce a tím i pohyb se zastaví. Naopak přidáním nízkomolekulární látky s ještě vyšší afinitou pro zinek (komplexu) se z enzymu zinek uvolní a motorek se rozběhne. Přídavek zinku a látky, která zinek váže, tedy funguje jako tlačítko START a STOP.


SRNKA from: SRNKA [4.5.06 - 06:12]

Bičík baktérií má jen 20 nm v průměru, ale může dosahovat délky až několik tisíc nanometrů. Zajímavý je, že přirůstá od konce. Animace znázorňuje samovolnou polymeraci bičíku a princip jeho funkce. Obrázek představuje link na MPEG video (11 MB) v původním rozlišení.



SRNKA from: SRNKA [3.5.06 - 23:16]
OSTROVANGRINDER [2.5.06 - 21:27] No, míchání a homogenizace je základní součást oboru reaktorový techniky a kinetiky na chemickým inženýrství, čili v nějaký prodejně/půjčovně skript z VŠCHT zjistíš víc. Do míchání směsí hodně dělal doktor Nývlt z Fyzikálního ústavu AV v rámci krystalizace, taktéž různý lidi na ÚCHP (bývalej ÚTZCHT na Suchdole vedle hnojárny).
SRNKA from: SRNKA [3.5.06 - 00:34]

Nanotrubky zpravidla vznikaj z několika grafitovejch vrstev. Pokud se zahřejou průchodem elektrickýho proudu na vysokou teplotu jako vlákno žárovky, může jejich prostředek zkrystalizovat do struktury diamantu až o průměru 100 nm, což je pod atomic force mikroskopem dobře vidět. Potřebnej tlak krátkodobě vznikne při ochlazování koncentrický struktury, která se přitom smrskne.

Carbon Onion

EXISTENZ: z nejakyho duvodu se nejvetsi vocasove koncentrovali na anale... Mi to snad přijde logický, když se vocasové koncentrujou na análu, ne...
MARCELLUS from: MARCELLUS [2.5.06 - 18:16]
v poho klasicke spory podobnych skol o tom ktera je lepsi:-))) kdyz vynechame pardubice, ktere muze za nejlepsi chemickou vejsku povazovat jenom skutecne vyjimecny naiva, tak zbyva VSCHT a prirodoveda , kde napriklad ja mam dost jasno:-))))
MARCELLUS from: MARCELLUS [2.5.06 - 18:03]
EXISTENZ [2.5.06 - 16:57]: pravda..jeste to mohl byt nekdo z pardubic, to by me myslim pobavilo jeste vic:)))
PETERH from: PETERH [2.5.06 - 17:19]
Existenz: S tymi, co dosli na navstevu z CR, sme docela vychadzali. Zase, neviem, preco sa tam u vas vysmievali, ze ano :) Ale fakt je, ze zalezi na ludoch. Mali sme pod- aj nadpriemer. Nas rocnik patril ku kvalitnejsim :))
PETERH from: PETERH [2.5.06 - 16:48]
No, ja som analytiku vystudoval, na Prirodovedeckej fakulte UK to bola asi najpohodovejsia partia ludi (snad jedine organici im mohli konkurovat, z chemikov). A je fakt, ze ked ma teraz, po 11 rokoch od skoncenia, tlacia do PhD a ja si mam kvoli tomu zopakovat celu fyzikalku ... :))
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [2.5.06 - 10:37]
Potřeboval bych od vás poradit. Kde bych se mohl dočíst o míchání a homogenitě pevných směsí, vlivu délky míchání na homogenitu etc.?
MARCELLUS from: MARCELLUS [2.5.06 - 10:11]
EXISTENZ [2.5.06 - 09:51] : ehm...na anorgane se prosyvali absolventi gymnazii...prumyslovaci byli trapeni matematikou:-))) a ano, anala je jeden velkej zmrd vedle druheho:-)))
EXISTENZ from: EXISTENZ [2.5.06 - 09:51]
SRNKA [1.5.06 - 22:27]: na chemarne byl problem s pamatovanim jen v prvaku, kdy prosejvali na anorgane, ta byla hodne o memorovani (spis chybou ucitelu). Ostatni predmety byly uz hodne o tom, dostat to do ruky (organa) a o odvozovani s potrebnou matematickou vybavou (fyzikala, chem ing), no a potom se obcas objevovali zamindrakovany vocasove, ktery dokazali znechutit i zajimavy predmety. Z nejakyho duvodu se nejvetsi vocasove koncentrovali na anale... ale treba je to ted jinak :)
MARCELLUS from: MARCELLUS [2.5.06 - 09:08]
EXISTENZ [1.5.06 - 22:16]: hmmm tak ja to budu mit v cervnu 7 let:-)))) ale nemyslim si ze bych ji nedokazal vystudovat...spis jsem si uz odvykl se systematicky ucit...takze by to mnohem vic bolelo:-)))
MARCELLUS from: MARCELLUS [1.5.06 - 12:28]
SRNKA [30.4.06 - 14:36] : no nejsem si jist zda vetu ze jeden mol plynu ma objem 22,4 l lze povazovat za korektni....jeden mol idealniho plynu budiz:-)))
SRNKA from: SRNKA [30.4.06 - 14:36]

Protože objem plynu závisí jen na početu molekul, hustota plynů je přímo úměrná molekulový váze, což umožňuje ji  lehce spočítat (jeden mol plynu zauj ímá za pokojové teploty a tlaku objem 22,4 litru ). P lyn s molekulovou váhou 29   má tedy hustotu právě jako vzduch. Z toho vyplývá, že dusík N2 (2 x 14 = 28) je nepatrn ě lehčí než vzduch, kyslík O2 zase o něco těžší (2 x 16 = 32) Nejtěžším známým plynem je hexafluorid uranu UF6 (obr. vlevo) , kterej se používá při separaci 235 U (obr. vpravo) z přírodního uranu (98% 238 U ) v odstředívkách. Tvoří nažloutlou krystalickou látku sublimující při 56.5 °C. Jeho molekulová váha je 352 gramů/mol, je tedy víc než 12x těžší než vzduch.

Známej oxid uhličitej má molekulovou váhu jen 44,8, není tedy ani 2x tak težkej jako vzduch. Přesto to stačí, aby se hromadil na dně silážních jam a způsobil tak udušení osob, který tam neopatrně vstoupí.  V t zv. ”Psí jeskyně” v Toskánsku ( Itáli e) vrstva oxidu uhličitého leží do výše cca 1 m nad úrovní terénu, zabíjí psy, zatímco lidé nejsou postiženi. Výron oxidu uhličitého z jezera Nyos v Kamerunu v roce 1986 zabíjely výrony oxidu uhličitého Oxid uhličitý se postupně hromadil pod dnem jezera, které bylo v kráteru sopky. Posléze, když množství plynu překročilo kritickou hranici, obrovská masa ( odhaduje se, že snad až 300 000 tun oxidu uhličitého) prorazila ze dna jezera do okolní atmosféry. Oxid uhličitý obrazně řečeno stékal při zemi dvěma údolími po úbočí sopky a dusil vše živé. Jeho obětí se stalo asi 1700 místních obyvatel a tisíce kusů dobytka, který chovali.


SRNKA from: SRNKA [29.4.06 - 13:59]
Co se stane, pokud nacpete ocelový špony a kapalnej kyslík do mikrovlnky? Ví bůh...


SRNKA from: SRNKA [29.4.06 - 06:56]

Mládenec si hraje se suchým ledem v PET flašce.. Je neuvěřitelný, že se dožil svýho věku,,,


SRNKA from: SRNKA [28.4.06 - 10:54]

Na stránkách V. Bulatova je několik zajímavých obrázků geometrických a atomárních struktur a dynamických simulací. Jako ukázku simulace tání fluoridu lanthanitého z 552 molekul LaF3 při zahřívání (animace v původní kvalitě 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7). Jak taková simulace funguje si můžete vyzkoušet na její 2D verzi, sestavené jako DHTM applet (před spuštěním doporučuji uložit na disk)


EXISTENZ from: EXISTENZ [24.4.06 - 22:16]
SRNKA [24.4.06 - 21:02]: na synteticky "pavucine" se pracuje uz hodne dlouho a neni to zadny akademicky sudlani, jedou v tom ve velkym privatni prachy. Jeste kdyz jsem byl "mlady nadejny vedec", tak jsem takhle prisel o kolegu. Vabeni venture kapitalu bylo neodolatelny i za morem...
SRNKA from: SRNKA [24.4.06 - 21:02]

Milion let starý kus ledu se podařilo získat japonským polárníkům z 3 km hlubokého vrtu v Antarktickém ledovci. Můžeme z něj získat řadu cenných informací o tehdejším klimatu a složení atmosféry. Vrty byly realizovány v rámci programu European Project for Ice Coring in Antarctica (EPICA) v tichooceánském sektoru v Dome Concordia a v atlantském sektoru v Dronning Maud Land.

Hideaki Motoyama drží v rukou milion let starý led

Francouzští vědci zjistili, že dopadne-li vodní kapka rychlostí okolo 0,5 m/s na tvrdou podložku, v okamžiku dopadu z ní vytryskne na opačnou stranu tenký, extrémně rychlý (až 20 m/s) proud vody. Zřejmě je to způsobeno rychlým kolapsem zachycených vzduchových bublinek. Při rychlosti dopadu nad 7 m/s jev vymizí, protože za těchto podmínek žádné bublinky v kapce nevzniknou.

na snímku pořízeném rychlou videokamerou zřetelně vidíme proud vody tryskající vzhůru

Pevnost pavučinových vláken je ohromující – je vyšší než u nejlepších syntetických vláken. To je vlastnost známá již řadu let – nyní se objevila další jedinečná vlastnost těchto vláken, že se totiž vůbec nekroutí. Otočíme-li syntetickým (například Kevlarovým) vláknem o průměru 10 mikrometrů, na němž je zavěšeno závaží o hmotnosti 0,5 g, vlákno výrazně osciluje při návratu do původní polohy. Učiníme-li totéž s tenkým měděným drátkem o průměru 50 mikrometrů se závažím o hmotnosti 5 g, drátek se do původního tvaru vůbec nevrátí. Otočíme-li však vláknem pavučiny se závažím 0,1 g, vlákno se plynule a prakticky bez oscilací vrátí do původní polohy. Plánuje se zkoumat vlastnosti vláken složených z molekul podobných pavučině, například poly-L-alaninu nebo polyglycinu, popřípadě z DNA.


SRNKA from: SRNKA [17.4.06 - 18:02]
LUCIFER: Někde sem čet, že to zkoumali a že prej je to blbost, že ty odchylky sou daný technologií ruční výroby toho skla (v tý době se každej kus válcoval ručně). Ale skleněný trubky skladovaný ve vodorovný poloze se pronášej už po pár měsících, to zná každej, kdo s tímhle materiálem pracuje. Taky je známo, že když se připravuje nůž do ultramikrotomu - v podstatě skleněná štěpina s břitem atomární tloušťky - musí se připravovat těsně před použitím, jinak se rychle tupí a zakulacuje. Ale taky se můžeš dočíst, že starý sklo má spíš tendenci křehnout a krystalizovat, než se roztejkat.
Taky je nutný vzít v úvahu, že okenní sklo se snadno louhuje a rozpouští v dešťový vodě. Okenní tabulky starejch baráků v deštivým podnebí Londýna se místama údajně břidlicovitě loupou a rozpadaj. Starý sklo je dostupný z egyptskejch vykopávek - většinou je mléčně zakalenný a silně naleptaný pobytem v hlíně. Ale svůj tvar víceméně drží.
LUCIFER from: LUCIFER [17.4.06 - 17:41]
toz vedci si taky potrebuji hrat, no... ;) Ale do budoucna - certnevi co vsechno to muze prinest, se jeste budeme nanorevoluci divit...

Z jineho sudu - sklo je udajne jen "podchlazena kapalina" - teda, je jasne ze proste nema krystalickou strukturu, je amorfni. Dokonce udajne i neustale "tece" i kdyz jen v mezich +/- nejake te molekuly... Prej napr. tabulove sklo je po nekolika desetiletich "dole" o neco (zlomecek milimetru) silnejsi nez "nahore". Je to pravda? (wikipedia tvrdi ze ano). Zajimalo by mne co by zbylo napr. z nejake sklenicky za radove nejake to tisicileti :D
SRNKA from: SRNKA [17.4.06 - 09:14]
Nanoauto z jediný molekuly ve tvaru terénní buginy s koly tvořenými fullereny C60. Pohání se po zlatém povrchu paprskem laserového světla....



MARCELLUS: Na jasněěeeé..!.. ;-)
MARCELLUS from: MARCELLUS [15.4.06 - 12:36]
cyklopentanu jsi mel doufam an mysli:-)))
SRNKA from: SRNKA [15.4.06 - 06:10]
Křemíkové vrstvy pro výrobu integrovaných obvodů standardními litografických technikami se připravujou v superčistém prostředí, které je však velmi nákladné udržovat. Tým Masahiro Furusawy z Seiko Epson Corporation vyvinul úplně novou technologii, která se podobá běžné ink-jetové tiskárně. Pomocí trysky pokrývají podložku velmi viskosním roztokem cyklopentasilanu v organickém rozpouštědle. Cyklopentasilan je sloučenina, která obsahuje pět atomů křemíků navzájem spojených do kruhu, dále obsahuje již jen vodíkové atomy - tvoří tedy křemíkovou analogii uhlovodíku pentanu, který je obsažen v benzínu. Po vytištění požadovaných struktur je pak stačí zahřát na 500 stupňů Celsia v inertním prostředí, aby nedošlo k oxidaci. Cyklopentasilan se rozloží, vodík unikne a vzniknou pak vrstvy z čistého křemíku, ze kterých jdou dále vyrábět integrované obvody.


SRNKA from: SRNKA [13.4.06 - 05:13]
Malá bičíkatá vodní baktérie Caulobacter crescentus žije v řekách, kde se umí přilepit k podkladu nejpevnějším známým lepidlem v biologický říši, který je 5x pevnější, než nejlepší syntetický lepidlo. Jedna baktérie udrží zátěž 0.11 - 2.26 micronewtonů, což znamená, že baktérie přilepený na ploše padesátníku by udržely závaží několika tun, čili hmotu slona. V současný době probíhaj studie s cílem izolovat gen, zodpovědný za syntézu lepidla v baktérii.


SRNKA from: SRNKA [12.4.06 - 19:49]
Tyhle písmenka jsou jen 60 mikrometrů vysoký a vznikaj tzv. fotopolymerací - otáčející válec se vyleptanou maskou namáčí do roztoku polymeru a světlem ultrafialovýho laseru se na něm nechají zpolymerovat drobný částice, který kopírujou tvar štěrbiny v masce. Metoda má samozřejmě široký uplatnění pro výrobu mikrometrových částic s přesným tvarem.


SRNKA from: SRNKA [25.3.06 - 06:40]
LUCIFER: Jářku, nešikovný maso musí pryč....
EXISTENZ from: EXISTENZ [24.3.06 - 15:48]
Pamatuju vyrazenej panel na makraci na Petrinach a vyskleny vokna na organe na VSCHT. Jestli se nepletu, tak v obou pripadech to byl oplne obycejnej tetrahyrdofuran (-> peroxidy -> delofka :) v bance v digestori... tak jak jsme to mivali snad uplne vsichni. Nastesti bez obeti.
LUCIFER from: LUCIFER [24.3.06 - 14:14]
Pri chemickych pokusech hlavne opatrne. Aktualita z Francie :

idnes.cz : Exploze zničila vysokou školu na východě Francie

Silný výbuch otřásl krátce po poledni budovou vysoké školy chemické ve východofrancouzském městě Mylhúzy. Hasiči dosud z trosek vyprostili jednoho mrtvého.

...chemici ;o)) (morbidni humor, ja vim)
MARCELLUS from: MARCELLUS [22.3.06 - 14:00]
tohle ted koluje po vscht.-.takze pokud amte nekdo nutkani vydelat si nejakou kacku... Dobrý den, jsme významná pražská reklamní agentura a sháníme chemika, který by nám vyrobil šedou tekutou látku, která po smíchání s jinou tekutou látkou (nebo šedým práškem) vytvoří ideálně průzračnou oranžovou voňavou tekutinu a ještě by to mohlo při smíchání nějak zreagovat, zasyčet nebo zabublat. Mnozstvi cca 3litry. Finanční odměna dohodou. Info na tel. 724666651 Sonia Bogarová SPĚCHÁ. Děkuji moc! Sonia Bogarová
SRNKA from: SRNKA [22.3.06 - 11:05]
OSTROVANGRINDER: To nejsou bílý stránky, to sou doposud nepopsaný sloučeniny, který bys měl znát...
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [22.3.06 - 10:41]
Ni! Navíc v má zelená příšera je vadný výtisk s jistým množstvím bílých stránek. A taky bych rád něco nového.
PLACHOW from: PLACHOW [22.3.06 - 10:24]
OSTROVAN: Zelená příšera ti nestačí? :-)
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [22.3.06 - 10:00]
Můžete mi doporučit dobrou (a rozumnou) anglickou učebnici organické chemie? Třeba takovej T.W.G. Solomon mi moc rozumnej nepřijde spousta zbytečnejch fotek a ty barvičky u reakcí spíš matou (i když občas se hodí).
SRNKA from: SRNKA [21.3.06 - 14:05]

Plechovka samoohřívacího kafe je ohřívaná na principu hašení vápna, čili reakcí oxidu vápenatého s vodou v oddělený spodní část. Stačí protřepat  a po cca sedmi minutách je kafe horký. Cena balení je 2,25 dolarů - čili jde současně o dobrej nápad, jak zpeněžit jednu z nejlevnějších technickejch chemikálií. Převzato z webu futurologie.cz.


SRNKA from: SRNKA [21.3.06 - 06:35]

Kouzelnej písek využívaj iluzionisti a výrobci žertovnejch předmětů - ale má i seriózní použití pro pohlcování rozlitejch rozpouštědel a olejovejch skvrn na vodě při ekologickejch haváricích. V podstatě je to obyčejnej křrmičitej písek SiO2, vystavením parám trimethylhydroxysilanu (CH3)3SiOH. Na povrchu písku jsou Si-OH skupiny, který hydroxysilan zhydrolyzujou a nahradí se organickejma trimethylsilanovýma skupínama, který písek udělaj nesmáčivej (tzv. hydrofobní) pro vodu, zato pohlcující oleje a organický rozpouštědla:

Si-OH + (CH3)3SiOH → Si-Si(CH3)3 + H2O

Po nasypání do vody prášek samovolně tvoří útvary trochu podobný hradům z písku, další pokusy s hydrofobním pískem mužete shlédnout na krátkejch ukázkách v QuickTime formátu:


SRNKA from: SRNKA [19.3.06 - 09:56]

Jestli si rádi žmouláte koule, tržní ekonomika vám ochotně vyjde vstříc širokou nabídkou polymerních koulí , které po zmáčknutí drží tvar, či ho po rozplácnutí pomalu obnovují, mění barvu nebo jim vyrážejí pupínky a tím působí antistresově a antikoagulačně na lidský orga(ni)smus. Na stránkách produktu je i nějaký to demonstrační video.

 

Naprostý průlom v dosavadním vývoji civilizace je ovšem vynález barevných bublin Zubles (čti "zables"), který si údajně vyžádal jednáct let výzkumu a téměř půlmiliónu dolarů. Podstata vynálezu ovšem netkví v pouhým obarvení bublifuku inkoustem, ale použití speciálních barviv, který oxidací vzdušným kyslíkem nebo pouhým zředěním přecházej na bezbarvou laktonovou formu. Lakton je molekula na jednom jejímž konci je sídlí kyselina a na druhém alkoholová skupina, navzájem spojené kondenzační reakcí do tzv. vnitřního esteru. Působením přebytku vody reakce proběhne obráceně - dojde k hydrolýze esteru, molekula barviva rozpojí a odbarví. Protože molekuly barviva jsou navázány na vrstvičku surfaktantu, který tvoří aktivní vrstvu bubliny, prasklá bublina na triku neudělá barevnej flek, ale pouze mastnej.


SRNKA from: SRNKA [18.3.06 - 00:59]

Tepelným rozkladem thiokyanatanu rtuťnatýho Hg(SCN)2  vznikají z původního bílého prášku tzv. faraónovi hadi. Thiokyanatan rtuťnatý se přitom rozkládá a vzniká směs sulfidu rtuťnatého, oxidu rtuťnatého a oxidu rtuťného. Látka zvětšuje svůj objem, mění barvu a nadouvá se za vzniku černý křehký pěny s žlutošedým povrchem. Z reakce unikají páchnoucí plyny nasycený parama vysoce toxický rtuti, proto je nutné reakci provádět na volném prostranství.

4Hg(SCN)2 + 20O2 --> HgS + HgO + Hg2O + 8CO2 + 8NO + 7SO2

Thiokyanatan rtuťnatý je možno připravit reakcí roztoků dusičnanu rtuťnatého (34,3 g ve 100 ml vody) s roztokem thiokyanatanu amonného (7,6g ve 100 ml vody). Vznikne bílá sraženina thiokyanatanu rtuťnatého, kterou odfiltrujeme a po promytí vysušíme mezi filtračními papíry a dosušíme volně na vzduchu.


SRNKA from: SRNKA [17.3.06 - 23:25]
JAMESSON [17.3.06 - 01:28] si říkal, že nevíš co je to blamovat - teď už to víš? Znamená to nechtěně uvádět v omyl (sebe, nebo svý okolí) - v daným případě tvrzením že celulóza se rozpouští v acetonu.
JAMESSON from: JAMESSON [17.3.06 - 22:38]
SRNKA [17.3.06 - 19:05] Jé, tohle jsme absolvovali naposledy loni a já myslel, že Ti to stačilo. Takže já pravím "A", Ty opáčíš "non A" a dáš odkaz, kde si přečtu "A". Vím, že nejsi hloupý, vím, že dokonce ani nejsi tak hloupý, abys tohle udělal vědomě. Beru to jen jako Tvou nepozornost. Vrať se až k té původní větě a hezky pomalu si ji přelož do češtiny, jednou s použitím "se" a jednou bez, tj. jak jsi ji původně sám napsal. Tentokrát Ti tu už pointa opravdu nemůže uniknout, já Ti věřím :-)

A jestli snad přece - netrap se s tím, stejně jako já se z toho nebudu radovat. Oba máme na práci důležitější věci, ne?
SRNKA from: SRNKA [17.3.06 - 19:05]
JAMESSON: Třeba tady, ty fíku...;-)
JAMESSON from: JAMESSON [17.3.06 - 01:28]
SRNKA [17.3.06 - 01:24] Jednak neví, co je to blamovat, druhak mě to uráží. Proč bych projížděl 400 příspěvků, když jsi zrovna on-line a můžu se zeptat, jsem přece yntelygentní a tedy kreativně líný. Nitrát celulózy - proto se mi to pomotalo, hlava udržela po těch letech celulózu a nitrát jsem vytrousil. Mi to bylo divný :-)
SRNKA from: SRNKA [17.3.06 - 01:24]
MAGORNOT: Na webu je toho fůra, hledej Schweitzerovo činidlo.
JAMESSON: Snad nitrát celulózy ne? Píšu o tom v původním dílu auditu - když si ho projdeš, přestaneš tu blamovat. Tam je o chemii všechno...;-)
JAMESSON from: JAMESSON [17.3.06 - 01:20]
MAGORNOT [17.3.06 - 01:17] Tak jsou ty vzpomínky pomíchané. Nevíš náhodou co je / bávalo rozpuštěno v modelářském laku ředěném acetonem?
JAMESSON from: JAMESSON [17.3.06 - 00:54]
SRNKA [17.3.06 - 00:42] Jsem celou základní školu při různých pokusech se spolužáky o výrobu všelijakých čmoudících a bouchacích nesmyslů (nechápu, že mám obě oči, všechny prsty, ...) žil v bludu, že celulóza se rozpouští v acetonu? Nebo si to špatně pamatuji? Vážně si nevybavuji.
SRNKA from: SRNKA [17.3.06 - 00:42]
PLACHOW: To asi sotva - celofán tvoří celulóza a ta je dost polární, to by se v toluenu rozpouštěl i filtrační papír. Celulósa se rozpouští např. v terciárních aminoxedech, jako třeba N-methylmorfolinoxid a v některejch iontovejch kapalinách (o kterých byla řeč v minulým auditu) jako např. N-ethylpyridinium chloridu). Dál možná zatepla v dimetylsulfoxidu, dimetylformamidu apod. Určitě by šla rozpustit v hexamethyletrifosfamidu, ten rozpouští skoro všechno, alkalickejma kovama počínaje, ionexovejma pryskyřicema konče - ale je to dost vzácnej a jedovatej (karcinogenní) solvent. Celulóza degraduje i v Lewisovejch kyselinách, jako roztok zink chloridu (pájecí voda) a kyselině fosforečný. Zaj9mavej systém je taky směs louhu a močoviny (to je běžně dostupný hnojivo, vyrábí se i v čistým stavu na solení silnic). Osobně bych ti doporučil roztok modrý skalice ve čpavku, obojí se dá v drogérii snadno pořídit. Ještě lepčí je vysrážet ze skalice napřed karbonát teplým roztokem sody a teprve tu sraženinu rozpustit ve čpavku (timhle roztokem se dá mj. černit mosaz). Na co to přesně potřebuješ?
LAYOSH_ from: LAYOSH_ [16.3.06 - 13:06]
Lidicky cet sem v posledni 100+1 cosi o zvlastnim stavu vodiku - hydrino, tak by me zajimalo neco o tom vic a nebo je to totalni kravina?...jesli to sem teda patri?:)
SRNKA from: SRNKA [14.3.06 - 18:34]
DAVI_DE_LA_PUPU: Free je např. ChemSketch 8.0 Freeware, ChemBasic for ChemSketch 8.0, Column Selector for ACD/ChemSketch, InChI ChemBasic Add-in, TLC Plate Tool for ChemSketch, Chmoogle and PubChem Websearch addon for ChemSketch, Web-based IUPAC Naming software (affiliate program), Name for ISIS/Draw and ISIS/Base, 3D Viewers for ISIS/Base and ISIS/Draw, Structure Drawing Applet
MARCELLUS from: MARCELLUS [14.3.06 - 15:37]
isis draw
DAVI_DE_LA_PUPU from: DAVI_DE_LA_PUPU [14.3.06 - 15:11]
lidi, neznate nabo nemate najakej program na kresleni chemických organických vzorců? Nebo v cem to kreslite vy?....dik
SRNKA from: SRNKA [11.3.06 - 00:33]

Nedávno vznikl portál s informacemi o vodíku s informacemi o jeho vlastnostech a rozvoji jeho využití. Seznam tuzemských odkazů o chemii ze serveru labo.cz

Analytické a laboratorní metody

Biochemie, biologie


SRNKA from: SRNKA [8.3.06 - 22:50]

Nová pozorování asteroidu Eros, která obsáhla i detailní záběry, prozrazují, že obsahuje drahé kovy jejichž hodnota je těžko vyčíslitelná. Data byla zaznamenána kosmickou lodí, která proletěla blízko asteroidu. Pomocí nejmodernější záznamové techniky se nabízel nebývalý pohled na skály a hory tohoto vesmírného předmětu, který se vyskytuje v naší sluneční soustavě. Přes tisíc obrazů asteroidu Eros bylo přeneseno z kosmického prostoru zpět na Zemi a díky nim se podařilo vědcům odhadnout velikost asteroidu. Eros pravděpodobně prodělal vesmírnou kolizi s větším tělesem, což poznamenalo jeho tvar.

[ image: Eros: A

Podle složení je podobný kamenným meteoritům, které často dopadají na Zemi. Eros je nejenom obrovský zlatý důl, ale také důl platinový a obrovská zásobárna zinku a dalších nerostů. Jak je typické pro kamenné meteority, obsahuje asi 3 procenta kovu. Velmi opatrný odhad říká, že na Erosu je 20 000 milionů tun zlata, platiny a jiných kovů. Obsahuje tedy více zlata, stříbra, zinku a jiných drahých kovů než mohlo být někdy vykopáno a vytěženo na Zemi. Odborníci říkají, že pokud by  se tyto drahé kovy podařilo získat, mohlo by to rozbít globální poptávku po takovýchto druzích zboží na naší planetě.

Vědci se nyní zabývají metodami, jak by mohli tyto nesmírné zásoby drahých kovů oddělit od asteroidu a dopravit na Zemi. Při hledání těchto metod se uvažuje i o možném využití sluneční energie, jejíž pomocí by se mohly roztavit kovy na povrchu asteroidu. Tento objev ukázkově demonstruje jak hojné jsou zdroje ve Vesmíru a do budoucnosti je to výzva pro prospektory, kteří se mohou stát využitím těchto zdrojů pohádkově bohatými. Výnosnost vložených prostředků do robotické mise k asteroidu by patrně patřila k vůbec největší v dějinách lidstva.


SRNKA from: SRNKA [6.3.06 - 16:43]
Výstavka forem uhlíku z periodický tabulky DePauw University, Indiana. Podstavec je ze slinutýho grafitovýho bloku a nese (pravděpodobně falešnej) diamant, kus uhlí jako ukázku amorfního uhlík, destička krystalickýho grafitu a ampuli s furulenem. Krystalickej grafit levituje na bloku ze čtyř neodymovejch magnetů, aby bylo vidět, že je diamagnetickej.


SRNKA from: SRNKA [3.3.06 - 11:49]
LUCIFER: To bude zase na silnicích zelenejch sraček, až se vybouraj dvě auta na takovej řasnatej pohon.
LUCIFER from: LUCIFER [3.3.06 - 08:09]
Dovolim si dat dva odkazy na "Osla" - zajimave technologie vyroby alternativniho paliva :

Palivo do dieselovych motoru z obili



Energie budoucnosti - řasy nám možná vytrhnou trn z paty
....řasa musí být zásobována sírou aby přežila, nicméně po
jistý čas dokáže žít ze svých energetických zásob bez
přísunu síry. V takové situaci pak spotřebovává své zásoby
a potí při tom vodík. Proces je tedy dvoufázový. Nejdříve
je nutno řasy vykrmit prostřednictvím fotosyntézy (vstupy:
voda, CO2, světlo). Pak jim na několik dní (až 80 hodin)
odeberete síru a v anaerobním prostředí za přítomnosti
světla sbíráte vodík....



...aneb. alternativy mozne jsou, jen dokud se da tak dobre rejzovat na rope tak se neprosadi. (Nevidel bych budoucnost bez ropy az tak cerne)
SRNKA from: SRNKA [2.3.06 - 17:16]

Velmi rychlou metodu chemické analýzy se podařilo vyvinout americkým chemikům z Georgia Institute of Technology. Jádrem celého zařízení je nepatrná čočka z velmi měkkého polymeru. Její povrch pokrývá vrstva protilátek. Ve chvíli, kdy se v prostředí objeví sloučeniny schopné reagovat s použitou protilátkou, vznikne příslušná vazba a změnou povrchových sil dojde ke pozměnění tvaru čočky a posunu její ohniskové vzdálenosti. Takovou změnu můžeme rozpoznat trvale procházejícím světelným paprskem. Velkou výhodou nové metody je i skutečnost, že mnoho těchto mikročoček můžeme stěsnat na nepatrné ploše, takže lze stanovit obrovské množství látek najednou.

Vlevo snímek mikročočky bez vazby, vpravo se sloučeninou (antigenem) navázaným na povrchové protilátky. Změna tvaru je zjevná.


EXISTENZ from: EXISTENZ [2.3.06 - 16:42]
asi tak, normalne se prodava smes obou isomeru...
SRNKA from: SRNKA [2.3.06 - 16:40]
DAVI_DE_LA_PUPU: 3-Vinyltoluen (m-methylstyren)  C9H10  4-Vinyltoluen (p-methylstyren) C9H10

m znamená meta- (vedle) p - para (proti), čili řecky označuje vzájemnou polohu substituentů na jádře.
EXISTENZ from: EXISTENZ [2.3.06 - 15:38]
DAVI_DE_LA_PUPU [2.3.06 - 13:59]: to je ze to muze sjizdet jen Martin a Petr ;)
DAVI_DE_LA_PUPU from: DAVI_DE_LA_PUPU [2.3.06 - 13:59]
Pouzivame tady latku, ktera obsahuje vinyltoluen(m-,p-). Muzete mi objasnit co znamena ten dodatek v te zavorce?
SRNKA from: SRNKA [27.2.06 - 13:33]
AHASVER1 To mohla bejt nějaká olovnatá základová barva, ty se taky občas tak kovově lesknou, protože obsahuje jemně rozpráškovaný olovo. Rtuť v nátěru v jakýkoliv formě je nesmysl.
AHASVER1 from: AHASVER1 [27.2.06 - 11:55]
SRNKA: Bigoš byl tak blbej, že zapomněl odejít z vojny - pořád pátrali, kde jim mizí potravinové dávky, až se dopátrali ke kotelně a vyhodili ho..mimoděk přesluhoval pár měsíců. Tu rtuť osobně odlovil můj kámoš absík a já ji viděl, co to bylo za nátěr, nebo jak se tam přesně vzala, nevím.
SRNKA from: SRNKA [26.2.06 - 19:24]

Sodíkovej amalgám obsahujou i sodíkový lampy používaný pro pouliční osvětlení. Nejprve v nich vznikne doutnavej výboj v parách rtuti, a když se dostatečně rozehřejou, vypaří se aji sodík (bod varu asi 883 °C) a jeho páry začnou svítit žlutým světlem. Proto lampa pouličního osvětlení po zapnutí mění barvu z růžový přes modrozelenou na žlutou. Protože rozžhavenej sodík sklo i křemen redukuje na kovovej křemík, musí bejt trubka z chemicky i tepelně odolnýho materiálu, např. oxidu zirkoničitýho.

Ačkoliv je sodík v elektrochemický řadě nalevo od zirkonia, za vysokejch teplot redukční síla sodíku nestačí k vyredukování zirkonia z jeho kysličníku a naopak zirkonium redukuje sodík. To je ukázka vratnosti chemickejch reakcí - při zahřátí se rovnováha posouvá endotermním (teplo spotřebujícím) směrem (tzv. Le Chatalierův princip).

Všiměte si, že spektrum vysokotlaký sodíkový výbojky je mnohem pestřejší, než spektrum sodíku za nízkýho tlaku. Rychle se srážející excitovaný atomy sodíku mohou ztrácet svoji energii více způsoby, než pokud vznikaj izolovaně. Díky tomu se čáry sodíkovýho spektra rozpadnou na řadu jemnějších elektronovejch přechodu a roztáhnou do pásů. Rozštěpění čar sodíkovýho spektra na dvojice (tzv. dublety) je  relativistickej jev a vzniká v důsledku vnitřního pohybu elektronu (precese spinu) v elektrickým poli uvnitř atomu.


MARCELLUS from: MARCELLUS [26.2.06 - 19:06]
hehe, amalgamova vyroba hydroxidu...studia SS...ukapla mi slzicka:-)))
SRNKA from: SRNKA [26.2.06 - 18:58]

S alkalickejma kovama tvoří rtuť slitinu (amalgám) tak prudce, že dochází k vývoji tepla - kromě fyzický slitiny tu dochází aji ke vzniku skutečný chemický sloučeniny (např. NaHg2). Např. sodík se rtutí reaguje prudce a už 1% sodíku ve rtuti stačí, aby vznikl tvrdej amalgám, ve kterým je sodík tak zamaskovanej, že reaguje s vodou i vzduchem jen zvolna. Toho se využívá průmyslově při výrobě louhu z roztoku chloridu sodnýho - místo katody se použije rtuť, do který se sodík vyloučí a pak se vzniklej amalgám rozloží čistou vodou, čímž vznikne velmi čistej hydroxid sodnej. Odhadem 70% sodnýho a 90% draselnýho louhu se dodnes vyrábí tímhle způsobem.


SRNKA from: SRNKA [26.2.06 - 18:30]
MARCELLUS: No, kombinace drátěnky a octa by fungovat mohla, proč ne. To sem tě teda akorád blbě pochopil... Ale je dobrý vědět, že rozpustnost mědi ve rtuti je poměrně malá (tuším něco kolem 1 hmot. %), zatímco zinek nebo cín se se rtutí neomezeně mísí na amalgám, čili když jeho granulku hodíte na kapičku rtuti, dřív nebo později se do něj úplně nacucá jako houba a ztuhne. Čas od času se amalgamovanej zinek používá v laboratoři k redukcím a je dobrý ho připravit čerstvě, jinak se rtuť do zinku vsákne a prodifunduje, takže přestane účinkovat. Rtutí se zinek potahuje proto, že rtuť rozpouští nečistoty (stopy železa a mědi), který se na zinku vylučujou a vytvářej tak ostrůvky, na kterejch se vylučuje vodík, místo co by probíhala redukce v roztoku. Z podobnýho důvodu se amalgámoval zinek v salmiakovejch článkcích (takový ty starý plochý baterky z Bateria Slaný).
SRNKA from: SRNKA [26.2.06 - 18:19]
OSTROVANGRINDER: To už sem zkoušel, ale dle HONEY MAGEO není blog, takže bez...
Jinak záloha (mirror) původního auditu na jediný stránce je zde, kdyby ilustrace přestaly časem fungovat (pozor, obrazový a video přilohy maj skoro 40 MB). Doporučuju hlavně začátek auditu, kde je přehled chemickejch prvků.
OSTROVANGRINDER from: OSTROVANGRINDER [26.2.06 - 17:21]
nestačilo promazat zbytečné řeči a pořídit 800 příspěvků?
MARCELLUS from: MARCELLUS [26.2.06 - 15:58]
Tak znova tys napsal "V obchodech je obcas k dostani medena dratenka na nadobi, kterou by to slo dobre vybrat, ale muselo by se to zalejt trochou kyseliny solny - med pro amalgamaci vyzaduje kysely prostredi, pac sese rtuti tak snadno nespojuje" tak me napadlo ze aby nemusel schanet chlorovodici tak by mohl pouzit obycejnej ocet...samozrejme ze jsem nepredpokladal ze by rtut octem rozpoustel...:-)))) podobne nesmysly uz me nenapadaji cca od 7 tridy zakladni skoly:-)))
SRNKA from: SRNKA [26.2.06 - 15:43]
Toto je pokračování původního auditu o chemii
1/399

SRNKA
SRNKA
18:43